Už to není jen šeptanda, ale fakta. Hollywoodské studio Legendary se chystá natočit novou adaptaci románu “Duna” od Franka Herberta. Celovečerní film má následovat televizní seriál. Čeká nás fenomenální zážitek nebo pěkný malér? Zatím těžko předvídat.

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna Co nahrává průšvihu? Studio Legendary koupil čínský zábavní konglomerát Dalian Wanda. Bude jeho vedení chtít Dunu stravitelnou pro domovský trh, tak aby vyhověla požadavkům komunistické cenzury? A jak může dopadnout takové úpravy u látky, kde se mimo jiné tvrdí:

“Všechny dosavadní formy vlády trpí opakujícím se problémem: moc přitahuje patologické osobnosti. Není to tak, že moc korumpuje. Přitahuje ale zkorumpovatelné. Tito lidé mají tendenci opájet se násilím, což je stav, na kterém se rychle stanou závislí.”

Lepší ingredience na průšvih si těžko lze představit a věřit v pozitivní výsledek je skoro nemožné. Proti mluví i to, že Duna nebyla nikdy uspokojivě převedena na filmové plátno. Monumentální projekt od Alejandra Jodorowského nikdy nespatřil světlo světa. Verze od Davida Lynche z roku 1984 platí dnes za kultovní, v době svého vzniku ale sklidila oprávněnou kritiku. Poslední pokus je pak televizní mini série Duna z roku 2000, následovaná o tři roky pokračováním “Děti duny”. Ta sice látku knižní předlohy zpracovala poměrně věrně, je na ni ale zoufale vidět nedostatek financí (= lepší duny spácháte s potomkem lopatkou na pískovišti za panelákem).

Na druhou stranu, i zázraky se dějí a producenti mohou mít rozum.  Čína znamená peníze, a bez těch se kvalitní adaptace neobejde. Dosud známá jména lidí, kteří se mají na projektu podílet, v člověku budí nemalá očekávání. Scénář má napsat Eric Roth  ( scénárista Forresta Gumpa) a k režii se upsal Denis Villeneuve. Ano, ten Denis Villeneuve milovaný za Sicario, ale především  za Arrival a Blade Runner 2049. Uáááááá…. ehm, tedy, ano.

Všechno co potřebujete vědět  o Duně (a asi milion věcí navíc)

Pokud vás Duna nějakým zázrakem dosud míjela, je ten nejlepší čas se s ní seznámit blíže (chápej přečíst si ji nebo poslechnout) dřív, než se nová adaptace objeví na plátnech kin a televizních obrazovkách. Pokud tedy patříte k těm, kteří u filmových adaptací knih zásadně ignorují zdrojový materiál (bojíme se spoilerů, že ano?), tak vás nemám ráda a vy běžte pryč.

Pro ty, co zůstali: v následujících řádcích vás čeká nestručnější info o autorovi, vzniku Duny a celé ságy, nastínění děje románu a jeho odkaz do dnešních let. Podíváme se i na to, v jakých formách si knihu můžete přečíst a poslechnout a  pro ty, co se budou chtít do světa Duny opravdu ponořit, uvedeme něco málo rozšiřujících materiálů.

Před Dunou

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna Frank Patrick Herbert Junior se narodil v roce 1920 v Tacomě ve státě Washington, USA. Nemůžeme ale říct, že zde prožil šťastné dětství. Už v 18 letech utíká z domova, aby dále žil se strýčkem a tetou v Salemu ve státě Oregon. V 19 letech pak lže o svém věku, aby dostal první práci v novinách. V následujících letech pracuje jako žurnalista, editor, autor krátkých povídek, fotograf, ale také jako lovec ústřic a instruktor přežití v džungli. Na objednávku psal projevy pro politické kampaně. Za 2. světové války sloužil jako válečný fotograf. Po skončení války, v 26 letech, začal Herbert studovat na univerzitě. Studia ale nikdy nedokončil. Chtěl studovat jenom to, co ho zajímalo a zajímalo ho toho příliš na to, aby mu ještě zbyl čas a energie na zkoušky a práce potřebné k získání diplomu. Na kurzech kreativního psaní ale poznal Beverly Ann Stuart, která se stala jeho druhou manželkou. Pár se usadil v Kalifornii a Herbert se vrátil k práci reportéra.

