Peter Newman: Sedma poster

Akční finále stylové trilogie je konečně tady. Po dlouhém rozestupu mezi prvním a druhým dílem přišla poměrně rychle závěrečná kapitola postapokalyptické sicence fantasy, v níž se zmapují poslední bílá místa historie, zodpoví se zbývající záhady, vyjeví se, kdo je (relativně) dobrý a kdo čpí zlem, a pokrytci jsou konečně řádně přivedeni k zodpovědnosti.

Peter Newman: Sedma obalka Vesper se stala novou císařovnou a má velké plány. Všichni k ní vzhlíží jako k novému spasiteli a nositeli vůle Sedmy, kolektivu andělů stvořených na obranu lidstva před démony. Vesper příhodně zamlčuje, že se Sedmou nemá prakticky žádný kontakt a své plány zaštiťuje pouze vůlí kouzelného meče Zlo, jenž patřil anděli Gammě a v němž dlí de facto kus její duše.

Ačkoliv je třetí díl primárně zaměřený na finální bitevní střet démonů a andělů, je dosud nejkomplexnejší ze všech tří knih. Primární linie se točí okolo Vespeřina plánu svolat summit lidí a démonů, ve kterém propojí sever s jihem a pomůže tak postupně zlepšovat kondice pro život lidí na území ovládaném démony. Pokouší se tak tyranii transformovat v symbiózu.

Během její nepřítomnosti se probouzí andělé a začínají s genociou všech, kteří obsahují byť jen stopové množství démonické esence, což jsou i ti lidé, kteří prošli očištěním, chirurickým odstraněním všech zmutovaných částí, které velmi často končilo smrtí nebo zmrzačením. Vír událostí se stáčí v tragédii, jak andělé kolem sebe soustřeďují fanatickou armádu a postupně se blíží k rozdrcení Vespeřiných nadějí na zformování lepšího světa.

Andělské čistky kozí farmy

Andělské čistky neminou ani jednu osamělou kozí farmu, kde si spokojeně žije Vespeřina rodina, její otec Tulák se svým partnerem, její manžel a její dcera. Zdrcenému Tulákovi nezbyde než se vrátit (konečně, konečně!!!) zpátky na scénu a s ním se v plné míře vrací coolness faktor a plesání čtenářského srdce. V historické lince se pak dokončuje příběh Massassi, zakladatelky císařství a tvůrkyně všech sedmi andělů. Exkurze do minulosti přináší značné zpomalení jinak zběsilé akční jízdy a objasňuje, v jak strašlivé míře selhali andělé ve svém úkolu ochránit lidstvo a jak strašlivě pokrytecké je jejich aktuální konání.

V makrokosmu svého příběhu – politický summit, válka s anděly, opatrná spojenectví lidí a démonů, zrada andělských rytířů, kteří opustí Vesper a přidají se zpět k andělům i přes očividné zlo jejich skutků – si Newman stále nachází čas na detaily, které prohlubují svět i hrdiny a zvyšují o několik stupňů kvalitu textu – Vespeřino nefunkční manželství a zanedbaná dcera, které hrdinka musela v podstatě obětovat, aby se mohla věnovat své politické kariéře a záchraně světa.

Vztah Tuláka a Vespeřina manžela, která je (a možná taky není) brilantním komentářem současné krize mužství – Tulák je typický „go-getter“, muž, který jde a činí, řeší problémy, zatímco Vespeřin manžel Jem je neschopný zbabělec, který si pořád na něco stěžuje, slaboch, který trpí pocitem, že mu svět něco dluží. Ani on však není černobílý charakter a troufám si tvrdit, že i přísný a zatvrzelý čtenář nakonec musí soucítit s jeho nelehkou situací. Psychologická sonda do hlav andělů, kteří jsou zdařile odlištění a otroky svých povah, s nimiž byli uměle vytvořeni…

Uspokojivý třetí díl

Při celkovém zhodnocení je nutno říci, že třetí díl je solidně nejslabším článkem. Nedokážu konkrétně vypíchnout specifické chyby, spíš jde o to, že závěr je jen pouhým dokončením rozjetých příběhů. Možná je to absence údivu z něčeho nového, což byla devíza prvního dílu, možná přílišná předvídatelnost toho, co se bude dít dál, zvláště když druhý díl představoval relativní opak. Tak či tak, třetí díl mě mnohokrát donutil nespokojeně pomlaskávat, jako bych jedl cosi planého, co není vůbec špatné, ale potřebuje to trochu dokořenit. I přesto taktéž třetí díl dokážu kvitovat primárně jedním slovem, které spojuji s ostatními díly – uspokojivý.

