Zcela běžnou otázkou je, co všechno dokáže matka pro své dítě udělat? Lilit si svůj osud nevybrala, ale rozhodně se jím nenechá semlít a bude čelit všem nástrahám světa. Nehledě na to, že se rozezněla stará legenda o konci světa.

Od malé princezny, až po velký sen

Snem každé malé holčičky je stát se princeznou, tou zářivou osobou, která žije v luxusu a užívá si na bálech. Jenže nic není tak černobílé a druhorozená princezna Lilit o tom ví své. Není sice následnicí trůnu, ale vede královská vojska při obraně země. Ačkoliv má předem určené místo, i přesto se jí dvorní intriky nevyhýbají a ona tak musí čelit vrtochům svých nejbližších.

Když se jedná o ni, pevnou ruku zlé matky jdoucí za svými cíli ustojí, jenže když se začne zahrávat s životem její vlastní sestry, všechno se mění. Lilit je možná bojovnice, ale její sestra Ališa rozhodně ne. V jejích očích je křehké stvoření, které si zaslouží obranu.

Lilit je silnou ženou, a proto se rozhodne jednoho dne pod tíhou situace vše změnit. Odměnou jí není nic jiného než útěk od svého dosavadního života, ale to ještě netuší, že v dálce na ní čeká to nejmilejší na světě – nová rodina, manžel a děti. Jenže když už jste jednou na útěku, jako by se před vámi najednou všechny dveře šťastné budoucnosti zavíraly a Lilit tak čelí nejtěžší zkoušce svého života.

Cesta temna a chladu

Na první pohled vás ke knize jistě přitáhne zajímavá obálka s kouzelnou ilustrací, kterou vytvořil ilustrátor Hải Hoàng Trần Sơn. Ta už předem dává čtenáři vědět, že jej nečeká nic jiného než temnota, mráz a chlad, kterými si naše hlavní hrdinka projde, aby ochránila to jejímu srdci nejmilejší, tedy svoji rodinu.

V příběhu ožívá hned několik království, která vládnou svou vlastní magií nebo se naopak obracejí k technologiím. Všechny tyto země jsou opravdu jednoduše nastíněny a snadno čtenářem pochopeny. Lilit patří mezi koňáky, jejichž magie chrání celý národ, ale také dokáže promlouvat s koňmi. Samozřejmostí jsou i vlastní svátky a rituály, které si opravdu užijeme naplno, kdykoliv se v této zemi ocitneme.

Do protivky je zde národ ze severu, jenž je uvězněn v ledové zemi podivným lesem vybírajícím si oběti za průchod skrze nej. Tito lidé jsou silní, hrdí, protože nic jiného se ani nedá v místě bez živé hýřící přírody. Tyto „primitivní“ národy jsou pak v kontrastu ku podivnému vejci, které si létá po obloze a zářivým paprskem sbírá lidi, aby rozšířilo řady národa žijícího uvnitř něj. Hrozba, která nedává nikomu spát a rozděluje mnohé.

Vzácná nekromancie

Překvapuje mne vnitřní síla naší hlavní hrdinky, vše, s čím se musí vypořádat, čím si musí projít a jak stále dokáže stát na nohou. Avšak na druhou stranu je škoda, že se autorka nepustila do hlubšího rozepsání knihy, aby nás více ponořila do příběhu. Ten totiž probíhá na úrovni let, a tak to vypadá, jako bychom sledovali jen střípky z děje, které by si zasloužily více prostoru.

Nemůžeme si tak s Lilit a dalšími důležitými postavami vytvořit nějaké to silnější pouto. Na druhou stranu se jedná o tenoučkou svižnou knížku, která může být takovou vhodně vybranou jednohubkou na zimní večery (nebo večer?). 

Kniha si opravdu libuje v temnotě, je plná nemrtvých, nekromancie, smrti a rozhodně nepotřebuje vyhladit hrany. Autorka se tak nezaleká ani sexu, mučení, ale i děsivého porodu, který dokáže roztrhat ženu na kusy. Už máte asi zhruba představu, do čeho se chystáte?

Přiznám se, že celý příběh na mě působil, že se sebou nechává hrdinka mávat. Neříkám, že to měla jednoduché, v mnohých situacích se mi svíralo hrdlo bezmocí společně s ní, ale jako by ji všechny ty bezvýchodné situace provázely celým dějem a posouvaly jedním směrem. O to více mne překvapil a potěšil konec, kdy jsem v ní konečně viděla opravdu silnou ženu, která si stojí za svým.

Neváhejte také ochutnat trochu z příběhu:

Večer jsem stála nahá ve svém pokoji a vyhlížela na město. Toho dne jsem necítila radost z maličkostí, které místnost zdobily. Mořské mušle naskládané na prádelníku mi připomínaly otce, který je se mnou sbíral. Ani tapisérie znázorňující trubadúry při divoké jízdě na koních mě dnes nepotěšila. Měkká přikrývka přehozená přes postel mě nelákala ke spánku, ačkoliv se mi nohy třásly únavou. Bolest mi bránila byť si jen sednout. 

V trůnním sále matka jen sykla: „Svlékni se.“ 

Bez mrknutí jsem ji poslechla. Věděla jsem, co bude následovat. Ruce nad hlavu a uložit instinkty k spánku. Upřít pohled před sebe na kamennou stěnu a opustit v myšlenkách místnost. Toulat se ve snech, daleko odtud. 

Kolik takových výprasků už jsem od dětství absolvovala? Každý pohyb, ruka snažící se chránit tělo či výkřik by znamenaly ránu navíc. Moje sestra zažila výprask jen jednou. Chránila tenkrát mě. Od té doby si dávala velký pozor, aby se matce neprotivila zjevně. Ališina vychytralost s lety rostla, a stala se tak mou ochránkyní stejnou měrou, jako tomu bylo obráceně. Sestra si našla svou vlastní cestu

– strana 14, 1. kapitola: Královská svatba

Najít knihu točící se kolem nekromancie není jednoduché, několik jich objevíte, ale většinou jako by autoři fantasy chtěli psát o živých věcech, které nebudou čtenáře tolik děsit. Právě proto jsem ráda, že se k volbě tohoto tématu uchýlila dokonce česká autorka. Je potěšením číst takovéto unikáty, které se chtějí vyčleňovat z té skupiny podobných děl, kdy jednu dobu se píše díky čtenářským preferencím o upírech, další dobu o dracích, aby se pak našlo další a další jednotné téma.

Pokud hledáte nějakou příjemnou jednohubku, která se nebojí pustit ani do sexu či násilí, ale zároveň v sobě nese poselství lásky a vlastně i špetku šílenství, pak sáhněte právě po knize A v ní stín.

Kateřina Hurtová – A v ní stín

Vydal: Nakladatelství Gorgona, 2018

Obálka: Hải Hoàng Trần Sơn

Ilustrace: Petra Saibová

Počet stran: 222/ měkká vazba

Doporučená cena: 285 Kč