Věrtel pohádek a pověstí z celého Česka cover
Zdroj / Autor: Vhrsti

Někdy stačí zrnko pravdy a máme na světě pohádku. Tím se řídili dva již ostřílení pohádkáři Zdeněk Zajíček a Markéta Čekanová. Ve své páté knížce nás zavedou do všech koutů Česka a bohatým jazykem převypráví rozličné příběhy. Knížka plná pohádkových tradic osloví i ty nejmenší.

Když jsem byla malá, líbily se mi u pohádek vždy jednoduché a jasné ilustrace. Hlavně, aby jich bylo víc než písmenek. Těch je tu sice poměrně dost, ale dokáží upoutat pozornost a vtáhnout do děje, který umocňují naprosto parádní kresby od známého autora Vhrsti. Jeho nezaměnitelný styl děti dobře znají zejména z večerníčku Bílá paní na hlídání.

V každé ze čtyřiadvaceti pohádek nalezneme hodnotné příběhy, které jsou velmi originální a těžko věřit, že z větší části vychází pouze z fantazie autorů. Nebála bych se říct, že shrábnou do kapsy kdejakou moderní pohádku.

Za největší přednosti můžu označit návrat ke kořenům tradičních pohádkových hodnot. Děj se tak netočí jen kolem bezhlavé honby za princeznou. Najdeme zde morální ponaučení, apel před zkaženou společností a v neposlední řadě samozřejmě i ryzí lásku. Vyprávění se hemží nadpřirozenými postavami, které odpradávna obývaly naše luhy a háje.

Musím přiznat, že název je trochu zavádějící, protože očekáváte objevení dosud neznámých pověstí a tradujících se pohádek, ale z větší části tomu tak není a pré má již zmiňovaná fantazie autorů. Na konci každé pohádky se totiž nachází takzvané Zrnko pravdy, ze kterého příběh vychází.

Věrtel pohádek a pověstí z celého Česka 1
Zdroj: RLA Stallion, Muzeum strašidel, Pohádkový statek

Vesměs souvisí se zeměpisnou lokací, nebo tajnými chodbami, než aby se soustředil na skutečně tradované příběhy. Většinou je postaven jen na vlastní autorově / autorčině fantazii. Kupříkladu velmi příjemná pohádka Kde mají hvězdy babičku vysvětluje astronomický jev – takzvané Perseidy – padání hvězd. Na obloze jej pravidelně můžeme vídat kolem půlky srpna.

Co se příběhům rozhodně nedá upřít je notná dávka originality, která leckdy přivede slzu do okna a vy příběhu věříte všechno do poslední tečky. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo a třeba pohádka O kapičce vodnického štěstí o původu lodiček by do rozpaků uvedla jak Ludvíka XIV., tak samotného pana Baťu. To byla možná nejvtipnější, ale také nejméně opodstatněná pohádka.

Zrnko pravdy tedy nabírá více účel vzdělávací a přináší nám spoustu zajímavých informací. Věděli jste třeba, že recept na pardubický perník pochází z Hradce Králové?

Všechny příběhy spojuje jedno – mistři řemesla si po jarmarku vyprávějí „povídačky“ ze všech koutů naší země u piva a pečínky. U stolu sedí flašnéř, šindelář, dráteník či měšečník a spousty dalších. Tihle by se sotva sešli v současné době, kdy je počet lidí u stolu upraven státním nařízením.

A právě tenhle dojem, že se nacházíme v dřívějších dobách, mi pokazila zmínka o plzeňských kašnách (pohádka O Největším Betlému), které zdobí náměstí Republiky teprve od roku 2010.

Další zvláštností, do které bych si mohla rýpnout, je pohádka o Filharmoníčkovi, který hledá ztracenou lidovou písničku. Přitom přeběhne dvakrát celou Plzeň jakoby se nechumelilo. Proč by ne, pokud bylo chlapcovo druhé jméno Feidippidés, ale spíš budu věřit na vodníky a draky.

A pak je tu ještě jedna pohádka, která to celé uzavírá a jejíž pomyslné zrnko pravdy bychom měli hledat hlavně sami u sebe. Její vyznění považuju za nejgeniálnější konec pohádkové knížky, ale kriticky musím poznamenat, že prozaické zpracování za kvalitou jiných děl trochu pajdalo.

Jedno z výrazných plusů pohádek je skvělé jazykové zpracování. Autoři k dětem promlouvají nejen zřetelně a líbivě, ale používají také širokou slovní zásobu, včetně dávno nevyužívaných slov, které v kontextu nepotřebují dalšího vysvětlení.

