Joe Haldeman - Věčná válka
Zdroj. Fantasymag.cz

Jednoho dne ho jeho země zavolala a on poslechl a šel. Šel do války. Kdo by do něho na začátku řekl, že tu válku přežije?

Tu válku, které se jednou, za mnoho let, bude říkat Věčná.

Věčná válka proti válce

V roce 1974 Joe Haldeman napsal román Věčná válka. Knihu, ve které zúročil zkušenosti a zážitky z vlastního nasazení z války ve Vietnamu. V době, kdy Věčná válka vznikala, vycházelo mnoho dnes už klasických děl žánru military science fiction. Ať už to byla Heinleinova Hvězdná pěchota, Pournellův Žoldnéř, Na západ od cti, nebo třeba Harrisonovy Planety smrti…

Jistě to není konečný výběr, zároveň jich prostě nebylo málo. A možná proto příběh vojína Williama Mandelly nevynikl tolik, kolik si myslím, že měl. Myslím, že spíše neprávem zůstala pod radarem spousty českých čtenářů.

Já jsem se s knihou setkal poprvé kolem roku 1998 (první vydání bylo v r. 1996) a bez zájmu jsem ji odložil. Kniha mě na první pohled ani začtení se nezaujala. A tak i pro mě Věčná válka na dlouhých 25 let zapadla. 

Věčná válka do ucha

Až do chvíle, kdy jsem měl možnost celý příběh slyšet jako audioknihu. 

Možná by znovuzrození knihy i pro české čtenáře/posluchače mohla pomoci audiokniha, kterou ve spojení se studiem D20 načetl Filip Jančík. A hned na začátku si troufnu říct, že Věčná válka „do ucha“ se povedla velmi dobře.

Joe Haldeman - Věčná válka
Zdroj: Audiotéka

Profesionální čistý zvuk, bez šumů, přeřeků a nedotažeností. Hudební předěly, které některým posluchačům tolik vadí, mi tady příjemně pomáhají v orientaci v hlavních částech. Nejsou příliš časté, ani překvapivé, zazní-li ve sluchátkách. Knihu bylo radost poslouchat. 

Jistě tomu pomohlo i to, že Filip Jančík má příjemnou barvu hlasu, dikci a intonaci, která se dobře poslouchá a nepřekáží v poslechu příběhu. Naopak, příběhu to pomáhá a podtrhuje atmosféru, kterou autor knihy tvořil. S čím jsem byl u Filipa Jančíka spokojen hodně, byla stylizace a úprava hlasu pro jednotlivé postavy.

Jsem v tomto ohledu hodně vybíravý a přílišná strojenost a přehnaná stereotypizace hlasů pro muže, ženy, staré, mladé, homosexuály… mi dokáže zkazit potěšení z poslechu. Ve Věčné válce jsem měl takový rušivý moment pouze jednou, když narátor imitoval homosexuálního kapitána, který vítal navrátivší se vojáky z jejich válečného nasazení zpět na Zemi a seznamoval je s tím, co se na planetě změnilo.

To byl jediný moment, kdy jsem si říkal, že tady narátor přehrává svůj part. Abych byl upřímný, tato nespokojenost přišla až při třetím poslechu knihy. Do té doby jsem měl jen takové šimrání v zátylku, kdy jsem si říkal “…něco mi tady nesedí…”. Kniha i styl samotné načtení totiž opravdu umí cele zaujmout. 

O čem je samotná kniha? 

Haldeman vypráví příběh vojína Mandelly, jež jako elitní student svého věku, byl nuceně odveden do války s mimozemšťany ze souhvězdí Taurus. Ty sice ještě ve chvíli, kdy byl Mandella a jeho spolubojovníci odvedeni, nikdo neviděl, ale komu by to překáželo.

Mandella prochází relativně běžnými peripetiemi náročného výcviku. Nota bene výcviku ve vesmíru, tedy v bojových skafandrech a technikami, které byly platné na Zemi proti lidem. Zvláštní věc, řekli byste si. Jenže válka, válka nedává smysl. 

Román je rozdělen na několik částí, jejichž jmenovatelem a zároveň červenou linkou je vojenská hodnost hlavního hrdiny. A ta zase souvisí s odpovědností, kterou William Mandella v průběhu stovek let Věčné války utrpí.

