Peter Grant se opět vydává do londýnského podzemí ve třetím díle urban fantasy série Bena Aaronovitche Řeky Londýna. Tentokrát však díky audioknize, která koncem loňského roku vyšla u vydavatelství Tympanum. Hlasem mladého policisty a magického učně v jedné osobě se opět stal Tomáš Kobr.

Londýn bílý, duchové sílí

Na Londýn se valí Vánoce a s nimi i tuny sněhu. Peter by raději trávil neděli v Rozmaru, tedy sídle magické sekce policie, a sledoval fotbal. Místo toho společně s kolegyní Lesley, které ve velkém finále prvního dílu série odpadl obličej, míří v mrazu za třináctiletou dívkou ze sousedství jeho rodičů, jelikož tvrdí, že viděla ducha.

Hlavním případem této knihy je však vražda amerického studenta, který se věnoval umění na londýnské vysoké škole a shodou okolností patřil do přízně významného amerického senátora. Jak souvisí s magií? Pokud jste četli nebo slyšeli přechozí díly, vycítíte vestigia stejně jako tento magický učeň, jehož specialitou je srážení sanitek do Temže.

Peterovi se do cesty jeho vyšetřování postaví nejen nemagické frakce londýnské policie, ale i samotná FBI v podání agentky, která ne vždy jedná podle předpisů, a samozřejmě jeho vlastní šéf Nightingale, jehož snaha ovlivnit Peterovy magické výkony se ne vždy setkává s úspěchem.

Ben Aaronovitch zatím v každém předchozím díle představil několik nových tajuplných bytostí, se kterými se může čtenář spolu s protagonistou velmi osobně seznámit. V případě prvního dílu je to pochopitelné, v něm Peter Grant vlastně objevuje, že magie může existovat a s ní i lidé, co nejsou tak úplně lidmi, a jiné potvory. Tolik oblíbené, vlivné a ironické řeky Londýna jsou i v tomto díle přítomny – musí být, řeky tečou pod celým městem a vidí všechno, nemají však už tak velkou roli. No dobře, Tyburn se musí vecpat všude.

Jazzové upírky a vagina dentata jsou pro tentokrát zapomenuty, na scénu vstupují nové temné bytosti, se kterými jde Peter prozkoumávat zatím neznámý skřítčí trh nebo na návštěvu do hlubin. Tam sídlí celý národ ukrytý někde pod Londýnem, kde se ozývají pouze tiché šepoty podzemí…

Peter není jako Harry

Pokud jste využili některé z možností setkat se s Benem Aaronovitchem osobně, nejspíš tušíte, že jeho smysl pro humor je stejně výrazný jako jeho zjev. Styl, kterým jsou knihy napsané, však nemusí vyhovovat každému – ať již máte rádi urban fantasy nebo britský humor, nutně to neznamená, že vám Aaronovitch sedne (asi byste nechtěli, aby sedl na vás). O tom svědčí také rozpačité ohlasy na jeho knihy, stejně jako nadšené zástupy fanoušků, které by bránily svého oblíbeného autora vlastním tělem, kdyby to mělo nějaký smysl.

Přirovnání Petera Granta k dospělému Harrymu Potterovi, které najdeme na obálce Řek Londýna jako citaci Diany Gabaldonové, však není na místě. Peter má s Harrym společnou maximálně Británii a kladný vztah k magii.

Jeho silnou doménou je nahled a lehká ironie, kterou promlouvá v první osobě, a také naprosto fantaskní přirovnání, jež používá. Asi není možné, aby takovým způsobem kdokoli doopravdy mluvil (místy v tomto ohledu připomíná Lorelei z Gilmorových děvčat), ale vzhledem k tomu, že celá kniha vyznívá jako jeden dlouhý deníkový záznam nebo něco, co vám váš známý vypráví někde v pubu u sklenice Guinnessu, je celý tento útvar dokonale pochopitelný a snad i uvěřitelný.

A tak je vlastně dobře, že vydavatelství audioknih Tympanum vsadilo na mladý mužský hlas, který velmi přesně vystihuje způsob, jakým by Peter mohl mluvit, kdyby opravdu promlouval, a tohoto herce si drží pro načítání dalších dílů – už od toho prvního s frekvencí jedné ročně. Knižní předlohy nejspíš tímto tempem nedožene. Vzhledem k tomu, že série ještě ani z pohledu autora není uzavřená a že se chystá Petera posílat stále do nových koutů světa (momentálně zjevně připravuje dobrodružství z Německa, čemuž napovídá frekvence dotazů na německé reálie na jeho twitterovém účtu), můžeme tyto audioknihy užívat spíše jako prostředek, jak si Peterovy případy připomenout.

