Keith R.A. DeCandido: Jednotný osud cover

Válka s Borgy skončila. Šedesát miliard mrtvých, dva tucty více či méně zničených planet, dvacet miliard uprchlíků křižujících galaxii. Zdecimovaná Hvězdná flotila, těžce oslabená Klingonská říše, Romulanské impérium rozpůlené schizmatem. Jak bude vypadat vesmír, kde už nic není jako dřív?

Star Trek jinak

Keith R.A. DeCandido: Jednotný osud obalka Star trekový román Keith R. A. DeCandida je naprosto jiného druhu než jeho předchozí Q: Otázky a odpovědi, který vyšel před dvěma lety. Například se v něm vůbec neobjevuje Jean-Luc Picard, ani posádka Enterprise. Úlohu ústřední lodi, stejně jako v trilogii Volání osudu, na kterou Jednotný osud časově navazuje, plní U.S.S. Aventine, ale i to je v tomto případě mírně zavádějící tvrzení.

Jednotný osud je stavěn výrazně epizodicky. Je to mozaika plasticky vykreslující situaci bezprostředně po ukončení borgské invaze. Federace a její prezidentka Nanietta Bacco se zoufale snaží odvrátit humanitární katastrofu a současně zabránit tomu, aby vybuchly staré sváry a ke slovu znovu přišly zbraně. Válka totiž visí na spadnutí hned na několika místech, přičemž na hranici Klingonské říše a hmyzí rasy náboženských fanatiků Kinshayanů už dokonce propukla.

Hvězdná flotila není ve stavu poskytnout jakoukoli pomoc, což Klingony, kteří taktéž utrpěli obrovské ztráty, rozhodně netěší – a ještě horší události mohou teprve přijít. Proto je vládou osloven profesor Sonek Pran, poradce dřívějšího prezidenta, posléze upadlý v nemilost, a proslulý svými diplomatickými schopnostmi. Ten se má pokusit uklidnit další z potenciálně nejvýbušnějších míst, tentokrát pro změnu mezi Romulany.

Dvě orlice v jednom hnízdě

Romulanské hvězdné impérium, jedna ze tří hlavních mocností kvadrantu, zažívá těžké časy. Aktuálně došlo k jeho rozdělení na „původní“ Impérium pod vládou prétorky Tal´Aury a Romulanský imperiální stát, jehož císařovnou se jmenovala ex-komandér Donatra. Po událostech z filmu Nemesis a zejména knihy Smrt v zimě se obě dámy upřímně, vroucně a zcela otevřeně nenávidí.

Donatra se k tomu ještě se svým státem hodlá ideologicky vrátit do doby brzy po romulanském exodu z Vulkánu, což je v původním Impériu chápáno jako zrada navíc. Torpéda nelétají zatím jen proto, že obě strany dostaly během borgské invaze notně naloženo a Tal´Aura se navíc akutně potýká s nedostatkem potravin poté, co si hlavní planety zásobující Impérium zabrala Donatra. Úkol tak vypadá zdánlivě jednoduše: dopravit Tal´Auře zásilku humanitární pomoci a přesvědčit Donatru, aby se svojí sokyní navázala aspoň nějaké diplomaticko-obchodní vztahy.

Jenomže i když je Sonek Pran mužem pevných nervů, schopným vymluvit díru do hlavy i strážnému s namířeným disruptorem, rozhodně ho nečeká snadná práce. Tím spíše, když narazí na indicie naznačující, že kdosi se snaží cíleně sabotovat humanitární operace po celém kvadrantu a rozeštvat členy Federace samotné. Kdo by však mohl mít z něčeho podobného prospěch? Vzniká snad v utajení zcela nový mocenský blok, jehož členy tvoří druhy, kde demokracie rozhodně není populární a dosavadní vztahy s lidmi byly občas pěkně divoké? Pokud ano, co s tím?

