Je 18. února 1988 a na zamrzlé švédské řece Dalbard je nalezeno tělo mrtvého vikingského válečníka. Nejde však jen tak o ledajaký nález, protože mrtvola třímá starodávné kladivo, ze kterého srší blesky.
A tak je k tělu předpokládaného hromovládce Thóra povolána speciální jednotka z USA – jednotka Úřadu pro paranormální výzkum a obranu čítající Hellboye a Abe Sapienta. Vítejte ve světě, kde se z Hellboyovy pravé ruky zkázy stane hromovládná ruka třímající Mjöllnir a hranice mezi devíti světy propojenými Yggdrasilem se tenčí.
Kosti obrů jsou komiksovou adaptací románu z roku 2001, který je dílem Christophera Goldena. Ten, krom dalších dvou románů ze světa Hellboye má na svém kontě i další spolupráce s Mikem Mignolou, jako je např. scenáristická práce na Mignolově sérii Baltimore, ale také řadu dalších knih (např. románové zpracování slavné Buffy, přemožitelky upírů).
Po dvaceti letech od vydání přistoupili Golden s Mignolou k další spolupráci a převedli knihu do komiksové podoby. Po obsahové stránce se toho tolik nezměnilo, jen se vyřešily některé problémy s chronologií – původní kniha se totiž měla odehrávat začátkem devadesátých let, což ovšem nesedělo s etablovaným pořadím událostí v Hellboyově univerzu.
Komiks se tedy odehrává v roce 1988, tedy v době, kdy ještě žije profesor Trevor Bruttenholm a Hellboy je, po Abeově boku, stále činným členem týmu Ú.P.V.O.
Hned úvodní scéna příběhu rozjede osudovou zápletku – Hellboy se bez ptaní chopí kladiva, které nikdo před ním nedokázal zvednout a které některé výzkumníky sklátilo bleskem.
Kladivo se tak stane součástí jeho pravačky a nedokáže jej pustit. Navíc se tím propojí se severským bohem Thórem, což má neblahé důsledky. Hellboy začne mít vidění o různých mytologických tvorech a událostech, jako je například boj se zemským hadem Jörmurgandrem a postupně jakoby se stával Thórem samotným – občas z něj bůh mluví, má záblesky jeho vzpomínek a různá mytologická stvoření jej oslovují jako hromovládce.
Rozličnými tvory ze severské mytologie se příběh jen hemží – setkáme se se svartálfy (tedy temnými elfy), trpaslíky z Nídavelliru, valkýrami, obry či veverkou Ratatosk.
Zkraje příběhu však Hellboy a Abe především řeší, kde se tam ono mrtvé tělo vzalo a co s Thórovým kladivem. Přes nelibost místních úřadů se vydávají do Stockholmu za Hellboyovým starým známým, profesorem Edmundem Aickmanem. Ten je protagonistou jedné povídky z knihy Pravá ruka zkázy a jejich rozloučení s Hellboyem (v přítomnosti legendárního krále Volda) neproběhlo zrovna nejlépe.
I proto se profesorova dcera Pernilla domnívá, že Hellboy se přišel jejímu otci pomstít. Staré křivdy však jdou záhy stranou, aby se mohli Hellboy a Abe s profesorovou pomocí vrhnout na řešení nové záhady.
Jejich krátký odpočinek je však přerušen svartálfy a začne se rozjíždět severská mytologická jízda, kde Hellboy, jakoby posedlý bohem Thórem, žene své společníky (mezi které se připočte i profesorova dcera Pernilla) na sever. Brzy se totiž ukáže, že spolu s dalšími silami se probouzejí i ledoví obři – jötunové, v čele se svým vládcem Trymem.
Lov na Tryma a výprava do Utgardu, pevnosti obrů, je hlavním hrdinským příběhovým obloukem, kde jsme svědky stále bizarnějších zásahů mytologických bytostí do světa lidí (tedy do Midgardu). Přes úžas místních vědců i úřadů se totiž Švédsko začíná hemžit nadpřirozenými bytostmi ze severské mytologie a není zcela jasné, co tam vlastně pohledávají.
Tím se dostáváme k jedné z největších slabin celého příběhu. Jsme již zvyklí, že v Hellboyových příbězích se magičtí tvorové a bytosti z místního folklóru a příběhů vyskytují v profánním světě, zde však dochází k poměrně bezprecedentnímu pronikání mytologického světa do reálného Švédska.
Bohužel však čtenář nedostane zcela uspokojivé vysvětlení, proč se tohle všechno děje. Dozvíme se, že na vině je zřejmě král obrů Trym. Víme, že se jej lidé pokusili povolat a z Hellboyových vizí se dozvídáme, že světy jsou válkou poničené a Midgard, svět lidí je jakýmsi útočištěm.
Jakkoliv jde o poměrně uspokojivé vysvětlení, v proudu příběhu je poněkud odbyto na úkor akce a nelze se ubránit dojmu, že to co v knize bylo jistě tematizováno více, je zde poněkud marginalizováno. Celkový dojem pak sráží pocit, že celá zápletka je poněkud arbitrárně vystavěná a nedostatečně opodstatněná.
U Mikea Mignoly na takovou scenáristickou nedbalost nejsme příliš zvyklí a zřejmě jde skutečně o důsledek toho, že jde o adaptaci, kde některé aspekty původní knihy zůstaly oslabeny.
Silnou stránkou knihy je ovšem její výtvarná stránka. Té se ujal Matt Smith, americký výtvarník, který v Hellboy univerzu spolupracoval na jednom příběhu (ovšem pozor, nejde o téhož Matta Smithe, který kdysi namaloval jeden z prvních krátkých příběhů Humra Johnsona) a mimo to má za sebou velice pestrou tvorbu, kde se velice často věnuje právě mytologickým motivům.
Možná i proto byl osloven pro práci na této knize a zhostil se jí výborně. Evidentně se s gustem chopil všech možných výzev v podobě okřídlených valkýr, rozzuřených svartálfů, bojově naladěných trpaslíků a hrozivých obrů a mistrně je přivedl k životu.
Za zmínku stojí i fakt, že jeho obvyklá tvorba je často vyvedena v jemnějších, pastelových barvách, nicméně Chris O’Halloran, který má na svědomí barevnou práci na těchto sešitech, zvolil barevnou škálu, která Smithovu práci přibližuje výrazu Mikea Mignoly, čímž celé výtvarné vyznění knihy krásně zapadá do širšího obrázku Hellboyova univerza.
Ve výsledku jsou Kosti obrů povedeným dílkem. I přes jistou nedostatečně akcentovanou hlavní premisu je kniha zcela v souladu s Hellboyovskou estetikou a předkládá ucelený příběh, který představuje jakýsi vpád severské mytologie do světa lidí.
Nicméně jsou zde přítomny všechny elementy, které tvoří dobrou Hellboyovskou knihu – akce, bohaté folklórní a mytologické pozadí a propojení s předchozími knihami.
Hellboyův výlet na sever možná není v celé sáze zcela nezbytný, nicméně je příjemným doplňkem a návratem do dob, kdy byl Hellboy ještě členem Ú.P.V.O.
Hellboy: Kosti obrů
Scénář: Mike Mignola a Christopher Golden
Kresba: Matt Smith
Barvy: Dave Stewart, Kevin Nowlan
Překlad: Ladislav Niklíček
Počet stran: 128 barevných
Cena: 419 Kč
