Joe Abercrombie: Půl krále poster
- Reklama -

Young adult fantasy zažívá v poslední době rozkvět. Do řad jejich autorů se přidal také Joe Abercrombie, v jehož předchozích knihách šlo však za happyend pokládat fakt, že hrdina pouze skončil mrtvý, aniž by byl předtím mučen, znásilněn, zkorumpován a připraven o nějaké to oko, zuby nebo končetinu. První díl trilogie Moře střepů s názvem „Půl krále“ tak ukáže, jak se Abercrombie s omezeními danými cílovým čtenářstvem vypořádal.

„Když Otec Mír pláče nad prostředky, Matka Válka se raduje z úspěchu.“

Joe Abercrombie: Půl krále obálka Mladý Jarvi je sice synem krále, ale to v jeho případě není žádná výhra. Narodil se s vrozenou vadou ruky, což z něj v drsné společnosti Gettů, kde je schopnost udržet štít a meč hlavní podmínkou společenské prestiže a často i přežití, dělá v podstatě opovrhovaného psa. Jarvi umí střízlivě zvážit své šance a namísto touhy po vládě zvolí životní dráhu mezi Ministry. Tak je nazývána jistá forma církevního řádu, převážně tvořeného ženami, který uchovává vědomosti, chrání svět před magií, a především poskytuje konzultace králům.

Jenže těsně před jeho poslední zkouškou jsou Jarviho otec i starší bratr zavražděni a Jarvi se ocitá v Černém křesle, trůně, o který nikdy nestál. Nepobude si na něm dlouho – zradou vlastního strýce končí nejprve v moři, a pak s železným obojkem přikovaný u vesla otrokářské lodi. Plán je jasný: Utéct. Vrátit se domů. Pomstít se.

Pokud tento popis děje působí na první pohled tuctově, je na tom kus pravdy. Abercrombie se nesnažil o nějak zásadně originální zápletku. Dokonce i hlavní zvraty jsou při pozorném čtení relativně předvídatelné, body však sbírá jinde. Například v originální mytologii svého světa, kterou během děje odkrývá. Polyteistický panteon vzniklý tím, že elfové před dávnými časy rozbili Jedinou bohyni na 409 kusů, ze kterých se stali nižší bohové, vylepšuje tím, že jejich obvyklé role „otočil“.

Takže máme Otce mír a Matku válku, Otce Noc a Matku Slunce, a tak dále. Časem si všimneme, jak se tyhle zdánlivě nenápadné změny promítají do celého světa a mění věci pod povrchem. Společnost, kde žena navenek slouží jen coby válečníkova trofej, nebo v lepším případě správkyně pokladny, což je případ Jarviho talentované matky, tak skrytě omotává síť intrik Ministryň, které sledují vlastní cíle a prostředky si dvakrát nevybírají. Navíc jako vždy, čím více řečí o cti a slavnostních přísah, tím víc jedu v pohárech a nožů v temných koutech. Abercrombie v zásadě zůstává stále pesimistou přesvědčeným, že lidé se nemění, a když, tak leda k horšímu. Pouze v Půl krále je tento fakt servírován rafinovaněji, méně přímočaře.

„Hlupák udeří. Moudrý muž se usmívá, dívá se a učí. Pak udeří.“

Autorovou silnou stránku byly vždy hlavně postavy a v Půl králi tomu není jinak. Oproti sbírce deprivantů, psychopatů a zoufalců, kteří obvykle tvořili protagonisty jeho knih, však nastala zásadní změna: Jarvimu a jeho společníkům, mezi nimiž je třeba svérázný ex-gladiátor Nikdo (který samozřejmě ve skutečnosti někdo rozhodně je), lze konečně upřímně držet palce. Neznamená to přitom, že jde o nějaké svatoušky, černobílé postavy Abercrombie nepsal nikdy. I sám Jarvi umí být lstivý, zákeřný, dokáže bodnout do zad, protože při svém postižení ani o moc jinak bojovat nemůže, a udělá cokoliv, aby přežil. Přesto se alespoň snaží napravovat vlastní omyly, je věrný svým přátelům a hledá cestu nejmenšího zla, pokud už se nejde zlu vyhnout.