Slzy, krev a pot

Ačkoli špionážní zápletka tvoří ústřední dějovou linku, skutečné těžiště Jednotného osudu je jinde: V tom, jak DeCandido dokáže vykreslit atmosféru a situaci lidí po katastrofě téměř nepředstavitelných rozměrů. Během borgského běsnění skoro každý, koho v knize potkáváme, někoho ztratil. Domov, své přátele, loď nebo v horším případě třeba celou rodinu, a každý se s tím snaží nějak vypořádat. Demonstraci autorova talentu představují hlavně odstavce na konci každé kapitoly tvořící odbočky pro dokreslení této atmosféry. Úryvky zpravodajských relací. Ukázka osobního deníku poradce pečujícího o oběti.

Poslední dopis na rozloučenou nebo třeba „obyčejný“ seznam padlých, kde sebou každý ST fan musí škubnout, když v něm bez varování uvidí jedno až příliš známé jméno. I humor, pokud už v knize je, má téměř vždy nahořklou, smutnou příchuť. Zde autor uspěl na výbornou. Stejně působivý je i jistý přesah, kupříkladu v podobě zamyšlení nad tím, co definuje význam v dějinách, a jak zásadní nakonec může být i zdánlivě nepatrný čin obyčejného člověka. Historii možná píší vítězové, ale kdoví, kdo jim v pravý čas zašeptal do ucha.

Slabší už jsou kosmické bitvy a vyřešení špionážní zápletky celkově. Jediná větší bitva, ke které v knize dojde, působí jako popis hraní videohry a pouhé odškrtnutí povinné položky seznamu, zatímco zápletka kolem sabotáží a spiknutí je ukončena příliš předvídatelně. Jistě, nějaké bondovské honičky by byly v kontextu vyznění knihy pěstí do oka, přesto se nemohu zbavit dojmu, že šlo vymyslet něco lepšího. Je to však jen lehké povzdechnutí nad jinak vynikající knihou. Ani proti českému překladu či redakci nelze říci jediné slovo.

Reklama

Konec a začátek

Jednotný osud byl očividně koncipován jako prolog k novému začátku literárního Star Treku, přičemž ten starý ukončila trilogie Volání osudu. Tentokrát se nekoná žádné zbytečné „continuity porn“ a DeCandido není ani prvoplánově černobílý. Kupříkladu konflikt Tal´Aura versus Donatra rozhodně není pojat tak, že Romulanský imperiální stát bude jakási „nová Republika“ bojující proti zlému „starému Impériu.“

Ano, Donatřin režim je možná v některých aspektech liberálnější než Tal´Auřin, jenže oba stojí na stejných základech a Donatra koneckonců vládne za opory bývalých imperiálních důstojníků, kteří spolu s ní zběhli po nezdařeném pokusu o puč. Rovněž se nezdá, že na by na jí ovládaných planetách proběhlo nějaké referendum „do kterého impéria chcete patřit.“

Dokonce i to, co dělají Kinshayané se svými novými spojenci, je, viděno jejich pohledem, ryze logické, a prezidentka Bacco má též trochu toho másla na hlavě.

Jednotný osud otevírá nespočet cest, kterým se další události mohou ubírat. Čeká Romulany nakonec zničující bratrovražedný boj? Poslouží konflikt Kligonů s Kinshayany jako úvod studené, či dokonce horké, války mezi Federací a novým mocenským paktem? Bude rozhodně zajímavé sledovat, kterou cestu, kam se dosud nikdo nevydal, nyní literární Star Trek zvolí. A mohu jen doufat, že další knihy budou stejně dobré, jako tato.

Tak trochu “jiný Star Trek“, který jsem očekával od Petera Davida, mi nakonec poskytl Keith R. A. DeCandido a já se už těším, co přijde dál.

Keith R.A. DeCandido: Jednotný osud

Vydal: Nakladatelství Brokilon, 2018

Překlad: Jakub Marek

Obálka: Jakub Schejbal

Počet stran: 290 / brožovaná

Cena: 268 Kč

Reklama

Spisovatel. Autor beletrie žánrů science fiction a fantasy. Jeho první povídky se začaly objevovat v časopisu Ikárie roku 2002 (Devatenáctka). Dvojnásobný vítěz soutěže Ikaros o nejlepší českou SF povídku. Autor románů ze série Agenta JFK a Agenta X-Hawka, fantasy knihy „Dračice“(spo­lečně s Janou Vybíralovou) a série Algor (opět společně s JV).