Vážení a milí čtenáři, dnes si uděláme výlet v čase a prostoru. Nachystejte si květináče a nepočítejte s tím, že na snídani budete doma. Letem světem, digitální i fyzickou stopou vzhůru do mysli mrtvých moderního Polska! Aneb pokrok nezastavíš!
A letos se o prázdninách, milé děti, podíváme do Polska!
Observer System Redux (OSR) nás zavede do Krakowa roku 2084. Země je značně zmuchlaná ze dvou velkých událostí, které tamější populaci slušně poškodily fasádu.
Nejprve přišel digitální mor, pak válka a výsledkem byl absolutní rozpadek státní moci. Následně vládu přebrala megakorporace Chiron, jejíž hlavní pořádkovou jednotkou jste vy, observer Daniel Lazarski.
Na začátku hry se ocitáte ve svém autě, jehož design vám rovnou napoví, že v následujících hodinách hraní vás čeká absolutní kyberpunkové pošušňáníčko.
Spojení neonů, zrnících CRT monitorů a výsuvného notebooku, který vypadá jako stará dobrá IBM přenosná krabice s mechanickými klávesami, ve vás okamžitě vyvolá pocit typu „Blade Runner“ hadr (více o vizuální stránce níže)!
A to je teprve začátek. Celý první dojem doplňují na podlaze se volně pářící kabely s drobnými odpadky. Následně se podíváte ven a je vám jasné, že svět šel bez pardonu do h*jzlu.
Poslední záchvěvy lidství, morálky a naděje déšť z krakowských ulic postupně splachuje do kanálu a vám je jasné, že dnešní den prostě nebude „v pohodě“.
Zazvoní komlink a nadřízená vám začne předávat informace ke dnešním případům. Její monolog je najednou přerušen totálním kolapsem veškeré elektroniky. Do temnoty vnitřností auta vysekávají kusy reality jen venkovní světla ulice.
A v tu chvíli se zničehonic ozve hlas vašeho dlouho neviděného syna Adama. Z jeho řeči jste zmateni a nevíte, co dál. Rozhodnete se tedy, že ho vystopujete pomocí korporátní technologie pro sledování ID. Jakmile dorazí adresa, vydáváte se na cestu při které objevíte „a horrifying but brilliant marriage of scifi and horror“ (Gameinformer).
Výše citovaná věta opravdu trefně vystihuje OSR. Pojďme se tedy podívat hlouběji, čím je tento titul stejně jedinečný jako ostatní kousky od BLOOBER TEAM (tentokrát ve spolupráci s ASPYR).
Charismatický tvrďák s hypnotickým hlasem
Hlavní postava a velká část dubbingu postav ostatních byla ztvárněna slavným hercem Rutgerem Hauerem (Blade Runner, Jestřábí žena, Batman začíná nebo Útěk ze Sobiboru atd.). Ten sice nikdy nepatřil mezi hollywoodskou špičku, ale jeho postavy v nízkorozpočtových filmech, často „béčkách“, si vydobyly slušnou pověst.
A přesně jeho tvář a barva hlasu tvoří neskutečně hutný základ pro postupně stavěnou atmosféru beznadějné společnosti v ještě beznadějnější době
Fyzická část Daniela se celou dobu pohybuje po bloku „tenement buildings“ (činžovních domů), kde žije odpad společnosti. Takzvaná skupina C. Ta je tvořena převážně z drogově a hologramově závislých jedinců.
Proplétáte se chodbami, postupně otevíráte nové části budovy a do toho samozřejmě řešíte případ vašeho ztraceného syna.
Vše dostává brutální obrátky hned po příjezdu na vystopovanou adresu, protože právě tam naleznete tělo bez hlavy. V tu chvíli vám hra nabídne dvě funkce, které jakožto observer máte technicky implantované – bio a electromagnetic vision.
Pomocí vašeho vylepšeného zraku postupně odkrýváte tajemství událostí, které se na vás vzápětí začnou slušně valit.
To, co začíná výslechy obyvatel jednotlivých bytů, se postupně mění v psychedelický mišmaš vašich vzpomínek, vzpomínek mrtvých, které nacházíte a skutečné reality. Když už je Danielovi opravdu zle, musí si aplikovat speciální substanci, která slouží synchronizaci elektronických implantátů a také k emoční stabilizaci. Observeři totiž nemají extra dlouhou duševní životnost.
Jestli ono to nebude tím, že skenovat mysl a vzpomínky mrtvých není úplná procházka francouzským parkem za vlahého jarního dne. A tady přichází druhý topos, kde se budete s Danielem pohybovat- mysl.
Jestli prostředí starého činžovního domu s odpadky, levnými monitory, dírami ve stěnách a všudypřítomnými odpadky působí opravdu tragicky a depresivně, tady se připravte na jízdu peklem na druhý rychlostní stupeň. Matrix? Hezká švanda pro dětičky na nedělní ráno proti tomu, co zažijete v mysli mrtvých feťáků, ztroskotaných existencí a vrahů.
