Dan Simmons je spisovatel u nás více než známý a oblíbený. Jeho veledíla jako Íllion a Hyperion se u nás dočkala i více vydání. Fanoušky děsí Terrorem, Hladovými hrami nebo případně Droodem, kteréžto horory jsou obří knihy skryté v pevných vazbách a svou vahou připomínají spíše zbraň než krásnou literaturu. A pak je tu Pustá duše, která je vedle svých bratránků z autorova pera velmi útlá a minimalistická. Otázkou je, jestli v konkurenci světově uznávaných děl obstojí.
Nikdy nebýt sám
Hlavním hrdinou příběhu je Jerry Bremen. Celkem nudný a trochu arogantní profesor matematiky na univerzitě, který se mimo přednášení také věnuje výzkumu, při němž se snaží aplikovat matematické zákony pravděpodobnostních vln a vlnoploch na lidské myšlení. Ovšem Jerry nemá tak docela dobré období, protože jeho manželka Gail, kterou miluje celým srdcem je v nemocnici, kde tráví dlouhé hodiny v milosrdném bezvědomí, protože každá probdělá minuta je pro ni bolestivým utrpením způsobeným rakovinou. Gail umírá a její poslední hodiny se rychle krátí. Proto se Jerry vydal na pláž daleko od nemocnice, aby s ní mohl být sám. Ještě jsem totiž nezmínil, že Gail a Jerry jsou telepati.
Ať už jsou od sebe jakkoliv daleko, vždy jsou spolu. Ovšem jejich společné spojení mělo i další efekt a to, že se společně dokázali bránit myšlenkám ostatních lidí. To ovšem této osudné noci skončí, protože zatímco Jerry pozdě v noci usíná, Gail už se neprobudí. A tyto myšlenky, které každý z nás má a nedokáže je vypnout, Jerry jim říká neurošum, ráno na Jerryho čekají. Ze všech stran v civilizaci slyší i ta nejtemnější a nejnechutnější tajemství, která kdokoliv ukrývá hluboko ve svém nitru.
Bez svého mentálního štítu se tak Jerry rozhodne spálit všechny mosty, které ho spojovaly s minulostí, opouští práci a vydává se hluboko do divočiny a lesů, aby se dostal od lidí co nejdále. Ovšem už jeho první zastávka, rybářský revír daleko od civilizace, kde je neurošum minimální, mu poskytne nemilé překvapení. Stane se svědkem toho, jak se mafiánský pohůnek zbavil mrtvoly a ten se Jerryho rozhodne předat svým nadřízeným, protože si nerad špiní ruce vraždou osobně. A to je teprve začátek.
Začátek neuvěřitelné cesty, která Jerryho hluboko v jeho zármutku čeká, a která ho křížem krážem Amerikou postaví před výzvy, o nichž se málokomu kdy snilo.
Homér i Dante
Dan Simmons se toho nebál už v celkem raném období svojí spisovatelské kariéry a celkem jasně odkazuje knihou Pustá Duše na dvě legendární díla světové literatury. Dantova Božská komedie je jasným vlivem, a to nejen všem známá první část Inferno, ale i Očistec a Ráj si zde najdou svoje zastoupení. Celá cesta je ovšem hlavní a stěžejní motiv knihy. Několik životních kapitol, které Jerryho ženou od zvědavosti k rezignaci, od samoty k zoufalství a velmi málo radostí, je zahlceno obrovskou várkou utrpení.
Jerry tak zažívá opravdové Peklo na Zemi, tak aby se konečně skrze očistec mohl dostat až k vysněnému Ráji, ale ani to nebude tak jednoduché. A cena je skoro až příliš vysoká. Jeho putování můžeme rozdělit na několik kapitol, které se diametrálně odlišují a v každé znich se snaží hrdina bojovat proti světu jinak. A boj proti světu není žádné přehánění, protože potom co přišel o mentální štít, jeho mysl zaplavují miliony a miliony myšlenek všech lidí ve všech jazycích.
