- Reklama -

Je zvláštní, nebo vlastně logické, že mezi nejlepší knihy pro děti patří ty, které jsou určeny (také) dospělým. Andersenovy pohádky, Knihy džunglí, Putování za švestkovou vůní, Malý princ… a Nekonečný příběh od Michaela Endeho. Kdo by neznal stejnojmenný film? Milovníci literární fantastiky nejspíše přečetli celý román. Ale rozhodně byste si neměli nechat ujít audioknihu. Už proto, že Ende napsal vyprávění s velkým V.

Obraz

Můžeme diskutovat o tom, jestli moderní technologie a vůbec životní styl postinformační éry podporují, nebo potlačují fantazii. Jedno je bohužel zřejmé, příběhy dostávají na frak. Nevadí jim recyklace, od toho tu existují, ale ledabylé zacházení, nepochopení a „žehlení přes mokrý hadr“. Naštěstí se najdou tvůrci a kulturní subjekty, které lidem připomínají, jakou důležitost pro náš svět mají představivost a příběh. Důkazem budiž právě Endeho Die unendliche Geschichte (1976).

Do šedivého normalizačního všedního dne vstoupil v podobě (západo)německého filmu plného nádherných triků. Psal se rok 1984 a po plátnech kin plul chechtající se šťastný drak Falko (v němčině Fuchur). Bojovník Átrej (představovaný třináctiletý hercem s indiánsko-židovskými kořeny) se svým ušlechtilým běloušem Artexem tonul v Bažinách smutku, želví nihilista Morlor (Morla) třeskutě kýchal. Éterická Dětská císařovna – Měsíčnice se strachovala o svoji křehkou říši Fantazii, neúprosně pohlcovanou neuchopitelnou, ale konečnou Nicotou, po které nezůstane nic, ani tma, zatímco tělnatý, šikanovaný polosirotek Bastián Balthazar Bux rychle propadal kouzlu tajemné knihy s hadím Uroborem na kožených deskách.

Zamilovali jsme si je, putovali s nimi, sdíleli jejich naděje a smutky. Mnozí z nás na ně občas vzpomínají dosud; nevadí, že filmová a televizní pokračování se nepovedla.

O tři roky později se literární předloha objevila česky v překladu Milady Misárkové pod názvem Příběh, který nikdy neskončí. Někoho zarazil pozměněný titul, jiné rozladily surrealistické pasáže, nedořečené odbočky a slepé uličky („to si povíme jindy“)… vlastně i děj.

Dychtiví držitelé výtisku totiž zjistili, že do kouzelného filmu, na který vzpomínají s takovým vřelým citem, byla převedena jen první, napínavější část svazku, která líčí Átrejovu výpravu za záchranou Fantazie i Dětské císařovny.

Slovo

Bastien ze světa lidí nakukuje přes listy své magické knížky. Události a jejich atmosféra  jej začínají stále víc a víc pohlcovat… až se připojí a ocitne se ve Fantazii. Následující zhruba polovina Nekonečného příběhu je věnována jemu. Je náročnější, víc hloubavá, místy až nepříjemně palčivá a bolavá, protože Bastien se zamotává do problémů, které sám působí sobě i jiným (a štve i mnohé čtenáře). Átrej hledal řešení pro Říši fantazie; Bastien po klikatých cestách chyb, omylů a zrání hledá řešení pro sebe, rozmetává až na dno a znovu skládá svoji skutečnou, celistvou osobnost. A to je zatraceně klopotná (někdy i zdlouhavá) záležitost…

Přesto celá kniha působí velice sugestivně, až uhrančivě, jak už to bývá, když autor vsadí do hry celé své srdce, celou bytost a nemalý vypravěčský um. Pilotní film je krásný, ale kniha silou emocí trumfla všechny své adaptace. Česká knihkupectví postupně obsadila další vydání, teď už jako Nekonečný příběh s překladatelkou Evou Pátkovou.

Zaručuji, že bude přístupný dětem od nějakých deseti jedenácti let (u vnímavějších dětí klidně třeba od sedmi) a že očaruje i dospělé. Co víc: připomíná léčivou tabletku. Pod atraktivní krustou napětí a imaginace hojí duši hořkými pravdami. Poučky lidé zrovna nemusí, jsou na ně alergičtí. Ovšem příběh, zvlášť ve fantastických, snových kulisách, to je něco jiného – třebaže nabízí právě to draze vykoupené poučení. Když na vás udeří zlé časy anebo chandra, nepoddávejte se jim… Jděte dál!

Endeho román má kapitoly kompletně označené písmeny abecedy. Na stránkách pobíhá zástup vymyšlených, pozoruhodných bytostí a stvůrek. Barva písma, kterým je text vytištěn, se mění podle toho, zda děj probíhá v pozemské realitě, nebo ve fantazii. Umíte si to představit? Super. A teď takhle obtížnou publikaci zkuste převést do mluveného slova!

Zvuk

Projektu se ujal osvědčený režisér audioknih Michal Bureš. Roli vypravěče i ztvárnění celého bohatého univerza Endeho postav a figurek na sebe odvážně vzal Jan Vlasák: dokonalý interpret Simeonova Maigreta či skvělý narátor Soumraku dne. Ostatně už spolu herec a režisér pracovali na knize roku 2014 Muž jménem Ove nebo na Pohádkách k neuvěření.

Jan Vlasák vsází na intuitivní tvořivost, což dokonale ladí s duchem Endeho románu. Patří však mezi herce, kteří uvažují o textu a citlivě dešifrují poselství vložené autorem. Dokáže zachytit i přechody mezi tísnivou realitou a Říší fantazie. Doslova se vtěluje do všech aktérů příběhu, zvládá i ošemetné pasáže Bastienových selhání a proher. Hlas Jana Vlasáka ilustruje náladu jednotlivých scén. Posloucháte a nemůžete se nabažit. Vstřícná režie mu přesto usnadnila úlohu: mluvený projev člení podle kapitol nevtíravá, ale funkční hudba, rovněž rozlišující obě prostředí – všední a fantaskní.

Michael Ende napsal knihu, v níž oslavuje magii četby knih, nádheru a nezničitelnost příběhů, které jsou do ní uschovány. A skutečnost, že jeho román tak působivě promlouvá i ve formě audioknihy, jen dokazuje pradávnou moc, kterou vládne vypravěč.

Uvnitř dospělých se neskrývá dítě, my tím dítětem zůstáváme, přestože se s dospíváním balíme do tlustých ochranných vrstev zkušeností a informací. Děti nejsou malí dospělí, ale osobnosti, které docela vážně poznávají a nasávají svět kolem sebe ve snaze pochopit ho. Hledáme cestu životem od chvíle, kdy otevřeme poprvé oči, až po úskalí stáří. Knihy, jako je Nekonečný příběh, jsou na té výpravě majákem.

Nekonečný příběh nás všech…

Michael Ende – Nekonečný příběh

Překlad: Eva Pátková

Vydavatel: OneHotBook

Režie: Michal Bureš

Formát:  2 x CD mp3

Délka nahrávky: 14 hodin 53 minut

Interpret: Jan Vlasák

Ilustrace: Přemek Ponáhlý

Cena: 379 Kč

[review]

- Reklama -