Herbertovy výzkumy a práce na Duně začaly v roce 1959. Měl za úkol napsat článek o písečných dunách u města Florence ve státě Oregon, na kterých se místní obyvatelé snažili sázet traviny, aby ochránili své příbytky před zasypáním rozpínavým pískem. Těžko už dnes říct, co ho na pouštní scenérii tolik uchvátilo. Je však jisté, že ho to uchvátilo tak mocně, že výzkumu na román (a částečně už i na jeho pokračování) věnoval celých dalších 6 let života ( a taky nikdy nedokončit článek, kvůli kterému do Oregonu původně přijel). Zde je potřeba vyzdvihnout roli Herbertovy manželky. Nebudeme přehánět s tvrzením, že bez ní by Duna nikdy nevznikla. Beverly se na dlouhá léta stala jedinou živitelkou rodiny a v podstatě sama vychovávala dva syny v době, kdy byl Herbert pryč za výzkumy nebo zavřený ve své pracovně, vyžadující na práci absolutní klid a ticho.

První koncept Duny vycházel jako povídka na pokračování v časopisu Analog. Není bez zajímavosti, že jeho editorem byl v té době Joseph Cambell – člověk, který první popsal strukturu tzv. “Cesty hrdiny”. Koncept, který mají společný mnohé mýty po celém světě využil i Herbert a jeho prvky můžeme najít v mnoha úspěšných knihách a filmech (např. Star Wars, Harry Potter, Matrix trilogie, LEGO filmy …). Materiál vydaný v časopise Herbert postupem času značně rozšířil a přepracovat do podoby, jakou známe dnes.

Hotovou knihu ale nechtěl nikdo vydat. Možná si vzpomínáte na srdceryvné vyprávění J. K. Rowling, kterou před obrovských úspěchem Harryho Pottera několik vydavatelství odmítlo. Dunu Franka Herberta jich odmítlo přes 20. Knihu vydalo až nakladatelství Chilton – podnik, jehož hlavní portfolio do té doby tvořily především servisní manuály pro automobily. První vydání Duny stálo necelých 6 dolarů (a dnes se na aukcích prodává za cenu cca 10 tisíc dolarů.)

Bezprostředně po vydání roku 1965 zaznamenala kniha úspěch u odborných kritiků. Hned v následujícím roce byla oceněna historicky první cenou NEBULA za nejlepší román a zároveň i už uznávanou cenou HUGO (o tu se dělila s dílem “This Immortal” od Rogera Zelaznyho, bylo to poprvé v historii ceny, kdy se porota neshodla na jednoznačném vítězi).

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna Zájem čtenářů si získala až postupem času. Příjem z prodeje Herbertovi zpočátku neumožnil věnovat se pouze psaní, otevřel mu ale dveře k zajímavým pracovním příležitostem – do novin přispíval články o vzdělávání, přednášel na univerzitě, ve Vietnamu a Pákistánu působil jako konzultant v ekologických otázkách, pracoval na televizní show. V psaní pokračuje a ve svých 52 letech (v roce 1972) se mu už konečně mohl začít věnovat na plný úvazek.

Během 70. a 80. let si konečně užívá zaslouženého komerčního úspěchu. Postupně vydává dalších pět pokračování Duny a úspěšná jsou i jeho díla mimo tuto ságu.V roce 1984 však nastává tragický zvrat. Jeho žena Beverly po deseti letech boje s rakovinou umírá. Zdrcený Frank se sice poměrně brzy potřetí ožení, Beverly ale brzo následuje. Je mu diagnostikována rakovina slinivky a v roce 1986 umírá na pooperační komplikace.

Duna

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna Nacházíme se v budoucnosti vzdálené 20 000 let. Lidstvo kolonizovalo vesmír. Cca před 9 000 lety se ale zbavilo veškeré “myslící technologie”,. která mu k tomu dopomohla. Bojovníci Služebnického džihádu tehdy hlásali, že technologie jsou příliš nebezpečné zbraně v rukou vládnoucí třídy a “člověk by neměl být nikdy nahrazen”. Po dvou generacích krvavých nepokojů je práce umělé inteligence v celém impériu zapovězena a nahrazena prací člověka. Ten přišel na způsoby, jak pozvednout své mentální schopnosti a stát se “lidským počítačem”. Přes tento obrovský vývoj se ale žádná utopie nekoná. Mezihvězdnému impériu vládne padišáh imperátor, jemu jsou podřízené vládnoucí velkorody a celá společnost je rozdělená kastovním systémem, kde “je místo pro každého a každý má své místo”.

