Bachelor’s Grove je starý hřbitov v lese opředený hrůzostrašnými historkami o přízracích, satanských rituálech, vraždících šílencích a čarodějnicích. Horší místo k přenocování, než je dům vedle tohoto hřbitova, byste podle jeho pověsti asi těžko našli. Vítejte v noční můře Johna Eversona.
Bobřík odvahy
Okolní mládež si na Bachelor’s Grove chodí dokazovat svou statečnost, lovci duchů se tam pokouší měřit paranormální aktivitu, a většina ostatních lidí se hřbitovu vyhýbá, protože na každém šprochu je přece pravdy trochu.
Městské radnici se areál dlouhodobě nedaří pořádně uhlídat nebo zabezpečit, až toho má dost a přistoupí na projekt jednoho dosti bezohledného podnikavce, udělat z polorozpadlého domu vedle hřbitova halloweenský dům hrůzy.
V plánu je dům vyspravit, napěchovat ho strašidelnými rekvizitami a hororově nalíčenými herci, využít jeho pověsti a místo odrazování lidí sem přitáhnout děsu chtivé davy.
Hororový Disneyland v pravém strašidelném domě – co by se jenom mohlo pokazit? Inu, všechno.
Už před otevřením, během přestavby domu, se začnou dít podivné věci. Lidé mizí, anebo se proberou se záhadnými ranami na těle, o kterých neví, jak k nim přišli. Pandořina skříňka jednou otevřená, nejde jen tak snadno zavřít, události se stupňují, až vše vrcholí o halloweenské noci.
Někteří hororoví nadšenci při ní dostanou o dost víc, než chtěli.
Dům v hlavní roli
V první řadě je třeba říct, že dům jako takový je v příběhu zajímavější než kterákoliv postava. Aniž by autor obtěžoval sáhodlouhými popisy, daří se mu budovat napjatou atmosféru a zdánlivě obyčejná zchátralá barabizna se mění v tajuplné místo, kde napjatě čekáte, co se objeví dalšího.
Zvuky z neznáma, tajné úkryty, sklep, kde je pohřbeno kdovíco – z domu se rychle klube nemovitost, kterou byste nechtěli ani zadarmo.
Každý rozumný člověk by dům srovnal se zemí, a věřící by na sutiny pro jistotu ještě zavolal exorcistu. Což se pochopitelně nestane, jsme v hororu, takže se za hloupost a aroganci musí zaplatit krvavá daň.
Jaké toto prostředí má dopad na postavy, je bohužel zajímavé už méně. Kladných hrdinů je poskrovnu, ovšem i ze záporných by se dalo vytěžit výrazně více, většina charakterů je celkově plochá.
V psychologii postav autor selhává, žádná z nich nedokáže vykřesat ve čtenáři jiskru zájmu, o strachu o ně vůbec nemluvě. Finální vybíjenou sledujeme s lhostejným klidem krupiéra, který jen přijímá sázky na to, kdo bude další.
Nevýraznost bohužel platí i o čarodějce, která by měla být hlavním zlem. Žádného sofistikovaného génia Hannibala Lectera, anebo děsivého vyslance pekel Pinheada nečekejte. Maximálně tak jednu místy chytrou, častěji však pouze otravnou ženskou s chováním puberťačky.
Bohužel se čarodějce, která sama rozhodně nepůsobí jako nezastavitelná, démonická femme fatale, nikdo ani moc nevzpírá, čímž ztrácí na zajímavosti i další postavy. Knihou se plouží Renfieldové, ale pravý Dracula, nebo aspoň van Helsing, nikde.
Logika v pekle
Dalším velkým problémem je chování postav, a to nejen v nějaké extrémní situaci. Zpravidla přesně ve chvíli, kdy protagonisté románu začnou jednat celkem rozumně a uvěřitelně, přijde něco, o co čtenářův rozum zakopne, i s přihlédnutím k tomu, že v hororu se na logiku až tak moc nehraje.
