Světlo a stíny. Jedna z předloh pro nový netflixovský seriál Shadow and Bone se v překladu dostala do rukou českých čtenářů až v roce 2017, tedy pět let po vydání. Seriál kombinuje vícero knížek ze stejného univerza, my se ale podíváme pouze na první díl trilogie Griša.
Příběh sleduje osud Aliny Starkov, mladé kartografky, která se chystá se svým regimentem přejet Vrásu.
Vrása je pásmo temnoty a stínu, jenž se rozprostírá přes značnou část země nazývající se Ravka. Uvnitř žijí nestvůry napadající každého, kdo se do Vrásy odváží.
Jelikož je díky ní země rozdělena na dvě části, je transport vojáků či obchodníků nezbytný. Když se ale do Vrásy vydá Alina, vše se změní.
Z obyčejné, ne příliš výrazné, dívky se uvnitř stínů vyklube mocná griša – Světlonoška. Okamžitě je předvolána před tajemného Temnyje, jehož předek měl údajně Vrásu stvořit.
S Alininou pomocí mohou však neprostupnou temnotu Vrásy překonat a sjednotit tak rozervanou zemi. Hlavní hrdinku čeká tvrdá výuka a, stejně jako čtenáře, napínavé dobrodružství.
Young Adult rychlovka
Griša je klasická young adult fantasy. Děj je sice velmi zajímavý, ale poměrně předvídatelný, obzvlášť co se týče milostného trojúhelníku.
Postava hlavní hrdinky je taky trochu klišé. Zapomenutá puťka, outsiderka, co se chová spíš jako kluk a s lidmi se moc vypořádat neumí.
Najednou jí z tohoto šedivého kouta vytáhne zásah osudu a rázem je z ní spasitelka světa, která ale pořád neumí s lidmi a je nejistá.
Z prvotního odmítání svého vlastního potenciálu se vývojem událostí dopracuje k tomu, že to „fakt asi bude muset udělat ona“. I za cenu toho, že by mohla umřít. A samozřejmě si ve svém příběhu stihne zacvrlikat s několika „osudovými“ muži.
Příběh se ale odehrává velmi rychle a je napsán velmi poutavě. Člověk ani nestihne postřehnout, že už je polovina knížky za ním. Zajímavé je taky rozdělení světa a postav, stejně jako jazyk.
O světě, lidu a jazyce
Celý příběh je velmi silně ovlivněn ruským jazykem a reáliemi. Ať už názvy hlavních postav (Mal Oretsev, Alina Starkov, Fedjor,…), měst (Novokribirsk) nebo třeba jen názvy „obyčejných“ věcí, jako třeba úbor grišů, zvaný kefta. Královská rodina v celkovém zasazení silně evokuje pompézní ruskou aristokracii.
Autorka Leigh Bardugo sama definovala tento subžánr fantasy jako Tsarpunk (nebo Carpunk), kdy se autor, v tomto případě autorka, inspiruje slovanským (ruským) folklórem, sociokulturními souvislostmi a historií daného území.
Kromě inspirace z Ruska tu máme i jiné, autorka čerpala například z Asie, severu nebo i Nizozemska. Důkazem budiž země Šu Han, Fjerda nebo třeba město Ketterdam.
Osobním favoritem je ale rozdělení „mágů“, neboli grišů. Přiznám se, že mám slabost pro rozdělování postav podle schopností.
Grišové se dělí na Materiálčiky, Eterálčiky a Korporálčiky. Neprovozují magii, ale malou vědu. To znamená, že netvoří z ničeho, nýbrž si podvolují částečky z okolí. Například přivolávači vody přivolávají a formují částečky vody z mraků, ze vzduchu, prostě ze světa kolem sebe. Neobjeví se zčistajasna, ale někde jí „seženou“.
Kladně také hodnotím zapojení slov slovanského původu. Pro čtenáře z jiných než slovanských zemí to může být trochu oříšek, osobně se mi to ale líbí, protože i když je to „terminus technicus“, rozumím tomu aniž bych musela použít slovníček. Podobně jsem to měla naposledy u Mechanického pomeranče od Anthonyho Burgesse, ale to lehce odbíhám od hlavního tématu.
Věrný seriál
Jak jsem již zmínila, seriál od Netflixu kombinuje vícero příběhů ze stejného světa. Samotná autorka Leigh Bardugo měla z tohoto protkání radost, osobně to však zhodnotit nemůžu, protože Světlo a stíny jsou zatím jediná kniha z Grishaverse, kterou mám za sebou.
Co ale můžu říct je, že ta nitka v ději, která má korespondovat s první knížkou, je až na pár drobných výjimek naprosto věrná. Pro čtenáře a diváka je to tak opravdu milé překvapení, když se tvůrci seriálu opravdu řídí předlohou, nebo v tomto případě předlohami.
Obálka
Přiznám se, že z obálky (té původní od Kamily Florenové) příliš nadšená nejsem. Nelíbí se mi, když se na obálky dávají tváře. Člověk si totiž v hlavě snaží utvořit svůj vlastní obrázek hlavního hrdiny nebo hrdinky a tvář na obálce to lehce kazí. Proto ani tolik nemusím filmové obálky. Ráda si postavu vykresluji sama.
Ve spodní polovině obálky je pak bílý jelen, který je samozřejmě pro děj důležitý. Na novější obálce se objevuje už jen tento bílý jelen s modrými prvky a na modrém pozadí, což je dle mého lepší volba. S postavou působí obálka přeplácaně a celkový dojem je rušivý.
Poutavá guilty pleasure
Snad u každé YA fantasy nebo sci-fi mám problém s hlavní hrdinkou a ani Světlo a Stíny nejsou výjimka. Alinu bych v některých momentech nejraději propleskla a Mala bych taky občas ráda nakopla. Stejně jako v seriálu je mou nejoblíbenější postavou Temnyj, tomu ovšem v druhém díle šlape na paty jiný pardál. Nebo spíš vlk. Ale o tom zas příště.
Když to vezmu kolem a kolem, musím říct, že jsem si první díl základní trilogie velmi užila. Příběh rychle vtáhne do děje a odvíjí se pěkným tempem (i když druhá polovina už trochu pomaleji).
Rozhodně to není čtení pro každého, přeci jen je to young adult fantasy, ale myslím, že svět, který Leigh Bardugo vytvořila, je dostatečně zajímavý na to, aby dokázal kdekoho přilákat. I když třeba ne tímto konkrétním příběhem.
Leigh Bardugo: Světlo a stíny
Vydal: Nakladatelství Fragment, 2017
Překlad: Julie Žemlová
Obálka: Kamila Flonerová
Ilustrátor: Keith Thompson
Počet stran: 312
Cena: 269 Kč
