Procitnutí do spiknutí cover
- Reklama -

Románová prvotina mladého spisovatele, to je pro čtenáře vždycky riziko. Obzvlášť když jde o českého autora, který si svou knihu navíc vydal samonákladem. Podobné pochybnosti může vzbuzovat i Procitnutí do spiknutí z pera Jonáše Jenšovského. A jak to nakonec dopadlo? Překvapivě dobře.

Bylo to ráno jako každé jiné. Tedy do chvíle, než mniši z kláštera Mořského slunce ve svých zahradách objevili neznámého mladého muže. Je v bezvědomí, silně popálený, a jak se vzápětí ukáže, na nic ze své minulosti si nepamatuje. 

Muž bez jména a vzpomínek, muž, který se děsí vlastních snů.Jak to, že zná jména všech svých zbraní, přestože si nepamatuje, že by je kdy držel v rukou? Kde se naučil tak výborně bojovat? A kdo je onen záhadný stařec, který se v klášteře objevil ve stejnou dobu jako on sám?

Tak začíná příběh plný mečů, magie, tajných společností, ale třeba i reinkarnací, přátelského pomrkávání na čtenáře a příslibů záchrany celého vesmíru. Protože jak velmi brzy zjistíte, celé Procitnutí do spiknutí je jen začátek něčeho mnohem většího. 

Románová prvotina

Jméno Jonáše Jenšovského v Česku znají především ti, kdo dlouhodobě sledují scénu fantastických literárních soutěží. Jeho povídka Jezero spících andělů se v roce 2016 v soutěži o Cenu Karla Čapka dostala až do sborníku úspěšných povídek Mlok, jméno Jonáše Jenšovského se ale objevilo třeba i v Žoldnéřích fantazie.

Autor zároveň dlouhodobě provozuje web naefar.cz, kde shromažďuje vše, co se týká světa Naefaru – světa, který se, jak sám říká, v jeho hlavě zrodil už před dlouhými lety a do nějž zasadil i svou knižní prvotinu Procitnutí do spiknutí. A jak tedy jeho kniha, rozsahem na hranici mezi novelou a krátkým románem, dopadla?

Zklamané očekávání

Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše a napíšeme to na rovinu. Protože Procitnutí do spiknutí není špatná kniha (rozhodně po jejím přečtení nemáte chuť prolít si oči kyselinou, což obzvlášť u českých knih vydaných samonákladem nebývá samozřejmostí). Čtenářsky je ale velmi těžko uchopitelná – slibuje totiž něco úplně jiného, než nakonec dostanete.

Takže pokud jste se na základně anotace těšili (stejně jako my) na variaci na Jasona Bournea, tentokrát ovšem ve fantasy stylu, budete zklamaní. Místo toho dostanete naději na záchranu světa, abyste po dalších pár stránkách zjistili, že záchrana světa se zatím odkládá a místo toho přichází na řadu prozkoumávání místního světa elitních zabijáků a vyzvědačů.

Původní motiv ztráty paměti tak zůstává smutně nevytěžený a v kontextu celého příběhu je vlastně zbytečný. Škoda, řeknete si – abyste po chvíli zjistili, že nejde o poslední motiv, který v rámci příběhu působí zbytečně a jaksi navíc.

Když deus ex machina trpí

Procitnutí do spiknutí obalkaJakou roli například v příběhu hraje tajemné lesní setkání našeho mladého, talentovaného hrdiny (zdá se, že žádné) nebo proč autor věnuje tolik péče a času popisu, kterak náš, stále mladý a talentovaný, hrdina nakupuje? 

Může se zdát, že jde o maličkosti. V rámci už tak obtížně uchopitelné dějové linky ale jde o další překážky, které celému příběhu brání hladce plout. Je to škoda – zdá se, jako by autor tak moc toužil představit co nejvíc ze svého světa, až zapomněl na základní strukturu příběhu jako takovou.

