Rin je válečná sirota, která se chce vyvléknout z dohodnutého sňatku. Je před ní jen jediná možnost – uspět u státních zkoušek s tak vynikajícím výsledkem, že bude přijata na prestižní vojenskou akademii Sinegard. Maková válka vypráví strastiplný příběh plný bolesti, odhodlání, nadpřirozených prvků a krveprolití.
Nikan je rozlehlá říše rozdělená do dvanácti provincií, její historie je dlouhá a plná válek a rozbrojů. Na trůně sedí císařovna a síla tradice je všudypřítomná. Zájemci o službu ve státním aparátu musí projít obtížným systémem státních zkoušek, který má za úkol vybrat ty nejlepší kandidáty.
Po těch je momentálně veliká poptávka, protože po zdrcujících Makových válkách, které celý Nikan zanechali na pospas opiové závislosti, je vše v troskách a Muken, ostrovní stát na východě, který býval tradičně vazalem Nikanské říše, se opět chystá udeřit.
Že je vám celé geopolitické rozdělení poněkud povědomé? Tak přidejte ještě ostrov blízko východních hranic, se kterým má Nikan problematické vztahy, moderní zámořské mocnosti, které se na Nikan dívají skrz prsty jako na zaostalou velmoc a máte de facto zjednodušený obraz Číny na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Autorka staví svůj svět na půdorysu čínských dějin a kultury a používá ji k tomu, aby odvyprávěla dramatický a temný příběh v úvodní části trilogie Makové války. Kniha je označovaná jako čínská militaristická temná fantasy a silný vliv čínské kultury je zcela nepopiratelný.
Román sleduje mladou hrdinku Rin z jižní provincie Kohouta, která se stane úspěšnou absolventskou kche-ťü, tedy císařských státních zkoušek, a dostane se na prestižní vojenskou akademii Sinegard, která je plně zaměstnána přípravou kadetů kvůli neustále hrozbě blížícího se konfliktu.
Struktura románu sleduje víceméně klasickou výstavbu bildungsromanu – doprovázíme Rin na její cestě ke státním zkouškám, dozvídáme se o jejím zázemí a později jsme svědky jejích útrap na prestižní akademii Sinegardu. Jakožto dívka ze „zaostalého jihu“, která navíc není urozeného původu, to nemá vůbec lehké a klacky pod nohy ji hází nejen spolužáci, ale i vyučující. Přesto přese všechno se postupně stává jednou z nejlepších studentek vůbec a my jsme svědky poměrně nepřekvapivého, leč poutavého líčení jejích školních i osobních nesnází.
Román však není označován jako fantasy nadarmo, a tak se brzy v pečlivě vykresleném světě otevře prostor pro nadpřirozené elementy, které se stanou zásadní součástí Rinina života – dá se totiž na učení k excentrickému mistrovi Ťiangovi, který jí začne odhalovat taje šamanismu a rozlišných magických tradic, které byly v průběhu dějin Nikarské říše porůznu potlačovány.
Po první části románu, která sleduje především školní léta, přichází nevyhnutelný střet s Mukenským svazem, kde jsou schopnosti nových rekrutů (a především Rin) podrobeny krutým zkouškám a z víceméně lehce laděného příběhu se stane temný příběh přetékající až bestiální krutostí a zmarem.
Líčení válečných hrůz je totiž přímo inspirováno čínsko-japonskou válkou, včetně nechvalně proslulého Nankingského masakru. Celková temnota vyprávění je důvodem, proč je tato kniha někdy řazena do žánru tzv. grimdark fantasy.
Právě vztah k čínské kultuře a jejím dějinám tvoří ústřední pilíř výstavby fantastického světa, který před našima očima autorka vytváří. Inspirace Čínou je všudy přítomná – státní zkoušky, mytologické odkazy, vztah s Mukenským svazem, který velice věrně odpovídá vztahům s Japonskem, ale i zcela konkrétní narážky na Nikarské tradiční písemnictví, kde nacházíme nepokryté citace děl, jako je Mencius, Čuang-c‘, nebo třeba Sun-C’ovo Umění válečné.
Pro čtenáře, kterým není čínská kultura zcela cizí, je výsledný dojem poněkud rozpačitý – vidíme zde konkrétní postavy, názvy děl, koncepty, ale i velice věrně převyprávěné historické události. Míra spřízněnosti s čínskými dějinami a kulturou je skutečně obrovská a místy až přechází v nepochopení, proč je vše umístěno do fikčního světa, když jeho dějiny nejsou tak zcela odlišné.
