Současná móda young adult literatury vám nic neříká a se slzou v oku vzpomínáte na klasiky fantasy žánru, jako byl Tolkien nebo Howard? Pokud vás napadlo, že si svou vytouženou fantasy knížečku zkrátka budete muset napsat sami, raději zpomalte. Jinak můžete dopadnout jako Chad Corrie.
Na jeho Návratu čarodějného krále toho k chválení moc není. Jednu věc tomuhle dílku ale upřít nemůžeme. Na necelých 400 stránkách ukazuje, proč mnozí lidé dodnes považují fantasy a sci-fi za podřadný brak. A taky jak by moderní fantasy literatura rozhodně vypadat neměla.
Pokud se mezi vámi i přesto najdou ambiciózní autoři, kteří by Corrieho recept na zaručeně špatnou fantasy rádi zopakovali, tady máte návod. Krok po kroku.
Erikson to není. Bohužel a pochopitelně
Vezměte typickou skupinku dobrodruhů, přidejte zlé elfy a starobylé ruiny. Máte? Směs okořeňte špetkou hobgoblinů a, místo třešničky na tomhle fantasy dortu, vmíchejte dávné plány na ovládnutí světa.
Výsledek? Tralodren: zbrusu nový fantasy svět, který měl zřejmě ambice soupeřit o čtenářskou přízeň se svými slavnějšími kolegy z per nejrůznějších Tolkienů a Eriksonů, ale místo toho přišly žaludeční křeče. Aspoň pokud jde o čtenářské odvážlivce, kteří se do dílka z pera Chada Corrieho pustili.
Na Návratu čarodějného krále je totiž špatně skoro všechno. Od budování světa přes postavy a příběh po jazykový styl a překlad. Ale pěkně popořadě.
Nesourodá družina, sourodý zážitek
Pokud jde o děj, je Návrat čarodějného krále velmi jednoduchý. Autor nejprve na dvou stech stránkách představuje postavy, aby je následně propojil v, jak zdůrazňuje anotace, „nesourodou skupinku“ (bylo to snad někdy jinak?). Družina pak dlouze (a nesourodě) kráčí světem, zažívá věci (nesourodě) a na závěr se, tak trochu omylem, zaplete do plánů dávno mrtvého čarodějného krále. Ano, tušíte správně – opět nesourodě.
Že vám to je odněkud povědomé? Není divu. Obzvlášť pokud jste, stejně jako autorka této recenze, strávili dlouhé roky nad desetistěnnou kostkou a hexovým papírem. Pokud totiž něco Návrat čarodějného krále skutečně připomíná, je to klasické Dračí doupě. Jen, na rozdíl od toho, který jsme hrávali my sami, tady vás postavy naprosto nezajímají.
Jako by totiž vypadly ze špatně naprogramovaného generátoru fantasy postav. Ať už jde o gladiátora hnaného touhou po pomstě, čarodějku posedlou vědomostmi nebo chamtivého trpaslíka (který mimochodem v českém překladu mluví tou nejznělejší pražštinou), jedno mají společné: žádnou hloubku, charakterový vývoj ani překvapení od nich rozhodně nečekejte.
Pán jeskyně bude smutný
A lépe na tom není ani samotný Tralodren, svět, ve kterém se Návrat čarodějného krále odehrává.
Nechápejte to špatně. Autorům, kteří mají ambice vytvořit vlastní fantasy svět, rozhodně tleskáme. Ovšem pod jednou podmínkou: tyhle ambice musí jít ruku v ruce se zdravou sebereflexí (případně nahrazenou zástupy betačtenářů) a vypilovaným spisovatelským řemeslem. Jinak to dopadne jako Tralodren – tedy jako odstrašující příklad pro všechny (nejen) začínající autory sci-fi a fantasy.
Jako by totiž někdo Chadu Corriemu zapomněl říct to nejdůležitější: jen jména měst a božstev vám komplexní fantasy svět nevybudují. A tak místo aby Tralodren žil vlastním životem, nefunguje dokonce ani jako vratké, papundeklové kulisy.
