Zažíváme na vlastní kůži, kdy si pandemie zahrává s celou lidskou populací a my se musíme notně omezit pro regulaci zákeřné nemoci. Jenže dokážete si představit svět, kde by tento zhoubný vir měl úmrtnost více jak 99 %? Pokud si troufáte, pojďte navštívit postupně utichající zemi v románu Svědectví od Stephena Kinga.
Stephen King – Svědectví
Jako by se spikli všichni ďáblové světových náboženství, když ve výzkumné laboratoři, v jejímž nitru vznikají doslova biologické zbraně, nastane po selhání techniky také lidská chyba.
Kdo by přeci neunikl jisté smrti dříve, než se zavřou bezpečností dveře, když tu možnost má? Třeba se k němu jeden z těch uniklých smrtících virů ještě nedostal.
To si Charlie myslí také, když uprostřed své směny přijíždí ve spěchu domů, kde balí manželku se synem, aby uprchli co nejrychleji co nejdále odtud.
Jenže o nějakou dobu později jeho auto naráží do benzínové pumpy a uvnitř sedí už jen tři mrtvoly, které přinesou na celý svět zkázu.
Nač vlastně zemřely a jak smrtelný virus je, to brzy lidé pocítí, protože do jejich života se pomalu vtírá chřipka známá jako kapitán Trips, který dokáže zabít téměř vše živé, co mu vstoupí do cesty. Stačí jen zakašlat.
Ukázka z knihy Svědectví
Jane Bakerová přišla kolem šesté večer s tácem s večeří a krabicí mléka.
Nick napsal: „Jak se daří manželovi?“
Zasmála se. Drobná žena s kaštanovými vlasy, oblečená do kárované košile a vybledlých džínů. „Chtěl přijít sám, ale vymluvila jsem mu to. Odpoledne měl tak vysokou horečku, že mě to vyděsilo, ale teď už má skoro normální teplotu. To asi kvůli státní policii. Když si Johnny může zanadávat na státní policii, hned se mu uleví.“
Nick se zatvářil tázavě.
„Řekli mu, že můžou někoho poslat až zítra v devět ráno. Měli dnes hodně marodů, aspoň dvacet policistů zůstalo doma. A spousta z tech, co jsou ve službě, vozí lidi do nemocnice v Camdenu nebo až do Pine Bluff. Tahle nemoc je teď všude. Myslím, že Am Soames má daleko větší obavy, než dává najevo.“
Pandemický příběh
Celá kniha nás provází tím nejhorším, co taková původně epidemie a následně pandemie může přinést. Jaké jsou další zdravotnické, vojenské či mediální postupy? Kudy se šíří a jak se chovají její přenašeči? To vše až přes krutou decimaci lidstva, které se snaží v troskách civilizace najít znovu svůj smysl života.
Nic není tak jednoduché, služby přestávají fungovat a těžko říct, jak moc se dá věřit zpravodajství. Kdo dokáže z takovéto situace vytěžit nejvíce a je vůbec někdo takový?
Autor ovšem promýšlí i takové detaily, se kterými jsem se (musím se přiznat) doposud v jiných dílech nesetkala, jako by měl King opravdu každý postup a následky kapitána Tripse do hloubky promyšlené. O to děsivěji a uvěřitelněji kniha působí.
Možná nejúderněji na čtenáře působí samotné roznesení „chřipky“ a přežití několika jedinců, kteří se následně probojovávají životem skrze hromady hnijících těl. Ty určitě nejsou příjemným zážitkem nejen čichovým či zrakovým, ale také hmatovým, když to nejméně čekáte.
Jakmile se ovšem začnou lidé shlukovat, najednou je největší napětí a strach o hrdiny pryč, vždyť teď mají větší šance. Poklidnější fáze knihy dokáže ukonejšit před závěrečným rozpoutaným chaosem a akční, dobrodružnou výpravou. Vždyť nepřežívají jenom ti hodní, ale také zlí – kapitán Trips si nevybírá, koho ušetří – a tak je potřeba zjistit, koho tahle zpustlá země vlastně je.
Dle mých osobních preferencí je ale stále první část knihy její nejsilnější stránkou, ačkoliv nudit se nebudete do posledního slova na poslední stránce knihy.
Ačkoliv se jedná o sci-fi s vědeckými prvky nezamýšleně uniklé biologické zbraně, přesto sem autor dokázal vpasovat také lehké mystično. Jako by zbytky lidstva najednou získaly třetí oko, novou schopnost vnímání, která se nakonec ukáže pro celou knihu směrodatné, stává se oním hybatelským prvkem, když vše je v koncích.
Přesto, ač se právě tudy line hlavní zápletka knihy, nejdůležitějším prvkem celého vyprávění jsou lidé a jejich životy. Někteří jsou zlí, někteří jsou hodní. Jedni se starají sami o sebe, protože jsou přeci nejúžasnější a ti druzí, ač jsou třebaže němí, neváhají vzít pod ochranná křídla ty, co to potřebují nejvíce.
Svědectví totiž není jen o pandemii jako takové, ale hlavně o našem lidství, co dokážeme v extrémní situaci udělat. Jak se dokážou změnit rozličné charaktery, které vás jen napadnou.
Co třeba ze sebe dokáže vykřesat takový obtloustlý student s oblibou ve psaní, který byl na škole šikanovaný? Jak moc ovlivní situace jeho život a dokáže najít v sobě odvahu bojovat proti nepohodlí nebo ustrne na místě?
Přiznám se, že velmi mne překvapila předmluva k tomuto dílu. Svědectví vycházelo poprvé již v čase, kdy Stephen King ještě nebyl tolik známý a nakladatel si tehdy vynutil zkrácení tohoto neuvěřitelného díla nyní čítajícího přes 1000 stran.
Nedokážu vůbec pochopit, jak tehdy mohl autor vyškrtat přes 400 stran textu, neboť všechno, co sledujeme, je důležité a není to samotná zápletka, ale hlavně lidé a jejich osudy, které tento svět tvoří. Seškrtával tedy jednotlivé charaktery, které sledujeme? A koho vybral, když všichni jsou tak důležití a jejich rozdílnost je tím pravým kořením?
Naštěstí jméno Stephen King je dnes již tak proslulé, že si můžeme dopřát knihu Svědectví v originálním rozsahu, aniž by se nakladatel musel obávat, zda se tak rozsáhlé čtivo bude vůbec prodávat.
Kdo by měl vzít knihu do ruky?
Rozhodně ten, který se nebojí tematického čtení vzhledem k aktuální situaci s Covid-19, ačkoliv tentokrát se nám pod nos dostane vir, jehož smrtelnost je devastující pro lidský druh.
Pokud vás tohle neodradí, stejně jako rozsáhlost díla, tak vás jistě překvapí osudy mnoha postav a jejich vyrovnávání se se situací vzhledem k tak odlišným charakterům. Jsou to totiž jejich životy a boj s neočekávanou situací, které se stávají stěžejním prvkem tohoto vyprávění.
Stephen King: Svědectví
Vydal: Nakladatelství Beta-Dobrovský, 2020
Překlad: Tomáš Zábranský, David Zálecký
Počet stran: 1056 / pevná s přebalem
Cena: 539 Kč
