V literární žánru akční fantasy asi nenajdeme větší klišé než skupinu lidí zabývající se lovem monster. Americký spisovatel Larry Correia přesně na tomto klišé vystavěl úžasnou knižní sérii čítající již sedm svazků, kde beze studu a nějaké snahy o originalitu používá stříbro a osikové kůly na ničení upírů. Staré, otřepané, ale zatraceně zábavné!

Všechny knihy ze série Lovci monster se skládají z divoké akce, drsných vtípků, zbraní, výbušnin, aut a pestrého výběru těch nejklasičtějších monster zombie počínaje a upíry konče. Larry Correia se vydal do literárního údolí stokrát použitých a očtených témat, ale vůbec mu to nevadí!

Americký spisovatel vytvořil jednoduchý svět: na jedné straně žijí lidé, kteří o nějakém zásvětí, příšerách, magii nebo tajných vládních agenturách nemají ani ponětí. Pak tu jsou klasická monstra, která se je snaží sežrat. Někde mezi tím stojí pár správných hochů a děvčat, kteří mají v rukou kvéry a v srdci jim hoří odhodlání zachránit svět.

Bože, to zní otřepaně, co? Věřte mi ale, že celá série je jedna velká, akční a neuvěřitelné zábavná jízda!

Correia na stránky svých knih povolával nejrůznější příšery – nemrtvé, yetti, duchy, démony, dokonce i trpaslíky! Neobtěžuje se však s nějakým výkladem a zdůvodňováním, proč magické stvůry, bažící po krvi lidí, na zemi jsou. Prostě tu jsou a hotovo. A musejí se likvidovat.

V příbězích to však nevypadá jako v nějakém panoptiku. Autor různé druhy monster používá s rozvahou, něco nového přidá do hry tehdy, kdy to situace vyžaduje nebo má souboj být o trochu drsnější. Připomíná to počítačovou hru, kdy se vám postupně nabalují různé typy nepřátel a ve vyšších levelech se probíjíte čím dál pestřejší sebrankou. Autor vsadil především na staré dobré a osvědčené jistoty, takže hlavními nepřáteli tu jsou vlkodlaci, upíři a nekromanti (a taky zombie, hodně zombií). Tu a tam sáhne i po mnohem větší exotice a také svým dílem vzdává hold H. P. Lovecraftovi.

Prostě byznys

Larry Correia propracoval systém lovu do nejmenšího detailu. Vše založil na tom, že lidé se v masovém měřítku nesmějí dozvědět, že nadpřirozeno existuje. Kdyby totiž v něj uvěřili, zlo by nabralo takovou sílu, že by náš svět zcela a bez šance na obranu pohltilo. Proto je třeba: a) likvidovat monstra, b) likvidovat svědky.

Na potírání nestvůr vznikl Úřad pro kontrolu monster, čili ÚPKM. Je to tajná vládní organizace, která kde může, tak likviduje monstra, ale ještě více se zaměřuje na umlčování svědků, kteří nějakou bestii spatřili nebo její řádění přežili. Umlčují je dvojím způsobem – vystraší je, a když to nepomůže, tak i zlikvidují. Tajemství prostě musí zůstat zachováno za každou cenu.

Na samotný lov monster si vláda najímá soukromníky. Ti jsou placeni z takzvaného FONASILu, neboli Fondu nadpřirozených sil ministerstva financí Spojených států amerických. Podle nebezpečnosti každé stvůry se jejímu zabijákovi vyplácí příslušná finanční odměna. Právě Lovci monster s.r.o jsou jednou z firem, která se lovem zabývá. Jejím členem se stane i ústřední hrdina Owen Zastava Pitt a pustí se do lovu monster i kostlivců ve skříních svých kolegů.