V příběhu samotném si navíc autor na mnoha místech vypomáhá dějovými kličkami, před nimiž by se i běžný deus ex machina utekl zamknout a vybrečet na záchod. Za spoilery se ve slušné společnosti upaluje, a proto nemůžeme konkrétnější, vězte ale, že až na tahle místa narazíte (zdravíme třeba Nareatha, mrk, mrk), poznáte je.

(Mimochodem, ten, kdo hlavního hrdinu v minulosti trénoval, by měl vrátit licenci. Už dlouho jsme v literatuře nepotkali vycvičeného zabijáka, který by v každém střetnutí dostal takhle na zadek. Ještě že nosí tak silnou plot armour. Jinak by to s ním mohlo dopadnout bledě.)

Propracovaný svět

Jonáš Jenšovský: Procitnutí do spiknutí obalka 2Nyní ale na příjemnější notu. Prostředí, ve kterém se Procitnutí do spiknutí odehrává, totiž rozhodně potěší všechny fandy propracovaných fantasy světů. 

Zjednodušíme to: nejprve si představte vesmír jako obrovskou kouli. Máte? Teď si představte, že se uvnitř této koule nacházejí stovky různých světů, lišících se od sebe jako den a noc. Hotovo?

Tak vězte, že právě do jednoho z těchto světů se dimenzionální branou dostává náš hrdina. Je v něm naprostým cizincem, ocitá se tedy ve stejné situaci jako čtenář – veškeré zákonitosti a zvyklosti tohoto světa musí teprve objevit.

A objevovat je rozhodně co. Jonáš Jenšovský (očividně s láskou a pečlivě) vytvořil svět, ve kterém magie funguje uvěřitelně a přirozeně, a to tak, že dokáže suplovat i typicky moderní technologie (jako je například běžné dorozumívání se na delší vzdálenosti nebo bezobslužná doprava předmětů). Nezapomněl při tom ani na milé drobnosti, které sice k ničemu nejsou, zato svým přátelským pomrkáváním potěší všímavé čtenáře – například mluvící pařez nebo připomenutí ježka v kleci.

Popkulturní reference

Procitnutí do spiknutí je dostupné pouze jako e-kniha. A přestože ji autor vydal samonákladem, úroveň češtiny a korektur je překvapivě dobrá (místy chybějící čárku nebo třeba rozdíly mezi „jako by“ a „jakoby“ v rámci samonákladu odpouštíme).

Celá kniha se dělí do kapitol, a co čtenář nechtěl, názvy kapitol jsou rýmované. Pokud stejně jako autorka této recenze trpíte alergií na špatné verše, raději je ignorujte. A místo toho si vždy přečtěte „motto“, které každou kapitolu doprovází. 

Většinou jde o známé citace z knih (například z Game of Thrones), písní (třeba od Blackmore’s night) nebo z počítačových her (například z jednoho ze starších Hitmanů). Vzhledem k tomu, že většina z nich je v angličtině, působí tyto citace občas trochu nepatřičně. Minimálně ale dokazují, že má autor, pokud jde o populární kulturu, dobrý vkus, což je vždycky dobrá zpráva.

Šance na reparát

Jako celek má svět Naefaru – tedy svět, do nějž Jenšovský děj své prvotiny zasadil – rozhodně potenciál. Je zábavný, originální a do budoucna vzbuzuje velké naděje (kterým mohou naplno porozumět zřejmě jen pamětníci a fanoušci herního mnohosvěta, představeného především v PC hrách z dílny Black Isle a Bioware z přelomu století, modří vědí).

Příběh jako takový ovšem za světem, do nějž je zasazen, pokulhává. Zatím. Z Procitnutí do spiknutí je zřejmé, že má jít o první díl větší dějové ságy, a autor tedy ještě bude mít příležitost dotáhnout k dokonalosti to, co se v prvním díle příliš nepovedlo. A pokud se mu podaří zbavit děj prvků, které s ním vůbec nesouvisí, a vyhne se nelogickým zvratům v ději, může jeho svět Naefaru získat velmi dobrý zvuk.

Jonáš Jenšovský: Procitnutí do spiknutí

vydáno vlastním nákladem

Počet stran: 155 / e-kniha

- Reklama -