Když do odlehlé vesničky přijede posel s žádostí, aby Paní studu odjela vyšetřit vraždu, nezdá se na tom nic podivného. Je to ostatně ona, kdo dokáže nade vší pochybnost odhalit vinu či nevinu obviněného. Když se ale o půl dne později objeví druhý posel a požádá o pomoc i její dceru Dinu, všechno se začne komplikovat. A to tak moc, že knihu nebudete moct odložit.
Na počátku byla vražda
Ten, kdo dokáže otevřeně pohlédnout do očí Studu, je neobyčejným člověkem. A nejlepším přítelem, jakého vůbec můžeš mít.
Dina je jedenáctiletá dívka, která má po matce velmi zvláštní dar: když se někomu podívá do očí, odhalí jeho vinu a donutí ho se stydět. Díky němu je Paní studu vyhledávanou posuzovatelkou ve věcech nejrůznějších zločinů – dokáže zprostit viny, nebo naopak vinu potvrdit. Znamená to ale také velmi osamělý život a o něm by Dina mohla vyprávět: kvůli svým očím přišla o všechny kamarády a nejraději by žádný dar neměla.
Pak pro matku přijede posel z města Dunark, kde došlo k vraždě vládcovy rodiny, a matka má potvrdit obvinění vznesená proti synovi zavražděného. Dlouho se ale nevrací a pak přijíždí jiný muž a žádá si samotnou Dinu. Je to prý proto, že si její matka žádá její pomoc.
Dívka si uvědomuje, že něco není v pořádku, ale doufá v ochranu skrze svůj dar a z toho pramenící autoritu. Jenže pořád je dítětem a navíc ocitá v nepřátelském světě, který se jí snaží namluvit, že určitě věcem nerozumí tak, jak by měla. Dina se ale drží pravdy a než si to stačí plně uvědomit, jen o fous unikne vlastní vraždě.
To je ale jen začátek napínavého příběhu o její cestě ven z vězení, od falešných obvinění a od nebezpečného uchvatitele moci.
Na rukou krev, v duši touha po moci, ve sklepě draci
Je jasné, že Dina si s tak zapeklitou situací neporadí sama, aniž by to zavánělo nevěrohodností. Její schopnost jí situaci spíše komplikuje a pokud ji neuznají světské autority, tak je jí vpravdě spíš na obtíž. Naštěstí v pravý čas a v pravidelném rytmu vstupují do děje nové postavy. Ty jsou v příběhu nějakým způsobem výrazné a nezaměnitelné. Což neznamená, že by bylo od začátku jasné, kdo je kdo.
Hrdý, sebevědomý a podmanivý Drakan se snaží odsoudit vraha vládnoucí rodiny. Podezření pasují na jeho „bratrance“ Nikodéma, který se předchozího večera příšerně opil a byl nalezen v komnatách zavražděných, pokrytý krví a se zbraní v ruce, ač také s výpadkem paměti. Ještě chvíli nám vydrží nejistota ohledně jeho motivací, ovšem kdyby byl Nikodémus popraven, vláda by přešla právě na Drakana.
V cestě tomu stojí jen tvrdohlavá Paní studu, která na Nikovi vinu nenalézá. Co je děsivé, nenalézá ji ani v přímém pohledu Drakana. Ten muž se zkrátka nestydí za nic.
Jenže Drakan i tak potřebuje nějaký legitimní důvod pro popravu. A tak si sežene mladičkou Dinu a zkusí ji zastrašit, opět neúspěšně. A co nejde zastrašit, toho je nutné se zbavit…
Nikodémus oproti němu zpočátku působí jako hradní floutek s nebetyčnou kocovinou, kterého všichni nesnášejí a nijak o jeho vině nepochybují: s otcem nevycházel, na hrad nezapadal, k ničemu se moc nehodil. Dina má na počátku sklon ho coby slabšího aspoň trochu chránit. Záhy také využije svého daru, aby se sama podívala, s kým má tu čest, a odhalí jen obvyklou vrstvu mladických nerozvážností a pubertálních konfliktů, rozhodně však ne vraha.
Když se do jejich společné vězeňské idyly připojí Drakan s otráveným vínem, situace nabere na obrátkách a Nikodémus se kupodivu prokáže jako někdo, kdo je sice sžírán vinou, ale také se nehodlá jen tak vzdát.
Ani on však není ten správný kamarád do deště, zejména když mu jde po krku celé město. Dina s Nikem se ocitnou na útěku a úkryt naleznou u svébytného mistra Magna (se kterým se Niko také neměl v lásce, takže ho tu na první dobrou nikdo nehledá). A právě mistr a jeho pomoc se později ukáží jako klíčová ingredience pro rozpletení celé svízelné situace a i když nelze s čistým svědomím říct, že to dopadne dobře, aspoň už nikdo další neumře.
Celý příběh se drží v ich-formě a Dinině perspektivě, což nebývale vtahuje do jejího vnitřního světa. Víme jen to, co ví ona, tím roste napětí i pocit beznaděje a touhy najít maminku a vrátit se domů. Zážitky zprostředkované z první řady jsou vyprávěny velice bezprostředně a místy až syrově: všechny strachy a bezpráví, všechna bolest a nepohodlí, všechna úleva a motivy nacházejí v Dinině podání opodstatnění a zobrazují složitý svět dospělých, ve kterém dívka musí obstát, jinak zemře. A o život jí jde hned několikrát.
