Mladá kezská šlechtična se vydává na zběsilou cestu ke státním hranicím s nejnebezpečnějším mužem říše v patách. Nelítostná intrikánka se má konečně setkat o samotě se svým posledním cílem. Fatrástanci vedou krvavý boj za svobodu a sáhnou po každém způsobu, jak srovnat šance. Brian McClellan se vrátil do světa skvělé trilogie Prachmistři v devíti kratších i delších příbězích a je to opět jízda. 

Základní premisa trilogie Prachmistři – kterou vám tímto neokázale, ale důrazně doporučujeme, protože se vedle knih Briana Staveleyho a Anthony Ryana jedná o asi nejlepší epickou fantasy nejmladší autorské generace – byla jednoduchá, ale geniální. Pokrok nezastavíte. Tam, kde většina velkých fantasy ság sahá po pseudostředověkém prostředí, McClellan vše posunul do doby osvícenské.

Šlechta už není tak bojechtivá, ale o to zdegenerovanější. Cechy ještě nemají právo rozhodovat o politice, ale promluvit do věcí veřejných se už nebojí. A doba králů a vyvolených hrdinů se obecně nachýlila. A teď si představte, že pokrok dojde i do oblasti magie.

Dlouhou dobu na ni měli monopol privilegovaní – pořádně odporní bastardi, kteří si mysleli, že jim patří svět. Až do chvíle, kdy se objevili prachmistři – lidé schopní nadlidských výkonů díky využívání střelného prachu. Lidé, kteří se jako jediní dokáží privilegovaným postavit v boji.

Vlastně… je dokáží lovit a utrácet jako divou zvěř. Je jasné, že v takovém světě bude brzy pořádně horko. Hlavně když do toho všeho zamícháte ještě pořádně naštvanýho boha, kterej je tak trochu mešuge… 

Příběhy ze světa prachmistrů pochopitelně výše naznačený příběh nevypráví, ale poskytují skvělé zázemí pro všechny fanoušky knih Příslib krve, Krvavé tažení a Podzimní republika. A rovnou si to přiznejme, bez znalosti trilogie to bude průměr, kdy vás opravdu zaujme tak každá druhá povídka a ty zbylé si budete říkat: proč to proboha někdo čte. Inu proto, že pokud znáte romány, něco vám sepne a vy vydáte nádherné á-ha! 

Rodinné zázemí nadevše!

Nejlépe to poznáte na prvních povídkách, které odhalují víc o rodinném zázemí polního maršála Tamáse. Chlápek, který má jednoho dne popravit krále a rozpoutat válku, co zalije půlku kontinentu krví, je tu vypodobněn v různých fázích své kariéry. Dočkáme se příběhu, jak se jeho budoucí žena dostala do Adra, zjistíme, jak se Taniel setkal s Vlorou… a jsou to zajímavé momentky.

Milé, občas dobrodružné, ale naprosto závislé na tom, co už víte. Trochu stranou stojí příběh, kde se zdá, že s Tamásem manipuluje… žena. Je to velmi komorní historka, která má ale úžasné napětí a perfektní zvrat na téma „karma je svině“.

Povídky zaměřené na doplnění maršálova životopisu vám zpětně umožní pochopit, proč v trilogii udělal Tamás to, co udělal, jak byl schopen přijmout onu šílenou zodpovědnost. A proč byl pro své nejbližší tak bezcitným šmejdem. 

Příběhy ze světa prachmistrů ovšem obsahují i další střípky nezatížené Tamásem přímo. Třeba skorodetektivku s vyšetřovatelem Adamatem Vražda v hotelu Kinnen. McClellan by si obecně mohl podobné historky z pomezí světa zločinu, politických konspirací a společenské smetánky střihnout častěji. Ovšem pokud se bude držet takových skvělých řezanic, jako jsou Duchové Tristanské pánve, tak mu to odpustíme!

Dvě kule a kouzelné zbroje

Závěrečná povídka knihy nás zavádí na zcela jiný kontinent, než kde se odehrávala trilogie. Do fatrástanských kolonií Kezu, kde zrovna zuří povstání. A v jeho středu se pohybuje Taniel Dvě kule, odhodlaný pomstít smrt své matky tak, že sejme každého prašivého privilegovaného Kezana, který mu zkříží cestu. Jenže znáte to – pokrok. Osamělým bojovníkům už odzvonilo a Taniel se nakonec musí jako kolečko v obřím soukolí války účastnit obrany města odsouzeného k záhubě.

Na jedné straně nutnost ochránit civilisty, které odepsali jak Kezané (pro které jsou vedlejšími oběťmi a zároveň exemplárním příkladem, kam vede odboj), tak velení povstalců (pro které jsou mučedníky). Na straně druhé nedostatek zdrojů a mužů tváří v tvář mnohonásobné přesile. Situace, za kterých se charaktery tříbí a lámou. A také situace, na kterých vás autor může opravdu přesvědčit, jak zvládá gradaci napětí a velkolepé bojové scény.

Jestli vám jinak většina povídek v knize zanechala v hlavě určitou nenaplněnost, co se masových bojovek týče (tedy toho, v čem byla trilogie hlavně v druhém díle tak skvělá), tak tady si budete pomlaskávat. Je to lahůdka. Klasické prachmistrovské machrovinky navíc doplní partička magorů ve starověkých magických zbrojích, jejichž vůdce si to klidně rozdá na férovku s hlídačem – monstrem vytvořeným privilegovanou magií, které jinak bez zapocení roztrhá tucty obyčejných vojáků holýma rukama.

Duchové také uvedou na scénu Ka-poel, takže je to vlastně dost romantický příběh, pokud tedy víte, kde pod vší tou krví, blátem a rozsekanými lidskými těly zbavenými iluzí i důstojnosti, hledat. A zároveň je to prequel k McClellanově nové trilogii, jejíž první díl by měl v českém překladu vyjít ještě letos. Zatímco tedy zbytek povídek nemá moc smysl číst bez znalostí trilogie, Duchové vás naopak připravují na budoucnost. A dělají to ve velkém stylu, takže čtěte pozorně, každý detail se vám bude hodit,

Mimochodem, kniha má jiného překladatele než původní trilogie. A i když Ondřej Kronich překládá trochu jinak a ne vždy tak hladce jako Dana Krejčová (která byla zavalená prací na knihách Stevena Eriksona, tedy žádné nepřátelské převzetí, jen termínová kolize a domluva), terminologie zůstala zachována, takže se není třeba bát, že by střelný prach a krvavá magie nějak zaškobrtly. Kdepak, je to moc dobrá a zábavná kniha!

Brian McClellan: Příběhy ze světa prachmistrů

Překlad: Ondřej Kronich

Vydal: Talpress, 2017

Počet stran: 496 

Cena: 369,- 


Reklama

Příležitostný přispěvatel do fantastických médií. Svého času spoluautor knihy neobvyklých povídek Kniha rozkoše a hrůzy. Zajímá se především o filmy a komiksy.