- Reklama -

Ghost in the shell od Masamuneho Shirowa je ve světě japonské populární kultury naprostá klasika, avšak většina českých fanoušků ji zná spíše v animované podobě. Původní komiksová předloha u nás vychází teprve letos, čili bezmála třicet let po prvním vydání v domovském Japonsku. A hned získal cenu Muriel za překlad roku!

Kyberpunková lahůdka plná akce i filozofování o ne vždy zřetelné hranici mezi člověkem a strojem putovala na pulty českých knihkupectví velmi dlouho. Svou vinu na tom má nepochybně vzdálenost – a to jak ta fyzická, tak ta pomyslná, rozprostírající se mezi dvěma odlišnými kulturami. Neméně zásadní však je i skutečnost, že GITS je napínavým dobrodružstvím nejen pro čtenáře, ale i pro komiksová nakladatelství, která se o jeho vydávání chtějí ucházet.

Získat práva na kvalitní mangu je velmi těžké, obzvláště pokud žadatelem není nakladatelský gigant schopný zajistit mnohotisícový náklad. Japonské nakladatelské domy bývají při prodeji licencí velmi opatrné a navíc jsou v Evropě zvyklé na velké komiksové trhy – zejména na německý a francouzský, ale též na polský, kde se manze daří už dvě dekády – takže při pohledu na ten skromný (byť neustále se rozrůstající) český zůstávaly dlouho na vážkách. Jednání mezi nakladatelstvími Kódanša a CREW tudíž trvalo mnoho let a ani s vydobytím práv potíže nekončily, jelikož české nakladatelství muselo čelit nejrůznějším požadavkům od samotného autora, který mj. trval na tom, aby zvukové efekty či ručně psané poznámky „pod čarou“ zůstávaly v původní podobě a překlad se zapisoval do mezer.

Takovéto řešení na jednu stranu uspokojí ty čtenáře, kteří si přejí co nejméně grafických zásahů a rádi se kochají půvabnými křivkami hiragany (případně si sadomasochisticky užívají ostrých hran katakany), ale zároveň hrozí, že dojde k narušení plynulosti čtení. A přestože grafikovi odpadne problém s náročným překreslováním, přiřadit ke zvukovým efektům příslušné překlady a umístit je tak, aby působily esteticky a zároveň nerušily čtenáře…

Obdobně dobrodružný je však i překlad. Kouzlo mangy GITS spočívá mimo jiné i v tom, že se její děj odehrává v poněkud dystopické budoucnosti, jejíž geopolitické uspořádání hraje v příběhu důležitou roli. Čtenář se přitom mnoho informací o tomto světě a jeho vnitřních konfliktech dozvídá pouze z náznaků, musí si mnoho domýšlet, a přestože má takovýto přístup své kouzlo, překladateli dokáže značně zavařit – Masamune Shirow sice někdy alespoň částečně vychází z reality (např. při popisu územních sporů mezi Japonskem a SSSR), avšak většinou popouští uzdu fantazii tak volně, že se téměř není čeho chytit.

Obdobně matoucí bývají i jeho slavné poznámky pod čarou, které se ubírají všemožnými směry a spíše než aby podávaly vysvětlení, nakusují další a další otázky ze světa filozofie, historie, genetiky či biomechaniky. Sám autor přitom této problematice mnohdy velmi dobře rozumí, ale jeho poněkud volnější přístup k větné stavbě nezřídka mate i rodilé mluvčí. Poněkud nahořklou třešničkou na překladatelově dortu je i skutečnost, že nezanedbatelnou část GITS tvoří to, čemu čtenáři sci-fi víceméně láskyplně přezdívají “technobabble“ (ačkoliv GITS 1 tímto nešvarem netrpí zdaleka tolik jako jeho druhé pokračování), a Shirow na rovinu vesele přiznává, že v tomto ohledu vaří pouze z osolené vody. To jediné, co lze v takovém případě učinit, je držet se nějaké obecně přijímané terminologie a doufat, že bude překlad působit alespoň podobně nablýskaně jako originální text.

V každém případě je však velmi dobře, že k nám fenomén GITS konečně zavítal ve své původní podobě – jeho druhé pokračování chystá nakladatelství CREW na konec roku 2017 a třetí díl je plánován na první pololetí roku 2018.

Reklama

- Reklama -
Překládám komiksy a romány z angličtiny i japonštiny a občas píšu o japonské společnosti, historii a populární kultuře. V mezičase se coby redaktorka Nového Orientu a Archivu Orientálního snažím ždímat příspěvky z tuzemských i zahraničních akademiků. Nejlepší na tom všem je, že když na chvilku přestanu a nedělám nic, zažívám chvíle nefalšované nirvány.