Mordie: město, kde byl zavražděn Bůh a kde vládne temnota
Zdroj: Nakladatelství Planeta9

Cesta chudého chlapce Natahana Treevese vede od nejšpinavějších zákoutí chudinské čtvrti, přes tajné podzemní prostory, až po sídlo samotného Pána, který vládne nad Mordií svou nevyzpytatelnou magií.

Město, odrážející hierarchii společnosti, je místem, kde se mísí odpadní magie, ubohé lidské osudy, vraždy a prostituce, ale i společenská smetánka a její výstřelky, podivná historie a všepřítomná aura Pána – nezpochybnitelného a nevyzpytatelného vládce Mordie.

Hned od prvních stránek je jasné, že to, čím si vás Mordie může snadno získat je atmosféra. Příběh Nathana Treevese, chlapce z chudinské čtvrti, začíná v nejšpinavějších koutech, tohoto pozoruhodného města, kde o podivnosti není nouze.

Chudinská čtvrť je zaplavena živoucím bahnem, magicky nasycenou odpadní substancí, která dává vzniknout podivným jevům a tzv. mrtvoživotu. Celé město je obehnáno Mořskou zdí, na které neustále naráží neúprosné vlnobití a také majestátní ohniváci, služebníci Paní, jejíž figuríny se s velkou pompou upalují přímo na ulici.

Děti se rodí z matčina lůna, ale někdy též přičiněním živoucího bahna, a tak vznikají tvorové, kteří uplácali z hlíny sami sebe, nebo se zrodili mísením koňského trusu a živoucího bahna v kovářské výhni. Vše v Mordii, a především v chudinské čtvrti je špinavé, groteskní a intenzivní.

A přestože od počátku sledujeme kroky mladého Nathana, je zřejmé, že sama Mordie hraje v příběhu jednu z hlavních postav.

Samotný příběh Nathana Treevese upomíná na fakt, že Mordie je až do morku kostí výplodem britské školy fantastiky. Při jejím čtení si nelze nevzpomenout na Susannu Clarkovou, Bena Aaronovitche, Andrew Caldecotta, Iana R. MacLeoda, ale především Mervyna Peaka a jeho legendární Gormenghast.

Tento skvost britské literatury mj. ovlivnil i řadu autorů, volně spojovaných s tzv. hnutím New Weird, přičemž Phebyho Mordie – temná a groteskní městská fantasy, tuto literární epizodu v mnohém připomíná, a právě v Mordii je Peakův odkaz snad nejpatrnější. Krom zmíněných autorů se však více než cokoliv jiného dere do popředí jedna neopominutelná inspirace a tou je Charles Dickens.

Mordie: město, kde byl zavražděn Bůh a kde vládne temnota
Zdroj: Nakladatelství Planeta9

Výstavba příběhu, především v začátku, v mnohém připomíná Dickensovy hrdiny šplhající po společenském žebříčku z úplného dna až na samý vrchol. Tato metafora je dokonce v Mordii zhmotněna faktem, že samotné město se kroutí vzhůru až k samotnému Pánovi, vládcovi Mordie, zatímco v nejnižších stupních mezi bahnem paběrkuje chudina.

Krom dickensovského narativu je zde patrné i jasné klišé známé z mnoha fantasy děl – mladý chlapec s ohromným potenciálem k magickým úkonům. Nathan jako by jen překypoval nadpřirozenou silou, kterou jen a jen vypustit ven.

A román skutečně v mnoha ohledech sleduje mnohokrát viděný syžet postupného probouzení a kultivace těchto sil. Přesto však by bylo velkou chybou dívat se na román jako na svého druhu klišé, které mísí Dickensovu Anglii s young adult fantasy schématy. V Mordii jde totiž o mnohem víc.

Jedna z nejdůležitějších vypravěčských strategií je totiž dávkování informací. Autor nechává svět ožít a rozpálit všemi barvami šedi, špíny a hniloby, aniž by nutně něco vysvětloval. Celou dobu cítíme monument nevyřčených dějin a světatvorby v pozadí, nicméně vše je nám dávkováno pozvolna a v téměř homeopatických dávkách.

Mordie, Pán, svět kolem – to vše je zahaleno tajemstvím, které se odhaluje jen velice, velice pomalu. Svým způsobem je příběh vyprávěn bez ohledu na to, aby čtenáři představil fikční svět v jeho úplnosti.

Alex Pheby tak v mnohém pokouší čtenářovu trpělivost i hravost a až labužnicky zkouší různé techniky pro vybudování napětí či potěchy. Mám na mysli především úvodní a závěrečné pasáže celé knihy, které mají mimořádnou důležitost pro celé vyznění, což pro tyto literární přívěšky není zcela typické.

Před samotným příběhem nalezneme seznam postav a jejich popis s mlhavými náznaky o koho jde a jakou roli by mohl v příběhu hrát. O poznání extravagantnější je sáhodlouhý seznam podivností, na které můžete na razit v průběhu čtení:

Trubička vyzařující smrtící světlo

Tvor, který se proměnil v krysu

Tvorové, kteří se rodí přímo ze sajrajtu

Tvorové, kteří žijí pouze chvíli a pak se rozpadnou

Váčky narkotického tabáku

Borgesovský výčet v úvodu knihy není jen seznamem kuriozit, ale i spikleneckým pomrknutím ke čtenáři, že vypravěče nemá brát tak úplně vážně. V průběhu knihy je vypravěč místy výrazně, jindy méně přítomen, zdaleka ne však v míře jako např. u Susanny Clarkové v jejím Jonathanu Strangeovi & Panu Norrellovi, kde autorka svým způsobem připomínala Jane Austenovou.