Podobně by se dalo mluvit i o Jarviho protivnících. Za zmínku stojí hlavně věčně opilá kapitánka otrokářské lodi Šadikširran.  Připomíná všechny ty důchodce na autobusových zastávkách nebo v hospodách vzdychajících, jak bylo za minulých časů líp, a vlastně je k politování – než nějakému otrokovi jenom tak rozkope obličej. Banalita zla v Abercrombieho podání, i názorná demonstrace, odkud se bere, je přesná, až mrazí.

Podobně trefné jsou mnohé fiktivní citáty nebo zamyšlení, kterými je kniha protkaná, jako například úvaha, zda monoteistická víra sama živí hlad po majetku a krutost vládců. Tím spíš, že nakonec všechno, o co v jádru věci jde, jsou peníze a moc, která se za ně dá koupit. Abercrombie nepitvá desítky stran morální dilemata. Udeří jedinou větou, krátkým dialogem, postřehem vloženým zdánlivě jen tak. Přesto ta rána zabolí.

Stejně tak zabolí konec, částečně uzavřený, který ovšem slibuje začátek dalšího kola odplat a zabíjení, kde Jarvi nebude moci zůstat stranou, i kdyby chtěl sebevíc. Nabízí se otázka, kde vlastně leží hranice, ze kterou se vítězství stává spíše prohrou.

„Nejsou zlí lidé. Jenom lidé s nejlepšími úmysly.“

Nejspíše existují v současné špičce fantasy autoři, kteří umí tvořit zajímavější světy nebo mají originálnější nápady, ale Abercrombie je mezi nimi asi nejlepší „kovář slova“, nejnadanější stylista. Půl krále zdobí strohé dialogy, sarkastické repliky a hříčky, kterým vychází kvalitní překlad Romana Tilcera vstříc („Ty máš zbraň. Meč!“ „Myslím, že mečet budeš spíš ty“). Kniha je relativně krátká. S ničím se příliš nezdržuje, i Jarviho romance je spíš naznačena, přesto nepůsobí uspěchaně, jen dokonale vyváženě. Je to dílo zkušeného autora, kterého psaní baví a přesně věděl, co napsat chce.

Je znát, kolik věcí bylo zcela cíleně ponecháno do dalších dílů. Magie, která ve světě Moře střepů patrně existuje, jen se nachází v hluboké ilegalitě. Historie a pozadí Ministryň, jejichž řád má za sebou patrně dost bouřlivou minulost. Elfové, kteří zmizeli neznámo kam a zbyli po nich jen podivné ruiny. Autor si hlídá, aby nevystřílel všechnu munici hned na počátku, v dalších dílech je toho ještě hodně k objevování, a jistě i k překvapení.

Skalní fanoušci Joea Abercrombieho možná budou mít dojem, že jejich oblíbený autor poněkud vyměkl. Já si troufnu říct, že právě díky faktu, že se vzhledem k cílovému publiku musel trochu krotit, je Moře střepů snad nejlepší věc, kterou napsal od Prvního zákona. Čte se rychle a hladce, přesto uvízne v paměti. Doporučil bych knihu klidně i těm čtenářům, kteří young adult žánru jinak běžně neholdují.

Bonusem na konci je několikastránkový rozhovor s autorem, dotýkající se mimo jiné i zbylých dvou dílů trilogie (Půl války a Půl světa). Podle náznaků se bude nač těšit – snad na pokračování nebudeme čekat příliš dlouho.

Joe Abercrombie: Moře střepů – Půl krále

Vydal: Nakladatelství Laser, 2018

Překlad: Roman Tilcer

Počet stran: 328 – měkká / brožovaná

Cena: 269 Kč

- Reklama -
Spisovatel. Autor beletrie žánrů science fiction a fantasy. Jeho první povídky se začaly objevovat v časopisu Ikárie roku 2002 (Devatenáctka). Dvojnásobný vítěz soutěže Ikaros o nejlepší českou SF povídku. Autor románů ze série Agenta JFK a Agenta X-Hawka, fantasy knihy „Dračice“(spo­lečně s Janou Vybíralovou) a série Algor (opět společně s JV).