Každý je máme. Ty sny, ze kterých se neprobouzíte s výkřikem, ale s pocitem nepopsatelné stísněnosti a hrůzy, na kterou nedokážeme pořádně ukázat. Je to přesně ten závan pocitu, že je něco špatně. Sedíte, zíráte do stěny a strach s beznadějí plní váš žaludek, aniž byste tušili proč.
Je to tady. Už podruhé. Zase se plížíme děsivým a nepřátelským prostředím. V každém stínu může číhat okamžitá smrt.
Každé dveře mohou ukrývat instantní zkázu a každý objekt, kterého se dotkneme, může přivolat šílená monstra. Little Nightmares 2 (LN2) je skvělým nástupcem prvního dílu.
Druhý díl vám představí novou postavu – Mono. Tenhle týpek (nejspíš) na rozdíl od Six (hlavní postava první epizody), se občas dokáže slušně ohánět sekerou nebo třeba naběračkou.
Nová mechanika používání „útočných předmětů“ je vlastně asi jediný rozdíl mezi schopnostmi Mona a Six. To ale vůbec nevadí, protože LN2 vzalo z jedničky vše dobré a dotáhlo to k dokonalosti. Téměř…
Z chaloupky do paneláku
Na začátku hry se objevíte uprostřed lesa před malou televizní obrazovkou a cesta do neznáma může začít. V prvních chvílích si osaháte ovládání, zjistíte, že Mono může umřít stejně snadno a rychle jako Six.
Tu vzápětí naleznete v chaloupce první velké noční můry (čti bosse), se kterou se budete muset vypořádat. A řeknu vám, ten pocit, až ho pošlete do věčných lovišť? K nezaplacení! Hasta la vista, baby!
Než se tak ale stane, Six vám ukáže, že tu není jen tak na okrasu a vy časem budete vděční, že ji máte s sebou.
Děsivých chvil je hra opravdu plná a vy budete rádi, že v tom nejste sami.
Interakce Mona se Six je druhá originální mechanika LN2. Zachráněná holčička funguje jako váš osobní guide tímto „weird“ světem.
Po chvilce zjistíte, že vám ukazuje kudy jít nebo za co se schovat v případě nebezpečí. To není všechno.
Six napodobuje pohyby a interakci Mona s prostředím. Když Mono vezme nějaký objekt do ruky, Six udělá to samé. Pomáhá vám také s těžkými překážkami (velká bedna, dlouhý skok atp.). Tato spolupráce se Six otevírá nové „puzzles“, kdy se pohybujete v různých úrovních levelu zároveň a doplňujete se (podobně jako u Brothers – A Tale od Two Sons) .
V těch zvlášť ojedinělých situací, kdy se nic neděje nebo si zrovna lámete hlavu co udělat dál, si můžete docela fajn pokecat 😉
Jakmile „vysvačíte“ prvního bosse, můžete vyrazit dál. Hlavní prostředí, ve kterém se děj LN2 odehrává, je město. Vysoké, v dálce deformované budovy, temné ulice, vysklená okna, kontejnery, rozpadlé interiéry a televizní obrazovky- to vše v odstínech šedivých a tmavých barev působí velmi stísněně a depresivně.
Na první pohled se může zdát, že tato kombinace bude po chvíli hraní působit trošku vyčpěle a možná bude ztrácet na síle. Opak je pravdou.
Každý interiér má svůj osobitý ráz a každá kapitola, zakončena ošklivým záporákem, má svůj originální vizuální styl.
Svoje noční můry prožijete třeba ve škole s krvelačnými dětmi nebo ve špitále s deformovanými „pacoši“. A až potkáte ruce… Oh boy…
Oscara za největší hrůzu získává…!
Hlavní záporáci v LN2 jsou prostě šílení. Každý z nich přináší malou noční můru do vašeho herního zážitku.
Hra obsahuje pět kapitol. Všechny akty mají svůj vlastní charakteristický design a jsou zakončeny „bossfightem“. Nepředstavujte si ale žádný „macho style melee combat“ nebo brutální vybíjenou dřevěnou kostkou. Na tyhle „zmetky“ musíte vyzrát fištrónem a… A nebo prostě musíte utíkat a doufat v zázrak.
Ať tak nebo tak, všechny střety (ať už s bossy nebo s npc, která se vás pokoušejí v jednom kuse zabít) jsou hodně intenzivní. Často se přistihnete v absolutní ztuhlosti způsobené strachem z otevření dalších dveří, nahlédnutí do další trubky nebo zatažení za další páčku.
Doslova a do písmene zažijete na vlastní kůži pocit, jaké to je, pokusit se půlkami přeštípnout židli, na které sedíte.
Nemluvím jen o střetnutí s bossy, protože „jumpscarů“ je tam taky požehnaně a musím říci, že ani jeden jsem neprošel v klidu. Ani jeden.
Už nikdy se nebudete koukat na manekýny stejně. A na televizi taky ne…
Fláknout něco po lebeni není úplně to pravé
LN2 má spoustu skvělých pasáží, ale nově implementované combat části mezi ně nepatří. Mono sice může používat sekeru (a podobné nástroje) v jistých momentech, ale je to spíš na škodu než k užitku.