Pheby je subtilnější, náznakový, ale o nic méně vtipný a nápaditý. I samotná hlavní linka, která bedlivě sleduje osudy malého chlapce, je párkrát přerušena, například ve prospěch líčení událostí perspektivou mluvícího psa.

Nathan Treeves se postupně dozvídá mnohá tajemství o svém původu, Mordii, Pánovi a jeho Nemesis, Paní z města Malarkoi. Přesto je však po většinu knihy v zásadě pouhou loutkou, se kterou manipulují všichni kolem něj.

Nathan je nevědomý a o silách, které kolem něj působí, ví jen málo a stejně tak málo se dozvídá i čtenář. Jeho cesta řízená většími hráči, než je on , v závěru uvede v pohyb neúprosný kolotoč událostí. Ten se odehrává v o poznání svižnějším tempu.

Zatímco peripetie uličního gangu, podzemních úkrytů, zrady a lásky a postupu na společenském žebříčku plynou tradičně pomalým románovým tempem, závěrečná část se najednou jako by splaší a konec servíruje chaotickou změť ve velice rychlém sledu, což je možná jediná výtka Phebyho řemeslně vytříbenému spisovatelskému umu.

Vtip je ovšem v tom, že s koncem příběhu se sice uzavírá narativní část knihy, ale před udiveným čtenářem leží ještě slovníček. Hned v předmluvě ke knize autor varuje, že tyto dodatky představují informace, které hlavní hrdina nezná, a tudíž mohou čtenáři zkazit překvapení, ale nakonec je jasné, že jde o další rozmarnou hru ze strany autora.

Slovníček totiž celému světu Mordie dodává neskutečnou hloubku a teprve po jeho přečtení čtenář začne chápat zásadní souvislosti v příběhu a vůbec v zákonitostech celého vylíčeného světa. Kontrast mezi příběhem a objasněním klíčových termínu je ohromný – teprve poté, co se slovníčkem prokoušete, zjistíte, o co vlastně v knize jde. Slovníček (plus přiložené filosofické fragmenty) představují metanarativní rámec celé knizy a dodávají celému příběhu bezprecedentní hloubku.

To je však do jisté míry dvousečné. Čtenář, který se bude řídit radou autora a do slovníčku nahlížet nebude (aby se vyhnul „spoilerům“), bude v závěru šokován, jak malá část klíčových informací byla v románu řečena. To však může vést k tomu, že jej poměrně přímočarý děj a rozvržení světa odradí, ale může to stejně tak vést k nadšení nad autorovou imaginací.

U nadšeného čtenáře se zde bude  stupňovat očekávání, co přinesou další dva díly – Mordie je totiž prvním svazkem chystané trilogie Města z přediva, přičemž anglicky letos vyšel již díl druhý

Malarkoi.Že je z čeho čerpat, je patrné, protože poměr vyřčeného a nevyřčeného může čtenáři připomenout dodatky k Pánovi prstenů. Jistě, v Mordii nejde o výsledek celoživotní práce na jednom fikčním světě, jeho jazycích a historii, nicméně i zde se jistě dostaví fascinace z nesmírné hloubky představeného světa.

Alex Pheby je obratný spisovatel, který za sebou má již nejedno dílo, ovšem Mordie je jeho první výpravou do hájemství fantastické literatury. Tohoto úkolu se ovšem zhošťuje na výbornou.

Dalo by se říct, že fakt, že si důležité a světatvorné prvky nechal do dodatků mu umožnilo soustředit se na krásu a grotesknost jeho světa bez nutnosti vše vysvětlovat a obhajovat, a právě v takových chvílích vynikne blízkost ke zmiňovanému Gormenghastu.

V souvislosti s umem autora je třeba vyzdvihnout i překlad Michaela Taliána, který umě zachovává rozličné jazykové rejstříky, dodává každé postavě svůj unikátní hlas a zdatně se pere i se slovními hříčkami a narážkami.

Mordie není čtením pro každého. Někomu bude připadat zdlouhavá, samoúčelná, nebo zbytečně složitá. Jde totiž o knihu, která vyžaduje jednak pozornost a pečlivé čtení, ale také ochotu přistoupit na autorovu hru.

To je v posledku tím hlavním kritériem, zda-li si užijete temnou atmosféru a hlavního hrdinu, který je smýkán a manipulován vším okolo něj, anebo knihu odložíte ve prospěch svižnější fantasy, nebo takové, kde se originalita neodehrává na úrovni souhry různých rovin příběhu a světa.

Alex Pheby: Mordie

Vydal: Nakladatelství Planeta9, 2023

Překlad: Michael Talián

Počet stran: 614 / pevná vazna

Cena: 719 Kč

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
90 %
Zpracování, cena
95 %
Styl, překlad
95 %
Cíl knihy, splnění
80 %
Václav Valtr
Sinolog, divadelník a dj. Milovník velkolepých fikčních vesmírů, spekulativní fikce, SW i ST, HP i LoTR, young adult i pohádek. A v neposední řadě otec dvou dětí, u kterých doufá, že podědí jeho lásku k fantastice.
mordie-mesto-kde-byl-zavrazden-buh-a-kde-vladne-temnota+ Úchvatná a unikátní atmosféra + Neskutečně propracovaný svět - Propojení světa a vyprávěného příběhu je částečně na čtenáři - Překotný závěr