Do své první česky vydané knihy nás Jack Ketchum uvádí pěkně zprudka bez nějakých vytáček. Mladá žena prchá lesem. V patách jí není žádný chlápek v masce s motorovou pilou, ani medvěd nebo snad dokonce démon z lesů. Honí jí partička děcek. Zhruba tucet špinavých, smradlavých, škodolibých stvoření s ořezanými a špičatými proutky ji ženou a se smíchem v očích i na rtech pozorují, jak se blíží smrt. Slibný začátek, že?

Vítejte v Dead River

Vítejte v Dead River. Malé městečko ve státu Maine je každé léto narvané k prasknutí turisty, kteří se cpou vyhlášenými humry a dalšími mořskými pochoutkami. Když letní turistická sezona končí, tak si svá odulá břicha a mastné huby odvezou zpátky do velkoměst. A Dead River tak na půl roku zase dostává svému jménu a stane se napůl mrtvou venkovskou dírou.

Září roku 1982 má být ale trochu jiné. Zatímco šerif rozjímá nad koncem sezony a tím, kdy asi půjde do důchodu, je jeho klidný den ukončený hrůzným nálezem ženy, kterou vyplavil oceán a jejíž tělo vykazuje nepopiratelné známky bití až mučení. Ženy, která projevila neskutečnou vůli k životu a houževnatost, když i přes utrpěné rány a nekončící masožravé útoky krabů na její takřka bezvládné tělo, odmítla zemřít. A to je jen první hrůza, která všechny zúčastněné tenhle krásný zářijový víkend čeká.

Carla, Mladá a atraktivní redaktorka knižního vydavatelství v New Yorku konečně dostala příležitost pořádně ukázat, co v ní je, a rozhodla se proto odjet na klidný venkov, aby mohla v klidu pracovat na redakci nadějného rukopisu. Osamocený dům za Dead River se zdá být dokonalým místem. V okolí krásná příroda, hluboké lesy a nestydatý klid a samozřejmě něco strašlivého.

Na první víkend v domě, aby se necítila hned tak sama, si ovšem pozve několik přátel a svou sestru. A zatímco se páry rozejdou do svých pokojů a po večerní pitce se oddávají sexu, svět pro ně skončí, tak jak ho znají.

Dalšími aktéry knihy jsou totiž členové zrůdné rodinky. Tři divoké ženy žijí v područí tří mužů v incestním vztahu. Oněch jedenáct dětí z úvodu knihy jsou potomci jejich zvrhlé lásky.

Jeskyně, která jim supluje domov, je plná haraburdí posbíraného na skládkách, smradu z vylučovaných tekutin kdekoliv v jeskyni a nesčetně kůží zabitých zvířat… a lidí. Chovají se jako zvířata, žijí ve vlastní špíně a v kleci mají zavřeného mladíka, který přihlíží porcování a vaření masa své přítelkyně. Ovšem to, že se jako zvířata chovají, neznamená, že jimi jsou. Protože oni jsou horší. Vychutnávají si násilí a nic jiného je nedokáže vzrušit a přinést jim jiskru do vyhaslých nelidských očí.

A tahle rodinka si vyhlédla šest lidí z města zavřených v odlehlém domě. Chystá se hostina.

Hrůza o třech dějstvích

Kniha je rozdělená do tří částí, které se odehrávají během dvou dnů, které změní životy všem. První dějství je představení postav. Ať už jde o místního šerifa, Carlu a další městské hosty nebo kanibalskou rodinku – Ketchum všechny představí zcela nezaujatě a jasně.

Díky posledním zmíněným už ovšem ke konci první části začíná atmosféra houstnout. Ale nijak dramaticky. Jen trocha stalkingu nic netušících obětí od divokých kanibalistických zmetků. Můžeme jen tušit, jak a kdy se to všechno podělá. A ono se to podělá ukrutným skokem od první k druhé části.

Dějství druhé je pak masakr. Na dům plný lidí útočí skoro dvacet vraždících maniaků, kteří mají chuť na lidské maso. A značnou změnu zaznamenává i styl vyprávění. Na rozdíl od pomaleji budovaného úvodu, kdy na několika místech díky kulinářským doporučením autora jen zhruba tušíme, o jaký žánr se jedná, druhá část jasně ukazuje, jaký mistr kanibalského splatteru Jack Ketchum je.