A protože pohádky jsou literární útvar, který má děti připravit na život a jeho nástrahy, musím ocenit, že autoři se nevyhnuli ani tématu smrt a vyrovnání se s ní. Osobně oceňuji i jednu strašidelnou pohádku s tajemným přízrakem v hlavní roli, která navodí příjemné mrazení. Nu, dobře vám radím rodičové, přidejte pak před spaním raději ještě jednu pohádku.

Třeba tu o tom jak se v Horažďovicích lovily perly, nebo o továrně na hračky v Jiřetíně pod Bukovou, nebo o tom proč se Špindlerův Mlýn už nejmenuje Svatý Petr. Děti skrz vás poznají krásy celého Česka a tuzemská turistika i kultura se v posledních letech zase vrací do kurzu. Všude dobře doma nejlíp.

Pro pohádky je typická symbolika. Taková Červená karkulka v sobě skrývá víc, než může být na první pohled zřejmé, anebo uhodnete proč Sněhurka žila se sedmi trpaslíky a ne se sedmi udatnými rytíři…? No, co budu povídat, tady se symboliky dočkáme jen v cudném smyslu.

Klasicky jsou voleny tři úkoly ke splnění, princ se vydává na dlouhou cestu, která představuje zisk a podobně. Vždy vítězí víra a dobré srdce, nikdy nic není ztraceno, a co nebylo dříve viděno se stává pokladem nejvyšším. V hlavní roli toho všeho vystupují již tradiční archetypy postav.

Opravdu nadšená jsem byla z ilustrací, které vždy charakterizovaly celý příběh a snad i přímo kopírovaly moji představivost. Každá jedna pohádka má svůj obrázek na celou stranu. Milým průvodcem knihou je nám také modrý ptáček, který stylově zakončuje pohádku, když hrozí, že by mělo zůstat prázdné místo do konce stránky.

Obálka je zvolená ve velmi výrazné barvě, řekla bych jedině dobře – neztratí se v regálu, bohužel kniha je k dostání jen u samotných autorů. Nevyužít široké sítě distribuce, kde se i malý, docela maličký nakladatel může domluvit, bych označila jako zmařený potenciál u tak kouzelné knížky.

Zaměřím-li se na knihu jako celek je to parádní kousek obzvlášť pro předčítání dětem. Sotva si dovedu představit, že do tak malého písma a hustého textu se dobrovolně pustí šestileté potomstvo (čest výjimkám). Pokud chcete dětem číst i něco jiného než stokrát omílané pohádky, dejte si tu práci, sežeňte si knížku (určitě bude i s podpisem) a přečtěte dětem krásnou pohádku o polozapomenutých hodnotách, které by lidstvo nemělo ztratit ze zřetele – laskavost, čest a statečnost.

Jako bonus nám pohádky připomínají, že dobré srdce jde většinou ruku v ruce s chytrostí, ovšem pozor! Je rozdíl mezi tím být chytrý a vychytralý. Ale to vše se tady ale dočtete, tak s chutí do toho.

Zdeněk Zajíček, Markéta Čekanová – Věrtel pohádek a pověstí z celého Česka

Vydal: RLA Stallion, Muzeum strašidel, Pohádkový statek, 2021

Ilustrace: Vhrsti

Počet stran: 82 / pevná vazba

Cena:  260 Kč

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost:
85 %
Zpracování, cena:
80 %
Styl a překlad:
85 %
Cíl knihy, splnění:
85 %
Spisovatelka, která vystudovala knihovnictví, aby nakonec pracovala v oblastí síťových technologií. Matka tří kousků, které učí lásce ke knihám. Fanynka Stephena Kinga, Ira Levina, Jonase Jonassona. Svět fantastiky pro ni dlouho nepřekročil práh Bradavic, Středozemě, těžařské lodi Červený trpaslík, Tardis, Rivie či Zimohradu. Nyní, samozřejmě s ručníkem přes rameno, vyráží do nekonečna a ještě dál.
+ návrat k tradičním hodnotám + vzdělávací potenciál + jazyková bohatost + ilustrace + poznávání Česka - nepřesnosti v ději i označení - špatná dostupnost - vizuálně příliš mnoho textuvertel-pohadek-a-povesti-z-celeho-ceska-originalni-pohadky-s-ilustracemi-od-vhrsti-ktere-deti-znaji-z-popularniho-vecernicku