- Reklama -

Ceony Twillová právě absolvovala školu pro nadané kouzelníky. Když do domu jejího mistra Emeryho Thanea vpadne mocná kouzelnice a vytrhne mu srdce z hrudi, dívka neváhá a vydává se na neuvěřitelnou cestu za jeho záchranou. Aby mu pomohla, musí vstoupit do komor kouzelníkova stále bijícího srdce a odhalit zákoutí jeho duše…

Dobrodružný příběh pro mladé čtenářky

Ceony je premiantka magické školy, která vzešla z chudších poměrů, ale vlastní snahou a také s pomocí anonymního dárce stipendia dosáhne na vzdělání, které jí umožní stát se kouzelnicí. Zbývá si vybrat materiál, s nímž bude navždy pevně spojena. Přestože se ale chtěla stát tavičkou pracující s kovy, školní rada jí přidělí papír, pro ni naprosto zbytečný a nezajímavý.

Je nucena nastoupit do učení k mistru Emerymu Thaneovi, podivínskému mladému samotáři. Jak se ale záhy ukáže, mistr není tak nesnesitelný a neschopný, jak se na první pohled zdálo, a stejně tak papír není tak nudný a podřadný materiál.

Jenže pak do poklidného učňovství vtrhne žena Lira a doslova vyrve mistrovi papírových kouzel srdce z těla. Ceony musí v krátícím se čase jeho srdce získat zpátky a vrátit je na správné místo…

Jestli chcete sáhnout pro young adult knížce, která je určená spíše mladším čtenářkám, je Mistr papírových kouzel dobrou volbou. Ovšem užijí si to i ti, kdo mají rádi žánr jako takový, baví je magie a holdují spíše náznakové než otevřené romanci.

„Papír je úžasné médium, ale v posledních letech ztratilo na oblibě. S pouhými dvanácti praktikujícími mágy jsme v této disciplíně nuceni navýšit počet učňů. Je mi líto.“

Líto to bylo především Ceony. Ta slova jí zlomila srdce a teď, když stála před branami doupěte magistra kouzel Emeryho Thanea, litovala, že se jí úplně nezastavilo. „Uvrhli mě do pekel,“ zamumlala.

Prvotina, ale s dobrým nápadem

„Nepodceňujte hodnotu dobré zábavy, Ceony. Opravdu dobrá zábava není nikdy zadarmo a všichni po ní touží.”

Začnu tím méně povedeným. Kniha je v detailu často neostrá a málo sevřená, v tomto smyslu by jí prospěla pečlivější editorská práce. Také se setkáváme s nevyváženým rozložením děje. Samotný “úvod”, nebo prostě první část, má trochu přestřelenou stopáž. Zároveň má člověk pocit, že se s charaktery na takto štědrém prostoru neseznámil dostatečně na to, aby v následujícím ději doopravdy krvácel s nimi. Druhá část je ale velmi dynamická a chytlavě napsaná, takže si pomalejší rozjezd naprosto vynahrazuje.

Postavy čerpají ze známějších stereotypů a budují čtenářsky vděčné vztahy. Tahounem a vypravěčem příběhu je studentka, která navzdory nepřízni osudu dokončila školu, ale přesto nemůže dál studovat obor, který by chtěla. Vedle ní se objevuje na první pohled bláznivý a světu uzavřený mladý mistr, který se ukáže být nesmiřitelným bojovníkem proti zlu, ale zároveň je jím poznamenán: pro nás objekt budoucí romance.

A proti nim stojí spolek temných krvežíznivých čarodějů reprezentovaný krásnou a zrádnou ženou, která s hlavní hrdinkou bojuje o mistrovo srdce – a to doslova.

Prostředí je načrtnuto jen sporadicky, ale víc vlastně nepotřebujeme. Pochopíme z něj, že se nacházíme v alternativní viktoriánské Anglii na počátku dvacátého století a zcela přirozeně vykresluje terén příběhu bez nadbytečného zabíhání do podrobností.

Zvedla zpocenou ruku a přitiskla ji na papír položený na židli. Zavřela oči, zaskřípěla zuby a pronesla: “Hmoto lidmi stvořená, povolává tě tvůj tvůrce. Připoutej se ke mně, jako i já se k tobě váži po dobu všech svých dnů, dokud mě nezastihne smrt a v prach se neobrátím.“ 

Musím se ale rozhodně zmínit o konceptu samotné magie. Existují zde magické školy, které pracují s lidmi vytvořenými materiály: s ocelí, sklem, papírem, ale i gumou a umělou hmotou. Ve chvíli, kdy si člověk některý materiál zvolí a je s ním spoután, už nemůže nikdy magicky použít materiál jiný. Existuje také takzvané krvepoutačství, neboli využívání lidského těla jako materiálu.

To je černá magie, potlačovaný, ale pro průběh příběhu důležitý obor. Kontrast umění křehkého bělostného papíru a krvavého otevírání těla je tak obzvláště výrazný.

Labyrint srdce, papír a krev

Děj je přímočarý a nijak komplikovaný a musíme se smířit s tím, že české anotace z něj prozrazují až nehezky mnoho. Ceony je velice nadaná, a to jí pomáhá splnit nepravděpodobný úkol porazit Liru a vrátit srdce Emerymu do hrudi. Společně s několika velice šťastnými náhodami to malinko ubírá na věrohodnosti příběhu, ale nikde to doopravdy neskřípe.

Romance jako nutná součást žánru je tu vložena skoro nadbytečně, ale alespoň zřetelně ukazuje na vývoj hlavní hrdinky. Je naštěstí jen naznačená a její rozvíjení je věcí budoucího děje, takže kniha není přeslazená. I tak pro mě mohlo zůstat u uvěřitelnější odpovědnosti nebo vztahu cti a loajality. Možná protože jsem ale dospělá čtenářka. A taky protože jsem nečetla navazující díly, které s vybudovaným vztahem slibují dělat neokaté věci.

