Na trhu se objevil jedinečný počin v podobě velké vázané knihy plné obrazů, fotografií a také smyšleného cestopisu po nezmapovaném koutu světa J. R. R. Tolkiena. Jde o součást většího multimediálního projektu, který je v českých krajích vskutku ojedinělý: před knihou bylo možné navštívit výstavu nebo si poslechnout hudební album Mlha. Příběh jednoho kmene je výsledkem úspěšné kampaně na Startovači a je na něm vidět, jak vypadá splnění snu.

Z přímořského města přes poušt a hory až do srdce pravé divočiny

Vystoupal jsem na jednu z navršených hromad hlíny, abych se lépe rozhlédl po okolí. Uvnitř města již stálo několik pevných dřevěných domů se střechou ve tvaru dlouhé lodice obrácené dnem vzhůru a další byly rozestavěné. Jen pár desítek metrů od valu krájeli oráči svými pluhy úrodnou půdu velkých plání, která již dlouho ležela ladem. Jestli původní obyvatelé města žili spíše v pohybu, tak tito se zde hodlali natrvalo usadit, což vyhovovalo mým plánům.

Ocitáme se v nespecifikované době po Tolkienem vyprávěné historii a v krajích, které se nacházejí někde daleko na (jiho)východě. Vypravěčem je jižan Bajúk z Kirmbeyazí, který vinou své prostořekosti musí rodné město opustit a s karavanou se dostává až za obzor jemu známého světa, přes horský průsmyk do rovin s naprosto novými národy.

Zde se setkává s rohanskými jednotkami hledajícími nový domov (když ten starý na západě z politických důvodů opustily) a s jejich nenávistí ke skřetům. Bajúk je pak krátce nato v jednom nájezdu skřetů chycen a uvězněn jako otrok, aby nakonec skončil v područí kmene Snaga.

Nic v jeho životě ale není obvyklé, a tedy ani jeho přítomnost u kmene není jen tak obyčejná. Bajúk přežívá díky svým felčarským znalostem a také hře na loutnu a náklonnosti jeho majitele a později přítele Mâlfloka.

Děj je dobře promyšlený a kniha končí způsobem, který láká k nahlédnutí nových dobrodružství. Bajúk je skvělý vypravěč a během knihy si s ním čtenář vytvoří pevné pouto. Jeho skvělý pozorovací talent nám umožňuje velmi důkladně pohlédnout do života nejen uruki (skřetů), ale i všech dalších skupin, s nimiž se setká. A v jeho vyprávění celý svět skutečně ožívá barvami a odstíny, až lze snadno uvěřit, že možná i za těmi našimi horami, v dálce a v mlze, takový svět skutečně existuje.

Mlha tu bude už navždy. Za noční tmy se bude plížit ke stanům uruki a oni budou muset zapalovat strážní ohně na kraji svých táborů, aby drželi Mîgul dál od svých domovů. I tak se mezi ně čas od času vlije. Zastře vzájemné pochopení, podnítí hádky, zaseje zlobu, svár a požene válečníky do nerovných bojů. Již navždy bude kmen s Mlhou bojovat.

Samotné vyprávění si neklade přehnané literární ambice a nepřetvařuje se, ani nestojí samo o sobě, ale patří do kontextu. Je ale konstruováno důkladně a je na něm poznat, kolik péče a lásky mu bylo věnováno. Jeho pomalejší tempo a vysoká obsahová zatíženost vede k rozvážné četbě po menších dávkách.

Cestopis promyšleně působí na smysly, pozastavuje se nad detaily prostředí nebo života s takovou samozřejmostí, že si ani neuvědomujeme, kolik poutavých podrobností se nachází v každém odstavci. Přirozenost a uvěřitelnost tomu dodává sám Bajúk, který nás vtahuje ich-formou do středu dění. A to navzdory velmi malému množství přímé řeči.

Fantasy literatura s nádechem etnografické odbornosti

Před mýma očima tančily postavy démonů, které jdou jen těžko popsat slovy, a já tančil s nimi. Vířily ve šmouhách kolem velkého pohřebního ohně v rytmu hudby; tváře zkřivené v hlubokém prožitku a svými chodidly zvedaly oblaka prachu. Hlasy ani melodie nešlo dostat z hlavy, nedalo se jim uniknout a nemohl jsem se bránit. Samy se draly do těla. Svou prudkostí mi sevřely srdce a donutily jej tlouct podle jejich rytmu. Odevzdal jsem se a ztratil nad sebou vládu. Zpíval jsem s uruki a křičel do noční tmy…

Projekt vznikl z iniciativy skupiny přátel, která dlouhodobě rozvíjí hraní na skřety a skřetí kulturu. Odtud soustředění na neotřelý aspekt tolkienovského univerza: pokládá si otázky, co se se skřety stalo po porážce Temného pána a jak se vyrovnali s novou, svobodnou existencí.