Jerry během své cesty volí úniky od civilizace, úniky od zdravého rozumu, alkohol a vlastně ani sám neví, co hledá a kam přesně má namířeno. Celá jeho šílená cesta Peklem, které je určitě většina příběhu, je pak protkána střípky a událostmi z života minulého, kdy byla Gail ještě naživu a vše dávalo smysl. Díky těmto exkurzím zpět v čase začneme pomalu chápat jaký byl vlastně vztah, kde neexistuje takřka žádné tajemství, protože doslova vidíte do hlavy svému partnerovi. Co všechno v průběhu let Jerry zkoumal a jaký byl výsledek jeho bádání.
Krůček po krůčku pro nás hrdina, který je na začátku jen smutný a vlastně ne moc sympatický cizí člověk, získává na lidskosti a my se s ním konečně dokážeme sžít víc a víc a společně s tímto pochopením přichází i soucit a sdílená bolest, kterou hlavní protagonista zažívá.
Zatímco linka inspirovaná a odkazující na Božskou komedii je jasná, tak ta druhá už není tak patrná, ale nesporně je přítomna. Odysseu Jerryho cesta připomíná na mnoha místech a skrývají se tu harpyje v podobě vábení a lehké cesty ven, která by ovšem zákonitě skončila smrtí, Skylla a Charybda a nakonec i legendární finále, kdy se Odysseus popasuje s nápadníky své manželky nám pasuje. Odyssea popisuje jedno z největších a nejtěžších putování, které literatura přinesla a Simmons se velmi citlivě a trefně nechává tímto eposem inspirovat.
Cesta je cíl?
Přísloví, které hovoří o tom, že vlastně každá cesta je cíl, je sice hezké, romantické a tváří se velmi moudře, ale při četbě příběhu, jehož hlavním motivem je cesta (hojně využíváno třeba skvělým Cormacem McCarthym ve většině jeho knih), je pro čtenáře mnohem přijatelnější a snazší, když zná alespoň prvotní motivace a důvody toho, proč se vlastně hrdina na svou pouť vydává.
Mladý Simmons na to nedbá a vhazuje nás bez vysvětlování do proudu a až během toho jak plyneme s řekou a topíme se, nás učí plavat. Přestože tuto praxi využívá dodnes, již se jeho styl v moderních dílech velmi posunul a přesto, že nic explicitně nevysvětluje, tak většinou od prvních stránek nám nenápadně podsouvá reálie fikčních světů a kontextové prvky, ale v Pusté duši si dává na čas a tento zvláštní přístup by mohl některé čtenáře odradit.
Jerry je navíc matematik a Dan Simmons se v tomto prvku místy až zbytečně vyžívá a pokud některé teorie a teorémy neznáte, tak si je určitě vygooglete a zjistěte alespoň základy, protože bez nich si určitě příběh natolik neužijete. Ovšem přístup, kdy bez dohledávání informací je čtenářský zážitek neúplný, mě mrzí.
Ať už je motivace pro Jerryho cestu a opuštění na prvních stránkách dost nejasná a nepochopitelná. Smutek a truchlení je věc jedna, ale do základu vypálit a zničit dosavadní života a výzkum a vydat se na zoufalou a bezcílnou pouť, se zdá poněkud přehnané řešení. Během příběhu se přidá ještě víc matoucí sublinka o slepém, retardovaném chlapci, který zažívá jen utrpení a peklo ve svém dosavadním krátkém životě a vůbec se to nemá zlepšit. Ale důvěřujte autorovi, budete odměněni.
Ale právě trpělivost, kterou musí čtenář projevit, aby se dočkal vytoužené odměny, bude možná překážkou a raději knihu odloží, především tedy ti, kteří znají Simmonsova novější díla a budou mít jistá očekávání. Pokud tedy přistoupíte ke knize s čistou hlavou jako k románu jen lehce říznutým fantastikou, určitě nebudete litovat.
Pustá Duše – Dan Simmons
Vydal: Nakladatelství Mystery Press, 2019
Překlad: Alžběta Lexová
Počet stran: 304 / pevná vazba
Cena: 314 Kč
