Maureen Johnsonová: Křiváci cover
Zdroj / Autor: Joanna Flare

Ellinghamova akademie byla místo, kde neobyčejně nadané děti mohly rozvíjet svůj talent. Až do roku 1936, kdy se svatostánek vědomostí stal místem zločinu, jenž poskvrnil akademickou půdu a navždy změnil život zakladateli neobvyklé školy, panu Ellinghamovi. Uplynulo osmdesát let a případ stále zůstává nevyřešený. Což si žádá změnu.

Stevie Bellová upřímně netuší, jak se jí podařilo na Ellinghamovu akademii dostat. Její přihláška byla spíš takovým výkřikem do ticha, rozhodně ne vážným pokusem skončit v  úzkém výběru budoucích studentů. Ti, kteří měli to štěstí, že byli vybráni, oplývají buď nějakým talentem nebo v sobě mají potenciál pro velké věci.

Maureen Johnsonová: Křiváci obálka
Zdroj: Nakladatelství CooBoo

Ale Stevie je jen obyčejná holka se zálibou v poslouchání krimi podcastů, hltání zločinů a teoretickém rozhřešení případů.

A teď se jí naskytla obrovská příležitost. Dostane se na místo, které nechvalně proslulo záhadným zločinem, který nebyl do dnešního dne vyřešen. Pro Stevie se tak rozlousknutí historie stává projektem číslo jedna.

Příběh se dělí do dvou časových linek, první začíná hluboko v minulosti, kdy Albert Ellingham založil soukromou školu pro nadané mladistvé. Jeho dobrá vůle poskytnout vzdělání zdarma těm, kteří si to zaslouží, však neuchvátila všechny.

Dobrý skutek je po zásluze potrestán a neznámí pachatelé, kteří si říkají Křiváci, unesli jeho ženu a malou dcerku a požadují tučné výkupné, své nekalé úmysly podtrhují groteskním seznamem, jenž vyjmenovává různé možnosti úmrtí.

Druhá linka se odehrává v přítomnosti, kdy mladá dívka Stevie nastupuje na tutéž školu s úmyslem nevyřešený zločin vyřešit. Dokázat to, co nedokázaly stovky hlavounů před ní. Obě linky se ve férovém poměru střídají a jsou velmi dobře odlišitelné, nestane se, že by se čtenář jen tak zamotal.

Části, kdy se děj noří do hlubin minulosti, mají ponurou a úzkostnou atmosféru. Jak by ne, když byla unesena matka a její dítě. Vše má ten správný detektivní a mysteriózní nádech, který čtenáře napíná jak strunu, na kterou občas zabrnká odhalení nějaké indicie, která posune záhadu blíže k odhalení.

Díky tomu, že autorka věnovala zločinu samostatný příběh, dostává linka z minulosti úplně jiný rozměr. Není to jen strohý krimi článek v novinách, ale stává se z toho osobní tragédie, oběti dostávají lidskou tvář, nejsou jen shlukem jmen na plakátu pohřešovaných osob a o to víc vtáhnou čtenáře do děje a probudí zvědavost a chuť přijít záhadě na kloub.

Oproti tomu linka přítomného času působí jako rána mezi oči, návrat do reality a balí příběh o únosu do vrstvy historické melancholie věcí minulých. Zatímco si minulost vystačí s tím, že prioritou je napínavá zápletka a není tak nutné představit zúčastněné, spíš jejich osudy, přítomnost to má složitější. Postavy zde mají větší prostor, a to je zároveň kámen úrazu.

Každá z postav působila jako plochá šablona vlastností, případně ujetosti, kterou měla disponovat. Jako vypsaný seznam na papíře. Přátelská, s neobyčejnou technickou zručností, spontánní. Nevrlý, tichý, negativní. Místo autentických charakterů, které by působily živě a lidsky, se objevily na scéně tak trochu křečovitě působící postavy, které fungují podle svých předepsaných kolonek.

Z vzorce chování jen tak neodbočí, leda by to nakazovala situace, která si to žádá. Snaha vytvořit silně originální charaktery se zde nevyplatila, protože čeho je moc, toho je příliš a vše působí přehnaným dojmem.

Stejně tak mezilidské vztahy, které se mezi protagonisty formovaly, nepůsobily zrovna dvakrát důvěryhodně, prostě se objevily, jelikož to scénář obsahoval. Nemluvě o začátku romantické linky, která působila nanejvýš rozpačitě a především zbytečně.

