Z hlubin světa se ozývala hudba. Břinkání mosazi, všech těch pružin a jazýčků, zarážek a zdířek největších hodin, které kdy byly sestrojeny. Muži i ženy všech ras světa byli pouhou notičkou, droboulinkou součástí toho nesmírného soukolí.
Srdce boží je srdcem světa
Ve městě New Haven v Nové Anglii žije jistý mladík jménem Hethor. Až doposud byl učněm hodináře. Umění hodinářské je v tom světě velmi vážené, protože i samotný Bůh byl hodinářem, když vytvořil ohromná mosazná soukolí světa. Stačí velmi pozorně poslouchat, a uslyšíte, jak rachotí jeho ozubená kola, když se pomalu otáčejí.
Jednoho dne přiletí za Hethorem živoucí mosazný anděl, aby mu pověděl, že byl vyvolen. Srdce světa dotikává, a je třeba znovu ho natáhnout. A kdo jiný by se na ten úkol hodil lépe, než nevinný mladý sirotek s odhodlaným srdcem? Absence rodičů vás očividně předurčuje k velkým činům, jinak tu přemíru sirotků v hlavních rolích už vážně nechápu. Hethor se proto vydává na cestu, aby našel Klíč nebezpečenství, jenž jako jediný dokáže natáhnout samotné Srdce světa.
Jaký člověk, takový Bůh
Hethor je obyčejným chlapcem, příliš nezkušeným a nevinným na takový úkol. Když se svěří synovi svého mistra a ukáže mu andělské peříčko, vyhodí ho z domova jako zloděje a lháře. Jistěže by mladý kněz nedopustil, aby se setkáním s andělem holedbal obyčejný sirotek, a navrch ještě učeň. Hethor musí odejít, opustit svůj starý život a pokusit se najít Klíč úplně sám.
Jistěže po cestě poznává mnoho dalších lidí, ale božské poslání vede k osamělosti. Hethor pozná moudrou knihovnici, jež mu předá nový pohled na ženy, i důležité heslo (jež nás provází celou knihu, ale nikdo jej pořádně nevysvětlí). Muže v královských službách, který je však někým úplně jiným, než se zdá. Hodinářský učeň pozná i vnitřek královského vězení, když se pokusí vykoktat svůj příběh před hlavou pomazanou (každý s půlkou mozku by mu přitom řekl, že je to moc špatný nápad). Srdce světa se zpomaluje a lidská srdce jsou už příliš zkažená, aby je zajímal nějaký Mosazný Kristus, či samotný Bůh. Nikdo chlapci nevěří.
Hethor samotný je totiž sympatický, ale hodně naivní kluk. Bezhlavě se pouští na cestu, i když pořádně neví, kam má vlastně jít. Postupně dospěje v rozumného muže… Ale ty začátky, ty stojí za to. Zejména u problémů s láskou a sexem mi ho bylo vyloženě líto, protože takhle nezkušené jsou dneska možná tak děti z prvního stupně základní školy (radši nad tím nepřemýšlet).
Zbytek obsazení je veskrze černobílý, když nepočítám dva muže, kteří mají trochu jiné úmysly, než se zdálo na počátku. Psychologie postav se v podstatě nekoná a korunu tomu nasazuje kmen Prvních, kteří jsou krásně primitivní a jejich řeč nějaké vytáčky ani neumožňuje. Považujte je za takový primitivní upřímnější vývojový stupeň lidstva
Jaký Bůh, takový svět
Steampunkový svět Srdce je velmi originální a krásný. Severní a jižní polokouli odděluje ohromné pohoří ozubených kol. Málokdo jej dokáže přejít, protože se ty veliké zuby čas od času pohnou a dokonale do sebe zapadnou, aby rozdrtily vše, co mezi nimi zůstane. Pod lidskými městy rachotí složitý mechanismus řízený tikotem hodin. Nové Anglii vládne královna Viktorie a po nebi se prohánějí vzducholodě Královského námořnictva.
Jay Lake si dal hodně záležet, aby vystavěl dokonalé kulisy svému příběhu (i když si leckdy říkám, že šlo použít i jiné slitiny, než jenom mosaz). Zároveň klade velký důraz na náboženství a božskou prozřetelnost, což mě sice velmi bavilo, ale chápu, že tam kdekomu mohla ta kolečka začít docela skřípat. Příznivci steam – a potažmo clockpunku, totiž navazují na technologickou revoluci, kdy bylo náboženství na ústupu a lidé se snažili přijít na všechna tajemství moří, nebes i vesmíru. Představa mechanického světa s velkým Hodinářem přitom vůbec není tak scestná, jak by se mohla zdát… Ale rozumím, že to nemusí sednout každému.
Inspirace verneovkami
Přiznám se, že je to už hodně dávno, co jsem četla nějakou klasickou verneovku, ale Hethorovo putování za Klíčem a Srdcem jim bylo v mnohém velmi podobné. Zdejší autor naštěstí nepopisuje veškeré prostředí až tak dopodrobna a věnuje se spíše akci a změnám prostředí. Město a vězení střídá vzducholoď, severní polokouli a Evropu posléze rovníková Afrika, džungle a dokonce Jižní pól. Nechybí ani setkání s mnoha různými rasami a snad poprvé jsem četla nejen o lidech, jež byli stvořeni podle obrazu Božího, ale i okřídlených divoších, kteří se měli podobat andělům. Primitivní rasa Prvních je také zajímavá, ale tenhle nápad jsem zaregistrovala mimo jiné i u J. Butchera.
Srdce světa se tak víc než čemu jinému podobá cestopisu z devatenáctého století (bohužel včetně spousty předsudků z té doby). Někoho to nadchne, někoho možná zklame. A někdo v tom neuvidí ani tak Vernea, jako spíše Piráty z Karibiku, jen místo cesty po moři plujete oblohou.
Závěrem
Srdce světa rozhodně není pro všechny. Až příliš často dojde k zásahu Deus ex machina, jenž nasměruje Hethora tam, kam jej autor potřebuje. Hodinářský učeň svůj osud navíc přijímá s absolutní vírou v Boha, což se může hrubě nelíbit velké části ateistů (ten křesťanský motiv je tak silný, že bych se knihu nebála doporučit místnímu faráři). A pro někoho může být lehce šokující i sex s chlupatou opičí ženou (což by dneska šokovat už nemuselo, ale všechno je možné).
Přesto by byla velká škoda, kdyby právě tahle kniha zapadla. Kulisy světa jsou jedním slovem nádherné a originální, jak jen mohou být v mosazném světě. Samotný příběh je dynamický a rychle utíká. A i když má Hethor svoje mouchy, v závěru se z něj vyloupne právě takový dobrodruh, jakými byli cestovatelé z přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Jay Lake: Srdce světa
Vydal: Nakladatelství Laser 2010
Obálka: Stephan Martiniére
Počet stran: 304
Cena: 269 Kč