Skutečně je normální, řešit nález očividně lidských kostí v domě jejich bohorovným zazděním do zdi? Skutečně nikdo nepostrádá hlídače, který se prostě vypaří, zatímco jeho auto stojí před domem už několik dnů?
Teoreticky by se takové události jednotlivě stát mohly, ale když se jich kupí přespříliš, úrovni knihy to nijak nepomáhá. Celou věc ještě zhoršuje nevyjasněnost pravidel, podle kterých věci fungují, anebo spíše způsob, jakým je Everson ohýbá podle toho, jak se zrovna hodí.
Hlavně využívání lidské krve, které hraje klíčovou roli, působí nedomyšleně, až odbytě – jednou je důležité, aby byla přímo na čarodějce, jindy se zas může prolévat kdekoliv v domě a podobně.
Ve finále knihy, když dům vyčerpá všechna tajemství, je napínavá už pouze sázka na to, kdo, či zda vůbec někdo, přežije poslední stranu. Z pokusu o psychologickou hru s náznaky se stává obyčejný slasher.
A třebaže to patrně byl Eversonův záměr od počátku, výsledný dojem připomíná spíš autorskou rezignaci: V první třetině kniha slibuje o dost víc, než nakonec dává.
Horor kam se podíváš
Ve druhém plánu lze Dům u hřbitova brát jako svéráznou poctu hororových filmových krváků. Skupina dekoratérů, která má dům patřičně hororově vyzdobit, jsou bez výjimky fanoušci různých slavných filmových hororů a užívají si možnost ztvárnit své oblíbené scény.
Noční můra v Elm Street, Kruh, Texaský masakr motorovou pilou a samozřejmě Halloween – to je jen zlomek filmů, na které zde najdete odkaz. Everson má zjevně nakoukáno a zkušený divák se bude bavit.
Ve scénách s více lidmi se také ukazuje, kde je autorova hlavní síla: V dialozích a interakcích. Niterná dilemata a hlubší psychologie jedinců dopadají špatně, ovšem dialogy partičky hororových nerdů parádně odsýpají a je zábavné číst jejich pošťuchování. Tohle ve většině druhořadých krváků nenajdete, a často to chybí i u spisovatelů mnohem renomovanějších.
Verdikt
Obálka knihy do Dawida Boldyse je přinejmenším zajímavá, neobsahuje jen klasické depresivní barvy a přitahuje pohled k bližšímu prozkoumání.
Za zmínku stojí také překlad: Sám o sobě je dobrý, jak se u Milana Žáčka dá čekat. Bohužel se zřejmě šetřilo na korektuře, a tak nás potká tu a tam překlep. Nic tragického, ovšem zbytečného ano.
Dům u hřbitova je druhá kniha z edice Halloweenská knihovna hororového nakladatelství Carcosa. Kniha zcela dostojí názvu edice, halloweenská zábava je zaručena, krev především v závěru opravdu teče proudem a dokázala bych si představit knihu i jako film.
Máte-li nakoukáno dost z hororového žánru, tím lépe, budete při čtení nostalgicky vzpomínat.
Pokud ovšem hledáte něco ambicióznějšího, s větším důrazem na psychologii a sympatičtějšími hrdiny, nebude Dům u hřbitova nejspíše to pravé dílo pro vás.
Poznámka na konec
Mimochodem hřbitov Bachelor’s Grove, česky „Háj mládenců“, skutečně existuje v americkém státě Illinois na předměstí Chicaga.
Na netu si můžete k dokreslení atmosféry prohlédnout fotky včetně těch, na kterých jsou údajně zachycení praví duchové a přečíst svědectví o mnoha různých děsivých událostech. Je zajímavé sledovat, odkud autor bral inspiraci.
John Everson: Dům u hřbitova
Vydal: Nakladatelství Carcosa, 2020
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Dawid Boldys
Počet stran: 336 / pevná vazba
Cena: 314 Kč
