Jak se stane, že plachý Brit z anglického venkova dobude svými komiksy a knihami nejdříve Ameriku a následně celý svět? Životní příběh člověka, který slaví úspěchy ve všem, do čeho se pustí, působí na první pohled skoro jako smyšlená pohádka. Ve skutečnosti je ale fascinujícím příběhem o víře ve vlastní schopnosti, tvrdé práci, učení se od nejlepších a pochopení, že jen talent nestačí a aby člověka povolání, které si zvolil, uživilo, je potřeba stále se učit.

Dětství na anglickém venkově a scientologická církev

Celým jménem Neil Richard MacKinnon Gaiman se narodil 10. listopadu roku 1960 v Portchesteru, městečku v hrabství Hampshire na jižním pobřeží Anglie. Má dvě mladší sestry, Claire a Lizzy. Z otcovy strany má rodina polsko-židovské kořeny a židovskou víru aktivně praktikovala. To by nebylo nic zvláštního. Otec David i matka Sheila byli ale zároveň členy scientologické církve (David Gaiman dokonce vysoce postaveným členem a svého času i mluvčím) a své tři děti vychovávali i v jejím učení.

Scientologie platí dodnes za kontroverzní církev a v Anglii sedmdesátých let minulého století byly státem značně perzekuována. To se dotklo i Neila, kterému byl díky vysokému postavení otce v církvi odepřen nástup na chlapeckou školu (z tohoto období se zachoval i rozhlasový rozhovor pro BBC, kde sedmiletý Neil o scientologii hovoří).

I když se scientologická minulost jeho rodiny začala později vytahovat jako kostlivec ve skříni jako něco kontroverzního, nic nenasvědčuje tomu, že by malý Neil vyrůstal v rodině fanatiků s kultem vymytými mozky. Naučil se číst už ve čtyřech letech a od té doby četl pořád a všechno. V rozhovorech se několikrát vyjádřil v tom smyslu, že rodiče mu nikdy žádnou četbu nezakazovali a o knihách s ním místo toho mluvili. Spíše plachý chlapec netrávil čas hrou s kamarády venku, ale s knihou ve školní knihovně.

Byl fascinován starověkými mýty a legendami všech kultur. Uchvátila ho fantastická literatura. Díla jako Narnie od C. S. Lewise, Pán prstenů J.R.R. Tolkiena, Čaroděj zeměmoří Ursuly K. Le Guin, Kniha džunglí Rudyarda Kiplinga, Frankenstein Mary Shelley a hororové povídky Edgara Alana Poea nebo práce Rogera Zelaznyho – to je jen malá část toho, co Neil v dětství a mládí přečetl a co pak ovlivnilo jeho vlastní tvorbu. Nakonec objevil komiksy, a ty, ty byly to pravé.

Volba budoucího povolání byla pro chlapce jednoduchá. Když se ho v patnácti letech výchovný poradce zeptal, co by chtěl v budoucnosti dělat, odpověděl: “psát americké komiksy” (že po chvilce zírání s otevřenou pusou poradce reagoval slovy, zda někdy neuvažoval o účetnictví, asi nikoho nepřekvapí).

Neil ale svůj sen neopustil. Formální vzdělání ukončil v roce 1977 jako sedmnáctiletý. Okamžitě začal psát povídky a posílat je vydavatelům, odpovědí mu ale bylo vždy jen zdvořilé odmítnutí. Po měsících marné snahy se rozhodl pro radikální změnu přístupu. Sám o tom později řekl:

Jednoho dne jsem si řekl, že buď nemám žádný talent – tomu jsem se rozhodl nevěřit – anebo na to prostě nejdu správně. Nový plán byl stát se žurnalistou a při práci postupně pochopit, jak fungují slova, jak se napíše článek takový, aby ho noviny otiskly, kniha, aby ji nakladatel vydal, scénář, aby ho filmové studio koupilo.”

Kariéra novináře a osudové setkání s Alanem Moorem

V oboru se uchytil. Psal články na nejrůznější témata, stovky recenzí na filmy a knihy, dělal rozhovory s autory. První kontrakt na knihu, který dostal, byl na biografii slavné anglické skupiny Duran Duran. Ta se stala okamžitě hitem a dočkala se několika vydání. Neil psal pro své oblíbené vydavatele, vydělával peníze.