Fiktivní cestopis navzdory své smyšlenosti vychází z existujících skutečností. Hovoříme o „kultuře“, která rostla a krystalizovala kolem české skupiny Snaga, původně bojové jednotky pro dřevěné bitvy na středozemské motivy. Z jednoduchého schematu vyrostl složitý kmenový a vnitřně soudržný život čerpající z tradic přírodních národů.

Dá se čekat, že projekt Jeden kmen se rozvíjel souběžně s etnografickým studiem a nikterak ho nepodcenil, takže nás kniha seznamuje s aspekty, jako je lov, boj, rituály a každodenní zvyklosti; přítomen je naturalismus a syrovost odkazující na těsné sepětí s přírodou a animalitou. S tím souvisí cíleně budovaná estetika, která se vynořuje v podobě kreseb a fotografií. Uruki se na stránkách knihy stávají živoucím etnikem s bohatým niterným životem.

Nic z řečeného ale není v rozporu s tolkienovským kánonem. Na univerzum se nezapomíná a některé náznaky organicky doplňují mezeru mezi dějem knih a současnou situací skřetího etnika. Vypráví se několik příběhů – mýtů, které osvětlují dávné doby života uruki oblouzněných temnotou a mlhou a jejich osvobození. Znalci ocení příběh o Beranovi a Lunici nebo experimenty se šperky, které pálí, ale zobrazují původní podobu uruki jako překrásných stvoření.

Reklama

Bajúk časem začne používat pojmy černé řeči, aniž by je vždycky vysvětloval, ale význam je jasný. V knize jsou také celé pasáže, které nejsou přeloženy, ale jsou působivé (po patřičném nácviku) například při hlasitém předčítání. Buďte si ale jisti, že nejde jen o onomatopoický nástroj: skřetí jazyk má vlastní slovník a do jisté míry funkční gramatiku, která vyrostla z fanouškovské základny a i Češi mu dali řadu tvůrčích impulzů.

Luxusní provedení je důkazem kvality

Zvláštní pozornost si zaslouží zpracování celé knihy. Velkorysý čtvercový formát poskytuje na stránkách mnoho místa pro text, který je standardně velký a ve vizuálně přívětivém fontu. Neobvyklé jsou černé stránky vysoké gramáže s bílým textem, což je šťastně zvolený výtvarný záměr a ladí s obrazovým materiálem. Bylo by možná nefér o něm psát, že je doprovodný, přestože text skutečně doplňuje; celkem jistě by se užil i samostatně (a na výstavě Jeden kmen se tak bezpochyby stalo).

Nedílnou součástí jsou pak také fotografie – portréty uruki, kmenový život, atmosférická sdělení. Je zřejmé, že při jejich tvorbě se přihlíželo k jejich využití v knize, ale kdo má zájem, může se mimo publikaci pokochat mnoha dalšími obrazovým materiály, které možná nejsou s obsahem vyprávění spjaty tak těsně (a navíc nejspíš bylo třeba hlídat rozsah knihy pro tisk), ale přesto k projektu nedílně patří.

Přijměte pozvání

Guri ti ash bajrak. Guri ti Snaga.

Ubo udalgatat ashti. Ubo gimbatat ogh. Ubo gimbatat mokh.

Ubo gimbatat bajrak, lati ur globi tul.

Kniha i projekt, ke kterému náleží, není pro každého. Ocení ho především fanoušci tolkienovského světa, skřetů a kvalitní vizuality. Také se hodí posílit požitek a nechat se oslovit širším kontextem, i když i kniha sama o sobě funguje dobře.

Člověka to při čtení a prohlížení táhne do krajiny, k osobnímu prožitku, k archetypálnímu setkání se zemí a s vlastní divokou duší, rezonuje čímsi prastarým a dovedně probouzí touhu po zemité opravdovosti života. Je to příjemný a hluboký zážitek, na němž si pochutnají všechny smysly, není odbytý po žádné stránce a vyplatí se v každém ohledu.

Pokud do této množiny zájemců patříte, nechte se pohltit.

Ctibor Ostrý: Příběh jednoho kmene

Ilustrace: Cyril Gaja

Vydal: Nakladatelství CPress, 2018

Počet stran: 200 

Cena: 424,- 

Reklama

Čtenářka, fotografka, gamedesignérka, hráčka, vypravěčka a máma. Závislá na příbězích, hudbě a kráse života. Dávám si pauzu od knihovničení, ale pořád něco zkouším, hledám, někam směřuji. Pravda je někde tam venku.