- Reklama -

Přešlechtěná šlechta padla, královská armáda se také nikterak nepředvedla, a tak nezbývá nic jiného, než aby se s nekonečnými zástupy nemrtvých vypořádal prostý lid. Však kdo jiný by zvládl bránit pole s tuřínem lépe než sedlák, který mu zasvětil půlku svého života? Připravte si žaludky, tohle bude jízda!

Postapo žánr je dnes prakticky všude – v knihách, ve filmech, seriálech i hrách. Mnoho z nás vzrušuje představa, jaké by to asi bylo, kdyby se svět obrátil vzhůru nohama. Trojice autorů – Raphael Guiton, Jean-Baptiste Lullien a Nicolas Raoult – nám představuje fantastický středověk, ve kterém se zlí nekromanté rozhodnou rozpoutat chaos. Pojďme se tedy společně podívat pod kartonové víko akční kooperativní deskovky Zombicide: Černý mor.

(Z)bylo nás šest

Slunce zapadlo za hory před několika hodinami, ovšem viditelnost byla téměř stejná jako za bílého dne. Jen světlo bylo trochu nažloutlejší. Taky stíny byly poněkud delší. A bylo větší horko, než v poledne. Ale to v tuto chvíli nikoho z družiny, pokud se ta různorodá sebranka vůbec dá nazvat družinou, netrápilo. Vlastně skoro nikoho. Samson měl pořádný vztek, že hospodu pohlcují plameny z žhnoucí dračí žluče a tak drtil lebky šouravců s mnohem větší vervou.

Baldric rozpřáhl paže a mocnýmkouzlem zahnal na útěk skupinu tlusťochů, čímž dopřál trochu prostoru děvčatům a zároveň uvolnil únikovou cestu. Letmo zhodnotil situaci. V zádech ohnivá stěna, zprava se řítila zrůda, rovně, kam až oko dohlédlo, pak další zástupy zombií. Jako by mu Clovis četl myšlenky, když zvolal:

„Do ďáblovy chlupaté zadnice, to zas bude dlouhá noc!“

Tak přesně tohle (s trochou fantazie) spatříte na titulní straně krabice, pakliže ji uvidíte v obchodě či na internetu. Téma je pak vykresleno krásně sytou grafikou, která prostupuje napříč celým obsahem, jenž je opravdu velmi bohatý.

Od jisté doby se totiž určité typy her začaly poměrně dosti nafukovat. Papírové figurky ve stojáncích byly pomalu ale jistě nahrazovány plastovými miniaturami všeho možného a tomu se musí úměrně uzpůsobit i úložný prostor. Jak již vám tedy některé indicie dávají tušit, v Zombicidě (odvozeno od slova genocida) jich je pořádná nálo,ž a tak vám bedna téhle deskovky zabere o trochu více místa, než třeba takoví Osadníci (cirka dvakrát).

To první, co vás uvnitř (vyjma pravidel) čeká, je další box. Ten slouží jako pořadač pro ony zmiňované, detailně propracované, figurky. Hrdinové, nekromant a zrůda mají každý svou vlastní unikátní postavičku, naproti tomu chodci, tlusťoši a běžci jsou vyvedeni v několika různých kopiích v podstatně větším počtu (taky jich je potřeba mnohem více).

Dále zde máte uskladněny karty, kostky a netradiční plastové desky pro šest postav. Ty použijete jako počítadlo životů a zkušeností, zároveň pak jako inventář a ukazatel dovedností. Díky jejich kompaktnímu rozměru budete mít navíc vše pěkně pohromadě, což je, vzhledem k velikosti hry, fajn.

Pod krabicí v krabici poté najdete zbytek komponent – jednotlivé díly herního plánu (o tom ještě později) a spoustu žetonů (není nad ten úžasný pocit při jejich vylupování z kartonového prokladu).

Číslo výše vám rovněž prozradilo maximální počet hráčů, ve kterém lze základní verzi Zombicide hrát (v závislosti na zvoleném scénáři), nicméně hru si můžete zahrát i zcela sami a to tak, že budete ovládat všechny hrdiny vy. Není to sice taková zábava, jako když sedíte u stolu s přáteli, ale fanatičtí zabijáci oživlých mrtvol to jistě uvítají.

