Dark Pictures Anthology - House of Ashes cover
Zdroj: Bandai Namco Games

“Milánku! Na co to zase koukáš?! To je zase nějaký youtuber! Kdyby sis raději četl. Proč na to vlastně koukáš? Co je na tom zajímavého? Hm… Co je ta postavička tady za ním? Aha. A proč utík… Fuj, to jsem se lekla… Jakže se ten mladík jmenuje? Pjůdyco?”

Takhle nějak to mohlo vypadat v mnoha domácnostech před pár lety, kdy éra hororových gameplays byla na špici a porodila X známých youtube kanálů. Co se od té doby změnilo a jak horory vypadají dnes? Jsme už přehlceni všemi možnými jumpscares, zbytečně napáleným zvukem a otřepanými zápletkami?

Existuje vůbec dnes nějaký titul, který by alespoň lehce obohacoval zažité hororové klišé? Je Dark Pictures Anthology – House of Ashes takovým titulem? No… minimálně se o to snaží, ale výsledek je jaksi schizofrenní.

Dark Pictures Anthology - House of Ashes 1
Zdroj: Bandai Namco Games

Hodně písku, málo světla a potvory jak vystřižené ze zaklínače

Další díl serie Dark Picture Antology (DPA) od vývojářského studia Supermassive Games nás zavede do prostředí nedávné minulosti – války v Iráku. Zde dostáváte od již známého Kurátora (face model Tony Pankhurst, hlas Pip Torens) v pravdě první střípky budoucnosti (a minulosti), které budou následovat v nadcházejících pěti až sedmi hodinách.

Hned na začátku je nutno říci, že právě postava Kurátora navozuje příchuť starého Hitchcockovského seriálu, který je okořeněn Lovecraft – Poe pepřem. Pokud jste fanoušci dlouhých souvětí, temných knihoven, havranů a svitu svíček, budete postavu Kurátora mít velice rádi. Bohužel, jedná se o jednu mála zajímavých postav celé série.

Jakmile vám Kurátor předá ovladač (nebo myš a klávesnici) do rukou, ocitáte se v místě starého chrámu v Akkadské říši. Ta má právě dost namále, protože se právě blíží masivní invaze Gutejců. Jako každý správný panovník, i ten váš učiní perfektní rozhodnutí – pojďme honem obětovat všechno, co má ruce a nohy!

Je vám jasné, že to nepomůže a že to vlastně není vůbec dobrý nápad. protože jak vzápětí zjistíte, chrám je postaven na místě temného zla, které už v době akkadské je považováno za prastaré.

Dark Pictures Anthology - House of Ashes 2
Zdroj: Bandai Namco Games

Následně se ocitnete v roce 2003 a jako Eric King spolu s doktorkou Clarice Stokes přilétáte na základnu do Iráku. Zde se seznámíte s postavami, které vás následně doprovázejí na misi.

Základnu vede Ericova žena Rachel King (již rok žijí odděleně a v průběhu hry se dozvídáte proč), která má milostný románek se seržantem Nickem Kayem. Dále tu potkáte poručíka Jasona Kolcheka, jehož přízvuk prakticky nosí “pruhy a hvězdy”, klasického tvrďáka Nathana Merwina a v neposlední řadě i postavu Joeyho Gomeze, kterému jsem ale okamžitě začal přezdívat Radar.

Speciální satelitní program Caelus zachytil něco, co se tváří jako podzemní sklad chemických zbraní. A toho Amerika nebude, aby takováhle hnusárna Sadámovi prošla!

Následuje briefing, sebrání prvních sběratelských předmětů  a “Oorah” do akce. Než se tak ale stane, hra nám představí ještě dvě postavy z druhé strany barikády, a sice řadového vojáka Salima Othmana a jeho kapitána Dara Basriho.

Salim se vrací domů ze služby, aby svému synovi předal dárek k narozeninám. Nezbedný synek však zrovna někde tropí neplechu. Akorát když se Salim vydá syna hledat, dorazí kapitán Dar a velmi jasně vysvětlí Salimovi, že s gratulací má smůlu, protože je třeba vyhrát válku. Teď hned.

