Vydejme se mezi vikingy a objevme s nimi kouzlo dalekého severu a staré Anglie v nejnovějším díle série Assassin´s Creed. Valhalla volá a láká všechny bojovníky do akce…
Od akční adventury po open world rpg
Sérii Assassin´s Creed pravděpodobně netřeba příliš představovat. Tato série je zde s námi již dlouhých 13 let. Právě v roce 2007 jsme se mohli poprvé ponořit do odvěkého boje mezi templáři a asasíny.
Od Altairova dobrodružství tato série ušla pořádný kus cesty a získala si oblibu milionů fanoušků po celém světě. A vlastně se není co divit.
Atraktivní příběh, zajímavé herní mechanismy i povedená grafika udělaly z této značky pojem.
Postupem času však začala série maličko přešlapovat na místě a tak přišel čas na restart. Ten přišel před třemi roky, kdy jsme se v Assassin´s Creed Origins vydali objevovat krásy starověkého Egypta.
Původně historicko-akční adventura se začala více posouvat mezi open world rpg, což samozřejmě řada hráčů nese dodnes maličko nelibě. Z 20-30 hodinové hry se tak rázem stal moloch, ve kterém jste mohli snadno utopit přes 100 hodin herního času.
Změn se dočkal soubojový systém i strom dovedností a z Assassínů se tak stala light verze hardcore her na hrdiny. A jak se zdá, ani nejnovější přírůstek do série na tomto trendu nehodlá nic měnit.
Obroušený diamant a nebo raději ne?
Pokud máte za sebou již předchozí dva díly této “nekonečné” série, patrně vás Valhalla příliš nepřekvapí a budete velmi dobře vědět co očekávat.
Rozhodně však nejde říct, že by aktuální kousek od Ubisoftu byl pouhým přeskinovaným Origins, nebo Odyssey.
Autorům se tak rozhodně nedá upřít snaha dotáhnout vše k dokonalosti. Pokud se tedy podíváme na poslední tři hry série, tak Valhalla je rozhodně tou nejvymazlenější a nejučesanější z nich.
Autoři zde odstranili řadu zbytečných prvků, leccos upravili a vůbec šli hráčům více vstříc. Je tedy Assassin´s Creed Valhalla tou nejlepší assassínskou hrou v historii?
Odpověď na tuto otázku rozhodně není tak snadná, jak by se mohlo zdát. Co se týče herních prvků, propracovanosti světa a nakonec i příběhu, ke kterému se ještě dostaneme, není hře extra moc co vytknout.
V tomto ohledu si autoři dali skutečně záležet a posunuli sérii správným směrem. S ohledem na nedávný restrat série se tak Valhalla vážně povedla. Tím největším ALE zůstává fakt, že tohle už zkrátka není Assassin´s Creed.
Je to ještě Assassín?
Zatímco se předchozí hry restartované série snažili odkazovat i do minulosti a i přes určitý odklon jste ze hry ten assassinský feeling cítili, Valhalla všechno toto pohřbívá.
Ano, assassíni zde jsou, vrací se “hidden blade”, nechybí Animus ani příběhová linie z přítomnosti, přesto se ale nedá ubránit dojmu, že všechny tyto prvky jsou do hry implementované na sílu a zcela bez problému by se bez nich hra obešla.
V tu chvíli by ale na sobě samozřejmě nemohla mít nálepku známé značky, což by samozřejmě ublížilo prodejům. Nelze tak popřít, že se z celé série stává jen další generické akční rpg, ze kterého se zcela vytratilo kouzlo původních her.
A to je vcelku pochopitelně jeden z problémů, který mohou hráči s touto hrou mít. Pro zaryté fanoušky Eziovské trilogie zkrátka Valhalla nemá moc co nabídnout a daleko více si ji užijí hráči, které dokázala tato série oslovit až po svém restartu.
I přes tuto menší kritiku, se ale nedá rozhodně říct, že by Valhalla byla špatnou hrou. Ba právě naopak. Pokud jí dáte šanci a dokáže vás oslovit svým tématem i zasazením, můžete se těšit na skutečně dlouhé hodiny zábavy.
