Co číhá v temnotách (kolektiv autorů) cover
Zdroj: Jacob May

Co číhá v temnotách je velmi silné a emotivní čtení, kdy si pak rádi rozsvítíte světla po celém bytě a ohlížíte se přes rameno, jestli na vás něco nezírá ze tmy. Kniha je určena nejen pro milovníky hororu, ale také pro nadšence temné fantastiky.

Co číhá v temnotách (kolektiv autorů) obálka
Zdroj: Nakladatelství Golden Dog

Nakladatelství Golden Dog se vydalo celkem netradiční cestou a představilo čtenářům další novinku. Tentokrát v podobě básnické sbírky, kterou má na svědomí kolektiv autorů pod vedením Kristiny Haidingerové.

Do knihy přispělo dvacet básníků, kteří se věnují jednomu společnému tématu: smrti. V závěru vytvoří příběh, jenž na vás vyskočí jako klaun z krabice.

Jedná se o básně epické, lyrickoepické balady, žalozpěvy a mnoho dalších forem básní.

Přesto, že Co číhá v temnotách je velmi útlá knížka, kterou přečtete za jeden večer, tak ve čtenáři zanechá velmi hluboký dojem.

Aby se čtenář rozptýlil, tak jsou díla doplněná černobílými ilustracemi, které má na svědomí Anna Korbelová.

Co bych chtěla vyzdvihnout je jednoduchá, ale přesto poutavá obálka, která celkem trefně naznačuje, co vás v knize čeká. Tu stvořil Sandro Dragoj. Sandro Dragoj je všestranný umělec, jehož tvorbu najdete i v této sbírce. Zároveň je zakladatelem umělecké skupiny Inferalismus.

Abych byla upřímná, tak Co číhá v temnotách je první básnická sbírka, která se mi po několika letech dostala do ruky. Přitom je to podle mého mnohem jednodušší čtení než taková próza. V básních je mnohé pouze naznačeno, tudíž je zbytek na čtenářově představivosti a navíc je to velmi rychlé a intenzivní čtení.

Když jsem se prokousávala jednotlivými básněmi, tak jsem měla pocit, jako kdybych se vydala na výlet do temné a zkažené lidské duše, která na sebe bere mnoho podob a nejednou končívá smrtí.

Smrt. Nikdy nepřichází sama, vždy za ní někdo nebo něco stojí. Někdy přichází přičiněním daného jedince, jindy k smutnému konci dopomohou jiní. Přesto je nad námi pořád něco, co číhá v temnotách a něco, co může vyskočit kdykoli a kdekoli, a je jedno, jestli to má podobu démona či člověka zlomeného žalem.

Prostě přijde, vezme a stáhne se do tmy, a znovu čeká. Alespoň tak vidím tuto osobitou sbírku básní.

V této sbírce najdeme téma, které nás děsí celý život. Smrt je tu rozebrána do nejmenších podrobností a člověk si po dočtení přijde, jako kdyby to byla jeho stará známá. Přesto spíš než horor mi básně připomínají výlet do blázince a nemocné lidské mysli.

V knize je přítomen rozklad v mnoha podobách, duševní a fyzické strádání doplněné naprostou beznadějí. A všemu škodolibě přihlížejí diváci v podobě démonů, kteří někdy možná pomohou, ale ta pomoc pak stejně postiženého stáhne do propasti a zničí ho.

Nejvíc mě upoutal první básník Xerodoth Sigmus a jeho díla Prokletý král, Havrani a proroci, Nespatřené a Stařena.

Prokletý král je skrytá kritika mnichů a jejich pánbíčkářství, pod jehož jménem páchají zločiny. Popravený král se vysmívá nejen Bohu samotnému, ale taky snaze ukrýt svá temná tajemství pod sutanou. Nakonec je to on sám, kdo skončí opuštěn a zapomenut.

Z dalších mne zaujalo Nespatřené, vypráví o nekonečné samotě, o existenci bytí, kdy tělo sice umírá, ale mysl zůstává a putuje dál a dál.

Dalším pánem na holení je Zdeněk „Zelda“ Záleský, který má ve sbírce devět básní, většina se jich věnuje právě smrti a umírání. Dost často zobrazuje postavu ďábla, ať už se tato bytost rodí z lůna ženy či získá podobu apokalypsy.

