Za desítky tisíc let, co si lidské bytosti vyprávějí příběhy, bylo zachyceno, vymyšleno a řečeno vše podstatné. Reagujeme na technologické, sociální a psychologické změny v moderní společnosti, ale řešíme je stejně podle pradávných vzorců. Na současné situace nahlížíme prismatem odvěkých zkušeností a poměřujeme je s vizemi, které máme uloženy v kolektivním podvědomí. A vítáme umělecká díla, která vznikají podle archetypálních receptů…
Hrdina
Před pěti lety vydal britský historik, původem Skot, svoji románovou prvotinu, úvodní svazek plánované trilogie Stín krkavce – jako e-book na vlastní náklady. Epická fantasy Píseň krve– tradičně zasazená do fiktivního středověku – však neuvěřitelně zabodovala. Následovaly Pán věže a Královna ohně (česky Host 2014, 2015, 2016). Autor Anthony Ryan se vyšvihl mezi žánrové špičky a nedávno dokončil další trilogii Draconis Memoria.
Píseň krve připomíná Píseň větru Patricka Rothfusse a Levou rukou boží od Paula Hoffmana; některými momenty rovněž Zaklínače (což jsou sama o sobě doporučení). Děj má podobu kronikářových záznamů.
Svůj osud líčí Vélin Al Sorna, barbarský válečník ze Severu, přezdívaný Vrah Nadějného, provázený zlověstnou pověstí, elitní služebník a vojevůdce krále, který se snaží vybudovat říši za každou cenu. Vyprávění v třetí osobě s výrazným podílem hrdinových myšlenek a emocí uvádějí pasáže v ich-formě na počátku každé z pěti kapitol. Císařův učený kronikář, vyslanec a pověřený Vélinův průvodce v nich komentuje cestu s mužem, ke kterému cítí zášť. Vélin je totiž císařovým zajatcem a směřuje na smrt, vlastně popravu, v určeném souboji se silnějším protivníkem.
Za sebou má přes své mládí drsné zkušenosti. Jeho matka zemřela, když byl ještě malý; otec, králův přední rytíř, Vélina poté odevzdal do klášterní pevnosti bojovných mnichů: „Šestý řád víry drží meč spravedlnosti a potírá nepřátele Víry a království.“
Vélinova mega drsná průprava zabírá značnou část knihy. Kromě jizev z výcviku získává dovednosti v zabíjení a vedení války, filozofické základy, pevný bratrský vztah ke spolužákům a tušení tajemství, která se týkají také jeho. Postupně se přidávají válečné zážitky, tajné akce, brutální vraždy a k potěšení čtenářů intriky v přijatelném množství. Erotikou se neplýtvá, magií rovněž ne.
Píseň krve však předkládá i hlubší otázky loajality vůči zemi nebo víře, důsledky ideových konfliktů, soupeření vojenských a politických sil, střet povinnosti, výchovy a svědomí… To vše v dokonale napsaném, vícevrstevném a velmi čtivém textu.
Fantastické války
Píseň krve znamená mystickou sílu, která vede bojovníka, získává mu vítězství. Co však zajistilo v záplavě podobných knih mimořádný úspěch Ryanovým románům? Fantastika jede a čtenářská obec coby celek si ji žádá, aťsi mnozí racionálně založení laici a literární vědci ohrnují nos; ale okouzlit fanoušky není tak snadné.
Základem je věrohodný, komplexně propracovaný fiktivní svět a jeho působivý hrdina. „Pečlivý průzkum tématu je klíčem k práci historika,“ praví Ryan ústy své postavy.
Autor má o středověku dokonalý přehled, miluje ho a chápe. Zasvěceně popisuje zbraně, válečné strategie a taktiky, stvoří špičkovou scénu kutí meče, vymyslí si nové psí plemeno (a jeho sympatického reprezentanta).
Protagonistou trilogie učinil Ryan muže, který se od prvních vět, v nichž přichází na scénu, prezentuje jako ten, který zná, ví, umí a dokáže, aniž by kolem toho nadělal moc řečí. Přes temnější stránky své osobnosti má Vélin pevný a ušlechtilý charakter; pro někoho možná až příliš kladný. Nedobrovolně se upsal náboženské fundamentalistické organizaci, která brání víru proti jiným náboženským sektám: má nárok na pochyby, ne však na štěstí, naději a mír.
Heroická, epická fantasy si vybudovala vlastní kodex včetně rekvizit, schémat a postavy, přičemž použila prastaré vzory. Ryan sestavil svoji knihu jako mozaiku z prefabrikovaných kamínků těch nejoblíbenějších šarží. Ale učinil tak nápaditě a na vysoké literární úrovni, s čistým srdcem a hlubokým nadšením, které se přeneslo na jeho čtenáře. Všechno, o čem Ryan píše, nachází odezvu ve vizích, s jejichž otiskem v paměti se rodíme.
Naslouchejte dávným dějům
Bylo jen otázkou času, kdy se kvalitního, populárního románu ujme vydavatelství audioknih. Výzvu pro vynalézavého režiséra Hynka Pekárka představoval značný rozsah knihy (přes 600 stran) a Ryanův bohatý, vizuálně dynamický styl. Jeho postavy komunikují naprosto věrohodně, každá svým osobitým jazykem a způsobem vyjadřování. Struktura knihy nabídla řešení.
Podstatně kratší, ale pro příběh významnou roli císařského kronikáře Verniera Ališi Somerena převzal zkušený Pavel Soukup. Oproti knize může někomu připadat starší a váhavější, ale plasticky modeluje obrazy společné cesty vězně a lorda a vězně.
Vélin, kterému by mělo být ani ne třicet let, se pak zpovídá znělým, intonačně barvitým hlasem Ivana Luptáka. Narátor měl nesnadnou úlohu ztvárnit nejen pocity a zážitky mimořádného člověka se složitou psychikou, ale také představit veškeré postavy, které vstoupily do Vélinova života. V neposlední řadě pak musel rytmem a melodií řeči udržet posluchačovu pozornost celé dlouhé a zároveň napínavé pasáže; tak trochu jako balanc s ostrými meči.
Důležitou složku představuje pro knihu ve stylu heroické fantasy hudební doprovod. Napomáhá různorodosti v toku vyprávění už svou pestrostí, která sleduje jeho různé ladění od dramatických scén až po intimnější pasáže. A stejně, jako se autorův jazyk pohybuje ve střídání stylizovaného dobového projevu s moderními výrazovými prostředky, mísí hudba malebné středověké reminiscence s nadčasovějším, jednoduchým doprovodem strunných nástrojů.
Za dávných let lidé naslouchali vypravěčům hrdinských příběhů bez přestávky třeba celé dny… Tak dlouhá Píseň krve není. Ale zážitek je to stejně úchvatný.
Anthony Ryan – Píseň krve
Překlad: Jakub Kalina
Vydavatel: OneHotBook
Režie: Hynek Pekárek
Formát: 3 x CD, mp3
Délka nahrávky: 26hodin 14 minut
Interpreti: Ivan Lupták, Pavel Soukup
Cena: mp3 349 Kč, CD 389 Kč
[review]
