Někdo se narodí jako pán, a někdo je jenom holota. Pánové si mohou dělat, co se jim zlíbí – za kořalku neplatí, děvečku k pomuchlování si vezmou, ať se to jejím rodičům líbí nebo ne, říkat si mohou, co chtějí, a holota k tomu nemá co říct
Holota má dřít na panském a držet hubu a krok. Co když ale jeden čeledín pomůže háďatům a získá si tak přízeň hadího krále a ten mu nabídne splnění přání? Proč si jen ten nebožák, chce vyměnit místo s pány?
Zlé věci se dají do pohybu a po hrůzných událostech si čtenář vzpomene na slova Hadího krále: „Neprosíš o obyčejné věci – o placku nebo dívku. Tvé přání narušuje pořádek věcí.“
Jakub Szela byl vůdce selského povstání v Haliči v roce 1846. Sedláci, nespokojeni s robotou a panským útlakem pod Jakubovým vedením tehdy vyplundrovali více jak pět set šlechtických sídel. Povstání bylo potlačenou rakouskými autoritami a Jakub Szela byl přesídlen do Bukoviny a postupně se z něj stal hrdina lidových vyprávění i dobové fikce.
Tolik k historii. V knize Radka Raka však, jak již název napovídá nepůjde o reálné dějiny Haliče, ale o vyprávění fantastické. Nečekejte však ani historickou fantasy, kde budou za rolníky bojovat čarodějnice vrhající ohnivé koule, nebo o spekulativní fikci, kde by Habsburská monarchie rozmetala povstání bombami ze vzducholodí.
Báje o hadím srdci se hrdě hlásí k té nejlepší tradici magického realismu a svým podmanivým vyprávěním si vás okamžitě získá.
Ač se sluší nejprve alespoň hrubě nastínit příběh, zde je zcela namístě se nejprve zabývat formou. Ta je totiž v tomto díle navýsost důležitá a bez ní by zážitek rozhodně nebyl úplný. Báje o hadím srdci je vyprávěna v krátkých kapitolách, které sledují osudy Jakuba Szely a mámivě nás vtahují do atmosféry Haliče 19. století. Každá kapitola začíná slovy „říkají“.
„Říkají, že ženy chtějí od svých chlapů všechno, ale chlapi od svých ženských jenom to jedno.“
„Říkají, že přátelství se mnohdy rodí z oboustranné nelibosti.“
„Říkají, že na světě neexistuje větší vděčnost než ta hadí.“
„Říkají, že Kuba strávil onu zimu v lese a spal v noře jako jezevec; jsou ovšem i tací, kteří říkají něco zhola jiného…“
Nerozhodnutost a nejasnost výpovědi je v knize na denním pořádku a vypravěč nikterak nezastírá, že je nevěrohodný. Jde konec konců o báji a o Jakubovi Szelovi se toho napovídá dost a dost. A tak čtenář skrz náznaky, fragmenty i plnohodnotné kousky příběhu postupně skládá obraz Jakuba Szely.
Ne toho historického, ale toho, o kterém se nám rozhodl vyprávět autor. Ten si ostatně se čtenářem hraje na schovávanou také – jednou z postav románu je Xenes Rak, který nakonec o selské válce podává nejvíc informací. A to, že se rád napije a příběh si přikrášlí, na věci nic nemění.
Autorovo alter ego, schované snad za řecký kořen xénos (tedy cizinec), na čtenáře ostentativně pomrkává, ale nepřispívá k nějakému jednoznačnému čtení příběhu, nakonec zůstává jen dalším dílkem v magické haličské mozaice.
Atmosféra Haliče je v románu navozena zcela mimořádně. Jakub slouží jako „šábesgój“ u žida Rubina Kohlmana v Kamienci. Pracuje, robotuje, zpívá i pije. Do příběhu se tu míchají prvky židovské mystiky, tu lidových vyprávění a tu i příběhů, které si vybájil autor sám. Vše ale krásně zapadá a organicky funguje vedle sebe.