Celý systém by se ale v okamžiku zhroutil bez nejcenější suroviny celého vesmíru – koření z planety Arrakis, pouštní planety známé taky jako Duna. Látky prodlužující lidský život a především umožňující převratný způsob kosmického cestování. Návyková droga také umožnuje  rozšiřovat vědomí, čehož hojně využívá sesterstvo Bene Gesseritu – starověké náboženské školy pro duševní a tělesný výcvik založené poté, co se lidstvo zbavilo myslících strojů.

Obrovské zisky z těžby koření jsou soustředěny ve společnosti CHOAM, ovládané císařem, částí velkorodů, Kosmickou gildou a Bene Geserritem jako tichými společníky.

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna Do vyprávění vstupujeme v okamžiku, kdy hlavní hrdina příběhu Paul Atreides odlétá se svým otcem vévodou Letem a matkou Jessikou na Arrakis – jedinou planetu, kde se dá těžit koření. Ten má jeho otec z vůle císaře spravovat namísto rodu Harkonnenů – odvěkých nepřátel Atreidů. Tak se dostáváme do složitého světa politiky. Vzdá se baron Vladimir Harkonnen bez boje planety, která jeho rodině přes 60 let přinášela astronomické zisky? Na čí straně ve skutečnosti stojí imperátor? Jak do všeho zapadá Bene Geserrit? Řád, který se už po desítky generací snaží vyšlechtit geneticky nadřazeného jedince, Kwizatze Haderacha, přičemž součástí jejich šlechtitelského programu byla i Paulova matka, lady Jessika?

Budeme svědky boje o život plného politických intrik. Paul Atreides využívá všechny dostupné prostředky, vlastní interpretací náboženství a dávných proroctví manipuluje masami.. Jeho osud se spojí s Arrakis a Fremeny – původním pouštním obyvatelstvem. Dosud přehlíženým a utlačovaným národem, skrývajícím ale neuvěřitelnou sílu a potenciál změnit celou planetu i vesmír.

Od prvních kapitol knihy víme, že Paul uspěje. Můžeme se to dovtípit z úvodů, které jsou výňatkem z různých historických pramenů pojednávajících o Paulovi jakožto nejmocnějším muži své doby. Toto vědomí, že “víme” (nebo si to alespoň myslíme), ale zážitku z cesty na hodnotě vůbec neubírá.

Příběh Paula a jeho potomků je rozvedený do rozsáhlé ságy, která s první Dunou čítá dohromady 6 knih.

Herbert měl v úmyslu napsat ještě sedmý díl, zemřel ale dříve, než stihl dílo dokončit. Jestliže bylo 6 knih detailním rozborem a kritikou toho, jak fungovala a funguje lidská společnost a její politické uspořádání, 7. díl měl být zjednodušeně návodem na to, jak by fungovat měla.

Román Duna je považován za jedno z největších děl nejen sci-fi literatury s miliony prodaných výtisků po celém světě.  Myšlenky o budoucnosti lidské společnosti, náboženství, filozofii a politice nutí čtenáře k zamyšlení do dnešních dní.

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna Jako vůbec jedna z prvních knih popularizovala obor a samotný termín “ekologie” . Opravdu masová popularita knihy přišla až s obdobím kosmických letů, kdy lidstvo spatřilo první fotografie planety Země pořízené z vesmíru – počínaje černobílým snímkem z roku 1966 a konče slavnou fotografií “blue marble” v roce 1977. V době, kdy si lidstvo poprvé začalo uvědomovat Zemi jako celek, křehký (eko)systém, jehož jsou součástí a který svým konáním ovlivňují.

Jde o dílo, které (byť nepřímo) inspirovalo ty nejkultovnější sci-fi filmy jako jsou Star Wars, Vetřelec, Blade Runner, Kontakt (dobře, ten možná není kultovní, ale je můj oblíbený), a další.

Na její motivy vznikly karetní, deskové i počítačové hry. Nejúspěšnější byla asi  počítačová hra Dune z roku 1992 s mnoha pokračováními, svého času velmi oblíbená i u nás. Inspirovala nespočet hudebních děl, za všechny zmiňme aspoň píseň “To Tame a Land” od Iron Maiden (album Piece of Mind z roku 1983).

Jak si přečíst nebo poslechnout

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna V angličtině si můžete knihu pořídit ve všech formách. Tištěnou (od nejlevnějšího paperbacku po luxusní ilustrovaná a sběratelská vydání), tak jako ebook a audioknihu. Paperback v angličtině se při troše snahy dá objevit i ve větších českých knihkupectvích.

