Tamsyn Muirová: Gideon Devátá cover
Zdroj: Nakladatelství Host

Božský císař, Pán Vzkříšení a Nejvyšší Nekrolord, povolává v desetitisícím roce své vlády dědice všech nekromantských dvorů na svoji zapovězenou planetu Kanaán. Zde se z těch, kteří obstojí ve zkouškách mají stát noví liktoři, jeho nesmrtelní pobočníci.

Harrowhark Nonagesima, Ctihodná dcera Devátého dvora, hodlá být jednou z nich. Gideon Nav, její nedobrovolná rytířka, pro změnu hodlá při první příležitosti vzít roha. A smrt si už brousí kosu. Vítejte v trilogii Zapečetěné hrobky Tamsyn Muirové.

Kde to nejsme?

Tamsyn Muirová: Gideon Devátá obálka
Zdroj: Nakladatelství Host

Než vysvětlovat, co cenou Locus oceněná „Gideon Devátá“ je, bude lepší napřed říct, co rozhodně není.

Za prvé, není to young adult romantika s lesbickými hrátkami. Celou anotaci berte jako vtip, anebo parodickou nadsázku: V knize není ani jediný francouzák, natož erotická scénka. Cosi jako romance k nalezení sice je, ale velmi decentně podané.

Harrowhark s Gideon si po většinu času touží spíš navzájem vyškrábat oči a ten balík porno časopisů s sebou Gideon tahá jednoduše proto, že jako nevolnice Devátého dvora má čtení jinak zakázané. Toť vše.

Za druhé, není to akční román. Třebaže posledních třicet stran tvoří epická nekromantská bitva, kde létají meče, kosti i magie, jinak jsou v knize možná čtyři krátké akční pasáže. Pokud chcete řežbu ve stylu Warhammeru 40k, tady ji nenajdete.

Za třetí, nečekejte vysvětlování. Vůbec žádné. Vůbec ničeho. „Gideon Devátá“ připomíná první díly Eriksonovy Malazské knihy padlých: Dostanete pytel dílků skládanky podivně fungujícího světa a na konci budete znát umístění možná poloviny z nich.

Co je Řeka? Komu patří Tělo v Zapečetěné hrobce? Jakou válku to vede Nejvyšší Nekrolord? Je Kanaán ve skutečnosti Zemí a celé dějiště Sluneční soustavou po jakési pradávné katastrofě? Nic z toho se nedozvíte. „Gideon Devátá“ je přímo pojatá k opakovanému čtení spolu s dalšími díly, které budou odkrývat nové souvislosti. Komu takový styl práce s příběhem nevyhovuje, ať román raději vůbec neotevírá.

Kde to jsme?

Ve skutečnosti nejblíže má „Gideon Devátá“ ke klasickým detektivkám typu „Deset malých černoušků:“ Různorodá skupina lidí se ocitne izolovaná na opuštěném místě a někdo, možná přímo jeden z nich, je začíná postupně vraždit.

Autorka pracuje s naprosto nezařaditelným žánrovým mixem SF, F a hororu. Kosmické lodě, automatické dveře, tablety – a na druhé straně strašidelné podzemní laboratoře, šerm a nekromancie pojatá spíš jako věda, i se specializacemi jednotlivých dvorů. Konstrukty z kostí. Mrtví vydávaní za živé. Vysávání života. Pohlcování duší. Theurgie, psychometrie, genetika, spiritismus. Vzkazy psané krví po stěnách.

Zároveň, a to je třeba zdůraznit, není nic nahodilé. Nejde o blábolení ani zbrklou improvizaci. Tamsyn Muirová má kromě jiného zkušenosti s herním designem a v knize je to silně znát. Každá narážka, každý útržek prastarého dokumentu, působí jako kamínek do mozaiky, kterou sice nevidíme, ale neustále cítíme, že existuje.

Mapu podzemí rozpadajícího se kanaánského paláce si klidně můžete nakreslit. Časový sled děje je rozvržený místy na minuty. Naprosté detaily jako stavba jmen postav, symboly lebek jednotlivých dvorů, anebo báseň v úvodu, všechno ukázka té samé pečlivosti. Věděli jste, že Nav znamená v bretonštině devět?

