Podivné doupě a jeho podivný obyvatel, který je jedním a zároveň mnoha. Dětská hra s brutálními následky. Dusivá klaustrofobie těžebního habitatu cizí planety. Nejistota, schizofrenie a strach. Barviček má Brian Evenson na své paletě dost. A obrazy, které jimi kreslí, nikdy nevisí tak docela rovně. Sbírka Doupě/Zhroucení koně jich představuje celkem osmnáct. A je dost možná tím nejlepším, co u nás letos z hororu vyšlo a vyjde.

Obraz málokdy ukazuje celý příběh. Je spíš oknem do něj. Výřezem, který pozorovatele nutí domyslet si zbytek. Tahle kvalita je vlastní všem osmnácti povídkám a novelám sbírky. Stejně jako pokřivenost. Jenže snažit se narovnat Evensonovy obrazy je úkol, při němž jde snadno přijít o rozum. Ať je nakloníme jakkoliv, něco na nich pokaždé nebude hrát. Problém ale není v obrazu, v rámu, ani ve zdi. Křivý je často celý svět kolem, anebo taky sám pozorovatel, což nejde snadno rozlišit.

Hrůza přichází zevnitř

Gnóm! pokračuje v objevování angloamerických autorů moderního horroru, tentokrát ve své běžné řadě. Kde jsme si u Fracassiho nebyli jistí, zda je opravdu tak rafinovaný, anebo jsou jeho kulisy splácané z lepenky a papundeklu, a kde Barron může unavovat jazykem a těžkou popisností, je Evenson trochu jako zjevení z galaxie lehkého pera. Neplýtvá dechem, aby čtenáři vykreslil každý jednotlivý detail svého příběhového soustrojí, ale jde rovnou k meritu věci, jíž je vždy člověk.

Jeho hrůza, ať už se nacházíme v jiné soustavě, na Zemi, v podkrovní cimře, nebo v alternativním vesmíru, je pokaždé hrůzou zcela osobní. Protože pramení z omylnosti a nejistoty toho jediného, čemu každý z nás bezmezně důvěřuje. Protivníky Evensonových hrdinů nejsou bytosti z jiných dimenzí, ani nadpřirození démoni, ale jejich vlastní mozky. A je známkou opravdového mistra, že i pro čtenáře je neméně obtížné rozpoznat, co je realita a které natažené drápy ve skutečnosti už dávno škrábou zevnitř na lebku.

Chór poškozených

Motivem změněné, nebo nějak pokroucené reality, tím, jak ji jedinec vnímá a co to s ním provádí se Evenson (možná) nevědomky přibližuje prózám Philipa P. Dicka. Kde je ale pro Dicka východiskem manipulace ze strany institucí a establishmentu, usilujících o perfektní totalitní společnost, vystačí si Evenson s fyzickým poškozením, rozpadem a úpadkem.

Běžným protagonistou jeho povídek je někdo, kdo utrpěl nehodu, či úraz hlavy, a náhle zjistil, že to, co pokládal za pevné a neměnné jako skála, je vlastně pružné jako želatina. Často se jedná o maličkosti, jako je poloha vypínače na zdi. Jindy je to počet vlastních dětí. Proměnlivost skutečnosti a neexistence opěrné plochy nějaké objektivní pravdy, protože ta je pro každého zcela odlišná, je vůbec jedním z leitmotivů celé sbírky.

Pokud jsou naše smysly to jediné, co můžeme použít k poznávání reality, a tyto smysly nám jednoho dne začnou ukazovat věci, které reálné být podle všeho nemůžou, dokážeme si sami před sebou připustit, že jsme šílení? Pokud navíc zcela jistě víme, že když to uděláme, démoni, kteří nás obklopují, nezmizí? Nebo se naopak vzepřeme a rozhodneme se, že pravdu nemají lékaři, naši nejbližší, nebo ostatní lidé, pro které se nic nezměnilo, ale my, protože jsme konečně nahlédli za oponu?

Nedostatek informací

Ne nadarmo nese paperbacková vazba knihy stylizované mozkové závity. Evenson miluje prozkoumávání všech křivolakých cest, jimiž se chorobné myšlení může ubírat. Podstatná část děje všech příběhů se tak odehrává v úvahách hlavních protagonistů. V rozplétání a zvažování všech možností, přičemž informace, které Evensonovi hrdinové mají, nejsou nikdy úplné. Buďto vinou amnézie (Zhroucení koně, Hlášení), rozpadu, nebo zápasení osobností (Doupě), nebo jen podstatné charakterové vady, která jim brání vidět chybějící dílky celé skládanky (Sekta, Pracha další).

Horor, který americký rodák píše, je psychologické, až detektivní povahy a prostředí, do něhož je zasazen, hraje jen druhé housle. Je také nutno poznamenat, že pravděpodobně žádný z Evensonových hrdinů není duševně zcela zdravý, vyrovnaný jedinec. Svou roli pokaždé sehraje nějaká dírka v osobnosti, ať už jde o přílišnou submisivitu, která nakonec vyústí v rozkvět něčeho hrůzného (Přímořské letovisko, Trestej), nebo třeba jen neschopnost samostatného jednání nebo rozhodnutí (Obrušování).

Ačkoliv je Evensonovi často vyčítáno, že své povídky nechává uťaté v půli bez nějakého rozuzlení, není to pravda. Odhaluje přesně tolik, aby navodil atmosféru plíživé hrůzy, proti níž není žádné obrany. Tedy až na kulku ve frontálním laloku. A jakmile dosáhne svého, skončí. Je jedno, co se s nimistalo pak. Čtenář sám ví, že to dobře nedopadlo.

Svoboda a sekty

Evenson je povoláním vysokoškolský profesor a také ex-mormon. S Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů se nadobro rozešel v roce 2000. Jednoduše proto, aby si mohl psát, co chce, bez ohledu na jemnocit svých bratrů a sester. Krváky plné násilností, na nichž Evenson začínal, totiž starším z kongregace, stejně jako jeho akademickým kolegům z mormony provozované Univerzity Brighama Younga příliš nevoněly.

I proto nyní, kdykoliv píše o sektách, kontrole myšlení a manipulaci, dýchá z jeho díla bezprostřednost. Ve sbírce ji zastupuje především povídka Sekta, v níž je hlavní hrdina pronásledován vlastní ex-partnerkou. A znovu je to slaboch, muž, který si namlouvá zdání kontroly nad vlastním životem, ačkoliv otěže ve skutečnosti už dávno upustil, jehož kroky sledujeme. Evenson má pro ztracené případy zkrátka slabost.

Z vlastních nočních můr

Krom psychických poruch jsou další z inspirací, k níž se autor mnohokrát během let přiznal, jeho vlastní noční můry. Děsy pocházející ze spánkové paralýzy a přízraků stínových lidí, které zažíval jako náctiletý. Prvek temné postavy, hrůzně se tyčící u lůžka dotyčného, který je jí vydán na absolutní milost a nemilost, se v povídkách vyskytne víc než jednou. A v kombinaci s ilustracemi Václava Šlajcha, které na pohled připomínají praskání statické elektřiny, televizní šum, nebo prostě šílenství, působí dokonale.

Pokud máte rádi inteligentní strašení, ale nepotrpíte si na okázalou popisnost a King vám svými fascikly už leze všemi tělesnými otvory, právě jste našli svého nového oblíbence. Křivý obraz už čeká. Troufnete si ho narovnat?

Brian Evenson: Doupě / Zhroucení koně

Vydal: Nakladatelství Gnóm!, 2019

Obálka: Václav Šlajch

Počet stran: 376

Cena: 370 Kč