Stephen King patří právem mezi světové krále hororu. Jeho syn vystupující pod pseudonymem Joe Hill už patří mezi známá jména nejen na poli komiksové tvorby, ale jeho čtyři romány doplněné povídkovými knihami jsou neméně úspěšné. Ale Stephen King nemá jen jednoho syna. Jeho druhý potomek Owen King se společně se svým otcem vydává na mysteriózní apokalyptickou cestu světem, který přijde o ženy.
V tichém úpatí Appalačských hor se nachází oblast zvaná Trojokres. Uskupení menších městeček, které by se v kontextu Spojených států amerických skoro až chtělo označit za venkov. Jedno z nich je Dooling. Pár obchodů, sámošek, nějaká ta hospoda a bistro. Zkrátka nic výjimečného, až na ženskou věznici, která bude ještě velmi důležitá.
Evie Blacková a ti ostatní
Partie se rozehrává seznámením s hlavními postavami. Evie Blacková je žena, která se kdoví odkud vyloupne na našem světě a s jejím příchodem se spustí lavina událostí, jimž kraluje propuknutí spavé nemoci. Nejprve jsou to jen zprávy ze zahraničí, ale jak se Země otáčí a probouzí se další a další státy, tak vychází najevo, že ona nemoc, které později dají lékaři jméno Aurora, je globální epidemie, která je neobvyklá tím, že postihuje jen ženy.
Jakmile žena usne, okamžitě se začne obalovat do pavučinového kokonu a probuzení je v nedohlednu. Pokud se ovšem rozhodnete ženu probudit násilím (nedejbože sexuálním), tak je ona, předtím milá, krásná a křehká bytost, agresivní a kohokoliv, kdo ji vzbudil neváhá zabít. Zkrátka lapálie.
Mimo Aurory ovšem Evie podnikne i menší věci, jako například zmasakrování drogových dealerů, jimž zničí i varnu, čímž na sebe upoutá pozornost šerifky Lily Norcrossové, kterou můžeme určitě brát jako jednu z hlavních postav. Je velmi svědomitá a svou práci dělá výborně ba lépe než většina mužů, ale únava je neúprosná a spánek se blíží.
Trio hlavních postav pak uzavírá Liliin manžel Clinton Norcross, který byl psychiatr se soukromou praxí, ale po naslouchání malicherným problémům rozmazlených zbohatlíků se rozhodne vzít mnohem hůře placené místo psychiatra právě v ženské věznici v Doolingu. Postupně zjišťujeme, že toto prostředí je mu vzhledem k jeho temné minulosti mnohem blíže a v pomáhání těmto ženám vidí, na rozdíl od problémů tlouštíků s erekcí, opravdový smysl.
Dooling a Růženky ovšem doplňuje celá plejáda postav z maloměstečka a seznam těch „ důležitějších“ najdete na několika prvních stránkách knihy, ale na rozdíl od například Malazské knihy padlých jsem neměl nejmenší potřebu se k seznamu vracet a to i přesto, že je celkem obsáhlý.
A zatímco ženské postavy z Doolingu a celého světa se i přes konzumaci roztodivných povzbudivých prostředků dříve či později ubírají do říše snů, je tu jedna žena, která může spát a bez jediné známky kokonu se probudit. Evie Blacková, podezřelá ze zabití několika mužů zavřená v cele bloku A ženské věznice Trojokresu.
Mužská populace mezitím kolísá mezi zoufalstvím a hněvem. Někteří říkají, že jde o boží pomstu na pekelném plemeni, jiní páchají sebevraždy. Ovšem, co kdyby se rozneslo, že existuje žena, která je imunní?
Děj? Postavy? Kokony?
Knihu Růženky budu asi z několika důvodů dost srovnávat s Kingovým Pod kupolí a to bez ohledu na to, že pod tímhle příběhem jsou podepsaní Kingové hned dva.
Společné prvky? Maloměstská komunita, nevídaná situace, která nejeví známky ničeho přirozeného, a do jisté míry také izolace, protože právě město Dooling je něčím vybráno jako soudce, porota a případně kat celé mužské rasy, protože zatímco oni zůstali v našem světě, tak doolinské ženy se probudí v jiném Doolingu, kde mají šanci začít znovu. To, že ženy se probudí na jiném místě, je napsáno přímo na anotaci knihy, což beru jako velmi neuvážené.
Kniha totiž moc dějem neoplývá. Shrnul bych to tak, že ženy usínají, ženy usínají, ženy usínají…skoro všechny ženy spí. Konec první části knihy. Ženy jsou na jiném místě a žijí, muži bojují, vyvrcholení a konec. Ano, kniha je rozdělená na dvě objemem stejné části, čítající zhruba 300 stran.
A to je první velká chyba Růženek. Takřka postrádá děj. Má dokonce našlápnuto na pár super momentů, ale jejich potenciál zůstává trestuhodně nevyužitý. Nemocnice v obležení zoufalých otců a unavených matek spících dcer, rabování samoobsluhy, kde nemůžu opět nevzpomenout Pod kupolí, ve kterém se právě scéna s obchodem určitě každému zaryla pod kůži, protože zoufalství a ztráta lidskosti, kterou tato pasáž vyzařovala, je nezapomenutelné.
