Leigh Bardugo: Šest vran cover
Zdroj: Nakladatelství Fragment

V Ketterdamu, hlavním městě Kerchu, se objeví nová droga. Jurda parem. Pro obyčejného člověka smrtelná, pro griši silně návyková. Pod vlivem jurdy parem se schopnosti grišů násobí a zároveň se mohou přetvářet.

To, co se mělo původně stát prostředkem, jež grišům pomůže ukrýt se před nepřáteli, se nešťastnou náhodou stalo pravým opakem – zbraní, která griši a drogu uvrhnou do stře(d/t)u zájmů všech. V nesprávných rukou se pak může stát zbraní hromadného ničení. Jakmile se totiž zpráva o nové droze rozšíří, nejen prašivé gangy Ketterdamu se o ní začnou zajímat.

Ve vzduchu visí hrozba mezinárodního konfliktu. A pověstný Krkavec se svými Vránami tomu může zabránit. Tedy pokud za to dostane dobře zaplaceno.

Je to o úhlu pohledu

Příběh sledujeme očima pěti Vran a dvou vedlejších postav, jejichž kapitoly rámcově ohraničují celý příběh prvního dílu (prozatím) duologie. Děj máme tak naservírovaný z pohledu Kaze „Krkavce“ Brekkera, vůdce Vraního klubu, Jespera Faheye, neomylného pistolníka, jehož muška je o dost šťastnější než jeho ruka v kartách, Inej Ghafa, sběratelky tajemství, Niny Zenikové, griši pracující pro Krkavce, a Matthiase Helvara, drüskella s lehkou existenciální krizí.

Leigh Bardugo: Šest vran obálka
Zdroj: Nakladatelství Fragment

Pohledy nejmenovaných vedlejších postav slouží opravdu jen jako ozdobný rámeček celého příběhového obrazu.

Do děje se díky pomalému startu dostává celkem těžko. Jakmile se ale čtenář prokouše přes zdlouhavý začátek, jde to ráz na ráz. Zápletky se vzájemně proplétají, zaplétají a rozplétají, až má člověk občas pocit, že z takové šmodrchanice se autorka už nevyvlíkne. Autorka možná ne. Kaz Brekker ale šanci má.

V první řadě je nutno uvést, že Kaz a jeho parta mají osud světa tak trochu na salámu. U většiny z nich jsou primárním hnacím motorem peníze. A těch bude mít každý dost, pokud splní takřka nemožný úkol. Partička vyvrhelů z Barrelu tak uzavře obchod, který se prakticky rovná sebevražedné misi. Kaz, Inej, Jesper, Wylan a Nina s Matthiasem však nejsou jediní, kdo se odváží vyjít více než jisté smrti vstříc.

Kromě zapeklitého děje a politických her přítomného okamžiku můžeme prostřednictvím jednotlivých postav nahlédnout do jejich minulostí. To nám umožňuje pochopit jednotlivé charaktery a snad s nimi i soucítit. Na rozdíl od série Griša jsou postavy mnohem dynamičtější a vidíme alespoň nějaký vývoj, nejsou úplně ploché.

Bohužel to stále není úplně ono. K dobru ale budiž, že postavy jsou mnohem zajímavější a svou zajímavost si udržují víceméně po celou knihu.

Volejte sláva a tři dny se radujte…žádná hlava!

Série Griša měla na původních obálkách vyobrazenou postavu. V předchozích recenzích jsem psala, že úplně nejsem zastánkyní obličejů na přebalech, protože mohou zkreslovat čtenářovo vnímání postav. U Šesti vran si člověk může maximálně stěžovat na nedostatečně tmavou barvu peří. Autor Rich Deas navíc zahrnul do obálky i palác v mračnech. Rozhodně je to kreativnější a vyzařuje to i správnou atmosféru – ponurou a chladnou.

Očekávaná překvapení, která stejně překvapí

Jakmile si člověk zvykne na tempo příběhu, který po úvodní šnekiádě nabere neskutečné obrátky, začne už trochu předvídat, co by se mohlo stát. Očekává tedy, že z nějakých zvratů příliš překvapen nebude.

Omyl. Leigh Bardugo ví přesně, kam dát kterou zápletku, aby vytvořila co největší napětí, které nám buduje atmosféru i pro následující díl. Hodně tomu pomáhají i v půlce uťaté kapitoly a skok na jinou postavu. Rovnou ale upozorňuji – kniha se nedá číst jako někteří čtou Píseň ledu a ohně – tedy příběhy jednotlivých postav.

