Literární série Assassin´s Creed připomíná svojí kvalitou houpačku – jednou nahoře, jednou dole. Ale když už se konečně nějaký díl povede, je vážně radost ho číst. A právě to je případ Podsvětí, v pořadí již osmého dílu knižní adaptace populární herní série, který konečně dokázal využít všechen promrhaný potenciál a náznaky kvality z předchozích knih.
Jestliže jsme nad předchozími díly Assassin´s Creed spíše brblali, můžeme směle prohlásit, že Podsvětí je knihou s potenciálem bavit i čtenáře sérií a především populární herní předlohou nedotčeného. A přitom stačilo tak málo, aby Oliver Bowden nabídl zatím své nejlepší dílo.
Malé změny, velké výsledky
Již první maličkost čtenáře potěší – Podsvětí tentokrát nemá formu deníku, nýbrž je psáno jako klasický příběh. Odpadá přeskakování delších časových úseků a další věci, které rozmělňují děj a rozbíjejí tempo příběhu.
Za druhé: celý příběh je situován do Londýna roku 1862, tedy do doby, kdy v něm probíhají výkopy historicky první trasy podzemní dráhy. To, že se tentokrát zběsile (a mnohokrát i očividně samoúčelně) necestuje v honbě za artefakty a putování do cizích krajů probíhá pouze formou flashbacků a krátkých odboček formou paralelních dějových linií, dělá příběh soudržnějším; a on i fakt, že se netočí postavy jako na orloji a díky tomu mají možnost se vyvíjet a dostat čtenáři trochu pod kůži, znamená obrovský pokrok!
A do třetice: Bowden se drží toho, co umí. Tento muž je totiž především autorem historických románů, a tak stylizoval Podsvětí do formy historické detektivky, nebo spíše mysteriózního thrilleru. Ukazuje se, že práce s postavami mu není cizí, že umí do děje přimíchat slušnou dávku napětí a zároveň zatlačil do pozadí akční scény, které jsou dlouhodobě slabinou série.
Podsvětí tentokrát nepůsobí jako adaptace počítačové hry do textové formy, ale jako ničím „neovlivněný“ román. Bohužel, ani tentokrát nemohu nabídnout komentář ke srovnání s herní předlohou.
Býti Duchem
Příběh je, jako již tradičně, fragmentem z odvěkého boje mezi řádem assassínů a templářů. Hlavní postavou je Džajadíp Mir, assassín indického původu. V knize se dozvíte mnoho podrobností o jeho dětství a tvrdém výcviku. A také to, že tenhle mladík není typickým assassínem – nedokáže totiž zabít jen proto, že mu to někdo přikázal, a díky tomu nezvládne završit svoji zkoušku. Všechen jeho talent je mu platný jak hadovi noha, protože plnohodnotným assassínem se zkrátka nikdy stát nemůže.
Což ovšem neznamená, že řád nepotřebuje bystré oči a schopné analytiky, a tak Džajadípa vyšle řád do Londýna, kde templáři něco chystají. Snědý chlapík se stává Duchem, mužem, který má za úkol sledovat dění okolo místní templářské elity, která se shodou okolností podezřele koncentruje právě v místě stavby podzemních tunelů pro dráhu. Brzy se ukáže, že někde v zemi leží pohřbený artefakt, který může odvěkým nepřátelům assassínů propůjčit nadlidskou moc, a že kopání podzemního tunelu může mít i zcela jiný účel než provoz všemi opěvované dráhy.
Do příběhu kromě záporáků výrazně promluví i další postavy: Ethan Frye, Duchův učitel a jeden z posledních assassínů hájící čest řádu v Londýně, a také dvojice londýnských policistů pracujících na vyšetřování vražd spáchaných údajně mužem v kápi (přičemž kápě je typickým oděvem assassínů).
Setkáte se ale samozřejmě i se slušnou řádkou templářů a jejich poskoků disponujících pokřivenou morálkou a nadbytkem testosteronu a fyzické síly, kteří půjdou po Duchovi a jeho komplicích.
A v ději se mihne také odkaz na předchozí díly knižní série a významné osobnosti v nich obsažené, ale to případného prvočtenáře nebude nikterak omezovat v pochopení textu nebo umenšovat jeho požitek.
Tomu (ne)budete věřit!
Postava Ducha ale hraje prim – a je opravdu podařená. Nejde mu totiž jen o to zabíjet ve jménu řádu, ale snaží se řešit věci spíše mírovou cestou, přemýšlí, odhaduje; a nakonec, po nevyhnutelných událostech s krvavou stopou, ho dožene jeho svědomí a uchýlí se do ústraní jako prodavač suvenýrů a zároveň i nadále oči a uši řádu v rušných londýnských ulicích. Prostřednictvím flashbacku se podíváte i do Duchova dětství a zjistíte mnohé o vazbách na svého učitele, rodinných poměrech a především pochopíte motivaci a vzorce chování tohoto pro sérii netypického hrdiny.
Příjemné je i zjištění, že tentokrát budete věřit víceméně všem postavám. Konečně jsou opět připomenuty základní ideje assassínů, byť jen letmo, takže snadno pochopíte za co a proč řád bojuje a proti čemu se naopak vymezuje. V řádu nepřátel jsou naopak jedinci, kteří namísto vznešených ideálů touží získat moc, naplnit vlastní kapsu nebo třeba ubližovat lidem čistě proto, že můžou. Dohromady dává příběh smysl a konečně se zase objevil hrdina, který čtenáři není ukradený po prvních pár stranách a který není patetický pozér.
Děj sám o sobě příjemně plyne, nemáte pocit, že je vycpán bezvýznamnými odbočkami. Některé věci jsou sice občas stylisticky rušivé (krátké poznámky v závorkách především), ale to jsou jen nepodstatné drobnosti.
Tradičně silnou stránkou je skvěle vystižený duch doby, ve které se děj odehrává. Budeme se opakovat, ale Bowden zkrátka svoji vášeň pro historii nedokáže zapřít.
Celkový dojem z Podsvětí je zkrátka úplně jinde než u předchozích dílů a nezbývá než říci, že co do literární úrovně se jedná o jednoznačně nejzdařilejší díl série, ve kterém se konečně podařilo odstranit většinu zbytečných chyb.
Příběh pokračuje
V kontextu k předchozímu příběhu trochu zamrzí konec knihy. Ten totiž odkazuje na děti Ethana Frye, které se snaží dokončit otcovu misi a nalézt a zničit onen tajemný artefakt, kterým byl jejich otec posedlý.
Na posledních zhruba šedesáti stranách se úplně změní styl vyprávění. Tam, kde si předtím Bowden hrál s detaily, najednou spěchá a osekává příběh pouze na základní fakta. Je to trochu škoda, mírná rozvláčnost a hloubavost Podsvětí sluší mnohem víc; na druhou stranu zase naleznete v závěrečných pasážích množství akčních a dynamických scén, které nahrazují předchozí pátrání. Onen „nesoulad“ je tedy způsoben především změnou charakteru příběhu.
To ovšem nic nemění na tom, že pokud by vypadaly všechny knihy série jako Podsvětí, vůbec bychom se nezlobili. Konečně dostanou čtenáři knihu, která je může navnadit ke čtení dalších dílů série nebo k hraní počítačové hry. Konečně tu máme knihu, která funguje opravdu jako literární dílo a ne jen jako přílepek k populární herní série pro fanoušky.
Assassins Creed: Podsvětí
Překlad: Kateřina Niklová
Vydal: Nakladatelství Fantom Print, 2016
Počet stran: 288
Cena: 279 Kč