Jestli jsem psala, že děj je jasně ložený, musím férově také zmínit, že v detailu je příjemně nepředvídatelný, ať už je to využíváním papírových kouzel, humornými dialogy mezi protagonisty a rozuzlením v podobě závěrečného střetu. Příběh je vyprávěn dílem šikovně vsunutou retrospektivou, která se také jen tak jinde nevidí.

Na začátku se seznamujeme s nutným prostředím, postupně jsou některé skutečnosti ze života postav vysvětleny příběhovým obloukem a to díky všetečnosti samotné Ceony šmejdící po Emeryho domácnosti, tak i následnou poutí Ceony.

Její cesta je neobyčejná, neboť navzdory nepřítomností opravdového Emeryho se hlavní charaktery nově a do hloubky seznamují. Dozvídáme se na malém prostoru opravdu hodně podrobností a zároveň to nepůsobí přeplácaně a divně. Zde je záměrně budován jejich vzájemný vztah a jak se nám odhaluje Emeryho skutečné já, samotná Ceony prochází svou nenápadnou proměnou.

Ale pozor. Knížka není vždycky líbivě měkká a plyšová. Naopak, setkáváme se s velmi hmatatelnými nočními můrami, tísní a strachem. Ceony s Emerym čelí i opravdovému a hrůznému masakru, který je důsledkem soucitu a touhy po naději. Zrada, vina a tíha vlastních rozhodnutí dokáží rozleptat jasné vnímání světa a falešné sebeospravedlňování: nic v životě není jednoduché, a jak potom znovu někomu věnovat důvěru?

Všechna zlomená srdce potřebují uzdravení

„Myslíte si, že jste jediný, kdo udělal něco špatného?“ otázala se. „Vážně si myslíte, že nikdo jiný na tomto světě neudělal žádné chyby? Jste tak slepý, že nevidíte za zdi tohoto pokoje?“ Stínový Emery zavrčel, ale Ceony neucukla. Zarývala mu nehty do zápěstí, dokud ji nepustil, pak ho od sebe odstrčila. Tentokrát nebude myška na útěku. Nebude!

Autorka umí psát chytlavě, zábavně a nápaditě. Papírová magie je ohromně zajímavá a využítá v celé řadě různorodých situací. Temná strana síly je zobrazena líbezně i odpudivě, krvavě a skutečně nebezpečně. Je jasně rozpoznatelné, kdo je kladný a kdo záporný hrdina. Ceony se snaží o nemožné ve jménu její rodící se lásky, nevzdává svou snahu o záchranu mistra navzdory všem nepříznivým okolnostem, které mohou nahlodat méně odhodlanou duši.

Dokáže vzdorovat i autoritám, aby nakonec dosáhla svého cíle. Svou povahou sice představuje problémovou devatenáctiletou paličatou a prostořekou studentku, ta si ale stojí za svým svědomím a dobrovolně čelí nebezpečím, která ji mohou stát život, ale zároveň mohou něčí jiný život zachránit.

Proč je to dobré čtení pro mládež, ukazují způsoby, pomocí kterých Ceony porazila zlo: jsou to dobře využité vědomosti, takže škola a učení jsou co k čemu. Je tu silný akcent na péči o druhého – Ceony se vydává zachránit Emeryho, i když je o tolik pohodlnější a logičtější přenechat odpovědnost ostatním dospělým.

Potom hraje roli také týmová spolupráce, zpočátku tolik nepravděpodobná, ale na konci nutná. A také soucit a štědrost, nesobecký a sebeobětavý krok Ceony, který jí dal konečnou výhodu nad vražedně nebezpečnou Lirou. 

Slovník a způsob vyprávění je odpovídající cílové skupině dívek cca 12–17 let, zároveň je tu přítomná velice temná linka a nakonec (do budoucna) mnohem komplikovanější vztah hlavních dvou postav, který má co říci i staršímu publiku. Ceony odpovídá mladým čtenářkám a vyzývá je ke společnému dospívání.

A pak je tu Emery Thane, který byl nucen dospět tou bolestivou cestou a nese si hluboká zranění. Už mu nezáleží na tom, co si myslí ostatní, chce ale dělat správné věci a napravit své chyby. A k tomu potřebuje zjistit, že sám to nedokáže.

Ale nejen Emeryho zlomené srdce, i Ceonino potřebuje uzdravení. Kniha má dobrý konec a je co do příběhu příjemně uzavřená. Je to první díl trilogie (v češtině jediný přeložený), ale toto zjištění nijak neubírá na zážitku z četby. Na té knize je cosi přitažlivého a půvabně romantického, co způsobilo, že jsem se snadno nechala vtáhnout a příběh jsem přečetla jedním dechem.

Možná protože jsem romantické děvče. Moje očekávání byla splněna, a i když se zde setkávám se stereotypy, jsou tyto stereotypy dostatečně působivé, aby na mě zase a znovu fungovaly.

Charlie N. Holmbergová: Mistr papírových kouzel

Překlad: Kristina Hlaváčková

Vydal: Nakladatelství Fragment, 2016

Počet stran: 222

Cena: 249 Kč (e-book 129 Kč)

Vhodné pro: děti 12–17 let

- Reklama -
Čtenářka, fotografka, gamedesignérka, hráčka, vypravěčka a máma. Závislá na příbězích, hudbě a kráse života. Dávám si pauzu od knihovničení, ale pořád něco zkouším, hledám, někam směřuji. Pravda je někde tam venku.