Dařilo se mu i v osobním životě – v roce 1985 si vzal Američanku Mary McGrath (poznali se v mládí při studiích scientologie), narodil se jim syn Michael a dcera Holly. Neila ale jeho pracovní život přestal postupně naplňovat a ve volných chvílích se vracel zpátky ke svému původnímu snu – komiksům.

Když Neil posílal výtisk své další knihy spolu s pozváním festival a otázkami na jeho tvorbu Alanu Mooreovi, netušil, co bude následovat. Jindy velmi uzavřený Moore mu sám zavolal a byl to počátek přátelství, které pro Neila mnoho změnilo. Neil od Moora převzal filozofii, kde komiks nemusí být jen spousta obrázků s trochou oddechového textu, ale může být i plnohodnotné literární dílo.

Díky Mooreovi získal komiksové zakázky u britských vydavatelů a následně i první kontrakt u proslulého amerického vydavatelství DC Comics. Po dokončení komiksu Černá orchidej”dostal nabídku pracovat na Sandmanovi. První sešit vyšel v lednu 1989. Začala se psát nová historie komiksu.  

Sandman

Vydavatelství se obávalo, že nový příběh od zatím neznámého autora se nebude prodávat, a proto nabídli Neilovi, aby napsal svoji vlastní verzi už známého hrdiny. Vybral si Sandmana, postavu, která vznikla už ve 30. letech minulého století. Wesley Dodds – přes den soukromý detektiv, v noci samozvaný strážce, který v zeleném obleku s plynovou maskou na obličeji chytal zločince pomocí pistole s uspávacím plynem – byl té době už vlastně zpola zapomenutá obskurita. Začal se nový příběh nesmrtelného Sandmana.

Známý též pod jmény Sen, Morfeus, Oneiros a mnoha dalšími – je pánem všeho, co není realita. Patří do rodiny Věčných, jeho sourozenci jsou Osud, Smrt, Zkáza, Touha, Zoufalství a Delirium. Stejně jako oni se tu i on objevil na počátku věků, před bohy i lidmi, a bude tu i poté, co oni budou dávno pryč. Jeho podoba se mění podle toho, kdo nebo co se na něj dívá.

Nejčastěji ale bývá vyobrazen jako vysoký, hubený a bledý muž s rozcuchanými havraními vlasy, zvláštníma očima a melancholických výrazem. V roce 1916 je omylem chycen a následně uvězněn kouzelníkem, který se snažil polapit jeho sestru Smrt. Uprchnout se mu podaří po více než 70 letech v roce 1988. Po návratu nachází svou říši v troskách. Vydává se tedy získat zpět symboly své moci. To ho zavede za bývalou přítelkyní exorcisty Johna Constantina, do pekla za samotným Luciferem, a nakonec do psychiatrické léčebny v Arkhamu.

Moc získá zpět, dává do pořádku své království a zároveň se na popud své sestry Smrti vydává objevovat, jak se za dobu jeho nepřítomnosti změnil svět… Další vyprávění se odehrává na různých místech, čase i prostoru, čtenář v něm sleduje Sandmana při práci, kterou je ovlivňování nejen lidského snění, vyprávěných příběhů, inspirování všech živých bytostí vesmíru.

Příběh se popisuje pouze slovy velmi těžko. Když byl sám Neil požádám, aby příběh charakterizoval do 25 slov, přišel s následujícím: “Pán snů zjistí, že jako všichni, i on se se musí vyvinout nebo zemřít, a učiní své rozhodnutí.” Stručné a poetické, bohužel nepříliš nápomocné.

Řekněme tedy už jen, že celá série je vlastně filozofickým rozjímáním o povaze snů a příběhů. Dělá to ale velmi atraktivní formou, kdy si bere to nejlepší z fantasy i hororu.

Reklama

Unikátním způsobem využívá bibli, různorodou mytologii a legendy, okultismus, ale i klasická literární díla, skutečné historické postavy a v neposlední řadě i svět DC komiksů, do kterého je série zasazena.