Hra pracuje v 2,5D prostředí a jako hráč budete mít velký problém s odhadem úhlů a vzdáleností. To činí z některých střetů a skákacích momentů opravdu otravnou překážku. Naštěstí těchto chvil není mnoho a ve výsledku nejsou natolik otravné, aby vás to od hraní LN2 odradilo. Maximálně vás trochu vytočí 😉
Trochu matoucí je občas i fyzika interaktivních objektů. Pokud vezmete do ruky kostku v dětském pokoji (nebo cokoliv, co Mono může zvednout kdekoliv jinde) a hodíte ji, trajektorie letu je stále stejná. Skript v některých pasážích ovšem říká něco jiného.
Například stojíte u dveří, k jejichž otevření je nutné zmáčknout červené tlačítko vedle nich. Jasné jak facka.
Vy ale víte, podle předchozích zkušeností, že tam postavička prostě dohodit nemůže. Po chvíli to ze zoufalství zkusíte. A pak ještě jednou. A znovu.
A pak zjistíte, že to jde pouze z jednoho hodně malinkatého místečka těsně pod cílem. Jakmile tohle objevíte, je svět o dost jednodušší.
První díl měl podobný problém. Ve dvojce se alespoň Mono (pokud se dostane do nějaké vzdálenosti od bodu, který máte trefit) postaví viditelně jinak a díky tomu zjistíte, že jste na to tedy kápli.
Zvuk je půlka úspěchu
Ve hře, která prakticky nepoužívá verbální projev, je jasné, že zvuk nesmí být podceněn. To se naštěstí nestalo a Tobias Lilja (audio director) se postaral o vynikající zážitek.
Jak sám autor tvrdí, snažili se o vytvoření takového audia, které bude sloužit nejen jako atmosféru doplňující background, ale i jako způsob komunikace s hráčem.
Veškeré zvuky byly navrženy přesně pro dané momenty, mechaniky a charaktery. Lilji uvádí příklad z druhého aktu, kdy učitelka hraje na klavír a vy se kolem ní musíte proplížit. Hudba zde nefunguje pouze jako krytí pro váš pohyb, ale naznačuje i jakési vnitřní rozpoložení charakteru postavy.
Velmi zdařilá je technika formování zvuku na základě toho, kde se právě Mono nachází.
Design je ovlivně prostředím a vzdáleností od zdroje zvuku (kovově znějící odraz, pokud jste právě v potrubí nebo tupý a mumlající zvuk nahlas puštěné televize z vedlejší místnosti atp.).
Vývojáři měli na paměti i materiál, ze kterého je prostředí tvořeno.
Na rozdíl od prvního dílu, který se celý odehrává v mechanickém industriálním prostředí, kde hráč očekává v pozadí strojírenské zvuky, temný hukot atd., zde má každý akt svou vlastní, na míru šitou, hudbu a zvuk.
Hudba s příchutí nadcházejících hořkosladkých událostí
Každý jsme už četli x recenzí na různé hudební podklady, kdy ze sebe autoři dostávají to nejlepší a hudba je absolutně boží a neuvěřitelná a mnohovrstvá, či vhodně agresivní a strhující a blah blah blah. V případě Tobiase Lilji je to to je trochu jinak.
Když si poslechnete jeho tvorbu před vydáním her LN, velmi rychle získáte pocit, jakoby někdo vzal například skladatele jako je Tycho (Scott Hansen), jeho hudbu popravil, obrátil naruby, nacpal do gramofonu a pokusil se ji přehrát.
Spojení znepokojivé souhry elektronických prvků, dlouhých basových linek a občasného vokálu vytváří znepokojivý zážitek. Vlastně máte pocit, že vám něco chybí.
Ten poslední kousek skládačky je vizualizace a o tu se postaral LN. Liljiho tvorba jakoby našla svou dlouho hledanou polovičku. Spojení zvláštního světa a jeho hudby je prostě strhující.
Pojďte pane, nebudeme si hrát
Pokračování LN je skvělý herní kousek, který by si žádný fanda hororových titulů a divných světů neměl nechat ujít.
Stejně jako předchozí epizoda i tento díl je velkým zdrojem inspirace všech „theory crafterů“.
Jako hráč se osobně přikláním k faktu, že přesně jak název uvádí, je universum LN tvořen z nočních můr.
Ne z můr, ze kterých se zpotíte a křičíte ze spaní, ale z těch, které jsme všichni zažili. Z těch, které nám jsou velmi nepříjemné, protože je dobře známe.
Little Nightmares 2
Návrhář: Dave Mervik
Platformy: PlayStation 4, Nintendo Switch, Xbox One, PlayStation 5, Xbox Series X a Series S, Microsoft Windows, Google Stadia
Vývojáři: Tarsier Studios, Supermassive Games
Žánry: Puzzle videohra, Plošinovka, Survival horor, Akční adventura, Adventure