Tak začíná první kniha Lovci monster s.r.o, kde původně účetní s láskou ke zbraním Owen Zastava Pitt zjistí, že jeho šéf je vlkodlak, a tak se postupně stane i členem lovecké jednotky. Hubení monster se totiž dost vyplácí…

Všímáte si té geniální jednoduchosti, s jakou Correia vytvořil svůj literární svět? Jeho postavy nemají nouzi o motivaci, ale zároveň lov monster slouží jen jako výplň mezi pátráním a odhalováním indicií k ústřední záhadě – kdo je hlavní záporák a jak ho porazit.

Monstra se v Correiových knihách likvidují tím nejvíc profláklým způsobem – stříbrem, svěcenou vodou, osikovými kůly a ohněm. Jenže jeho lovci mají většinou sakra problém tyto účinné látky do nestvůr aplikovat. Díky tomu má smysl knihy číst. Autorovi hrdinové nejsou nesmrtelní a monstra nejsou tupá stvoření jdoucí na porážku. Každý boj stojí za to a v každém střetnutí se o hrdiny bojíte.

Orci ve vrtulnících

Postavy co chvíli utrousí nějakou vtipnou poznámku. Nebudete se z nich smíchy lámat v pase, ale určitě se minimálně uchechtnete a to bohatě stačí. Autor nechtěl z knihy udělat parodii nebo nějakou humornou fantasy. Série Lovci monster patří do kategorie pěkně temných akčních fantasy, ale právě tady ten drsný humor krásně zlehčuje situaci a pomáhá navodit atmosféru odpočinkové literatury.  Čtenář se totiž nemá po dočtení bát jít na záchod potmě, ale má se zaradovat u každého mrtvého vlkodlaka a v duchu si říci: „Jo, krásně to dostal!“

A to zatím nemluvíme o jednotlivých postavách. V pěti knihách jich potkáte opravdu hodně a některé jsou fakt bizarní. Například orka Skippyho si prostě zamilujete. Ten totiž pilotuje bojový vrtulník Mi-24 Hind a k tomu používá šamanské rituály a obětiny bohům. Krom toho miluje heavy metal. No a počkejte, až se na scéně poprvé objeví elfové, to budete koukat!

Z fórků si dovolím zmínit ještě jeden a tím pochválit i výborný překlad Jakuba Maříka. V knize Lovci monster: Alfa se objeví vysoce utajená jednotka nazvaná Speciální taktická jednotka Jednorožec. Její zkratka zní: STFU (čili akronym pro anglické Shut the Fuck Up, čili česky Drž hubu!). Otrocky přeloženo by to ztratilo smysl, proto se v českém vydání objevuje anglická zkratka.

Zbrojní katalog

Larry Correia miluje zbraně a auta. Díky jeho knihám se o těchto dvou věcech naučíte spoustu. Autor s nemalou dávkou posedlosti důkladně vypisuje přesné názvy aut i zbraní, které hrdinové používají. Dozvíte se řadu detailů o každé pušce a pistoli, až Lovci monster místy připomínají zbrojní katalog a příručku na přežití. Laikovi to bude úplně jedno. Spíš ho záplava detailů bude štvát. Pro něj je odstřelovačka jako ostřelovačka a nemusí znát její název i kalibr. Kdo ale tu a tam o zbraních něco četl, pro něj tyto detaily budou znamenat příjemné zpestření a snadnější představení si, co hrdinové právě drží v rukou.

Napětí stoupá

Larry Correia do každé knihy vložil ústřední příběh, kde vždy nejde o nic menšího, než o záchranu světa. Vynikajícím způsobem se mu daří postupně štengrovat celou zápletku do stále napínavějšího a dynamičtějšího tempa, které pak vyvrcholí opravdu epickým finále.

Reklama

Tady se skrývá tajemství úspěchu celé literární série. Bez kvalitního a opravdu nadupaného děje by každá knížka byla jen tuctovou fantazárnou, jakých tu jsou desítky. Jenže Correia si vždy vymyslel dost silný příběh a tak mocné nepřátele, aby hrdinové navzdory svým schopnostem a vybavení vůbec neměli na růžích ustláno. Naopak, klaďáci po většinu knihy dostávají solidně na prdel a čtenáři prostě nezbývá nic jiného, než aby otáčel stránku za stránkou v zoufalé touze konečně se dozvědět, jak to všechno dopadne.

