Jiskry války jsou kniha, která klame tělem. Název i česká obálka evokují military, kniha má ale mnohem blíže ke staré dobré space opeře. Vezme vás na dobrodružnou cestu mezi hvězdami s inteligentní lodí Vrtošivá fena, usilující o vykoupení.
Genocida úvodem
Kniha začíná poněkud netypicky zničením planety Pelapatarn, obydlené a porostlé inteligentní džunglí. Hrůza tohoto činu všemi otřese a zastaví válku, při jejímž pokračování by pravděpodobně zahynulo mnohem více bytostí. Což přináší hned první morální dilema z mnoha – je lepší vleklé pokračování války nebo ekvivalent Hirošimy a Nagasaki v kosmickém měřítku?
Provinilí zachránci
Hlavní děj pokračuje o tři roky později, kdy lidé z obou stran konfliktu žijí v nejistém míru. Posláním Záchranného sboru je pomáhat lodím v tísni a zachraňovat životy, bez ohledu na politickou či jinou příslušnost. Do svých řad přijme každého, kdo by rád nechal minulost za sebou a věnoval se pomoci. Střetávají se zde lidé z různých stran barikády, z nichž každý měl ke vstupu do sboru jiný důvod, ale jejich cíl je stejný – ochrana života.
Vrtošivá fena je zajímavé jméno pro válečnou loď, které bezpochyby přitahuje pozornost. Patřila do letky válečných lodí, které mají části centrálního nervového systému vytvořeny z živých kmenových buněk, a díky tomu také oplývají určitou mírou emocí. Jejich osobnosti jsou podobné, ale ne úplně stejné. Jsou s to prožívat emoce, i uvědomovat si důsledky svých činů, a Vrtošivá fena z nich nejsilněji cítí vinu, že se účastnila bombardování Pelapatarnu. Proto se to snaží odčinit prací pro Záchranný sbor. S novou kapitánkou Sal Konstanzovou a malou posádkou jsou povoláni k záchraně přeživších z turistické lodi Geest van Amsterdam, která se ztratila v soustavě plné artefaktů vyrobených z planet neznámou civilizací.
Brzy se ukáže, že zmizení lodi není pouhou nehodou. Někdo jí pomohl, čímž se otevírají další otázky, nejen dějové, kdo a proč, ale také etické. Když při záchraně cizího života můžeme přijít o vlastní, či o někoho ze své posádky, je lepší nepouštět se do toho? Je vědomé ohrožení třetí osoby pro něčí záchranu ospravedlnitelné? Pokud můžeme potrestat velké zlo, ale nejde to bez způsobení menšího, lze to ještě nazvat spravedlností? A tak dále. Ale nefilozofuje se do nekonečna, postavy obvykle zvolí jednu z možností, která se hodí k jejich charakteru a děj pokračuje. Samotná zápletka není příliš složitá, to však neznamená, že by byla nezajímavá. Kapitoly jsou krátké, svádí k tomu, dát si vždycky ještě jednu navíc, takže čtení rychle ubíhá.
Hodní, zlá a mimozemšťan
Kniha má čtyři hlavní postavy plus mimozemšťana Noda, který stojí trochu bokem. A tady musím zmínit hlavní slabinu knihy, kterou je použitá ich forma. Styl uvažování postav je příliš snadno zaměnitelný. Muži, ženy, je to jedno, pokud si v nadpisu nepřečtete, o koho jde nebo se vám nespojí předchozí děj, prostě nepůsobí jako dostatečně výrazně odlišené osobnosti. Kromě Noda, tedy, toho si splést nelze. Er forma by podle mého udělala knize lepší službu. Teoreticky toto mohl ovlivnit i překlad, protože nejde o děj, ale o práci s jazykem, ale to už je pouze má spekulace, originál nemám a nechci překladateli křivdit.
Z anotace jsem se těšila na zajímavé interakce s inteligentní lodí, ale dočkala jsem se mírného zklamání. I loď totiž uvažuje skoro stejně jako lidé, má jen jiné fyzické možnosti, dokáže jednat rychleji a zvládá více věcí naráz. Což ale není výtka knize, Vrtošivá fena není špatně napsaná, pouze anotace se soustředí na potencionálně nejzajímavější možnost, která se nakonec ukáže být ne zcela využitá.
Zato pavoukovitý Nod má uvažování skutečně odlišné. Vyrostl na planetě, kterou zahrnuje jeden veliký Světastrom a jeho druh se vyvinul, aby strom opravoval a udržoval. Výsledkem je, že se stali snad nejvhodnějším druhem pro lodí inženýry. Veškeré Nodovo snažení míří jen k tomu, aby udržel loď v letu. Mluví velmi úsporným, ořezaným jazykem a myslí v krátkých jednoduchých větách, které se hodně opakují, což je tedy ke konci už trochu otravné. Zároveň však není hloupý, spíše právě naopak, a některé jeho postřehy sahají dále, než ty lidské.
Kapitánka Sal Konstanzové má domov na lodi Vrtošivá fena a její posádka je jediná rodina, kterou má. Nutno říct, že občas dost rozhádaná, navíc celou dobu kapitánce hrozí, ze ji pro neschopnost Vrtošivou fenu nakonec odeberou. Dalším stálým členem posádky je záchranářka se spoustou vylepšení z dob, kdy bývala mariňačkou, a doktor. Všichni samotáři, kterým nevadí, že na lodi určené pro stovku členů posádky nemusí třeba celé dny nikoho ani vidět. I tohle je zajímavé vylepšení oproti běžným space operám, které většinou hrají spíše na rozbory různých forem kosmické ponorkové nemoci.
Záporné postavy v knize jsou stafáž. Většinu knihy se osobně nevyskytují, vidíme jen následky jejich činů. Tedy až na jednu kapitánku, jejíž zápornost je však relativní, a se kterou si autor opravdu vyhrál. Na ní jde poznat, že to jde, když se chce. Zbytek, když už se objeví, rychle sklouzává k hloupému jednání a teatrálnosti. Bohužel se na to jde dívat i tak, že nepřítomnost záporáků je nakonec výhodou, protože nestihnou knihu výrazněji srazit.
Hluboko v klasice
O finále mohu bez spoilerů říct jen to, že by působilo reálněji, kdyby autor ubral. U jeho závěrečné pozitivní myšlenky jsem si vzpomněla na výrok, že kdykoliv chtěl někdo na zemi vybudovat ráj, vypuklo peklo. Nicméně někomu méně cynickému by se závěr mohl líbit mnohem více.
Gareth L. Powell je u nás zatím neznámý autor, ale není žádným spisovatelským nováčkem a v zahraničí jeho romány získávají ocenění. Jiskry války vyhrály British SF Award 2019 za nejlepší román.
Svůj knižní vesmír osídlil Powell lidmi i mimozemskými rasami, kteří spolu koexistují v různě propletených vztazích, a přestože Jiskry války končí uzavřeně, zůstává široké pole možností pro další příběhy. Ostatně další díl Fleet of Knives již v angličtině vyšel a třetí má vyjít příští rok. Můžeme doufat, že si je český nakladatel nenechá ujít, byla by to škoda.
Pokud se chcete seznámit s žánrem space-opery, nebo do něj uvést mladší ročníky, jsou Jiskry války výbornou volbou, která nezklame. Ve mně probudily závan nostalgie a vzpomínku na Arthura C. Clarka.
Gareth L. Powell: Jiskry války
Vydal: Nakladatelství Triton, 2019
Počet stran: 288 / pevná vazba
Cena: 296 Kč
