Letošní třicátý sedmý Parcon se mimořádně vydařil. Byl horoucí nejen kvůli počasí, ačkoli ve dnech jeho konání od 3. do 5. srpna, v půvabném severomoravském městečku Bílovec, slunce pálilo. Byl skvělý jako v časech legendárních setkání českých a slovenských přátel science fiction, které na přelomu tisíciletí uspořádaly sci-fi kluby v Šumperku a Kopřivnici. Lesk nejstarší z akcí Československého fandomu, jejíž nultý ročník se datuje do roku 1982, znovu zazářil.

Startujeme

Aby nedošlo k nedorozumění: ani omylem nechci podceňovat, co organizátoři Parconů v minulých letech vykonali. Naopak, děkuji, že se scifistického setkání ujali a dali mu důstojný rámec. Vím zatraceně dobře, co obnáší uspořádat dobrý con, natož Parcon. O některých nepovedených akcích se přece dodnes vykládají historky a straší se jimi adepti umění pořadatelského. A o těch povedených se zase mluví jako o samozřejmosti…

Nalejme si čistého vína: Parcony v postmoderním světě trochu ztratily glanc, už tolik netáhnou. Přestávají být svatým grálem Fandomu, ačkoliv jsou stále spojeny s vyhlášením Ceny Karla Čapka.

Nechci se rouhat, ale jednu chvíli to málem vypadalo, že tahle událost je spíše na obtíž. A to by bylo strašně škoda! Nejde přece o často pomíjivý zájem o seriály, filmy, počítačové hry, ale o schůzku lidí, sdružených společným vnímáním reality, hledáním souvislostí, trvalým zaměřením na fantastično, bez ohledu na vzdělání a profesi.

Blahodárnou změnu z dobrého na mimořádné způsobilo frajerské rozhodnutí Klubu literární fantastiky Ostrava: Aleše Kovala – čerstvě oceněného za celoživotní přínos Fandomu, Pavla Poláčka, který byl jako student v Pardubicích hlavním organizátorem nultého Parconu a inicioval obnovení kouzelných Bílconů, a Ivo Poledníka, dalšího z organizačního týmu.

Bílovecký Parcon si vetkl do vínku heslo „Bez překladu to nejde“. Téma zhmotnili ve scifistickém pojetí dva zelení mimozemšťané tvořící logo, zdobící tričko a další (velkorysé) materiály…i balkon zdejšího zámku, jednoho z dějišť conu. Přednášky se ovšem nesly ve velmi seriózním duchu, skutečně zasvěcenému problematice překladů nejen mezi jazyky. Pořady se kromě zámku, který je neúnavnou péčí kastelána rok od roku krásnější a zajímavější, odehrávaly v architektonicky pozoruhodné knihovně, v muzeu (rovněž starobylá, výtečně renovovaná stavba) v letním kině i na vyhlídkové věži kostela sv. Mikuláše.

Program

K Parconu patří workshop CKČ, tradičně zajišťovaný obětavou Jiřinkou „Aquilou“ Vorlovou.  A pak výstavy, za které by se nemusely stydět pražské galerie. Slavnostní vernisáž zahájila přehlídku obrazů a kreseb Martina Zhoufa, stylově umístěnou v městském muzeu. V zámeckém sále vzbudila pozornost surrealistická plátna české výtvarnice Rosany de Monfort: angažovanost, imaginace a dokonalá technika. Do síně věnované čtyřiceti letům dějin Československého fandomu shromáždil Zdeněk Rampas dokumenty a artefakty schopné upoutat i „mudly“, co o fandomu nic netuší.

Zdi zámeckého schodiště ozdobily fotografie z putování po Transylvánii. Promítání Divoké planety s živým soundtrackem, večerní koncert Vladivojny La Chia, vystoupení talentované violoncellistky Terezy Kovalové, divadelní představení souboru Odřivous… Zvláštní ocenění za statečnost slouží skupina historického šermu, která vzdor vedru zahájila Parcon souboji v plátové zbroji – po rozptýlení hradního pána ve ztvárnění Ondřeje Neffa.

Con není perfektním conem, pokud není kde podebatovat, pojíst a popít. V Bílovci bylo vystaráno. Fungoval bar U Baraba v atmosférických katakombách vedle zámku (dějiště přívětivých a zábavných Bílconů), zámecká kavárna, osvěžení v zámecké zahradě, domácí občerstvení v knihovně. V podzemí zámku kantýna Mos Eisley s početnými emzáckými štamgasty v životní velikosti, k tomu Han Solo v bloku karbonitu; ale pozemšťanům tu nenalévali.

Reklama

Překlad stokrát jinak

Parcon číslo 37 by se dal nazvat mezinárodním, protože česko-slovenskou sestavu doplnili hosté z Polska (bohužel Andrzej Sapkowski se omluvil) a Velké Británie: Dave Lally (British Science Fiction Association Ltd.) a Bridget Willkinson (European Science Fiction Society). Nezmýlím se, když budu tvrdit, že zahraniční hosté si Parcon užívali!

Ze Slovenska přijel Juraj Červenák a organizátorka BBConu Lucia Lulu Bocková, z Polska Piotr Cholewa a bohemistka Joana Czaplinska – a pak další a další návštěvníky ze sousedních zemí. Překlady? Žádná jazyková bariéra se nekonala.

Škoda, že se návštěvník nemohl naklonovat, aby všechno stihl! Jen těch jmen mezi spisovateli, které by člověk chtěl potkávat zas a zas a jaksi na to během roku není čas. A ani příležitost. Ale zde byli  Mirek Žamboch, Vlado Ríša, Dana Krejčová, Ivan Adamovič, Julie Nováková, Vilma Kadlečková, Karolina Francová, Daniela Kovářová, František Novotný a další.

Nejčastěji se probíralo ústřední téma: profesionální překladatelé i spisovatelé, k jejichž řemeslu patří poradit si s cizím jazykem, hovořili o nástrahách převodu z jednoho jazyka do druhého. Ale překládání se objeví dokonce uvnitř češtiny; kdo z nás někdy neuvázl v odborné terminologii a stylistice?

Místnosti občas téměř praskaly, jak byly zaplněny posluchači. Nejvíce snad na přednáškách Ondřeje Neffa, který hovořil o dabování filmů v osmdesátých letech. A úspěšné vystoupení měl i písničkář Jarek Nohavica, který až překvapivě fundovaně a poutavě přiblížil dilemata písňových a básnických překladů.

Druhou nejdiskutovanější oblastí byla – jak jinak – literární tvorba, od zrodu knížky až po dobývání knižního trhu.  Kdo by si chtěl od slov tištěných i mluvených odpočinout, mohl navštívit vyprávění Arnošta Vašíčka o záhadách nebo přednášku Martin Klímy o počítačové hře Kingdom Come: Deliverance.

Zlatým hřebem bylo vyhlášení Ceny Karla Čapka a předávání Mloků. Ocenění se dostalo také in memoriam Janě Rečkové, nezapomenutelné spisovatelky a překladatelky a hlavně skvělé ženské…

Drobnost na konec: velice pěkně vypravený parconový informátor, doplněný povídkou Milana Vernera: Poslední šance. Vůbec, organizátoři ani jejich obětavý tým na nic nezapomněli, všechno bylo propracované, až pár zanedbatelných maličkostí dokonalé. Úžasný Parcon, který vstoupí mezi scifistické legendy!

Akce proběhla za podpory města Bílovec, jehož vedení zvlášť uvítalo účastníky Parconu na radnici, města Ostrava a Moravskoslezského kraje.

Reklama