Kolik z nás kdy snilo, že se bude živit hraním her. Ruslanovi se to podaří a ještě k tomu se dostane k takovým herním vymoženostem, že má ze hry pocit, jako by byl uprostřed celého dění sám osobně. Doslova splněný sen, který se ovšem může lehce zvrtnout. Zvlášť v prostředí plném emzáků a vesmírných bitev.

Příběh začíná

Ruslan je výborný počítačový hráč a v MMO strategiích patří mezi špičky. Není proto divu, když mu po jedné velké bitevní akci ve hře přistane ve schránce zpráva s nabídkou práce. Ta je opravdu lákavá, a to nejen finančně. Ruslan by se dostal k novým technologiím a ke hře, kterou hrají jen elity světa. Jedinou podmínkou je tedy být ve hře nonstop půl roku a neprozradit, že postavu hraje on a ne její originální majitel, kterému to doposud moc nešlo.

Jaké je Ruslanovo překvapení, když se po podpisu (a lehce přiopilém večeru na stvrzení smlouvy) na druhý den probouzí ve virtuální realitě na palubě vesmírné lodi. Vše je tak realistické a on musí zapadnout velmi rychle, aby nikdo nepojal podezření záměny hráčů. I když to jde těžko, když jste velmi důležitou osobou rodu Oranžových. Naštěstí jsou tu u většiny lidí tabulky se základními informacemi, vztahy a dalším. Hra může začít.

Malá vsuvka

Poslední dobou se stává velmi oblíbeným nový žánr LitRPG, který nás zavede do herního prostředí. Doslova je to zkratka pro Literary Role Playing Game, tedy literární hru na hrdiny. V knize se tak dostaneme do dvou světů – do toho reálného, ze kterého postava za nějakým účelem odchází či uniká do virtuálního prostředí, např. kvůli nemoci, penězům, útěku ze zničeného světa.

Odlétáme ze Země

Jen na chviličku to tato kniha odstartuje na Zemi a pak už do herního světa skočíme přímo po hlavě. Takový odvážný skok do neznáma, který jistě pro Ruslana není lehký, ale pro nás naopak. Postupně jsme seznamováni s flotilou, s rasami, s důležitostí a postavením jednotlivých rodů, protože každá tahle vrstva v příběhu hraje významnou roli.

Jedná se o rozsáhlý galaktický systém, a tak se setkáváme nejen s představiteli lidských rodů, ale také s rasami jako jsou kudlanky, chameleoni a jiné. Nemluvě o tom, že i v těchto prostorách se pohybují zákeřní piráti přiživující se na nebráněných a slabších lodích.

Jak se říká, tak doslova každé rozhodnutí ovlivní příběh vcelku radikálně a v MMO hrách se na nějaké Save-Load opravdu nehraje. Ruslan tak musí bojovat o holý život nejen proti vetřelcům z neprobádaných částí vesmírů. Ti jsou očividně dost silní, mají vyspělou technologii a neváhají -pro lidi celkem devastačním způsobem- zasílat pár lodí na průzkum.

Nejhorší je, že se o nich neví mnoho, jen tolik, že na zneškodnění jedné jejich lodi padne několik desítek lodí lidí. Každopádně jak to bývá, s novým hráčem přicházejí nové strategické postupy, tak můžeme zvědavě Ruslanovi nakouknout pod ruce, jak se mu daří, protože kniha nám dopřeje spoustu vesmírných bitev.

Velmi důležitá je tu ovšem také politika a vztahy s rozličnými rody, ale i jednotlivci, protože občas je nutno tahat za nitky a pokusit se přetáhnout k sobě ty, které je potřeba. Hodně zde závisí také na vztahu s ostatními rasami, které jsou různě vážené, neodpouštějí staré křivdy nebo hledí pouze na vlastní obyvatelstvo.

Boj o přežití prostě není soustředěn jen na bitevní pole, ale každý moment, i jen při návštěvy cizí planety, může být ten osudový. A právě tady je nejvíce vidět herní prvek – měnící se tabulky se vztahy, které nás doprovázejí skrze celý příběh a ukazují, jak si Ruslan vede s těmi či oněmi a jaké tedy může očekávat reakce.

Kolikrát jsem se bavila nad Ruslanovými rozhodnutími, které očividně zcela převracely způsob hry předchozího hráče. Nebál se dát v sázku opravdu vše, protože vždyť je to jen hra. Jen jsem mu nevěřila tu posilovnu – jeho herní postava je totiž obézní a závislá na drogách – přeci jen hráč v reálném životě sedící za počítačem a popíjející pivo asi nebude moc sympatizant s takovouto aktivitou.

Na druhou stranu je zde dbáno opravdu na detail. Rozhodnutí, které Ruslan pronese na začátku hry, jej pak zásadně ovlivňují kdekoliv v průběhu příběhu. Jsou to mnohdy jen zmínky, které posádka vezme vážně a najednou je z toho zabití a vyhlášení války. Své slovo dostanou také vratké vztahy a svazky, které jsou pro udržení či rozšíření říše důležité.

Ale koho jsem si za celou knihu zamilovala opravdu nejvíce? Byla to Lika, dcera Ruslanovy herní postavy, malá dívenka, která se neváhala pustit napříč vesmírem za svým otcem a pojmenovávala jeho lodě vtipnými a urážlivými jmény odkazujícími na její zlé spolužáky.

Škoda jen toho velmi otevřeného konce. Z příběhu jsme vytrženi opravdu při něčem velmi důležitém, při čem vám zatrne. A najednou… poslední strana, hotovo konec. Počkejte si na další díl.

Ukázka z knihy

Zapomněl jsem na to, co říkám, když jsem se bezděky zadíval na velké oválné okno na stěně za vojáky. Za tlustým sklem se na pozadí černého vesmíru vznášely kovové paže, připomínající jeřáby nebo pařáty. Až v tuto chvíli jsem si uvědomil, že se sice nacházím na lodi Běhna Marta, ale že to není normální loď plující po vodě… ale opravdový mezihvězdný křižník.

„… mohli byste mě, prosím, nechat o samotě se ctěným vyslancem?“ zeptal jsem se, když jsem si konečně poskládal myšlenky a odvrátil se od okna.

– strana 28, kapitola Probuzení

Závěr, ale ne konec

Kniha, která se mi po dlouhé době opravdu velmi příjemně a svižně četla. Napsaná s vtipem, výborná pro herní nadšence, ale jediné, co jí neodpustím, je ten useknutý konec přesně v tom nejnapínavějším. Ale byla jsem chycena na háček, a tak už se moc těším na nový díl. Bitvy vesmírných kolosů, politika, cizí rasy, ale vše podáno tak odlehčeným způsobem, že z toho vznikla prostě taková ta lahůdka, kterou si zpříjemníte jeden letní večer.

Michael Atamanov: Sektor osm

Série: Obránce perimetru

Vydal: Nakladatelství Fantom Print, 2018

Překlad: Jiří Matyskiewicz

Počet stran: 304

Cena: 269,-