Watch Dogs: Legion přichází jako odkládané a bolestivě tvořené pokračování legendární hackerské série. Tentokráte se přesouváme do moderního Londýna blízké budoucnosti v příběhu, který vykrádá filmové hity.
Série Watch Dogs je s námi bezmála již šest let. Dočkali jsme se výborné jedničky, na kterou jsme byli všichni šíleně natěšení a která slavila rekordní prodeje.
Druhý díl byl rovněž velmi očekávaný, nicméně také kvalitnější než jednička. Avšak po zklamání z chyb v prvním díle prodeje dvojky netrhaly zrovna rekordy.
No a nyní přichází Legion, další nahlédnutí do světa hackerů, který je však tak trochu zanedbaným dítětem od tatíků z Ubisoftu, kdy se krčí ve stínu srovnání s opečovávanějšími bratříčky sérií Assassin’s Creed a Far Cry.
A i přes tyto sourozenecké nešvary Watch Dogs: Legion dostal do vínku celou řadu změn.
Nádherný i temný Londýn blízké budoucnosti s pár grafickými masařkami
Série Watch Dogs je hráči uznávaná také díky propracovanému světu, do kterého je příběh zasazen.
Pokud se nenecháte uhánět úkoly, budete si cestování Londýnem vychutnávat plnými doušky. A to ať se budete pohybovat pěšky nebo městem projíždět autem.
Často se zastavíte a budete se kochat ztvárněním architektonických památek, zastavíte se na Tower Bridge přes řeku Temži a nebo se budete toulat Westminsterem nedaleko Buckinghamského paláce.
Temně dystopický Londýn vám prostě ukradne duši.
Ulice, osvícené přepálenými hologramy a neonovými světly, jsou plné lidí, kteří na sebe interagují, nad hlavami vám létají bdělé policejní drony, kolem do tmy září okna hospod a restaurací, jež lákají vstoupit a ochutnat místní pivo nebo si zahrát šipky.
Jen škoda, že ostatní budovy jsou nepřístupné a na první pohled izolované v rámci engine od interakce.
A když už jsme u těch dopravních prostředků, krom standardních (většinou elektromobilů) aut (kdy nestandardně snad všechny jsou řízeny neviditelnými řidiči), můžete nastoupit i na nákladní drony nebo do policejních člunů na Temži.
Za zmínku stojí i dabing londýňanů. Pokud máte rádi britskou angličtinu, případně slang, budete spokojeni.
Jednotlivé postavy dle svého původu nebo sociálního postavení mluví různými dialekty a ucho fanouška jásá.
Devět miliónu obyvatel Londýna je ve Watch Dogs: Legion definováno jako multikulturní společnost, a to jak po stránce barvy pleti, tak i sexuální orientace. Tvůrci dokonce zašli tak daleko, možná ve vztahu k současnosti, že běloši tvoří ve většině částí Londýna menšinu obyvatel.
Pominete-li grafické zpracování Londýna, obličeje postav a jiné textury se tak úplně tvůrcům nepovedly. Při jejich sledování máte pocit deja vu směrem pár let zpátky a totéž vás čeká u animací pohybu postav.
Nepotěší ani pomalejší dokreslování textu a rozmazaným pozadí v dálce dohledu a ani znatelný propad fps a trhání obrazu při jízdě autem.
Příběh, který je povědomý
Příběh se točí kolem hackerské skupiny DedSec, která má na svědomí řadu nedávných bombových teroristických útoků v srdci Anglie.
Stáváte členem této organizace a vaším hlavním úkolem je napravení jména organizace, která se brání přisuzování těchto činů.
A tak nějak se z toho stane i svržení vládnoucí režimu.
Celý Londýn drží pevně v železné pěsti totalitně militaristická organizace Albion, v jejímž čele stojí sociopatický žoldák Nigel Cass.
Je tedy nasnadě, že vám to nepůjde zrovna lehce, ale naštěstí nejste na vše sami, záda vám kryje londýnská buňka DedSec, její vedoucí Sabine a umělá inteligence Bagley.
Hledání nápravy reputace nepomůže ani okamžité zpřísnění bezpečnostních pravidel v Londýně, kdy ozbrojené bezpečnostní složky mohou zastřelit kohokoli bez důkazů i soudů.
Krom totalitní vlády „na povrchu“ města v Londýně bují i ilegální podsvětí, které má pod palcem Bloody Mary Kelley.
Zvesela se zde obchoduje s otroky, bílým masem a nebo orgány.
Pokud jste hráli jiné hry od Ubisoftu, například výše zmíněné Assassin´s Creed nebo Far Cry, budete mít pocit, že jste si nazuli dobře známé boty, které jsou vám pohodlné a vlastně je už znáte. Otázkou je, zda to pro vás bude výhoda.
Rekrutuji, rekrutuješ, rekrutujeme
Všech devět milionů obyvatel multikulturního Londýna je vám plně k dispozici. Jedním z hlavních lákadel hry je právě možnost kteréhokoli muže, ženu nebo jiné pohlaví sledovat, odhalovat skryté stránky osobností a rekrutovat pro DedSec.
Díky této možnosti se Watch Dogs: Legion vlastně oprošťují od herního principu jedné hlavní postavy a hlavní postavou hráče se stává společenství, organizace DedSec jako celek.