Od víceméně bezstarostného vojína, který dělá vše, co mu řeknou, až po nejvyššího velitele jednotky, která dostane ten nejdůležitější úkol. Neustále se potýká s tím, že vlastně žádnou velitelskou zodpovědnost nechce, protože si nemyslí, že by byl kdovíjaký voják. Nicméně přesto tuto zodpovědnost utrpí. A pak se k ní už neotočí zády a dělá, co umí, aby vše zvládl. 

To, že byl sám autor ve válce a zažil mnohé, co pak promítl do své knihy, je při poslechu očividné. Možná, že při poslechu o něco víc, než při běžném čtení. Emoce jako strach, znechucení, bolest, zmatek, výčitky svědomí, radost i zvědavost, co přinese budoucnost… to vše si musí obvykle čtenář sám interpretovat.

Nicméně v podání Filipa Jančíka už to není nutné. Vše prožívá skrze něho a jeho herecký výkon a spolehlivý a jistý přednes. A možná díky tomu, alespoň u mě, má čtenář/posluchač možnost zamyslet se nad tím, co slyší. A co skrze hlavního hrdinu narátor prožívá. Nicméně o tom audioknihy jsou. 

V příběhu najdeme časté otázky a myšlenky týkající se nesmyslnosti vojenského “řemesla”. Jako třeba vojenskou matematiku nezbytnosti, při kterých ztráta jednoho vojáka vyváží záchranu mnoha jiných. Povyšování na hodnostním žebříčku pouze proto, že na to daný voják “prostě má svůj věk a slouží už dost dlouho”. Jako by délka služby zaručovala získání velitelských schopností. Smrtelné nehody při výcviku…

Takových myšlenek se dá v textu nalézt více. Ať už vyřčených, nebo takových, které si posluchač musí najít a pojmenovat sám. V současnosti bychom mnohé z otázek v nově vyšlých knihách považovali za klišé a stereotypizaci, nicméně v době, kdy kniha vyšla, to byly otázky, které byly nově uvědomované a nově pojmenovávané. 

Častým problémem, zejména starších sci-fi knih bývá, pro běžného čtenáře neorientujícího se příliš v přírodních vědách, exobilogii, vojenské teorii, nebo technice, zejména občasná komplikovanost textu, termínů, komplexnosti tématu… Ve Věčné válce se tomu podařilo autorovi víceméně vyhnout.

Sem tam, z hlediska příběhu na logických místech, najdete delší pojednání o tom, co, proč a hlavně jak se děje, a co to znamená pro postavy v příběhu. Zároveň to není tak zdlouhavé a unavující, jako třeba v některých pasážích např. již zmíněné Hvězdné pěchoty. 

Suma sumárum

Kniha Věčná válka od Joe Haldemana pro mě byla velmi příjemným překvapením. Možná proto, že jsem k ní nepřistupoval s nějakým extra velkým očekáváním.

Mám naposloucháno stovky, ne-li tisíce hodin audioknih a technická stránka téhle novinky od Audiotéky a studia D20 se u mě řadí k těm zdaleka povedenějším audioknihám. A i proto mohu s čistým svědomím říct, že pokud máte rádi military science fiction, byť staršího data, a máte rádi mladý hlas Filipa Jančíka, udělá vám tato kniha stejnou radost jako mně. 

Joe Haldeman – Věčná válka

Načetl: Filip Jančík

Délka audioknihy: 9h 29m

Vydal: Audiotéka, D20

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
85 %
Zpracování, cena
90 %
Styl a načtení
95 %
Cíl knihy, splnění
90 %
Jaroslav Kaktus Rajl
Nejvyšší deskovkář v Městské knihovně v Praze, vášnivý hráč čehokoliv od kolektivních sportů po single módy u deskových her. Skautský instruktor, čtenář fantastiky i sci-fi- obzvláště české, pozorovatel všeho a všech...
vecna-valka-slavna-military-sci-fi-o-stolete-valce-proti-mimozemstanum+ výborný příběh v žánru military sci-fi + méně známý titul ve stínu většího sourozence Hvězdné pěchoty + velmi dobrý hlas a načtení Filipa Jančíka + skvělé hudební předěly - 9 a půl hodiny může být pro někoho už moc