Pro vydavatelství i Neila se komiksová série stala neuvěřitelných úspěchem, který přerostl v kult. Byl to první komiks, který se kdy umístil na žebříčku nejprodávanějších knih. Vyhrával literární ceny. Oslovil čtenáře, kteří dosud o komiks nejevili zájem, a nezanedbatelnou část z nich tvořily mladé ženy.

Série se vydávala až do roku 1996 a tvoří ji 75 sešitů. Díky neutuchající popularitě ji později vydavatelství vydávalo znovu a znovu, a to v mnoha podobách. Nejznámější je desetisvazkové vydání, k dostání jsou ale i luxusní sběratelské omnibusy. Vzniklo i mnoho dalších navazujících komiksových sérií. Tu o Smrti napsal sám Gaiman. Nejvíc populární je Lucifer.

Knihy a přátelství Terryho Pratchetta

90. léta byla pro Neila extrémně úspěšná a hektická. Přestěhoval se s celou rodinou z Velké Británie do Ameriky (částečně i z ekonomických důvodů, protože DC ho platilo v dolarech). Ve státech se ženou přivítali na svět třetího potomka, dceru Maddy. Nepracoval jen na Sandmanovi, ale i na dalším komiksu, a především na první fantasy knize Dobrá znamení. Tu psal s Terry Pratchettem.

Ti dva se seznámili už roce 1985. Neil pracoval jako novinář a Terry byl stále ještě tiskovým mluvčím elektrárenské společnosti, který vydal svou první knihu ze světa Zeměplochy. Okamžitě v sobě objevili spřízněné duše a když Terry Neila po letech požádal, aby mu prodal svůj nápad “o andělovi a démonovi, co se snaží zastavit armagedon” nebo aby na jeho základě napsali knihu spolu, byla volba jednoduchá.V nedávném rozhovoru pro podcast The Tim Ferriss Show vzpomínal na společné psaní s Terrym následovně:

Díky Bohu, že tahle příležitost přišla v době, kdy mi bylo 28, dneska už bych to psychicky ani fyzicky nezvládl. Většinou jsem do půlnoci psal scénář pro Sandmana, od půlnoci do půl třetí ráno komiks Knihy Magie a od půl třetí do šesti Dobrá znamení. Když jsem se pak v jednu odpoledne vzbudil, na záznamníku jsem měl vzkaz od Terryho, ať koukám vstávat, protože zrovna napsal výborný kus. Bylo to celé velmi rychlé a velmi šílené.”

Dobrá znamení” se ihned po vydání v roce 1990 stala celosvětovým bestsellerem. Totéž pak můžeme říct o všech knihách, které Neil od té doby napsal. Jeho knihy jsou jak zbožňované fanoušky, tak dobře přijímané odbornou kritikou. Následovala městská fantasy “Nikdykde” o tajemném londýnském podzemí.

Po ní napsal “Hvězdný prach”, příběh o hvězdě spadlé z nebe inspirovaný viktoriánskými pohádkami. Američtí bohové, kniha z roku 2001, vyhrála každou pro fantastiku udělovanou cenu, na kterou si vzpomenete – HUGO, Nebula, Cena Brama Stokera, Lucus.

Do nového tisíciletí už Neil vstoupil jako úspěšný autor, který pracuje, na čem chce a s kým chce. Píše komiksy, knihy pro dospělé i děti, krátké příběhy i básně. Všechna jeho díla jsou neobyčejně dobře přijímána. Za velkou částí tohoto úspěchu stojí i fakt, že Neil hned na začátku pochopil, že nejde jen o to dobrou věc napsat, ale dobrou věc je nutno i prodat. Jezdil po celém světě na fanouškovská setkání, autogramiády a autorská čtení, ze kterých se postupně staly masové akce s kilometrovými frontami.

I když už pro zachování zdraví svého (z podepisování knih začal mít problémy se zápěstím a ramenem) i fanoušků (fronty byly tak dlouhé a vyčerpávající, že v nich začali kolabovat) musel od těchto akcí upustit, dodnes “tajně” podepisuje svoje knihy v knihkupectvích na letištích, kam přicestuje.