Celkem si tedy můžete vybrat z šesti charakterů, které jsou díky náhlé invazi zla velice různorodé- po vypuknutí apokalypsy nebyl čas skládat elitní jednotky, holt se bralo vše, co mělo ruce, nohy a hlavu v pořádku. K dispozici máte krvežíznivou jeptišku Annu, kouzelníka Baldrica, mistra meče Clovise, hbitou Nelly, trpasličího barbara Samsona a elfího střelce Silase.

Smrt a smrad, kam až jen oko dohlédne

Poté, co proplujete lehce obsáhlejšími, avšak srozumitelnými pravidly – je v nich spousta obrázků, mnohdy přes celé stránky, takže v globálu vám to nezabere tolik času – vás čeká celkem jedenáct různých scénářů. Ty na sebe chronologicky navazují, ale samozřejmě se dají hrát zcela samostatně, dle vaší nálady či potřeb. Každý z nich vám rovněž představí část příběhu, který se na pozadí celé té brutální řežby odehrává a jak jinak, cílem je samozřejmě zachránit svět a lidstvo jako takové (nebo snad znáte nějakou epickou zombie postapo, kde by tomu bylo jinak?).

Jednotlivé scénáře obsahují všechny potřebné informace, jako jsou případná dodatečná pravidla, úkol, jenž je potřeba splnit k vítězství a v neposlední řadě také rozložení herního plánu. Ten je možné poskládat až z devíti oboustranných kartonových desek, které vyobrazují opuštěné části středověkého města.

Nechybí zde tedy různorodé exteriéry ani interiéry, navíc plné malých detailů. Kupříkladu se můžete se svými hrdiny podívat do výrobny rakví, k lazebníkovi, do alchymistovy dílny nebo lze v případě potřeby navštívit i latríny (ty by se občas hodily, zvláště ve chvíli, kdy vám nevyjde pár hodů kostkou a vaše geniální plány se rozplynou jako prdy ve větru).

Herní kola se skládají ze dvou hlavních částí – fáze hráčů a fáze zombií. Hráči mají ve svém tahu několik (schválně neuvádím konkrétní číslo, to se může měnit) akcí s každou postavou – pohyb, hledání, vykopnutí dveří, uspořádání/obchod, boj, očarování, aktivaci cíle, dělání kraválu a šťourání se v nose (jak jinak popsat nicnedělání). Pomocí nich se tradičně snažíte splnit úkoly, zlikvidovat co největší množství chodících zdechlin a pokud možno přežít. K tomu je však potřeba zvolit tu správnou strategii. Čím déle vám bude trvat splnění výherních podmínek, tím obtížnější to bude! A rubání do masa hlava nehlava vám stačit opravdu nebude.

Naproti tomu, aktivace nemrtvých je podstatně rychlejší záležitost. Vše, co může zaútočit, tak učiní. Vše ostatní, co nemá tu možnost, se pohne co nejblíže k přeživším, aby to mohlo co nejdříve zaútočit. Následuje oživení nových potvor pomocí karet zombií na místech k tomu určených (žetony oživení), rozmístěných dle pokynů scénáře a dle vývoje samotné hry. Odtud se na vás budou valit nekonečné zástupy prahnoucí po vaší krvi. A tak se to vše opakuje až do chvíle, kdy buďto hrdinové zvítězí, nebo potupně padnou (způsobů, jak prohrát je více, ale o tom se detailně dočtete v samotných pravidlech).

O želvách, zajících a hromadách hnijících těl

Aby to bylo trochu zajímavější (a rovněž proto, že tohle k těm fantasy hrám tak nějak patří), za každého ubožáka, kterého pošlete zpátky na onen svět, získá vaše postava určitý obnos zkušeností, které vás budou postupně posouvat na vyšší úrovně – modrá, žlutá, oranžová a červená. S tím jsou spojeny jednak nové schopnosti (což je někdy to jediné, co vám dává ještě nějakou naději), ale také „drobná“ rizika.

Karty oživení jsou totiž rozděleny na čtyři části podle výše zmíněných barev. Od chvíle, kdy první z vás získá druhou úroveň, se začnou oživovat pouze zombie ze „žluté“ sekce a stejně tak to platí i pro další získané levely. Neznamená to však, že vaši soupeři budou silnější, jen jich prostě bude více. Mnohem více. A zde přichází ta pravá bitevní vřava!