Je možné, že romance bude mít v dalších dílech nějaké opodstatnění a bude jedním ze základních stavebních kamenů pokračování příběhu, nelze však prominout, jak uměle a násilně působí její zasazení do děje. Oblíbené anglické slovíčko „cringe“ zde tak dostává nový level.

Hlavní hrdinka naštěstí dostala trochu více péče, vzhledem k tomu, že čtenáře provádí celým vyprávěním. Vyzdvihnout lze dobře popsané panické ataky, které sužují nejenom Stevie, ale určitě také dost čtenářů. Duševní zdraví si neuzurpuje moc prostoru z děje, ale je rozhodně plusovou hodnotou. Stejně tak jsou pěkně popsány pocity, které dívka prožívá ve chvíli, kdy se ocitá na místech, jež pro ni až donedávna byly pouze nehmatatelným popisem místa činu.

Její záliba v krimi není ničím výjimečným a určitě se najdou tací, kteří se s tímto koníčkem ztotožní. A zejména těmto čtenářům je kniha věnována a to doslova. Věnování je totiž adresováno: „pro všechny, kdo si někdy přáli najít tělo v knihovně“. Což přiznejme si, pár nás tu takových bude.

Stačí se jen podívat, kdo si odnesl cenu podcastu roku 2021. Lidstvo je odnedávna fascinováno morbiditou, ač chce, nebo ne. Od front, které se táhnou na dálnici způsobených pomalým projížděním kolem nehody, až po zamýšlení nad tím, jaká je pravděpodobnost nalezení mrtvého těla v lese.

Děj má mírné tempo, které po vzoru zajeté klasiky zrychluje na konečných stránkách až do té míry, že knihu zakončí cliffhangerem, který čtenáře donutí sáhnout po druhém dílu, pokud je k dispozici, nebo si zoufat a čekat, až dvojka vyjde.

Křiváci nejsou výjimkou. První díl byl pomalým rozjezdem, kde si autorka připravila půdu pro další pokračování, které vypadá mnohem slibněji, minimálně co se hodnocení čtenářů na knižních databázích týče. Díky jednoduchému stylu psaní je kniha čtivá, což vyvažuje pomalejší spád děje.

Ačkoli se jedná o young adult detektivku, obálka mírně klame. Překlad původního názvu Truly Devious na české Křiváky je sice originální a povedený, avšak společně se stylem ilustrace na obálce působí spíše dojmem dětské knihy. Avšak ne nadarmo se říká, nesuď knihu podle obalu a zde to platí.

Díky tomu, že jednička byla pomalejší startovací dráha pro sérii, obsahovala postavy, které svou originálnost chtěly vykřičet do světa a snížily tak svou důvěryhodnost a reálnost, se Křiváci stávají takovým průměrným detektivním počinem. T

ěžko zhodnotit celou krimi zápletku, protože zde byl případ jen lehce nakousnut a na detailnější rozpletení si budeme muset počkat, takže poměrná část hodnocení je díky tomu osekaná a celkový výsledek se tak ke své smůle snižuje.

Maureen Johnsonová: Křiváci

Vydal: Nakladatelství CooBoo, 2019

Obálka: Kateřina Brabcová

Překlad: Zuzana Bičíková

Počet stran: 336 / pevná vazba

Cena: 299 Kč


Reklama

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost:
65 %
Zpracování, cena:
80 %
Styl, překlad:
70 %
Cíl knihy, splnění:
50 %
Domácnost se mnou kromě cca 1000 knih sdílí i sedm zvířat. Čtyři kočky, jeden had, jedno neposedné štěně border kolie a jeden další knihomol, takže o zábavu tu není nouze. Kromě očividné lásky ke čtení a ke zvířatům mám ráda kreslení, hudbu, přírodu a přemýšlení o tom, jaká je pravděpodobnost nalezení mrtvoly při procházce v lese. Recenze na knihy píšu přes sedm let a jsem ráda, když si nějaká kniha najde cestu ke čtenářovi skrz mé doporučení 🙂 Nejraději čtu sci-fi a fantasy, mysteriózní thrillery, horory a speciální místo v mém srdci má magický realismus, což jen poukazuje na to, že jsem až příliš často snílkem.