Při psaní “Amerických bohů” začal psát internetový blog a nepravidelně na něj přispívá dodnes (právě tam sám fanouškům v roce 2005 oznámil, že se po dlouhém odloučení rozvádí s Mary). Je aktivní na sociálních sítích, především pak na twitteru, kde pravidelně sám odpovídá fanouškům na jejich dotazy.

V neposlední řadě na rozdíl od mnoha umělců nepodceňuje právní stránku věci, hlídá si smlouvy a když je potřeba, nebojí se soudit (spor o práva na komiksovou postavu Angely vytvořenou pro komiks Spawn s jeho tvůrcem Toddem Macfarlanem vyhrál). 

Celebrita ze Simpsonů a tvůrce televizní show

V posledních letech se o Gaimanovi mluví hodně i v souvislosti s jeho osobním životem. S Amandou Palmer, americkou zpěvačkou a performerkou začal chodit v roce 2009 a internet explodoval. Když ti dva spojili své fanouškovské základny, vznikla nezanedbatelná sféra vlivu, kterou se oba nebojí využít. Zároveň s tím ale přišel i pro Neila nepříliš vítaný zájem o jeho soukromí, především ze strany bulvárních médií.

Bylo znovuobjeveno jeho spojení se scientologickou církví a byl obviňován, že ji pomáhá financovat. Pro tisk bylo vítané sousto i to, když Amanda v jednom z rozhovorů přiznala, že mají otevřené manželství. Po počáteční eskapádách se ale naučili neprat špinavé prádlo na sociálních sítích a po narození syna Anthonyho v roce 2015 jsou v nadsázce označování jako “Kanye West a Kim Kardashian pro geeky”. I díky tomu se z Neila stala popkulturní ikona, která se objevila jako postava v kultovním seriálu Simpsonovi (epizoda “Book job”) i v populárním sitcomu Big Bang Theory (epizoda “Comet Polarization”).

Stále většího objemu nabývá jeho práce pro televizi a film. Už v roce 1996 napsal scénář pro britskou televizní sérii “Nikdykde”. Na doporučení Quentina Tarantina dostal na starost přípravu anglické verze anime “Princezna Mononoke”. Napsal epizodu sci-fi seriálu Babylon 5 a dvě epizody pro slavný britský fantasy seriál Doctor Who. Podílel se na scénáři k velkofilmu “Beowulf” (ten byl sice přijat vlažně a dal by se považovat za vzácný příklad Neilova neúspěchu, ale spíš než příběh zde byla kritizována přemíra důrazu na digitální efekty).

Jako poradce se podílel na filmových adaptacích svých knih “Coralina” a “Hvězdný prach”. Největší mediální pozornost ale přitáhlo seriálové zpracování Amerických bohů, na jehož první sérii pracoval s takovými hvězdami, jako jsou Bryan Fuller (tvůrce seriálového hitu Haniball) a Michael Green (scénárista Logan:Wolverine a Blade Runner 2049).

Byl tedy víc než kvalifikovaný, když začal před třemi lety pracovat na televizním zpracování “Dobrých znamení”, aby tím splnil přání Terryho Pratchetta, který v březnu 2015 zemřel.

Protože nechtěl při tvorbě díla přistupovat na žádné kompromisy, nespokojil se pouze s napsáním scénáře a konzultacemi. Rozhodl se mít pod kontrolou celý proces a stal se showrunnerem. Výsledky jeho práce, ve které se objeví takové hvězdy jako David Tennant, Michael Sheen nebo Jon Hamm budeme moci posoudit už 31. května tohoto roku, kdy bude mít šestidílná série premiéru. 

Neil se nechal slyšet, že televizní tvorba je nesmírně časově náročná vyčerpávající činnost, ke které se v dohledné době nehodlá vracet. Po tom, co splnil Terryho poslední přání, chce pokračovat v psaní (poslední kniha, „Norská mytologie” vyšla v roce 2017). Rozsáhlý fanklub jeho tvorby se jistě zlobit nebude.

Reklama