Autorka využívá postavy jako publikum usazené na kruhové tribuně, které sleduje děj v aréně pod nimi. Prostě a jednoduše si musíte vytrpět než na tu „vaši“ postavu zase přijde řada. Jinak hrozí, že byste se mohli připravit o podstatnou část děje.

(Zá)pletky postav

I když jsou postavy více či méně stále celkem ploché, nemůže se jim upřít sympatičnost a jakási aura, která je dělá o to zajímavějšími. Snad za to může postupné odkrývání jejich schopností a minulostí.

Postavy mají mezi sebou velmi dobrou chemii, mnohem lepší, než jsme mohli vidět v Griše. Bardugo se konečně povedlo do děje vložit přirozeně působící milostné linky, které celou politickou honičku příjemně osvěžují.

Do čeho si ale musím rýpnout, je množství postav. Čtenář je hned ze začátku zahlcen jmény a postavami, které pro děj vlastně tak důležité nejsou. Navíc je rozjezd opravdu táhlý, což na Goodreads odradilo hned několik čtenářů.

Osobně se mi přes začátek také prokousávalo těžko. Pokud ovšem setrváte, můžete se těšit na akcí nabitý příběh, který vás donutí nechat v noci rozsvícenou lampičku o něco déle.

Písmenko sem, slovíčko tam

Bohužel musím zmínit i technickou stránku věci, která dojem ze čtení mírně kazila. Tou budiž chybovost v textu. Čtete napínavou pasáž, přestřelka, intriky, všechno do sebe, zdá se, konečně začíná zapadat. A najednou na vás bafne hrubka. Nebo v textu chybí slovo.

Úplně vás to vytrhne z vlny napětí a dychtivosti po akci a rozuzlení. Je to opravdu škoda (a možná jsem jen na takové věci přecitlivělá), ale u některých chyb jsem opravdu nečekala, že můžou nastat.

Další technická chybička nastala v překladu. Stalo se to jen jednou, v mých očích je to ovšem neodpustitelné, vzhledem k tomu, jak ikonická daná hláška je.
„Žádný slzy. Žádnej funus.“

To je heslo, které provází postavy i čtenáře celou knihou. Hrdinové ho většinou prohlásí unisono. Jenže překladatelka Julie Žemlová se v jednom takovém případě zmýlila a místo „žádnej funus“ nechala celou skupinu říct „žádnej pohřeb“.

Ono to možná zní jako hloupost, ale je celkem nepravděpodobné, že když je v určité skupině lidí zažitá nějakým způsobem nějaká hláška, že by se ji nezávisle na sobě v jeden moment rozhodli všichni změnit a stejně se trefit tak, aby řekli všichni to samé. Prkotina, ale i ta trochu narušuje čtecí proud.

Kolem a kolem

První díl duologie Šest vran působí lehce steampunkovým dojmem. Nemohla jsem se zbavit ani podobných pocitů, jaké jsem měla při sledování Peaky Blinders. Snad za to můžou gangy, nelegální obchodování a v neposlední řadě i charakter Kaze Brekkera, ve kterém jsem neustále viděla jakousi ketterdamskou verzi Tommyho Shelbyho.

Knihu hodnotím velice kladně. Má pořádnou dávku akce, zajímavé postavy, a jako první díl v sérii vytváří skvělou parcelu pro budování dalšího děje v navazující knize. Někdy možná trochu překombinované zápletky vynahradí jejich originalita a (ne)čekané zvraty doslova přibijí čtenářovy oči ke stránkám.

Rozhodně stojí za přečtení i když Young Adult literaturu moc nemusíte. Věřím, že budete překvapeni.

Leigh Bardugo: Šest vran

Vydal: Nakladatelství Fragment, 2017

Překladatel: Julie Žemlová

Obálka: Rich Deas

Ilustrace: Keith Thompson

Počet stran: 384

Cena: 219 Kč (e-kniha)



Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost:
85 %
Zpracování, cena:
85 %
Styl, překlad:
85 %
Cíl knihy, splnění:
86 %
Jako malá jsem porazila Lorda Voldemorta a pomohla Frodovi zničit prsten. Odmala jsem ve společnosti knih a odmala jsem ve společnosti fantasy. V knihách kromě ponaučení a útěku od reality ráda hledám různé detaily, ve kterých se moc ráda pitvám. Ještě raději je ale pitvám s někým. Nepoučitelný snílek, ambiciózní lenoch a v přední řadě mudla, co si rád čte o magických světech.