Skrze charakterovou, vizuální a dovednostní odlišnost jednotlivých obyvatel Londýna můžete tak rekrutovat, stát se jím, jí, tím, kohokoli, koho přesně potřebujete na splnění dalšího kroku ve svém tažení za rozkladem režimu a nebo úspěchu vedlejší mise.
Každá postava má své negativní i pozitivní vlastnosti, jako jsou stealth, parkour, boj na blízko, hackování apod.
Potřebujete se dostat do kancelářské budovy naproti přes ulici? Zrekrutujete si člena ochranky. Hodí se vám ovládnout stavební dron? Pak potřebujete stavebního dělníka. Právník zase pomůže vysvobodit člena vašeho týmu pokud skončí ve vězení.
Navíc, jako odměnu za získání jednotlivých čtvrtí z područí systému, získáte ještě speciální charaktery.
Bohužel ona proklamovaná pestrost charakterů a jejich vlastností, která přímo vybízí k různorodým kombinacím a kreativnímu využití, zůstává tak nějak napůl ladem, protože v průběhu hry si odladíte svůj tým a následně nemáte už moc snahu rekrutovat další členy z řad obyvatelstva.
Zajímavým prvkem hraní skrze rekrutované postavy je tzv. „permamentní smrt“. Tento herní mód vám okoření život či spíše umírání členů vašeho týmu.
Při jeho zapnutí nad vašimi rekruty začne viset pomyslný Damoklův meč absolutní smrti, tj. pokud o ně ve hře přijdete, tak definitivně a nepomůže vám žádné nahrání starší uložené pozice. Prostě musíte v misi pokračovat s jiným charakterem.
Možnost permamentní smrti jde kdykoliv během hry vypnout. Zde bude záležet, zda vás bude celý mechanismus rekrutování a používání celého spektra postav bavit a nebo ne. Protože pokud mód necháte vypnutý (defaultně je nastavení off), jste schopni hru projít pouze s jedním charakterem a ignorovat tak onu variabilitu.
Ono navíc když se mise tak nějak nepovede, člen vašeho týmu nemusí hned zemřít, pokud se nedopustí při jejím plnění drsného násilí, může skončit jen v útulné cele, ze které se dostane právě za pomoci dalšího člena vašeho týmu, výše zmíněného právníka.
A u permamentní smrti hráčům autoři nachystali ještě jeden háček. Pokud si mód na začátku nebo během hry aktivujete a následně vypnete, již nejde znovu zapnout. To můžete až při začátku úplně nové hry. Takže pozor na experimentování.
Soubojový systém
Pokud jste fandové stealth akce, budete téměř spokojeni. Rozdíly v přístupu stealth a nonstealth jsou znatelné na první dobrou.
Pokud se k nepříteli přiblížíte potichu zezadu, tak ho zneškodníte jednou ranou.
Avšak pokud přitančíte v jeho zorném poli, už jste nuceni bojovat na blízko, útočit, prolamovat protivníkovy obranné bloky, uhýbat se.
Nepřátelé reagují na vaši aktivitu, tudíž dokud jim s nadsázkou nešlapete po hlavě a neprovokujete, jejich zbraně zůstávají v pouzdrech nebo skloněné. Stejně tak reagují na tasení vaší zbraně. A tohle jsou detaily, se kterými už můžete kalkulovat pro vaší stealth strategii.
Nicméně pokud narazíte v převleku na někoho, kdo by byl schopen vás logicky identifikovat, např. potkáte převlečení za zaměstnance ochranky dalšího člena firmy, tak jste záhy odhaleni, protože sice máte stejný mundůr, ale cizí obličej.
No a pokud vás nebude bavit stealth, pořád můžete nepřátele kosit starým dobrým third-person způsobem krytí a agresivní střelby.
Soundtrack
Soundtrack, ať už je to hudba doprovázející vás při hře, nebo třeba i poslech rádia, je hodně povedený.
Potkávají se zde žánry moderního popu, elektronické hudby nebo rapu. Jednotlivé stopy jsou dobře namíchány a přiřazeny k dění na obrazovce a hudba je snadno poslouchatelná i mimo hru, což není u většiny soundtracků samozřejmostí.
Závěr
Watch Dogs: Legion je sandboxová hra se všemi výhodami i nevýhodami co k tomu patří.
Hodně vás bude bavit atmosféra Londýna a nejspíš strávíte hodně času zkoumáním jeho uliček a staveb.
Oproti tuctovému příběhu stojí zajímavé rekrutování obyvatel města, které se může po nějaké době stát stereotypním.
Na hráče čekají záludnosti v podobě nedoladěných bugů, ale i chyb v grafice a padání fps při jízdě autem. Nicméně jsou to věci, které řeší vydané updaty a hru tak s trochou trpělivosti pokazit nemohou.
Přidejte povedené boje, zajímavý soundtrack a dostanete hru, která není mega hitem, jež vás srazí do křesla, ale pohodovku, která vás bude bavit, zvlášť když jste fanda série.
Watch Dogs: Legion
Návrhář: Clint Hocking
Série: Watch Dogs
Platformy: PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One, Xbox Series X a Series S, Google Stadia, Microsoft Windows
Vývojáři: Ubisoft Toronto, Ubisoft San Francisco
Vydavatelé: Ubisoft, Ubisoft San Francisco