Příliš proto nezáleží na tom, zda se děj právě odehrává v gladiátorském ringu, přístavním městě, nebezpečných mokřadech nebo starodávných ruinách. Ústřední družina totiž nejvíc ze všeho připomíná hráče Dračího doupěte, kteří si naházeli postavy, vydali se na dobrodružství, zažívají řadu náhodných setkání… a příliš je při tom nezajímá, jak barevné mapičky a vyčerpávající popis božstev si pro ně nebohý pán jeskyně připravil.
Celkový dojem nevylepšuje ani interakce s NPC, tedy pardon, s ostatními tralodrenskými postavami. Ty v Corrieho režii slouží zčásti jako kanónenfutr, zčásti jako tralodrenští modelové a modelky. Protože, věřte tomu, nebo ne, když už máte odkrouhnout další ze svých náhodných setkání, nejvíc vás přitom zajímá, na jak ozdobnou přezku na plášti se během toho díváte.
Barvité peklo pro barvité autory
Pokud jste dočetli až sem, zhluboka se nadechněte, napočítejte do deseti nebo se jděte projít. Bude to totiž ještě horší.
Knih, ve kterých autor nezvládl ukočírovat své postavy, děj nebo samotný svět, existuje dost. Chad Corrie ale své mistrovství dotáhl ještě dál. A dokázal, že ani to, že vám vydají knihu, neznamená, že umíte psát.
Autorův styl (v kombinaci s českým překladem Jana Galety) nejvíc ze všeho připomíná špatnou slohovou práci. Nešetří přechodníky, trpným rodem, nezvládnutými popisy ani záplavou přívlastků. A vy se tak na 400 stránkách dozvíte třeba i to, že pokud se někdo usmívá, tak jedině „konejšivě“, že prosit se má „fňukavě“ a taky že existují lidé, kteří se nebojí podepsat pod větu „prala se v něm celá hromada protichůdných pocitů“. Au.
Dobrá zpráva je, že i v nejzoufalejších chvílích si trýzněný čtenář najde svou malou špetku štěstí – to když Návrat čarodějného krále začne být nezamýšleně směšný. Nechybí tak perly jako „mág se smál a přitom se snažil udržet vnitřnosti uvnitř svého těla“ ani šťastné okamžiky, kdy jedna z postav osvětluje uplynulé chvíle postupně se probouzejícím členům družiny. Ano, skutečně. Jednomu po druhém. Stejnými slovy. Na několika stránkách.
Jedno tak je jisté. Pokud existuje kruh pekla určený pro lektory tvůrčího psaní, kteří po svých studentech vyžadují barvité popisy, od rána do večera v něm pekelné mocnosti předčítají z Corrieho Návratu čarodějného krále s českým překladem Jana Galety.
Může to být ještě horší?
Mimochodem, pokud vás trápí chybějící, nebo naopak nadbytečné čárky nebo ony nepatrné rozdíly mezi „mě“ a „mně“, případně mezi „zhlédnout“ a „shlédnout“, Návratu čarodějného krále se raději vyhněte obloukem. Měli byste z toho jen zbytečně neklidné sny.
Naopak pochvalu si rozhodně zaslouží obálka (už jste ani nečekali, že to přijde, co?), která ovšem celkově bídný dojem z knihy nijak nevylepšuje.
Ve shrnutí: na Návrat čarodějného krále rozhodně budete vzpomínat ještě dlouho. A, řečeno s klasikem: zatímco vaše ústa se při vzpomínce zasmějí, vaše srdce bude plakat. A jedno budete vědět jistě: raději pět vampýrských romací než jedna takhle nepodařená snaha o klasickou fantasy.
Chad Corrie: Návrat čarodějného krále
Vydal: Nakladatelství Mytago, 2016
Překlad: Jan Č. Galeta
Počet stran: 384
Cena: 296,-