V českém překladu je pak Duna dostupná v tištěné podobě a audioverzi, oficiální ebook ale bohužel neexistuje.

Jestliže si chcete přečíst český překlad a nechcete do něj investovat, doporučuju zajít si do nejbližší knihovny. Jedno z mnoha vydání najdete ve fondu skoro každé z nich. Je přitom jedno, které vydání si půjčíte. Český překlad od Jiřího Smékala a Karla Blažka se od roku 1987 nezměnil.

Pokud vás ale Duna uhrane natolik, že ji budete chtít mít vystavenou doma na poličce, doporučuji nové dárkové vydání od nakladatelství Baronet z roku 2016. Kniha je vytištěná na kvalitním křídovém papíře a krásně ilustrovaná ( update: nakladatelství plánuje takto vydat celou původní sérii a venku už je i druhý díl!).

Co se audioknihy v češtině týče, je na výběr ze dvou možností. První verze je z roku 1993 a byla vytvořená pro Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana. Knihovna jako taková je přístupná pouze zrakově postiženým uživatelům, při troše hledání se ale dá dost děl z její produkce najít v hlubinách internetu, Dunu nevyjímaje. Kniha je nezkrácená, namluvená včetně příloh, terminologického slovníku, zeměpisných poznámek a dokonce i doslovu “Dinosaurus číslo 4” od Ondřeje Neffa z roku 1988. Vyprávění Igora Smržíka je ale hodně pomalé a z výslovnosti jmen budete po dvou hodinách rozčarováni, po čtyřech si bude trhat vlasy a po šesti přemýšlet o zacementování sluchovodu. Špatný, protože budete teprve v půlce knihy.

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna Druhou verzi audioknihy vydalo v roce 2016 vydavatelství OneHotBook. Knihu celou načetl Marek Holý,  v úvodních citacích jednotlivých kapitol ho doplňuje Jana Stryková. Tempo vyprávění je o poznání svižnější než u předchozí verze, Holému se daří vyprávět tak, aby čtenář u poslechu neusnul, zároveň ale děj bez problému stíhal, pochopil a vychutnal. Knihu příjemně doprovází originální hudební doprovod, hlavně mezi kapitolami je hudba velmi působivá. Takhle verze ale neobsahuje přílohy ani slovník a dokonce i přestože má nálepku “nezkrácená”, čas od času v ní chybí nějaká větička. Pravda, nikdy to neuškodí ději fakticky, ale proč? Celkově se však jedná o zdařilý počin a ocenila bych takto zpracované i další knihy ze série.

Studijní materiál

Jelikož jste vydrželi dočíst až sem, za odměnu vám dám dva tipy, jak se do světa Duny ponořit ještě více.

Frank Herbert a jeho nepřekonaná Duna První z nich je projekt “ Dune Book Club” od youtuberky Comicbookgirl19. Danika Lee Massey je známá především pro svoje videa, ve kterých komentuje komiksy, filmy a televizní show. Je ale také velkou obdivovatelkou Franka Herberta a rozhodla se se svými followery ve 12 týdnech knihu přečíst a v diskuzi rozebrat. Ke každé části připravila shrnující video a v následné online diskuzi pak odpovídala na dotazy a rozebírala myšlenky knihy. Seznam se všemi videi včetně diskuzí naleznete zde. Projekt sklidil velký pozitivní ohlas a v plánu jsou i další pokračování ságy. Znalost angličtiny nutná!

Druhý je obsáhlý svazek “Dune encyklopedia” z roku 1984. Tu nenapsal Herbert, je dílem Willise E. McNelly a mnoha dalších autorů. Herbert sám však knihu a její obsah posvětil a napsal ji předmluvu. Informace v ní obsažené se považují za kanon.

Koncipovaná je skutečně jako encyklopedie uvnitř fiktivního vesmíru Duny. Podrobně popisuje mnoho aspektů vesmíru, které nebyly rozvedeny v samotných románech. Představuje rozsáhlé biografie pro klíčové vedlejší postavy. Popisuje technologie a umění. Obsahuje historická pojednání nejen o imperiu, ale i jeho armádách, školách i Vesmírné guildě, ale třeba i Fremenech a jejich jazyku.

Kniha bohužel vyšla jenom v angličtině a je beznadějně vyprodaná, ale na internetu se dají z druhé ruky sehnat i velmi zachovalé kusy.


Reklama