Dobrému spádu knihy pomáhá vnější tlak a nutnost rychle jednat, protože jak se záhy ukáže, v ohrožení není jen Niko, ale i Dinina matka, kterou obvinili z falešného svědectví a chtějí ji nechat roztrhat draky.
Mezi námi a bránou stál drak. Byl vyšší, širší i delší než ti ostatní. Jako kdyby vyplňoval celý prostor mezi námi a bránou. Jeho žluté oči na mě shora shlížely a byl tak blízko, že jsem na špičce každého špičáku viděla kapku mléčně bílého jedu.
Počůrala jsem se
Draci. Já je ještě nezmínila? I když se nacházíme ve velice civilním fantasy světě plném obvyklých středověkých kulis, bez veliké magie a spektakulárních bytostí, najdeme tu velké šupinatce jako nebezpečné obyvatelé hradních sklepení. A narazíme na ně během knihy několikrát a vždycky na té špatné straně. I Dina si odnese vážné zranění.
Autorka zkrátka tlačí na pilu a hrdinům nic nedaruje. Je to v mnoha ohledech až dospělé a plnokrevné čtení bez pozlátka a zjemnění, které se nedopouští žádných zjednodušování, hrdiny v tom nechá vymáchat a graduje nepříjemnosti až na hranu snesitelnosti. Pro dobro mládeže je záhodno však i zmínit, že i když tam nějaká krev teče, spisovatelka se v tom nevyžívá a raději se zaměřuje na budování napětí a věrohodné emoce než na prvoplánovou hrůzu ze situace.
Smysl také dává trochu překotný závěr, kdy je to hlavní vyřčeno a vykonáno a netřeba se zdržovat podružnostmi, děj se uspíší přerodem několika stránek a uběhne několik týdnů až měsíců, ve kterých dochází k uklidnění toho nejhoršího.
Čtivá severská fantasy s pokračováním
Člověk v sobě někdy má něco, co prostě a jednoduše nelze vyjádřit slovy. Tak jsem to měla v tu chvíli. Nic jsem neříkala. Jen jsem své kamarádce zpříma hleděla do očí do okamžiku, kdy pocítila, že vím, že je silná a odvážná dívka, která si troufne celkem vzato na všechno.
I když to zpočátku vypadá na jasnou zápletku a nijak komplikovaný děj (vražda knížete a následná snaha o odstranění všech odpůrců nového režimu), kniha je krásnou ukázkou, že i z mnohokrát převařených ingrediencí může vzniknout pochoutka.
Lene Kaaberbølová ví, co dělá, a se zručností sobě vlastní před námi předestře akorátně gradovaný příběh, který chytne a nepustí. Už od začátku text umožňuje vytvořit si silné pouto s postavami a díky omezenému rozhledu Diny postupně poznávat trochu obyčejný, přesto dobrodružstvím vonící svět. A i když se Dině v pravý čas dostává pomoci z různých stran, není nikdo, kdo by ji zachraňoval z toho nejhoršího: od vlastních strachů a pochyb, nutnosti prokazovat odvahu a potřeby nevzdat se.
Příběh se posouvá jen díky její snaze nějak se z toho všeho vymotat se zdravou kůží a u toho zachránit všechny, na kterých jí záleží. I tím je blízká a sympatická.
Ale příběh není uzavřen. Drakan se chopil vlády, která vypadá právoplatně, utužuje svoji moc a stále pátrá po těch, kteří by mohli jeho pozici ohrozit. Existují další tři pokračování, ta česky zatím nevyšla. Pokud však hledáte něco pěkného pro svoje (spíše dívčí) ratolesti, nenechte se tím odradit, kniha funguje i sama o sobě velmi dobře.
Zajímavosti na závěr:
- Autorka napsala více než třicet knih: vedle této série má na kontě jedenáct kousků ze světa W.I.T.C.H., u nás méně známou sérii Tajemství Niny Borg nebo Divočarku (u nás nyní vyšel první díl). Je držitelkou několika literárních ocenění a nominací.
- Jak autorka přišla s nápadem na schopnosti Paní studu? „Myslím, že sílu Pohledu jsem se naučila nepodceňovat už v dětství. Moje matka v něm byla mistr. Pouze pár mých dětských vylomenin zůstalo neodhaleno – když máma chtěla, dokázala mě prokouknout skrz naskrz. A když mě konfrontovala, vždycky trvala na tom, abych jí pohled opětovala. Podívej se na mě, dokázala pronést způsobem, který jasně ukazoval, že jde o součást trestu. „Podívej se na mě, když s tebou mluvím.“
- Kniha byla v roce 2015 zfilmována (Skammer´s Datter, IMDB 6.0) a podle filmu vypadá i česká plakátová obálka knihy. Film byl natáčen i v Čechách u Pravčické brány a zpracováván v barrandovských studiích.
Lene Kaaberbølová: Dcera čarodějky
Vydal: Nakladatelství Fragment
Překlad: Markéta Kliková
Počet stran: 224 / vázaná
Cena: 249 Kč
Vhodné pro: mládež (přednostně děvčata) 10–13 let