Peter Newman v čtenáři skvěle buduje rozhořčení z pokrytectví andělů, kteří nic neudělali, když přišla invaze démonů v čele s Uzurpátorem. Stále se skrývali ve svém paláci, když z trhliny přišla Touha, a poté, co pominulo největší nebezpečí, poté, co si lidé museli poradit bez nich a nevýslovně trpěli kvůli tomu, že byli ponecháni napospas svými přísežnými ochránci, jsou nakonec trestáni touhle sebrankou svatých pokrytců.

A právě díky tomu, že dokázal napříč třemi knihami budovat bytostné rozhořčení, dokázal nakonec přinést to správné zadostiučinění. Závěr se nevytratil do ztracena, hrdinové vyhráli, zaplatili svou cenu, pokrytci byli poníženi nebo napraveni a nyní nadchází nová a snad i lepší éra.

Ještě pár postřehů na závěr

Tulák a LGBT

Překvapivě, nenápadně a bez jakéhokoliv akcentování se Tulák vykreslí jako bisexuál. Ačkoliv je na počátku motivován láskou k mladé dívce, nakonec skončí v trvalém vztahu s mužem, který se k němu přidá na cestě prvním dílem. Kupodivu Tulák ani nebývá zařazen v listech LGBT literatury různých komunitních serverů, které obvykle jakákoliv díla s tematikou sexuálních menšin pedanticky shromažďují.

Reklama

V první knize jsem se původně rozhodoval, jestli to náhodou není jen citlivé přátelství, „bromance“, něco jako přátelství dvou rytířů v romantických či neoromantických textech, druhý díl už však vztah obou mužů ukazuje jasně (nikoliv však explicitně). V dnešní době agresivní diverzifikace a jakési násilné pozitivní diskriminace bylo Tulákovo zpracování homosexuality vítaným zpestřením. Zvláště pak v kontrastu s young adult literaturou, z níž přímo čiší politická korektnost a kde snad po vzoru Hollywoodu povinně vystupuje černoch, Asiat a gay.

Tulákova sexuální orientace se nikdy nedostala do popředí příběhu, nikdy neřešila sociální stigmata s ní spojená, prostě tam byla, bez důrazu, agitace, politiky, laciné romantiky nebo dokonce pornografických detailů. A ačkoliv je význam knih zabývající se výše zmíněnými tématy nepopiratelný, nesnaží se Tulák homosexuálním tématem nahradit literární kvality (jak můžeme vidět např. u Smilujse Jonesové a Bennettové, abychom uvedli jeden příklad za všechny).

Tulák a politika?

Trilogie je do určité míry dítětem své doby a nenápadně se dotýká současných politických témat, především co se týká sociální diverzity. Aniž by vám autor vnucoval moralistická hodnocení, aniž by něco zdůrazňoval či vysvětloval, nakonec zjistíte, že čtete příběh, kde dva muži vychovali malé dítě, kde různorodé skupiny postižené sociálním vyloučením (mutanti) bojují proti homogenizaci společnosti z rukou nacistických andělů s nulovou toleranci vůči „nečistým“, kde je svolán celosvětový summit s tématem akceptace rozdílů a navázání spoluprác.

Možná to až moc připomíná politiku Social Justice Warrirors, možná pro vás paralela bude příliš silná, než abyste si knihu mohli užít, přesto jsem během čtení neměl pocit, že by kniha jakkoliv agitovala, verbovala čtenáře do autorova názorvého tábora nebo se vás snažila o něčem přesvědčit.

Nuže, a to je všechno. Víc už k trilogii u Tulákovi asi nemám co říct. Byla to jízda, od počátečních odkazů až po postupné utváření sevřeného příběhu. Newman perfektně proplétá otřepaná klišé s originální multižánrovou imaginací a kdykoliv své postavy sevře do rámce archetypu, hned jej zase dekonstruuje. Vedle Eriksonů či Sandersonů se asi nezapíše, ale minimálně v mé knihovničce bude mít své čestné místo.

Peter Newman: Sedma

Vydal: Nakladatelsví Host, 2019

Překlad: Milan Žáček

Počet stran: 432 str. /brož.

Cena: 349 Kč

Reklama

Odrodilý knihovník, nezdravě zanícený hráč RPG her a eklektický intelektuál, co směšuje vysoké a nízké. Nevěřím, že existuje kvalitní živý básník a stále čekám, až někdo napíše dokonalý epos o samurajích, ninja assassinech, obřích robotech a dracích.