Solaris není jako kniha lehké čtení. Stejně tak i audiokniha není něco, co si pustíte jako oddechovku k práci, při jízdě autem nebo, nedej bože, před spaním. Musíte si na ni vyhradit čas. Ideálně se doma zavrtat do pohodlného křesla, nasadit kvalitní sluchátka, zavřít oči. Jak obsah, tak velmi specifický hudební doprovod prolínající celou audioknihu, si vynutí vaši plnou pozornost.

Proč psát recenzi na audioknihu, která vyšla už před skoro 4 lety? Jednoduše protože je skvělá a jestliže vám před lety unikla, měli byste to napravit.

Pro ty, kterým toto vysvětlení nestačí, tak třeba ještě takto: vždy je tu hypotetická možnost, že Vás příští týden ve tři ráno vzbudí mimozemšťani a pod pohrůžkou hrůzných experimentů po vás budou chtít jméno nejznámějšího polského autora science fiction.

Proč? Kdo ví, jsou to mimozemšťani. Než ale budete chtít rozespalí a vyděšení odpovědět „Andrzej Sapkowski“, zarazte se,  ten píše fantasy.

Správně, bude to Stanislaw Lem. Do dějin polské, ale i světové vědecko-fantastické literatury se nesmazatelně zapsal Stanislaw Lem (1921-2006), a to především románem Solaris. Nemáte zač.

Tajemná Solaris

Planeta dvou sluncí, pokrytá, až na několik ostrůvků, oceánem gelové konzistence, to je Solaris. Její objevení spolu s teorií o inteligentním oceánu vyvolá na Zemi obrovskou senzaci a její studium dalo vzniknout novému vědnímu odvětví – solaristice.

Léta plynou, navázat komunikaci s oceánem, a poodhalit tak jeho tajemství, se nedaří. Solaristika tak degraduje na pouhé pozorování, sběr a ukládání dat, především o tzv. “mimoidech” – zvláštních útvarech květákovitého tvaru, které oceán vytváří, a o jejichž významu se stále jen spekuluje.

Výzkumnou stanici na planetě dnes obývá jen silně zredukovaný tříčlenný tým. Nově příchozím je vědec a především psycholog Kris Kelvin, jeho úkolem je posouzení psychického stavu posádky. Hned po přistání na stanici ale zjišťuje, že jeden z členů posádky je mrtvý, zbylí dva na pokraji psychického zhroucení. On sám začne bezprostředně po příletu na planetu stejně jako původní posádka trpět halucinacemi.

V halucinacích se promítají obrazy z jejich podvědomí, nejčastěji osoby, které pro ně v minulosti byly nějakým způsobem důležité. Jsou tyto obrazy snahou oceánu komunikovat? Může jim posádka porozumět nebo pro ně budou jen nikdy nepochopenou traumatizující zkušeností? Je toto nové chování oceánu způsobeno příčinou, které lidé nemohou porozumět, nebo snad původní posádka Kelvinovi pravý důvod tají…

Čekejte nečekané

Nečekejte klasické sci-fi vyprávění o setkání s mimozemskou civilizací. Kelvin se sice snaží odhalit původ a důvod halucinací a zároveň sám dál zkouší zkoumat oceán, ani jedno se mu ale nedaří. Příběh plyne velice pomalu a slouží spíše jen jako záminka pro filozofickou rozvahu. Zkoumá se především možnost, že další forma života ve vesmíru může být natolik odlišná od člověka, že ten jí nebude možná nikdy schopen porozumět, nehledě na úsilí a čas tomu věnovaný.

S tím souvisí i druhá zkoumané oblast – komunikace. Ta se v knize objevuje různých formách – Kelvin vede vnitřní dialogy sám se sebou, líčí se jeho nesnáze v dorozumění se s původní posádkou. V kontrastu s přísnou vědeckou komunikací (učebnice, sborníky …) jsou tu jsou emocionální rozmluvy s halucinací Harey a samozřejmě frustrace z neschopnosti dorozumět se, komunikovat s oceánem. V neposlední řadě kniha zkoumá lidskou psychiku a nitro.