Následně se nacházíme na malém statku, kde má být údajný vchod do podzemí. Přichází trocha násilí (nebo ne, záleží na vašem rozhodnutí, které v celkovém obraze bude vesměs úplně zbytečné) na zdejším nepřizpůsobivém obyvatelstvu a rázem jde všechno do kytek. Přestřelka, akce, Sadámovi vojáci a navrch toho všeho zemětřesení. Díky němu sletíte rovnýma nohama přímo do náhle odkrytých prostor prastarého akkadského chrámu.

Dark Pictures Anthology - House of Ashes 3
Zdroj: Bandai Namco Games

První jumpscare na sebe nedá dlouho čekat a vy víte, že se bude jednat klasický horor typu “uteč a přežiješ”, protože tady dole žije něco moc špatného a chce vás to sežrat! A tady už začne pořádná sranda! Oh… wait…

Po pravé straně vidíte sochu trpaslíka z druhé poloviny třetího věku. Nazujte si návleky a nešoupejte nohama…

Prostředí prastarého chrámu má své kouzlo a jeho postupné objevování jistou mrazivou atmosféru. Postupně hrajete s výše uvedenými postavami, občas vás čeká nějaké rozhodnutí, nějaký quicktime event, ale to je naneštěstí vše.

Hra je prakticky poskládána jen z občasného „postřehového“ klikání, sem tam z nějakého rádoby důležitého rozhodnutí a příšerného ovládání postav.

I když se vývojářům podařilo na začátku hry vystavět docela slušný děj, postupně ho události stáhnou do klasického hororového klišé. Pasáže, kdy prakticky jen posloucháte cut-scény nebo se pohybujete, občas vyplní sebrání nějakého dokumentu nebo věci, která rozšiřuje celkový obraz příběhu.

V jisté chvíli narazíte na deník archeologické výpravy z první poloviny dvacátého století. Čím více informací o výpravě jsem nacházel, tím více jsem litoval, že do tohoto příběhu není zasazena celá hra.

Serie DPA se vyznačuje značně kolísavou kvalitou příběhů, dialogů a uvěřitelných postav. Hause of Ashes se to snaží napravit, ale opravdu se to nedaří. I když je text postav méně schizofrenní a nelogický než v předchozích dílech, pořád se jedná o festival nemastnosti a neslanosti.

Dark Pictures Anthology - House of Ashes 4
Zdroj: Bandai Namco Games

Jsou zde světlé body u dvou postav, jejichž charakter lze jasně formovat dvěma směry. Z poručíka Jasona můžete udělat buď absolutní zelený mozek a nebo tvrdého vojáka, který řeší věci tak jak přicházejí a s ničím se moc nemaže.

Salim je zase jednoduchý statečný typ, jehož hlavní motivací je návrat na povrch ke svému synovi. Jestli ho budete hrát jako sólistu, který nikomu nevěří, nebo jako uvědomělého týpka, kterému je jasné, že je potřeba spojit síly, to už je na vás.

Tyto dva charaktery, byť jednoduché, jsou jediné články děje, které působí živě a uvěřitelně. Ostatní postavy spolu sice interagují, procházejí stresovými situacemi a snaží se přežít, ale jejich mozky nejspíš prošly bolestivými frenologickými zákroky. Alespoň tak velká část dialogů vypadá.

Přátelé, neberte si to špatně. Když porovnáme text předchozího dílu, je to prakticky na Nobelovu cenu za literaturu.

Kamera, klapka, akce! Kam to dopr.. jdeš???

Poslední díl DPA je stavěn jako filmové vyprávění s možností interakce. Práce kamery je nastavená na rádoby filmové snímky a celé by to mělo působit živě. Supermassive Games se pokusili o imerzivní zážitek a za to si, do jisté míry, zasluhují pochvalu. Exekuce této myšlenky ale dost vázne.