Mohl bych citovat divadlo Sklep, že v této knize vládne jistá aviváž, kdy v první ospalé polovině se neděje vůbec nic a ve druhé se toho děje zase moc, ale ve výsledku se toho ani ve druhé polovině zase tolik nestane, jen je to v poměru s první polovinou, kde se jen spí, o tolik zábavnější a záživnější, že máte ze čtení mnohem lepší pocit.
Po úvodu, který je jasně nalinkovaný usínáním žen (a čtenáře, protože číst o tom, jak ostatní spí a usínají, není tak docela motivační) a spánkem. Když usne Lila, posouváme se do poněkud akční části, kdy se její manžel Clinton Norcross postaví na stranu Evie proti celému měst v čele s Frankem Gearym, který je veskrze definovaný jen tím, že miluje svojí dceru a je vzteklý.
Druhá část je nepoměrně zajímavější (ona tedy laťka není nastavena nijak vysoko) a akčnější, ale zároveň chaotičtější. Věci se dějí bez motivací, logických odůvodnění a ba právě naopak, proti zdravému rozumu a ve výsledku vlastně ani není jasné, o co Evie Blackové jde, protože její jednání je samoúčelné tomu, aby se kniha ubírala přesně tak, jak autor zrovna potřebuje.
Evie je tedy jen vyslanec, který udává tempo k tomu, aby se všechno dělo tak, jak ona potřebuje a de facto vedlo jen ke dvěma rozhodnutím, všech postav přičemž jedno, díky chatrné a nepřehledné výstavbě příběhu, takřka zanikne a provede ho jedna z postav naproti všemu, co o ní do té doby čtenář ví.
Ono vůbec vykreslení postav hodně pokulhává a čtenář nemá šanci k nikomu z aktérů opravdu přirůst a tak jen znuděně pročítá historky cizích lidí, zatímco ženy usínají a usínají a usínají. Velký počet charakterů taky nepomáhá v kvalitě zážitku, protože zatímco se Kingové několik kapitol věnují jedné postavě, tak jí poté opouští a takřka se k ní nevrátí až do epilogu.
Opět přirovnání s Pod kupolí, kde byl ještě větší počet figur perfektně zvládnutý a mistrovsky vypilovaný od začátku až do konce, zatímco Růženky jsou pravý opak. I to mi napovídá, že hlavním spisovatelem Růženek je Owen King a ne Stephen.
Obecně se hovoří o jakési kontroverzi a silnému feministickému tématu. Doufám, že tím není myšlen fakt, že většina mužských postav trpí jedním či více stereotypů a nešvarů a to tak, že 90% žen v knize jsou vykresleny jako oběti a muži jako agresoři, alkoholici, tyrani, vrazi a ňoumové neschopní si byť jen vyprat a vyžehlit. Jediná výjimka je snad doktor Norcross, ale to je vysvětleno tím, že objevil svou ženskou stránku.
Samozřejmě ne každý samec lidské rasy má jednu či dvě špatné vlastnosti, někteří jsou totiž ta nejnechutnější směsice ubohých vlastností a nechutných rysů jaké jen někdo dokáže poskládat dohromady. Pochopitelně to má sloužit k vykreslení problému konfliktu mužů a žen a jejich nerovnosti ve společnosti, ale bohužel je to málo uvěřitelné, samoúčelné a naroubované velmi uměle. Možná proto, že autoři jsou muži a jejich pojetí feminismu je vykreslit muže jako pitomce a ženy jako moudrá a starostlivá stvoření schopná se na rozdíl od mužů obětovat.
Prázdný obsah v pěkné formě?
Pevná vazba knihy je solidní, a skvělá je i grafická úprava obálky. Trochu zamrzí absence látkové záložky, kterou by si více než 600 stránkový hardback určitě zasloužil, ale to je jen detail. Co už detail není, je kvalita překladu.
Minimálně dvakrát jsem narazil na opravdu do očí bijící chybu, kterou měla v jednom případě na svědomí neznalost frází a v druhém dost pravděpodobně automatická oprava (když balíte jointa rozhodně nebalíte špetky), a to byly jen nejhorší případy. Kniha vyšla celkem brzy po originálním vydání, takže je možná na vině šibeniční termín, ale je to další hřebíček do rakve Růženek.
Nápad a námět nejsou nejhorší, bohužel materiálu je pomálu a stačil by v rukou Owena Kinga spíš na povídku či kratší novelu, než na dlouhý fantastický román zasazený do moderního prostředí. Ani fakt, že se kniha dost nešikovně snaží propagovat feministickou myšlenku, čehož si vážím, nemůže spasit jednu z nejhorších a nejnudnějších knih, které jsme za poslední dobu četl a s láskou vzpomínám na příšernou Pavučinu snů.
Růženky – Stephen King, Owen King
Vydal: Nakladatelství Beta 2018
Překlad: Linda Bartošková
Počet stran: 624 / Hardback
Cena: 479 Kč