Na sérii je strašně fajn i ještě jedna věc. Knihy propojuje jakýsi ústřední příběh. Rozhodně však nemůžeme mluvit o nějaké pentalogii. Každý svazek je víceméně samostatný, má úvod, kolizi, krizi, peripetii i pořádný a bombastický závěr. Zároveň ale na sebe knihy odkazují. To, co se stalo v prvním díle, se objeví v druhém… a tak dále.

Toto připomenutí ocení nejen zapomnětliví čtenáři. Correia na to jde velmi šikovně, takže nezačíná novou knihu desetistránkovou rekapitulací, ale postupně, když na to přijde řeč, vmáčkne jeden odstavec sem, stránku támhle a čtenáře nenásilně a přirozeně spraví o tom, co se už stalo. Díky tomu jste rychle v obraze a chápete, co se na scéně děje.

Correia postupně rozvíjí svůj svět i historii Lovců monster, neboť ta je docela pohnutá a čtenář bude koukat, co se všechno nedozví. Ústřední postavy jsou fakt zajímavé – jeden má v hlavě ducha, druhý o úplňku raději nechodí ven. A to nepočítám ty pikantních detaily z jejich minulosti. Díky tomu vám ještě více přirostou k srdci a autorův svět si prostě zamilujete.

Owen je naprosto generický slušňák, hrdina, paladin, prostě ten ústřední dobrák, ale kolem něj se motá fakt pestrá směsice různých charakterů a podivínů. Třeba takový Earl Harbinger skrývá jedno velké tajemství. Kdo jej má rád, může se těšit na třetí díl v sérii – Lovci monster: Alfa, který je celý věnován jenom jemu a je to opravdu luxusní čtivo.

Jako čtenáři jste prostě nuceni dočíst celu sérii, protože autor postupně odhalí tajemství každé postavy, a to i takového agenta Frankse. Ten by si zasloužil literárního Oscara za vedlejší roli. V celé sérii nenaleznete lepší “hovado”, které budete stejnou měrou nenávidět i milovat zároveň.

Franks zpočátku reprezentuje ÚPKM a je to drsná, neporazitelná gorila, která nemá problém zabít nevinného, postupně jej však čtenáři vezmou na milost, a to i přesto, že on se vůbec nezmění! Čím častěji se objevuje na scéně, tím si k němu budujete… no, řekněme sympatie. On je vůbec složitá osobnost, aby ne, když je složený z různých lidských dílů… Pátý díl Nemesis pak patří hlavně Franksovi – a to je pořádná akční jízda.

Vzhůru na lov monster

Série Lovci monster na první pohled vypadá jako fakt neoriginální brak. Obálky jednotlivých knih tento pocit ještě utvrzují. Larry Correia však v každé knize stvořil zajímavý a zábavný příběh plný uvěřitelných hrdinů, jimž budete držet palce.

Lineární děj svižně ubíhá kupředu a stává se čím dál víc naléhavějším. Lovci monster nejsou jen o lovu monster. Jejich hlavní úkol je pobavit čtenáře a tento úkol vždy splní na výbornou.

Larry Correia: Lovci monster

Vydal: Fantom Print, 2012 – 2014

Obálka: Petr Willert

Překlad: Michal Farník, Jakub Mařík,

Počet stran: dle konkrétního dílu

Cena: dle konkrétního dílu

[review]

Reklama

Mám rád fantastiku všeho druhu, ale opravdu s gustem si vychutnám dobrý horor, kyberpunk nebo oddechové akční sci-fi. Jelikož mám rád i publicistiku, stále mě baví psát recenze, reportáže i rozhovory. Doufám, že to někoho baví i číst… Nicméně jednou jsem už byl dokonce citovaný v diplomové práci jako zdroj!