Diablo, legenda a stále nepřekonaný král akčních hack-and-slash RPG. Ostatně, stačí se podívat na jeho třetí díl, který se na trůnu vyhřívá již od roku 2012 a stále zůstává neporažen. Nyní však přichází nový vyzyvatel, který se vytasil se skutečně těžkým kalibrem v podobě licence značky Warhammer.
Na svědomí ji má o francouzské vývojářské studio Eko Software, které dalo už dalo vzniknout například titulu How to Survive. Nyní nás však zvou do srdce Starého světa, na kontinent poznamenaný Velkou válkou proti Chaosu. Na svých cestách se mimo jiné podíváte i do prokletého města Praag a dalších ikonických lokací, které tento rozsáhlý svět nabízí. Zkrátka a dobře, pro fanoušky světa Warhammer Fantasy Battles skutečně velké lákadlo, které si nenechají jen tak ujít. Stojí však Warhammer: Chaosbane skutečně za to, nebo se jedná jen o další titul, který bude těžit ze známé značky?
Vítejte ve Starém světě
Bohužel již teď mohu říct, že v případě této hry bude platit spíše ta druhá možnost, i když se nedá říct, že by se vývojáři vyloženě nesnažili. Chaosbane tak sice zabaví a pravověrní fanoušci Warhammeru mu bezpochyby odpustí nejednu chybku, rozhodně však nečekejte zázraky, díky kterým by tato hra snad obstála ve srovnání s legendárním Diablem. To už ale maličko předbíháme…
Warhammer: Chaosbane přitom minimálně z počátku nevypadá vůbec zle. U her, které využívají licencí známých značek, vždy velice záleží na tom, zda hra dokáže oslovit i ty hráče, kteří s daným “světem” zatím nepřišli do styku. V tomto ohledu si Chaosbane nevede vůbec špatně.
Nabízí sice jednoduchý, ale vcelku pochopitelný příběh, ve kterém nebudou mít problém se orientovat ani naprostí nováčci, kteří s Warhammerem zatím nepřišli do styku. Naopak pro fanoušky a znalce značky tato hra ukrývá celou řadu odkazů, které dodávají na atmosféře a prohlubují celkový dojem ze hry.
Vývojáři nás zavádí do období po invazi Chaosu, kdy se císařská armáda pod vedením Magnuse opět vydává do boje. Vítězství je na dosah, avšak za jakou cenu. Magnus je proklet a je na vás, abyste zjistili co se ve skutečnosti stalo a pokusili se vládce a potažmo s ním i celý svět zachránit. Chaos se však jen tak lehce nevzdává a vy se tak připravte na pořádnou řež…
Válečník, či čaroděj?
Naštěstí se vtělíte do jednoho ze čtyř předem připravených hrdinů, kteří by měli odolat i těm největším hordám nepřátel. K dispozici tak je válečník Konrad, mág Elontir, trpasličí bojovník Bragi a elfka Elessa. Každý z nich nabízí trochu odlišnou hratelnost, ale asi už tušíte, že u podobně stavěných her nejsou rozdíly kdo ví jak velké a z podstatné části jde především o efekt. A tak vás ani zde nemá prakticky co překvapit. Jedinou větší výjimkou je kouzelník, jenž dokáže na dálku ovládat poslední vyvolané kouzlo.
Je možná maličko škoda, že se vývojáři nerozhodli dát hráčům při výběru a tvorbě postav větší volnost. Postavy jsou předem dané, prakticky bez jakékoliv možnosti úpravy. Ta přichází až v samotné hře, kdy si levelováním odemykáte nové schopnosti. Avšak i ty jsou značně omezené a nedá se ubránit pocitu, že kdyby je autoři hry zcela vypustili, prakticky nic by se nestalo.
Ačkoliv tedy rozdíly v hratelnosti nejsou kdo ví jak velké, patrně se stejně nevyhnete tomu, abyste si hru prošli znovu s některou jinou postavou. Vděčit za to můžeme především pomyslným “trofejím”, které si pro nás vývojáři připravili a tím tak především sběračům archievementů notně prodloužili strávenou dobu u této hry. Zda to budete považovat za klad, či zápor, nechám již zcela na vás.
Je to Diablo, či ne?
Do této chvíle nevypadá Chaosbane vůbec zle a slibuje vcelku slušnou porci zábavy. Problém nastává ve chvíli, kdy si odmyslíme příběh, atraktivní prostředí Warhammeru a zaměříme se na samotné herní mechanismy a úkoly, které na nás čekají. Aktuální novinka spadá mezi klasické izometrické RPG tituly, které jakoby z oka vypadly již zmíněnému Diablu.