V neposlední řadě slouží příběh i jako sonda do lidského podvědomí. Pokud jsou totiž halucinace opravdu snahou mimozemské inteligence komunikovat, pro člověka je naprosto nepochopitelná.  Jediné, co může, je zkoumat, jak reaguje na obrazy, které mu oceán posílá, jak působí na jeho emoce a psychiku …

Kniha vyšla poprvé v roce 1961. Za tu dobu byla přeložena do mnoha světových jazyků a o její popularitě svědčí i opakované zfilmování. Nejznámějším převodem na filmové plátno je rozjímavá verze Andreje Tarkovského, posledním je popcornová verze s Georgem Clooneym.

Nutno dodat, že autor předlohy nebyl spokojený ani s jednou z nich. Vyčítal jim, že ani jedna verze nezachytila ducha knihy. Především mu vadilo to, že se oba tvůrci soustředili na emocionální stav lidských charakterů, místo aby se snažili zachytit cizorodou a pro člověka nepochopitelnou entitu inteligentního oceánu.

Český překlad vyšel poprvé už v roce 1972 a kniha se dočkala hned několika vydání. Dnes knihu naleznete pouze v antikvariátech nebo v místních knihovnách.

Audiokniha, která není pro každého

První česká audionahrávka pochází z roku 1995, pořídila ji Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Tato nahrávka položila základy pro audioknihu z roku 2014, která patří dle mého názoru k tomu nejlepšímu, co na poli audioknih v republice vyšlo.

Novou verzi audioknihy Solaris vydalo v říjnu roku 2014 vydavatelství Tympanum. Nahrávka vyšla ve spolupráci se Studiem Needles. Jonáš Rosůlek a Adam Boháč, jinak také hudební duo Fremeni, jsou zodpovědní za originální hudební doprovod i zvukovou režii. Pro oba byla Solaris srdeční záležitostí a na výsledku je to znát.

Na původní nahrávce zní pouze hlas Richarda Honzoviče jako vypravěče celého příběhu. Pro novou verzi byl jeho hlas přemodulován, aby pro každou mužskou postavu zněl trochu jinak. Po vydání bylo právě toto audioknize nejvíce vytýkáno jako matoucí.

Osobně mi ale tento zásah nevadí a naopak se mu daří podtrhnout nepříjemnou, trochu psychedelickou, atmosféru planety. V nové úpravě je nahrávka také doplněna o hlas Renaty Volfové, která namluvila jedinou ženskou hrdinku knihy, doktorovu snoubenku Harey. I díky ní patří dialogy Krise a Harey k tomu nejsilnějšímu z celé audioknihy (což ještě umocňuje fakt, že Volfová je dcerou Honzoviče a jednalo se pro ni o dialog se zesnulým otcem).

Syntetická hudba, a především doprovodné zvukové efekty, je s mluveným slovem doslova prorostlá a posouvá už tak fascinující posluchačský zážitek na neslýchanou úroveň.

Solaris – kniha, která vás dostane

Solaris není jako kniha lehké čtení. Stejně tak i audiokniha není něco, co si pustíte jako oddechovku k práci, při jízdě autem nebo, nedej bože, před spaním. Musíte si na ni vyhradit čas. Ideálně se doma zavrtat do pohodlného křesla, nasadit kvalitní sluchátka, zavřít oči. Jak obsah, tak velmi specifický hudební doprovod prolínající celou audioknihu, si vynutí vaši plnou pozornost.

Nebudete se u ní “bavit”. Díky popisným a vysvětlujícím pasážím vám možná bude připadat delší, než skutečně je. Je dost možné, že při poslechu se občas budete cítit stísněně nebo jinak nepříjemně (to připisuju hlavně všudy přítomným sugestivním zvukovým efektům).

Nahrávka se stala audioknihou roku 2014 zcela oprávněně. Posluchače nevídaným způsobem donutí rozjímat nad mnoha filozofickými i psychologickými otázkami, snad i trochu zkoumat vlastní nitro. Stejně jako oceán členy posádky, kterým se však nakonec zůstane víc otázek než odpovědí.

Jisté je, že kniha ve vás zůstane ještě dlouho po poslechu. Možná trochu pozmění vaše vnímání vesmíru a možná dokonce i vás samotné.

Stanislaw Lem – Solaris

Vydal: Nakladatelství Tympanum, 2014

Interpreti: Richard Honzovič, Renata Volfová

Překlad: Erich Sojka

Délka: 9 hodin, 6 minut

Cena: 299,-