Autorka tráví hodně času výstavbou velice plastického světa, ale onu plasticitu si bere ze skutečných událostí a míst, kterým „jen“ dává jiná jména. Tento fakt zdaleka nepodkopává intenzitu příběhu, ale vyvstává otázka, jak by západní čtenář přijal román, který by podobně nakládal např. s evropskými dějinami podobně.
Jak bychom vnímali román z prostředí dobře známých historických období, kde by evropská kultura stála na stejných principech, shodně pojmenovaných textech a historických či mytických figurách, kde by se pouze vyměnili jména států, malinko by se zamíchalo s dějinami a geografií a přidal se nadpřirozený prvek?
Rebecca F. Kuangová se zde zřejmě spoléhá na fakt, že západní čtenář není s reáliemi obeznámen tak věrně, anebo ji zkrátka tento aspekt světatvorby nepřipadá problematický. Podle vlastních slov vlastně chtěla vytvořit fantastickou reinterpretaci čínských dějin 20. století.
To však vyvolává otázky ohledně způsobu četby díla. Má jít o příběh, který nám podá čínské dějiny „zábavnou formou“ s trochou toho fantastického koření? Jestli ano, v čem je vlastně tato forma podnětná?
Na druhou stranu na to, aby šlo o zcela nový příběh je zde příliš mnoho „doslovných citací reality“ – jména čínských textů, kopírování vládních či vojenských struktur a místy až doslovné převyprávění událostí fungují v zásadě až v alegorickém modu – události jsou popsány tak, aby si v nich čtenář našel konkrétní analogické situace v čínských dějinách a nedávají moc možností k interpretaci.
V některých ohledech tak román připomíná Dynastii Pampelišek od Kena Liua, která představuje převyprávění peripetií nástupu dynastie Han s prvky silkpunku. Jako nejlepší čtenář se vlastně jeví někdo, pro koho je čínská kultura a dějiny něčím neznámým a exotickým a román tak bude představovat napínavou výpravu do zcela neznámého světa.
Přes tyto fundamentální výhrady k nerozhodnosti románu, který osciluje mezi historickým komentářem s pozměněnými jmény a svébytným příběhem z neznámého světa je třeba vyzdvihnout i jeho klady.
Je to především strhující způsob vyprávění, skvělé akční scény, místy neotřelá mytologie a temné vyznění, jehož temnotu naopak fakt, že čerpá ze skutečných událostí jen posiluje (což je asi jediný argument pro zvolený styl reprezentace). Zde je ještě dlužno poznamenat, že román si z historických událostí vypůjčuje i neskutečně naturalistický popis krutostí a zvrhlostí a román rozhodně není pro slabé povahy, jeho druhá polovina je plná popisů zvěrstev a krutostí páchaných v průběhu války.
Maková válka vypráví velice silný příběh plný odhodlání, bojových umění, šamanských technik, podivných tvorů a experimentů a silnou dávku typického dálněvýchodního drilu, starých mistrů, hexagramů, ale také silných emocí. Válečné události, Rinina snaha rozvinout vlastní nadpřirozené schopnosti a také některé nedávné události kolem císařovny, jež je členkou tzv. Trojlístku – legendárních hrdinů s téměř božskými schopnostmi – vytváří pestrou a napínavou koláž a slibný začátek cenami ověnčené trilogie (mj. nominace na Locus a Nebula).
Maková válka představuje poměrně nelehký paradox – na jednu stranu je zde řada originálních elementů (např. popis šamanismu a specifický kontakt s bohy a popis jejich povahy) v toku strhujícího příběhu, na stranu druhou se tak děje v kulisách, které jsou místy až hrubě sešity z učebnic dějepisu, bez jasného důvodu.
Jak již bylo řečeno na začátku, jsou-li pro vás čínské dějiny něčím zcela neznámým a exotickým, můžete si k hodnocení přidat deset procent, pokud ne, můžete místy kroutit hlavou, proč se autorka nepustila do plnohodnotně spekulativní fikce a svou fiktivní říši prostě nepojmenovala Čína.
R. F. Kuangová – Maková válka
Vydal: Nakladatelství Host, 2022
Překlad: Daniela Orlando
Počet stran: 535 / pevná vazba
Cena: 467 Kč (hostbrno.cz)