Tady vyzdvihnu Smrt, kdy dotyčný ví, že zemře, ale těší se na to jako na vysvobození a na svoji milenku, která ho přivine do svého chladného náručí. Vždyť stáří je čekání na konec, na vysvobození. A ještě Apokalyptická, kdy je děsivá už jen ta představa nekonečné nicoty. Není nikdo, je jen nic.

Sandro Dragoj a jeho Hymna podsvětí ve mně zanechala dojem marnosti a touhy zjistit, jaké to je po smrti. Není totiž nic děsivějšího než absolutní prázdnota.

Tomáš Marton, také on má ve sbírce více děl, přesto z nich vyzdvihnu dvě. Tichý dům, kde mě doteď straší text: „ obrazy jsem strhal, blbě se dívaly.“ Jak si tohle má čtenář vyložit?

Nicméně autor se pak dál zabývá tím, jak na jedince působí ticho a prázdný dům, právě to, kolikrát dožene člověka k šílenství. Prázdný dům je zas o tom, kdy se lidská mysl změní na noční můry a z krásného prostředí vytvoří živou noční můru.

A pak samozřejmě nesmím zapomenout na Kristinu Haidingerovou, ženu mnoha dovedností a zkušeností, spisovatelku, která začala psát už na základní škole, překladatelku textů rockových skupin, psaní textů pro lokální skupiny a focení s hvězdami hudebního nebe. Zkrátka a jednoduše je to žena mnoha dovedností.

Krvelačný je prostě hororová klasika a nejednou jsem se při jejím čtení otřásla odporem. A pak Pronásledovatel, kdy krásnou neznámou dívku sleduje „cosi“. Nevíme, co nebo kdo to je, ale od začátku cítíme ten chtíč, tu touhu vlastnit a pocit vlastní moci.

Jana Dvořáčková a její Matný svět hvizd je o zvláštním znovu shledání, o ztraceném mladí a beznaději. Ten pocit marnosti je snad horší než sama smrt. Nicméně mnohem více mě uchvátilo trio básní Návrat domů 1, 2 a 3, kdy u prostředního díla jen tiše zíráte, a na zátylku se vám ježí vlasy hrůzou.

Mircea Dan Duta a báseň Movieng byla asi tím nejdrsnějším, co jsem z celé sbírky četla. A je škoda, že právě tohle nebylo závěrem celé sbírky. A to jsem si myslela, že mě už nic nemůže překvapit. Ale opak je pravdou. Tady budete cítit všechno. Úžas, znechucení a šok.

Denisa Jahodová a její Dopis ze záhrobí představuje smrt na jejím konci, kdy už tělo je odevzdané zemi a prvním červům začíná hostina probíhající na mrtvém těle.

Ne nadarmo se říká, že: „100 lidí, 100 chutí“, a právě tohle rčení platí pro tuto sbírku. Není pro každého, navíc každý si básně vyloží po svém. Zároveň je to velmi silné a emotivní čtení, kdy si pak rádi rozsvítíte světla po celém bytě a ohlížíte se přes rameno, jestli na vás něco nezírá ze tmy.

Co číhá v temnotách potěší nejen pro milovníky hororu, ale také nadšence temné fantastiky. Navíc nakladatelství Golden Dog dokázalo, že poezie není mrtvá a pořád má, co nabídnout.

Co číhá v temnotách (kolektiv autorů)

Vydalo: Nakladatelství Golden Dog, 2020

Ilustrace na obálce: Sandro Drogoj

Grafické zpracování obálky: Michal Březina

Vnitřní ilustrace: Anna Korbelová

Počet stran: 204

Cena: 189 Kč

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
70 %
Zpracování a cena
70 %
Styl a překlad
70 %
Cíl knihy a splnění
70 %
Michaela Lebdušková
Šermíř, cosplayer a nerd v sukni, jenž přečte vše, co mu přijde pod ruku. Odkojena Johnem Morressym, v pubertě jsem objevila klasiky jako Herbert, Feist, Eddings a v tomhle duchu pokračuji i nyní. Bohužel anebo bohudík se k tomu přidaly počítačové hry a deskovky nad nimiž taky trávím většinu času. Občas i pracuji a spím...
co-ciha-v-temnotach-hororova-basnicka-sbirka-se-tematem-smrti-ze-ktere-vam-budou-vstavat-vlasy-hruzou-a-naskoci-vam-husi-kuze+ téma, které není časté + forma básnické sbírky + obsah, který je opravdu poutavý i děsivý + zpracování - není zpracování ani obsahem pro každého - různé formy poezie - není určeno pro slabší jedince