Těchto podobností je však v případě této hry celá řada. Což samozřejmě nemusí být nutně špatně, ostatně, na co měnit něco co dobře funguje. Na druhou stranu se pak nedá ubránit pocitu, že je Warhammer: Chaosbane pouhou kopií krále tohoto žánru.
A věřte, že tento pocit ve vás bude každou chvíli sílit. Vývojáři z Eko Software tak z Diabla přebrali nejen celou řadu klíčových herních mechanik a celkový tón hry, ale prakticky i celý interface, včetně jeho ovládání, který má nápadně blízko ke konzolovému Diablu.
Pokud tedy máte již Diablo za sebou, budete se i u Chaosbane cítit jako doma. To na jednu stranu bezpochyby nejeden hráč ocení, přesto si troufám tvrdit, že by se přeci jen mohli autoři trochu víc snažit a dodat více své invence. Obzvláště u hry, která stojí takřka to, co klasické AAA tituly.
Dokolečka, dokola
Největším lákadlem hry bude patrně samotná hratelnost, tedy alespoň co se úvodních pár hodin týče. Feeling ze hry je na velice podobné úrovni, jako v případě Diabla, ve kterém hrají prim questy, zabíjení nepřátel a loot.
Bohužel naprostou většinu času z cca deseti až dvaceti hodinové kampaně, která je rozdělena do 4 aktů, strávíte v kobkách a katakombách, které vcelku záhy začnou působit hodně podobným dojmem. Hře tak chybí větší pestrost lokací, které by alespoň malým způsobem narušili monotónnost ponurého podzemí.
Celkovému dojmu bohužel nepomáhají ani samotné questy. Zatímco během úvodních dvou, třech hodin bude Warhammer působit vcelku svěžím a zábavným dojmem, s přibývajícím časem jej vystřídá určitá repetetivnost, kdy se úkoly společně s prostředím začnou trochu nepříjemně opakovat.
Hra se tak vcelku rychle okouká a vy tak nebudete mít sebemenší potřebu se k této hře vracet. A právě to je společně s pocitem, že hrajete pouhý a hodně zjednodušený klon Diabla pravděpodobně největší problém této hry.
Ve více lidech se to lépe táhne
Pokud bychom však měli něco vyzdvihnout, tak je to dostupná lokální kooperace, která vám dává možnost zahrát si Chaosbane na jednom zařízení až ve čtyřech lidech. A jelikož i zde platí čím víc, tím líp – máte se na co těšit. Ostatně, znáte něco lepšího, než vyrazit s pár kamarády rozsekat pár přisluhovačů Chaosu? A tak bude právě lokální koop společně s klasickým multiplayerem, který zde samozřejmě nesmí chybět, jedním z nejlepších prvků, které tato hra nabízí.
Bohužel kromě kooperativní režimů a relativně krátké kampaně, Chaosbane nenabízí moc důvodů, proč se k této hře vracet. Můžete sice vyrazit na expedice na stará známá místa, či se zabavit v režimu Boss Rush, v němž budete kosit „bossy“ z příběhového režimu, avšak tentokrát s časovým limitem, to je ale v podstatě vše. Vývojáři sice již slíbili nějaký ten obsah do hry navíc, výraznější změnu bych však přeci jen neočekával.
Je to vážně tak špatné?
Dle předchozích řádků, by se snad mohlo jevit, že se nám právě do rukou dostal jeden z největších propadáků roků. Naštěstí tomu tak není, jen tento kousek nenabízí nic, kvůli čemu bychom si jej měli zapamatovat.
Celkové technické zpracování rozhodně není na špatné úrovni a vše běží vcelku bez problémů, bez výraznějších propadů. Grafika vypadá na první pohled vypadá opravdu pěkně a ostudu Warhammeru rozhodně nedělá.
Největší problém této hry je tak její repetetivnost a celkový feeling, který z ní dělá pouhý klon slavnějšího Diabla, který však oproti Chaosbaneu nabízí mnohem víc. Posledním hřebíčkem do rakve je startovní cena, která zcela neodpovídá tomu, co za své peníze dostaneme. Warhammer: Chaosbane totiž rozhodně nepatří mezi AAA tituly i když se tak snaží tvářit.
V případě této hry se tak rozhodně vyplatí počkat až cena maličko spadne, za 500-700 nabídne vcelku slušnou porci zábavy, kdy svých peněz nebudete muset litovat. Zatím se však Chaosbane s klidným srdcem doporučit nedá.
Warhammer: Chaosbane
Vývojář: Eko Software
Žánr: Akční RPG
Platformy: PlayStation 4, Microsoft Windows, Xbox One
Vydavatelé: Games Workshop, Bigben Interactive