A třebaže k osobě vraha lze od určitého momentu dojít ryze vylučovací metodou, pointa ohledně liktorství a ceny, kterou za něj musí kandidáti zaplatit, je nečekaná i logická zároveň.

Závěr – nutno podotknout, že úplně otevřený – pak ponechává značnou volnost v tom, co možná přijde dál.

Kdo tu je?

Kromě světa, v němž se odehrává, stojí „Gideon Devátá“ hlavně na postavách. Autorka dokáže balancovat na hranici young adult schématu, který zároveň cíleně popírá.

Většina dědiců dvorů jsou věkem odrostlejší teenageři, jenže ve světě, kde se pohybují, se dospívá rychle a často krutě. Navíc obor, kterým se zabývají, sentimentu nepřeje: Smrt je tu energií a lidská těla pouhým stavebním materiálem.

Většina protagonistů si tak za sebou táhne větší či menší pytel vlastních běsů, křivd i tajných posedlostí, které pod tlakem vylézají na povrch.

Harrowhark Nonagesima se snaží ospravedlnit vlastní existenci. Její touha po vítězství za každou cenu je zoufalým křikem dívky, které ukradli dětství i šanci na jakýkoliv normální život ještě dřív, než se vůbec narodila.

Palamedes Sextus zjišťuje, že ty nejtrpčejší lekce se nenaučí z knih. Silas Octakiseron dávno ztratil přehled o hranici mezi zásadovostí a fanatismem, a tak dále. Žádná z postav knihy – dokonce ani vrah ne – přitom není jednoznačně záporná.

A pak tu samozřejmě máme Gideon Nav, ústřední protagonistku, kterou příběh sleduje. Pragmatickou, drzou a zatraceně sympatickou bojovnici, která se snaží vyznat v okolní hře, vyváznout z ní se zdravou kůží, a ještě ochránit lidi, na kterých jí začíná záležet.

Její komentáře nebo slovní přestřelky s Harrowhark je radost číst, čímž se dostáváme k dalšímu plusu románu, totiž českému překladu Alžběty Lexové. Ta využívá až do dna bohatosti českého jazyka a je jasné, že ji práce na „Gideon Deváté“ opravdu bavila.

Nenašel jsem naprosto nic, co by se překladu nebo redakční práci dalo vytknout.

Co zbývá?

Na „Gideon Deváté“ se chyby hledají nesnadno. Svět je natolik odlišný od všeho žánrově povědomého, že se těžko odhaduje, co je potenciální logická díra a co záměr, který jen čeká na vysvětlení. Příliš mnoho otázek se prostě nezodpoví, což bude nepochybně pro některé čtenáře největší nedostatek sám o sobě.

Proč v daném světě zřejmě úplně absentují palné nebo vůbec modernější zbraně?
Odkud se berou všechny ty lidské kosti, když se zdá, že planety jsou zalidněné jen řídce a všechny dostupné lidi zaměstnává císařova válka kdesi velmi daleko ve vesmíru?

Kdo udržuje moderní technologii, když je celé impérium poháněno hlavně nekromantickou magií?

Odpovědi nejspíše dostaneme až ve zbytku trilogie. Jak moc uspokojivé budou, teprve uvidíme.

Tamsyn Muirová však podle mě už teď stvořila dílo, který má potenciál, stát se pro fanoušky kultovní záležitostí. A čekání na „Harrow Devátou“ bude dlouhé.

Tamsyn Muirová: Gideon Devátá

Vydal: Nakladatelství Host, 2021

Překlad: Alžběta Lexová

Počet stran: 448 / vázaná vazba

Cena: 339 Kč


Reklama

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
95 %
Zpracování a cena
85 %
Styl a překlad
100 %
Cíl knihy a splnění
90 %
Spisovatel. Autor beletrie žánrů science fiction a fantasy. Jeho první povídky se začaly objevovat v časopisu Ikárie roku 2002 (Devatenáctka). Dvojnásobný vítěz soutěže Ikaros o nejlepší českou SF povídku. Autor románů ze série Agenta JFK a Agenta X-Hawka, fantasy knihy „Dračice“(spo­lečně s Janou Vybíralovou) a série Algor (opět společně s JV).