Odin čeká
Je však potřeba brát v potaz ještě jedno specifikum této hry. A tím je samotný příběh. Jeho rozjezd rozhodně nepatří k nejrychlejším.
A tak než se stihne trochu rozjet, utopíte ve hře vcelku snadno 20-30 hodin. To samozřejmě může vcelku snadno některé hráče odradit.
Po překonání této “úvodní” pasáže, kdy se konečně se svým hrdinou/hrdinkou dostanete do Anglie a začnete trochu více prozkoumávat okolí, se po prvotních nesmělých krůčcích na neznámé půdě začíná konečně něco dít.
Vy tak konečně začnete odhalovat hlavní příběhovou linii, která se již tradičně točí kolem mocenských bojů. Autoři se vám pomocí svého příběhu snaží ukázat menší okénko do historie.
Zde je však potřeba brát všechno trochu s nadsázkou.
Valhalla totiž klouže více méně po povrchu, a i když se do určité míry opírá o skutečné historické události a postavy, dává nám jen lehce naivní představu, jak to asi mohlo tehdy vypadat.
Tento historický exkurz navíc vcelku záhy bere za své, kdy se do všeho začne míchat ještě severská mytologie. Z rádoby historického rpg se tak rázem stává pohádka, kterou snad ani nelze brát vážně.
Tyto mystické prvky točící se okolo severských božstev sice ve hře působí vcelku svěžím dojmem, zcela ale naráží na odkaz původního Assassin´s Creed.
V nich se sice mýtické a božské bytosti také vyskytovali, ale dle mého názoru s nimi autoři daleko lépe zacházeli a vše tak působilo daleko přirozenějším dojmem.
Návrat ke kořenům
Co je naopak třeba ocenit, je snaha vývojářů začlenit do hry určité logické hádanky a puzzle. Fanoušci si bezpochyby vzpomenou na řešení bezpočtu logických úkolů a prozkoumávání kobek s Eziem.
A o něco podobného se snaží vývojáři i ve Valhalle. Provedení však místy maličko trochu vázne. Díky orlímu zraku a bodu na mapě sice získáte určitou nápovědu, že se v okolí nachází lákavá odměna, jak se k ní dostat však už musíte zcela sami.
Ve většině případů vám řešení těchto hádanek nezabere příliš času, avšak najdou se i výjimky, kdy budete klidně půl hodiny běhat po okolí a zoufale hledat, jak se k pokladu dostat. To maličko narušuje celkovou plynulost hry.
Tím samozřejmě nemyslím, že by hra byla obtížná, ale občas jsou některé prvky trochu nelogicky umístěné a blbě se hledají.
Na druhou stranu nás nikdo nenutí hledat každý poklad na mapě a je tak jen na vás, kolik času při této činnosti zabijete.
Na druhou stranu je díky tomu celý game play mnohem nápaditější a alespoň trochu rozbíjí určitý stereotyp, do kterého chtě nechtě postupně v průběhu hry upadnete.
Z velké části se totiž opakuje situace z předchozích dílů, kdy se hra z velké části omezuje na objevování nových území a zajímání nepřátelských základen. To samozřejmě hře neprospívá. Naštěstí je zde stále dost zajímavějších úkolů, které se tento stereotyp snaží rozbít, bohužel se jim to ale nedaří na sto procent.
Otevřený svět ano, nebo ne?
Nemalou měrou tomu napomáhá i samotný otevřený svět.
Vývojáři se nás sice z počátku snažili přesvědčit o tom, že svět nové Valhally bude o poznání menší, než tomu bylo u jejích dvou předchůdců, opak je ale pravdou.
Co se týče skutečné rozlohy tak mají vývojáři možná pravdu, ale když k tomu připočteme fakt, že velkou část herního světa v předchozí hře zabírala voda, je Valhalla v určitém ohledu větší, než její předchůdce.
Připravte se tak na další hru mamutích rozměrů, ve které utopíte bezpočet hodin.