Přichází na řadu mučení, kanibalismus, vraždění a bolest – a to na obou stranách barikády. Hrdinové v sobě nacházejí touhu přežít a jejich protivníci poprvé mají co dělat s někým, kdo bojuje. Celá druhá část se odehrává během velmi krátké doby a nedá nám nejmenší možnost se nadechnout nebo si odpočinout.

Třetí a poslední část knihy je sice o něco klidnější co se týká tempa, ale je to vyvrcholení. Přesně tohle je část, u které věřím, že publikum začátku 80. let v Americe mělo největší problém ji strávit. Zlo, které se zde projevuje, je něco čistého, krystalického a divokého. Ketchum míchá divokost přírody se sadismem, kterého je schopný jenom člověk.

Rozporuplně přijatá kniha

O tom, jak byla kniha přijata a jaké obtíže provázeli její vydání a editaci, si přečtěte v předmluvě a doslovu, které jsou na konci knihy (předmluva byla úmyslně umístěna až na závěr, protože obsahuje spoilery). Vydání, které se dostává do rukou českému čtenáři, je sice přepsaná verze, ale necenzurovaná.

Na první pohled bylo vynecháno jen pár vět a detailů, ale jde o detaily, které naprosto perfektně dokončují dekonstrukci civilizovanosti člověka po stránce morální, hygienické i kulturní. Jacku Ketchumovi se povedlo to samé co například Ruggeru Deodato v roce 1980 s filmem Cannibal Holocaust– totálně šokovat.

Právě film Cannibal Holocaust je dílo, na které jsem si při čtení knihy vzpomínal nejčastěji. Ta čistá surovost a brutalita, kterou nám autor v knize ukazuje, vyvolává nepříjemně mrazení.

A zatímco brutalitou a násilím film více méně končí, tak Ketchum jde dál. Šokuje nás násilím. Boří hranice toho, co je možné v civilizovaném světě konce 20. století, a nakonec nám ukradne i to poslední, co nám zbyde – naději a víru v dobro.

Možná tomu bude těžko uvěřit, ale i přes všechno, co jsem o brutalitě napsal, a přes výkřiky tehdejších čtenářů, že jde o kanibalské porno, tak kniha není ani zdaleka samoúčelná. Autor čtenáře vede přesně tak, jak potřebuje.

Zkušeně si pohrává s tím, kdo je vlastně hlavní hrdina, co se bude dít dál a scény násilí (ať už sexuálního nebo klasického fyzického) vyvolávají různé pocity tísně nepohodlí – a když už si myslíte, že jde moc daleko, že jediný pocit bude znechucení a absurdita popisovaného násilí, tak se zastaví a nikdy nepřekročí hranici samoúčelnosti. Nesmíme zapomenout že slovo horor je synonymem ne pro laciné krvavé atrakce, ale pro hrůzu a děs.

A to jsou přesně ty pocity, které Po sezoně ve čtenáři evokuje. A umění, s jakým Ketchum pro vyvolání těchto pocitů využívá násilí a boření tradičních hodnot, je obdivuhodné. Právě obratnost a sugestivnost scén je na prvotinu neuvěřitelná a ukazuje, jak výborným autorem vlastně Jack Ketchum je.

Na dvou stech stranách se českému čtenáři do rukou dostává mistrovské dílo splatteru, které konečně zaplňuje mezeru na trhu, a i když jde o takřka 40 let starou knihu, mohla by pořád sloužit jako učebnice moderrním hororovým autorům.

Jack Ketchum: Po sezoně

Vydal: Nakladatelství Laser, Plzeň 2011

Překlad: Milan Žáček

Počet stran: 240

Cena: 197,-

[review]

 



Jedu v komiksech. Ve velkým. Vlastně víc než ve velkým. Zaprodal jsem duši lidem v pláštích a škraboškách a chci vás všechny obrátit na tu správnou komiksovou víru. A nebo z vás udělat fanoušky Stephena Kinga.