Tomáš Kobr je více divadelním než filmovým hercem, znát ho ale můžete i v případě, že jste někdy kolem roku 2010 náhodou procházeli kolem televize, na které běžel nekonečný seriál Ulice (nikdo dobrovolně nepřizná, že ho sleduje, že?). V audioknižních sférách je série Řeky Londýna jeho největším počinem. Vedle toho načetl Mlčení jehňátek a spolupracoval na několika nahrávkách v Českém rozhlasu.

Přesto se jeho výkon mezi první a třetí audioknihou v magické sérii nijak výrazně nezlepšuje. Jeho hlas má příjemnou barvu a při čtení nasadil vhodné tempo. Už ne tak příjemné a v některých místech dokonce iritující je jeho časté kolísání hlasem. Aaronovitchův styl se vyznačuje mimo jiné tím, že každá jednotlivá věta má vlastní vrchol, který je právě tím, co dělá text vtipným. Pokud ale vypravěč v jedné větě předvede vrcholy klidně i tři, tento aspekt autorova snažení se poněkud vytrácí.

Co však jde Kobrovi dobře, je přizpůsobování hlasů některým z hlavních postav. Zdaleka ne všechny mají svůj typický styl projevu, z těch nejvýraznějších však musím zmínit inspektorku Stephanopoulosovou, jejíž funivý a odsekávající způsob mluvy dokonale vykresluje její fyzickou vizáž, jak ji Aaronovitch popisoval v předchozích knihách, nebo také kolegyně Lesley či sám veliký Nightingale, jehož projev je pro změnu rozvážný a důstojný, jak se na anglického gentlemana sluší.

Je tak trochu paradoxní, že mluva vypravěče je za dané situace tou nejméně příjemnou. Změněné hlasy totiž poruchou kolísavosti netrpí.

Mezi kapitolami najdeme melodie, které by se – vzhledem k tomu, že se jedná o třetí díl – již daly nazvat typickými. Pro Řeky Londýna vznikla série chytlavých jinglů, které spojuje prvek výrazného zkreslení. Druhý díl, Měsíc nad Soho, je hlavně o jazzu, a tak jsou jazzové i znělky. Ve třetím díle se setkáváme s oběma a navíc zde najdeme nové, poněkud umírněnější, které se stejně jako jejich starší kolegové nebojí kombinace klasických nástrojů, elektroniky a rozličných ruchů, které připomínají podzemí.

Nejdříve přečíst

České vydání série Řeky Londýna má své vlastní kouzlo také díky ilustracím na obálkách od Kateřiny Bažantové. Pokud si audioknihu nepořídíte na CD, ale jen v digitální distribuci, o požitek z pohledu na všechny ty detaily nejspíš přijdete. Jako správný fanoušek už stejně celou sérii máte doma v papírovém vydání od Arga, takže se snad nebudete zlobit, když vám doporučím si ji nejdříve přečíst a audioknihu využít opravdu spíše jako připomenutí příběhu.

Děj totiž obsahuje opravdu velké množství drobných detailů a pokud nejste na poslech audioknih zvyklí natolik, že celých 12 a čtvrt hodiny vydržíte dávat bedlivý pozor, může vám uniknout něco podstatného – něco, kvůli čemu si třetí případ Petera Granta neužijete. Nebo ne dostatečně.

Ben Aaronovitch: Šepot podzemí

Vydavatel: Nakladatelství Tympanum, 2018

Čte: Tomáš Kobr

Délka: 12 hod 14 min

Cena: 399,- (MP3 CD), 299,- (digitální download)

Audioknihu poskytlo online knihkupectví Kosmas.cz

Reklama

Reklama

Hledejte mě v knihovně. Starám se o přijíždějící zahraniční spisovatele a pomáhám se žánrovým conem. Píšu blog o knihách, bookstagram pro mě není sprosté slovo a audioknih poslouchám stejně jako přečtu knih. Univerzální témata k hovoru: Pokémoni, divné knihy, audioknihy, nesmrtelnost brouka.