S otevřeným světem je spojen i jeden z mnoha nešvarů, které můžeme v podobných hrách pozorovat. A tím je vcelku pochopitelně cestování.
Hra se vám sice bude snažit do určité míry pomoci, dostáváme fast travel, rychlejší cestování pomocí koně, či na lodi, i tak ale strávíte na cestách až nepříjemně mnoho času.
Mapa je sice doslova poseta nejrůznějšími body k objevování, pokud se je však rozhodnete ignorovat a půjdete pouze po příběhové linii, připravte se na to, že v bodě A nasednete na koně, abyste bez jakékoliv další činnosti jeli klidně pět minut (reálných) přes půl mapy k bodu B, kde na vás čeká další úkol.
Právě tyto chvíle celkovému dojmu příliš nenapomáhají a jasně ukazují jednu z hlavních slabin open world her.
Originalita na půl cesty
Autoři se sice tento neduh snaží zachránit celou řadou zajímavých nápadů, kterými se snaží vše maličko osvěžit, bohužel velice často zůstávají na půli cesty.
Příkladem za všechny může mít například možnost vystavět si vlastní vesnici.
Ostatně sami vývojáři se osadou Ravensthorpe ve svých prohlášeních oháněli velice často. Bohužel propojení tohoto místa s vaším hrdinou zůstává opravdu dalece za očekáváním.
Opět tak narážíme na obvyklý neduh Ubisoft her, kdy v nich mnohdy najdeme opravdu zajímavé nápady, které však zůstávají trestuhodně nevyužity.
Sice je fajn, že si můžete svoji vesnici od základu vystavět sami, ve výsledku to ale jen zdržuje.
Vy tak budete muset neustále bloumat po mapě a hledat další a další materiály, abyste mohli postavit tu či onu budovu, ve výsledku to však do hry nepřidává nic extra navíc, byť se vás autoři budou snažit přesvědčit o opaku.
Bylo by fajn, kdyby právě v těchto chvílích měli hráči daleko více na výběr, zda se danému úkolu věnovat, či nikoliv. V případě Valhally to ale zůstává na půli cesty. A tím by se dala pravděpodobně ohodnotit celá hra.
Závěrem
Po grafické stránce a možnostech, které hra nabízí nevychází Valhalla vůbec špatně.
Obzvláště když přihlédneme k faktu, že musí běžet i na konzolích předchozí generace.
Místy je však vidět, že engine již naráží na svoje limity, když k tomu přidáme již tradičně velké množství bugů, kterými jsou nové hry od Ubisoftu pověstné, Valhalla vás pravděpodobně na zadek neposadí.
Pro české hráče navíc přichází nepříjemné zjištění v podobě absence českých titulků, na které jsme si u her od Ubisoftu již zvykli. Navíc u takto velké hry s velkým množstvím textů, by je bezpochyby ocenila velká část hráčů. Bohužel časy se mění a Česká republika není pro Ubisoft evidentně dostatečně perspektivní a tak se s českou lokalizací jejich her musíme na nějakou dobu rozloučit.
Což je rozhodně škoda, právě české titulky by této hře rozhodně slušely a nemalou měrou jí pomohly i v prodejích.
Takto nezbývá než si povzdechnout, připravit si slovníček a pustit se naplno do tohoto vikingského dobrodružství.
Valhalla je ve výsledku vcelku dobrou hrou, která však za sebou táhne odkaz minulosti, který ji ve srovnání vůbec neprospívá.
Pokud tedy hledáte nového Assassína zatlačte slzu tím Valhalla rozhodně není, pokud však toužíte po novém generickém open world rpg, může vás tento kousek na pěkných pár desítek až stovek hodin vcelku slušně zabavit.
Assassin’s Creed Valhalla
Engine: AnvilNext 2.0
Série: Assassin’s Creed
Vývojář: Ubisoft Montreal
Vydavatel: Ubisoft
Platformy: Xbox Series X a Series S, PlayStation 4, Xbox One, PlayStation 5, Google Stadia, Microsoft Windows