Hranice mezi lidovým čarodějnictvím, křesťanskými legendami, židovskými pověrami a autorovou svéráznou osobní mytologií je tenká a propustná a společně tvoří překrásnou a voňavě atmosférickou tapiserii příběhu. Celé vyprávění je vlastně mytologizacíhistorického příběhu. Neklade si požadavky faktické přesnosti, ale chce vyprávět silný příběh.
Ten se točí především kolem lásky a moci. Lásku v románu představuje dívka Fialka. Snad rusalka, snad smrtelnice, která Jakubovi poplete hlavu a všelijakými kouzly vlastně změní celý román. Nemůžeme si být totiž jisti, co bychom se z něj dozvěděli, kdyby její čarování nepřišlo. Fialka ale nepoplete hlavu jenom Kubovi, ale také milostpánovi Wiktorynu Boguszovi, a z tohoto konfliktu se nám stává kámen úrazu celé bájeslovné historie.
Polský šlechtic Bogusz totiž představuje panstvo – nadřazenou šlechtu, která odírá holotu až do krve a bere si na co má „z vůle nebes“ nárok. Vztah mezi pány a kmány, mezi těmi, co můžou vše a těmi, co si mají nechat vše líbit, je leitmotivem celé knihy a je nadmíru potěšující, že román s touto linkou pracuje velice kreativně.
Kdo čeká prostý příběh o sedlákovi, který se útlaku vzepřel a pak tragicky skonal, bude zklamán. Radek Rak nás totiž zavede do mnohem rafinovanějších koutů a záhybů.
Příběh se totiž odvíjí nejen ve světě lidí, ale ze značné části také ve světě nadpřirozených jevů, ve světě legend a také mezi osobami, které proplouvají mezi světy. A tak Kuba potkává vědmu Slávu a Zlého člověka, jakési personifikace pohanství a křesťanství, pokoušení a odříkání.
Také se doslechne pověst o hadím králi a jeho srdci a to, jak jej (možná dokonce za pomocí dvou čertů) získá, tvoří středobod vyprávění, okolo kterého se celý příběh obtáčí a vytvoří zásadní moment zvratu, který báji o sedláckém povstání staví na hlavu.
Motiv srdce, který Jakub dostane od židovy dcery Chany, sám pak své srdce daruje krásné Fialce a pak po světě chodí s prázdnou hrudí, jen aby do ní vložil srdce hadího krále je kouskem osobité mytologie Radka Raka, který míchá místní pověsti s vlastní imaginací i citacemi a odkazy na tak rozmanitá díla jako je Pinocchio, horrory H.P. Lovecraft, nebo dílo Adama Mickiewicze.
Vše je však vpleteno do přediva báje obratně a nenápadně a slouží spíš jako drobné spiklenecké mrknutí na všímavého čtenáře.
V nejednoznačném vyprávění, kde se zrcadlí osudy Jakuba a Wyktoryna, pánů a kmánů, dvou zamilovaných duší, pravdy a lži, nakonec nejde ani tak o samotný příběh, ale o to, co nám vyprávění a požitek z něj dává.
Autor obdivuhodně líčí nejen reálie, ale také myšlenkový svět tehdejších sedláků i pánů, který je tomu našemu na hony vzdálený. Setkáváme se s vírou, lidovými kouzly, odzbrojujícími předsudky a nenávistí vůči jiným rasám či vyznáním, neúprosnou krutostí jak pánů, tak sedláků a také s horečnatou a vybuzenou sexualitou, která je estetizována a oděna v rouchu lidových bajek a kouzel.
Báje o hadím srdci je (snad ještě spolu s u nás letos vydaným Srdcem tajgy) počinem roku, který čtenáře vezme za ruku do světa, kde pravda a lež znamenají něco trochu jiného než jsme zvyklí, kde se nehraje na historii a kde se osobitá mytologie mísí se známými motivy ve zcela neopakovatelném koktejlu. Jakub Szela vás příběhem provede a jeho příběh ještě dlouho zůstane ve vás.
Radek Rak: Báje o hadím srdci
Vydal: Nakladatelství Host, 2023
Překlad: Michaela Benešová
Počet stran: 448 stran
Cena: 467 Kč
