Divoce se proháníte lesem. V srsti se vám odráží lesk luny a po boku máte zbytek smečky. Nedaleko před vámi zdrhá zatím dýchající gáblík. Už jen pár skoků. Jste pohlceni adrenalinem a extází z lovu! Nebohá kořist je na dosah a vy se připravujete ke skoku!
Hru vytvořilo Cyanide studio (Unreal Engine 4), které má na svém kontě tituly jako je např. Space Hulk, Blood Bowl nebo Call of Cthulhu.
Studio se dlouhodobě vyznačuje kolísavou úspěšností svých titulů a Werewolf: The Apocalypse v smutném trendu pokračuje.
Werewolf: The Apocalypse – Earthblood (WTAE) na PC běží velmi dobře i na starších sestavách. Podle testů dsogaming.com dokonce hra zvládla stabilních 30 fps i na GTX690.
Během celého hrání jsem nenarazil na sebemenší bug a na mid a high end PC sestavách se výkon hry drží na 140+ fps. Akce je tedy příjemně plynulá.
Tento kousek si tedy můžete zahrát opravdu téměř na všem. Vizuální stránka hry samotné rozhodně ale nepatří do rubriky „kulervoucí“.
Ó velký taťko-mamko zachraň nás!
Děj WTAE je zasazen do universa hororového stolního rpg World of Darkness (WoD). Vychází ze stejnojmenného rozšíření WoD z roku 2000 (vydáno White Wolf Publishing Inc.).
Zápletka hry se odvíjí od konfliktu mezi třemi kosmickými silami – Wyrm (zánik a ničení), Weaver (vytváření reality) a Wyld (životní síla, počátek, vznik). Weaver se stane příliš mocným a rovnováha mezi hlavními hybateli je narušena.
Wyrm, který se má starat o balancování sil mezi těmito entitami, prostě a jednoduše zcvokne a začne ničit všechno a všude.
Jak to vypadá ve výsledku? Wyrm ovlivňující lidské mysli stvoří obrovský korporát Pentex. Ten se žene za ziskem a ničí vše, co mu přijde do cesty. A hlavně tedy Matku/Taťku přírodu (pana Wylda).
A v tuto chvíli na scénu přicházíte vy! Mocný výtvor sil přírody – vlkodlak (garau, chcete-li) Cahal.
Vlkodlaci věří, že jsou stvořeni Gaiou (tu zde můžeme chápat jako jednu z forem Wyld) na ochranu života přírody.
Vaším úkolem je zastavit Pentex a masovou destrukci země.
Většinou společnosti jste naneštěstí však vy a všichni vám podobní považováni za eko-teroristy. To vám opravdu nic neulehčuje.
Jako vlkodlak patříte ke druhu, který je na pokraji vymření. Celý setup hry má tedy dost depresivní a zoufalý nádech marnosti přesně jak byste od světa WoD čekali.
Počkat… opravdu?
Horská dráha plná emocí aneb Razzies pro každého!
Hlavními rysy WoD universa je temnota, beznaděj, boj o holý život (často marný) a snaha o zachování alespoň kapky lidskosti, i když jste ta nejhorší stvůra, která denně páchá nemyslitelná zvěrstva a k snídani baští koťátka a štěňátka atp.
Každý moment v tomto světě by měl být přesycen těmito pocity.
WTAE se o to snaží už od začátku. A naneštěstí po několika minutách mu dochází dech a do konce hry už to je spíš mrtvolný chrapot.
Použiji zde srovnání s hrou Vampire: The Masquerade Bloodlines. Zde se hráč probere do temného světa noci.
Neví nic a vše je mu pomalu vysvětlováno. Vše je objevováno z pohledu „mlíčňáka“, kterému se ještě ani nezacelily rány po zubech na krku.
Právě tento postup vývojářům poskytuje prostor pro stavbu atmosféry a pro pomalou gradaci. Díky tomuto začátku má hráč možnost si pomalu vytvářet vztahy a vazby na různá npc, se kterými interaguje.
Zkrátka a dobře jste schopni i jako hráč, který nezná předlohu a nečte veškeré info ve hře, nasát atmosféru toho či onoho universa.
Ve WTAE rovnou začínáte jako badass vlkodlak, který má manželku, dítě, starého kámoše vlka (těch je prý už opravdu málo) a k tomu moudrého alfasamce, vůdce, který vám říká co dělat.
V prvních několika minutách zažijete X zvratů a dozvíte se několik kusých informací, které (pokud nejste fanda a znalec předlohy) vám skoro nic neřeknou. Následně jste vhozeni do akce. Posekáte pár nepřátel a šup, je tady intro.
Celé to ale působí nemastně a neslaně, protože vy si sotva stihnete zapamatovat jméno vaší postavy, natož jména ostatních npc.
Ano, je možné vtěsnat gradaci a rychlé vytvoření nějakého vztahu k postavám do relativně krátkého časového úseku, ale to vyžaduje vynikající scénář, nějakou opravdu „silnou“ situaci a skvělé herecké výkony.
WTAE nemá ani jedno.
