Je-li člověk fotografem, který se živí focením panenské přírody, moc nebezpečí mu u toho nehrozí. Možná tak nepřízeň počasí, osamělost, maximálně snad rozzuřený lední medvěd. Petr Bruner si však pro svou pracovní cestu vybral Novou zemi, ruské souostroví v Severním ledovém oceánu. Jak se taková volba může vymstít, nám ukázal Jiří Mazurek ve svém novém sci-fi thrilleru Polární záře.
Představu liduprázdné krajiny mu pak definitivně naruší Světlana, mladá studentka geologie, která pracuje na nedaleké výzkumné stanici. Její pozvání na stanici Petr nemůže odmítnout. Světlana zde pracuje spolu se Stěpanem, mrzoutem a milovníkem vodky. Dalším obyvatelem je pak Oleg, který se očividně pomátl a přežívá nadopovaný léky. Poslední kolega ze stanice se pro jistotu ztratil v mlze a zmizel. Pokud by pro Petra nebyl dostatečně podezřelý obří letoun přistávající na liduprázdném ostrově, tak mizející a šílení obyvatelé stanice už rozhodně ano. Nic z toho však nebrání Petrovi v tom, aby Světlanu svedl. Sotva se ale jejich románek stihne rozvíjet, naruší ho série nepříjemných událostí, která uvrhne jejich život do nečekaného chaosu.
O nic lépe na tom není ani stíhací pilot Gennadij Volkov, který je vyslán na průzkumný let k neidentifikovatelnému létajícímu objektu. Neboli k UFO. Obří černá plechovka se vznáší ve vzduchu, nekomunikuje a vypadá v zásadě neškodně. Volkov je požádán o blízký průlet okolo tajemného útvaru. Takový úkol je sice nepříjemný sám o sobě, ale ve chvíli, kdy je Volkov sestřelen a padá přímo do Severního ledového oceánu, poznává pravdu rčení, že vždycky může být hůř.
Poslední z hlavních postav je Alexander Gomelskij, kapitán obří jaderné ruské ponorky brázdící vody v okolí Nové země. To, co mělo být rutinní námořní cvičení, mu naruší série halucinací, zmatku a chaosu, která uvrhne jeho ponorku do boje o přežití. Přístroje nefungují, každý člen posádky hlásí jiné údaje, a do toho se objevuje na palubě kůň či mrtvola. Pokud se chce Gomelskij vyhnout se neslavnému osudu ponorky Kursk a dalších, nemá tak na výběr než se pevně chopit své funkce, srovnat posádku do latě a přijít tomu na kloub.
Hlavními tahouny jsou Petr a Světlana, Volkov a Gomelskij se drží v závěsu. Postav se v knize dokonce vyskytuje více, ale plní spíše epizodní role a občas míra jejich představování občas neodpovídá důležitosti, jakou v příběhu mají. Co se naopak daří, je střídání příběhových linek, které působí přirozeně a plynule. Mazurek pohybuje postavami jako figurkami na šachovnici nejdříve v tempu pomalém, které ale stupňuje až k nevyhnutelnému závěru. Ten je možná až příliš uspěchaný a klidně by si zasloužil více rozepsat, hlavně na úkor popisných a technických pasáží.
Kniha je dobře vypointovaná, má spád, jednoduchý děj a je čtivá. Jedete-li vlakem z Prahy do Brna, Polární záře je ideální společník a příjemná jednohubka. Ačkoliv román trpí přílišnými technicismy a uspěchaným budováním vztahů mezi postavami, ve výsledku je to fajn čtení u kterého můžete vypnout a bavit se.
Jiří Mazurek: Polární záře
Obálka: Book Makers
Vydal: Mystery Press, 2017
Žánr: Thrillery, Sci-fi
Počet stran: 304
Cena: 199 Kč
Formáty eknihy: EPUB, MOBI, PDF
[review]