A není těch světýlek málo mamink01001010101110101?
Ačkoliv jsem na začátku tohoto článku přirovnal a popsal prostředí jako „značně Blade Runnerovské“, není to úplně přesné. OSR sice můžeme zařadit do žánru kyberpunk, ale rozhodně z něj vyčnívá svým originálním pojetím.
Na rozdíl od japonských nebo amerických ikonických děl tohoto druhu sci-fi (Akira, Ghost in the Shell, Hrabě nula, Blade Runner atd.), se hra odehrává v post sovětském bloku budov, které zažily nejspíš ještě Stalina.
A všechny roky, které prostředí míjely až do 2084, k nim nebyly vstřícné. V detailech jednotlivých věcí, se kterými můžete interagovat, se skrývá neopakovatelný duch celého vizuálu. Ten je k dokonalosti dotažen propojením předpotopní technologie z odpadků, světlem špatně funkčních CRT monitorů a neonů.
Finální třešničkou na dortu je váš vylepšený zrak, který skenuje prostředí a holograficky obkresluje obrysy a hrany dveří, předmětů atp.
Celková symfonie barev a zašlosti tak dává dohromady neopakovatelný design celého prostředí.
Jen drobné upozorněné pro klaustrofobiky a epileptiky: za žádných okolností tenhle titul nehrajte! Hrábne vám z toho!
Interakce v rytmu šílenství
Doposud jsme pěli ódu na vizuál, prostředí charakter atp. Je čas na neméně podstatnou část, a to je zvuk a hudba. Stejně jako v případě The Medium, i zde měl na starosti hudební část skladatel Arkadiusz Reikowski. A stejně jako u výše zmíněné hry, i zde se nám do ruky dostává malé mistrovské dílo.
Temné syntetické zvuky spojené s prskáním a chrapotem lidí i strojů dovádějí prostředí k finálnímu obrazu společnosti, jež jen jen krůček před totálním rozpadem.
Většina hororových her má pasáže, kdy se rádoby „nic neděje“ a vy máte nevhodný pocit klidu, který je vzápětí sestřelen náklaďákem v podobě nechutného „baf“ hlavního záporáka, ptáčka, spadlého dřeva nebo cihly atp.
To u OSR nečekejte. Hudba vás celou dobu drží napnuté jak struny a když už máte pocit, že by mohla být chvilka klidu, vaše uši to dostanou sežrat. Ne ve stylu hlasitého zvuku, ale v podobě nové dávky absolutně „mindfuck“ hudby.
Ano, i zde nalezneme místa, kde je zvuk použit jako jumpscare, ale na rozdíl od jiných titulů zde tato mechanika nepůsobí kýčovitě a uměle.
Arkadiusz Reikowski již zde dokázal (a v případě práce na The Medium to jen potvrdil), že s jeho jménem je třeba ve světě her a hudby počítat.
Co je ovšem nutné zmínit, je herecký výkon dnes již zesnulého Rutgera Hauera. Ve spoustě recenzí narazíte na názory, které jeho podání odsuzují, je popisované jako „ospalé, nudné“ atp.
Dle mých zkušeností z OSR jeho podání jasně dává najevo zlomený korporátní nástroj, který se každodenně potýká nejen s realitou mrtvého světa, ale i s vlastními démony.
Pližmo vpřed a hackovat budeme na povel!
OSR 2021 přináší i nové funkce, nové pasáže a nové případy. Ne vše z toho je ovšem povedené. Už v původní hře jste mohli nalézt kvantum odkazů na příbuznou literaturu, filmy, hry a popkulturu s nádechem pozůstatků srpu a kladiva a nová verze nějaké další přihodila.
Nové zpracování také přináší stealth pasáže. Způsob, jakým hra postupně buduje atmosféru a neztrácí čas s levným jumpscares a podobnými prvky (na kterých často hororové tituly umírají), těmto sekvencím moc neodpovídá, a proto tam ono plazení se po podlaze moc nepasuje.
Nicméně je to ve výsledném obrazu drobnost, která celkový pocit ze hraní extra nenaruší.
Nová verze také přináší možnost HDR, 4K/60fps a ray- tracing.
Digitál nebo zdechni!
Observer: System Redux 2021 přináší neopakovatelný hororový zážitek z jedinečného světa. Stejně jako ostatní tituly od výše zmíněného Bloober Teamu i tento kousek je nenapodobitelným počinem v záplavě tuctovosti.
Co říct závěrem? Nachystejte si svačinu, pití, plenky, plastové pytlíky a ručník. V následujících deseti (a možná více) hodinách se totiž nezvednete od obrazovky.
Hra je dostupná pro Xbox X/S a One, dále pro PS4 a PS5 a také pro PC (Steam nebo Epic store)
Observer: System Redux
Vývojáři: Bloober Team, Anshar Studios
Platformy: PlayStation 4, Nintendo Switch, Linux, next-gen
Ocenění: Polityka Passport Award for Digital Culture
Vydavatelé: Bloober Team, Aspyr, Koch Media