Co se důvěryhodnosti a herectví jednotlivých postav týče, zde hráč narazí úplně stejně jako při výše popsaném očekávání hutného děje. Možná i hůř.
Všechny charaktery působí plytce a ploše. Dokonce zde nemáte ani pocit, že byste hráli za opravdu pořádného geroje. Při občasném zaslechnutí rozhovorů máte pocit, že se baví pohádkový „Doktor von Zlo“ se svojí kopií. Bossové a „důležitější“ postavy pak znějí jako klasičtí „záporáci z planety Evil“. A to je jeden z těch lepší zážitků.
Celkový grafický vzhled hry působí na dnešní poměry zastarale a například animace chůze postav vypadají jako ve Vampire: The Masquerade – Bloodlines. Jsem si úplně jistý, že jsou stejné. Stejně špatné.
Rip and tear nebo pšt a kous, dokud skript neřekne jinak
WTAE je kombinace hack and slash, stealth a rpg.
Cahal má tři hratelné formy. V lidské podobě probíhají rozhovory a interagujete s technikou.
Jako vlk se plížíte kolem a potichu mažete jednoho nepřítele za druhým nebo sbíráte vzpomínky a ozvěny duchů přírody, vašich přátel atd.
Crinos je název podoby, kterou používáte ke „zmasení“ hord zaměstnanců Pentexu a ano, tady přichází trocha zábavy.
Prostředí, ve kterém se pohybujete, se občas mění (Severní Amerika, Nevada), ale vždy se jedná o skoro stejné prostory, stejné kulisy se stále stejnými jednotkami nepřátel.
Mise většinou začínáte ve stealthu. Čistíte místnost po místnosti a prokousáváte se hordami nepřátel. Mise jsou velmi repetetivní a téměř všechny probíhají následovně.
Vlezete do arény, několik npcček sejmete ve stealthu, vyřadíte z provozu nějaké kamery a alarm (pokud tohle uděláte, máte o jednu vlnu „badguyů“ méně v nadcházejícím combatu) a pak vám většinou skript řekne „a teď buď badass vlkodlak a ze zbytku nadělej sekanou!“. V tu chvíli jde všechno stranou a začíná ta „pravá zábava“.
V Crinos formě si začnete hru relativně užívat, protože kdo by nechtěl být velký chlupatý řezník s mega drápy, které lehce nakrájejí i pěkně tlusté plátování.
Nicméně i zde jsou faktory, které vám budou hru znepříjemňovat.
Combat není úplně plynulý a vy často musíte útoky časovat, což v záplavách nepřátel není úplně jednoduché. Rozhodně se zde nebavíme o promyšleném timingu jako u „souls like“ her.
Máte k dispozici dva možné bojové styly. V prvním jste silní, odolní a sakra pomalí a ve druhém více agilní, vaše útoky jsou o poznání slabší a dostáváte větší pecky.
Přepínání mezi nimi je ale pomalé, působí ztuhle a to na plynulosti souboje opravdu nepřidává.
K tomu máte do vínku několik schopností jako je heal, charge a roar. Anihilací nepřátel plníte svůj rage bar a jakmile víko na jeho vršku začne poskakovat, můžete odpálit ultimátku.
Ta z vás udělá skutečnou krvelačnou bestii (větší damage a odolnost a menší pravděpodobnost stunlocku)
Hráč má k dispozici i dovednostní strom, který jen drobně upravuje vaše schopnosti. Ve výsledku spíš působí jako něco, co bylo vývojáři dodáno „aby se neřeklo“.
Když opomeneme opakující se arény, stále stejné nepřátele a špatnou umělou inteligenci, combat je asi to jediné, co vás ve hře může udržet. A díky hudebnímu podkladu od Alien Weaponry si bitku sem tam i užijete.
Kytarový nářez!
Téměř celý hudební podklad vytvořil Henry-Pierre Pellegrin (H-Pi), který v minulosti s Cyanide studiem již spolupracoval (Aarklash Legacy, Tour de France atd.).
Výjimku tvoří dvě skladby od již zmíněných Alien Weaponry (Kai Tangata a Raupatu).
Metalový styl vhodně podbarvuje combat sekvence a podtrhuje ten správný bestiální pocit, který ze soubojů chcete mít. Není to BFG Division ani Rip and Tear, ale pokud jste fanoušky kytarové hudby, bude vás bavit.
Čekání se prodlouží
Co dodat závěrem? Snad jen fakt, že na další hru s vlkodlaky ze světa WoD budeme asi čekat dlouho, protože tento titul ji cestu ke vzniku opravdu neusnadní.
WTEA je sice plný odkazů na temný universe, ale pro běžného hráče jsou většinou nepochopitelné. Pojďme doufat, že alespoň pokračování Bloodlines 2 dopadne lépe.
Werewolf: The Apocalypse – Earthblood (WTAE)
Původní datum vydání: 4. února 2021
Vývojář: Cyanide
Engine: Unreal Engine 4
Autor: Martin Ericsson
Platformy: PlayStation 4, Xbox One, PlayStation 5, Xbox Series X a Series S, Microsoft Windows
Vydavatelé: Nacon, Bigben Interactive