Standardně (kromě běžců) mají všechny typy zombií pouze jednu aktivaci za kolo (akce navíc mohou získat ještě při otočení karty oživení, ale ta pravděpodobnost je malá). To v praxi znamená, že se buď jen pohnou, nebo zaútočí, což si velice snadno spočítáte a podle toho uzpůsobíte svou taktiku. Potíže nastanou ve chvíli, kdy vám dojdou figurky v krabici a věřte tomu, že není žádný problém jich mít na stole klidně i 60 (proti šesti, proč ne?).

Pokaždé, když máte na herní plán umístit miniaturu nemrtvého a již žádná další není k dispozici, všechny zombie daného typu získají extra aktivaci. Najednou se tak želvy mění v zajíce a vy se nestačíte divit. Proto je dobré celou situaci bedlivě sledovat a průběžně své nepřátele likvidovat, což ale vede k dalším úrovním a to k ještě většímu počtu chodících mrtvol. Ach, ta ironie osudu.

Silas prošel vyraženými dveřmi zpět na volné prostranství, přičemž se zakousl do velkého zeleného jablka. Vypadal, jako by jej okolní situace už ani nevzrušovala. Zatím co ostatní ještě prohledávali malý domek, on se již rozhlížel okolo. Překročil torzo těla. Podobných se zde válely desítky.

Svou pozornost věnoval malému oknu v budově na rohu ulice. S přesností jemu vlastní mrštil zbytkem jablka a střepy s řinčením přistály na kamenné dlažbě. Z dálky uslyšel velice známý vřískot. Pozvedl svou kuši, namířil tím směrem a čekal.

Suma sumárum

Zombicide: Černý mor jede v krásném neustále se zrychlujícím a vražedném tempu od začátku do konce. Jelikož se jedná o kooperativní hru a spolupráce je zde v jistých chvílích velice klíčová, na většině akcí se budete domlouvat společně a tudíž budete mít neustále pocit, že hrajete, i když vaše postava zrovna nebude na tahu.

Pravidla jsou přehledná, herní mechaniky nejsou nikterak složité a po několika kolech je budete mít vcelku pod kůží. Tak se do hry dostanou rychle i začátečníci a díky týmové hře je to pak o to snazší.

Obtížnost závisí na zvoleném scénáři a počtu hrdinů, nicméně s trochou kreativity se dá i modifikovat (například přidáním extra žetonů oživení na startu hry). Do začátku však bohatě stačí, co hra sama nabízí. Prostor zde máte i pro vytváření scénářů vlastních, pakliže by vám ty stávající nestačily. Vše záleží pouze na vaší fantazii.

Náhody v téhle hře může být pro někoho poměrně mnoho (karty oživení, hody na kostkách při útoku na nemrtvé), ovšem v tomto případě to jen krásně podtrhuje nevyzpytatelnost postapokalyptického světa a některé situace se tak stávají mnohem více napínavé!

Po nějaké době můžete nabýt dojmu, že je to neustále to samé dokola, ale odreagovat se zde dá stejně, jako u akčního filmu a navíc s partou přátel, klidně v hospodě u piva (pozor ať mají dost velké stoly).

Cenově se tato hra řadí již mezi dražší kusy a možná by mohla být i o něco levnější, ale vzhledem k počtu komponent (přes 70 figurek, plastové pořadače, velký herní plán atd.) se to dá ještě skousnout.

Pakliže jste fanoušky středověké fantasy, zombíků a nekonečné akce, nezbývá než říct, že tahle hra je stvořena přesně pro vás!

Raphael Guiton, Jean-Baptiste Lullien, Nicolas Raoult – Zombicide: Černý mor

Vydal: ADC Blackfire

Počet hráčů: 1-6

Doporučený věk:12+

Doba hry: 100+ min.

Čeština: pravidla ano, materiál ano

Cena: 1900 Kč

- Reklama -
V prvé řadě manžel a rodič na plný úvazek. K tomu jako bonus divadelní herec, vášnivý hráč deskovek, čtenář fantasy a nově možná taky recenzent. A celkově člověk, který neustále zkouší něco nového.