Když už vám hra dá do ruky po dlouhých scénách a klikačkách ovládání postavy, chce se vám plakat. V otevřených prostorách je sice vizuál poutavý a filmový pohled zde vyniká. Ovšem jen do té doby, než se začnete hýbat.

Dark Pictures Anthology - House of Ashes 5
Zdroj: Bandai Namco Games

Kamera se často chová absolutně šíleně. Rychlé a nelogické zoomy, glitche přes textury a nesmyslné úhly jsou nechutně časté. A nedej bůh když se dostanete do nějakých úzkých chodeb. Měl jsem místy chuť posvačit klávesnici. Pohyby postav sice působí plynule, ale je to na úkor jisté ztuhlosti ovládání.

To naneštěstí dává dohromady koktejl pocitů, který nelze s čistým srdcem doporučit ke konzumaci. Ano, studio se snažilo poučit z předchozích chyb. A dejme tomu, že jsou na dobré cestě, ale stále je to velmi bolestivý pochod připomínající ty, kteří kráčejí na smrt.

Ale dost bylo Hany! Jak to všechno zní?

Velmi slušně! Zvuk v porovnání s ostatními aspekty hry je hutný a bohatý. Velmi kvalitní ambient podzemního chrámu doplněn vhodnou hudbou a zvukovými efekty, které jsou velmi živé, dává dohromady slušnou souhru a krásně dokresluje prostředí, ze kterého vám běhá mráz po zádech.

Je nutno podotknout, že se vývojáři tentokrát vyvarovali zbytečného zvedání hlasitosti o dvě stě procent v kritických chvílích. Za to jim patří velký potlesk, protože právě kvůli tomuto (a x dalším) důvodu byl předchozí díl otravný festival marnosti.

Samotných “lekaček” ve hře není mnoho. Celá hra spíše staví na postupném budování a udržování napínavé atmosféry. Gradace naneštěstí ale nepřichází (viz předchozí řádky).

Vizuální stránka ale opravdu vyniká. Prostředí akkadského chrámu je nádherné a čím níž se s postavami budete dostávat, tím parádnější a mrazivější vizuální zážitky vás čekají. Ve spojení s povedenou zvukovou stránkou tu máme velmi povedený kousek, který stojí za prohlédnutí.

Dark Pictures Anthology - House of Ashes 6
Zdroj: Bandai Namco Games

Co bude dál?

Poslední díl série DPA se sice snaží vylepšit reputaci celé značky, ale potenciál příběhu, který nám Supermassive Games na začátku předestřeli, není využit.

Dialogy jsou sice méně divné a nelogické než v předchozím díle, ale pořád je to bolestivě divné. Postavy mají sice většinou jasnější motivace, ale až na výjimky nejsou ničím zajímavé.

Vzhled, hudba a prostředí jsou skvělé a i děj má velmi slušný potenciál. Budu tedy doufat, že pokud přijde další díl, poperou se s tím vývojáři lépe, protože bych si opravdu rád zahrál slušnou hororovku s filmovou kamerou.

Dark Pictures Anthology – House of Ashes

Série: The Dark Pictures Anthology

Vývojář: Supermassive Games

Vydavatelé: BANDAI NAMCO Entertainment Europe, Bandai Namco Games, Namco Bandai Games America Inc.

Platformy: PlayStation 4, PlayStation 5, Xbox One, Xbox Series X a Series S, Microsoft Windows

Závěrečné hodnocení
Zábava hraní / kvalita hry
60 %
Tomáš Pipota
RozseK - knihovník streamer, hráč, komiksový nadšenec a sběratel modelů telegrafních sloupů 20. století
house-of-ashes-hodne-pisku-malo-svetla-a-potvory-jak-vystrizene-ze-zaklinace-v-bolestive-divnem-hororovem-survivalu+ dobrý soundtrack + povedený vizuál + lepší než předchozí díl - nelogické dialogy - nudný námět - ploché charaktery