Pokud jste Fallout nikdy nehráli (chyba, utíkejte to napravit), tak vězte, že hlavní síla této série tkví v atmosféře, dialozích a příběhu. Prozkoumáváte pustinu, pokecáte s místním barmanem a za zvuku jazzových melodií ze 40. let usrkáváte Nuka Colu. Celý kánon falloutího světa by vydal na několik knih. Z toho si však Bethesda hlavu nedělá a servíruje nám příběh buď přímo v rozporu s kánonem, nebo alespoň hodně nešikovně naroubovaný.

Když jsem před týdnem psal dojmy z beta verze Fallout 76, mohl jsem se konejšit naivní představou, že se ty největší problémy stihnou opravit. Po týdnu hraní plné verze sedím u další recenze a ptám se, kde se stala chyba. Vítejte ve světě, kde nic nefunguje, nic se tu neděje a oko vám také nepotěší. Jedno se však novému Falloutu nedá upřít. Naprosto věrně dokázal hráčům zprostředkovat zmar a neutěšenost post-apokalyptického světa.

Ve chvíli, kdy přišly na svět první potvrzené informace o tom, že bude Fallout 76 online hra ve formě multiplayeru, emoce bouchaly jako saze v nevymeteném komíně. Sám jsem si držel odstup, neboť se obecně snažím vyvarovat nějakých velkých soudů před uvedením na trh. Už jsme se všichni spálili v obou směrech.

Všemi nadšeně očekávané hry umí vyhořet a předem zavrhované hry umí překvapit. Aby Fallout uspěl v online podobě, potřeboval se popasovat s několika překážkami. Jednak nabídnout solidní příběh, který vysvětlí, proč se ustoupilo z klasické cesty samotáře prozkoumávajícího pustinu. Jednak bylo potřeba vyřešit interakci hráčů.

Co od nich vlastně chceme? Soupeření, spolupráci, ignoraci, nebo kombinaci všeho? No a do třetice bylo potřeba vybudovat prostředí, ve kterém to celé bude fungovat. Bethesda bohužel selhala v každém ze tří bodů a ještě přidala jako bonus něco navíc. 

Všichni jsou mrtví, Dejve

Pokud jste Fallout nikdy nehráli (chyba, utíkejte to napravit), tak vězte, že hlavní síla této série tkví v atmosféře, dialozích a příběhu. Prozkoumáváte pustinu, pokecáte s místním barmanem a za zvuku jazzových melodií ze 40. let usrkáváte Nuka Colu. Celý kánon falloutího světa by vydal na několik knih. Z toho si však Bethesda hlavu nedělá a servíruje nám příběh buď přímo v rozporu s kánonem, nebo alespoň hodně nešikovně naroubovaný.

Máme tady supermutanty, Bratrstvo oceli a několik dalších věcí, které pouhých dvacet pět let po válce nemají v příběhu co dělat. Ale dejme tomu, nemusí být každý pedant na historii herní klasiky. Stačil by dobrý příběh. Nebo alespoň nějaký. Jediné, čeho se však ve Fallout 76 dočkáme, je pronásledování dozorčího z Vaultu 76, ze kterého se sami vydáváme, s cílem znovu postavit na nohy Západní Virginii.

Nečekejte však žádné dialogy nebo kvalitní výstavbu příběhu. Veškerý pokrok a poznatky získáte jen díky holopáskám, které postupně nacházíte. Fallout 76 totiž nemá žádné nehratelné postavy, se kterými byste si pokecali. Snad z obav o jejich zdraví a o to, co by s nimi dělali zlomyslní hráči, tady prostě nejsou. Ano, v klasických Falloutech jste mohli zabíjet i nehratelné postavy a tím ovlivnit příběh, takže kdyby zde možnost je zabít nebyla, možná by to působilo „nefalloutovsky“.

Ale víte co je ještě míň ve stylu Falloutu? Když tu prostě žádné nejsou. Najdete tu jen roboty a nějaký ten terminál. A proč že tu nejsou žádní lidé? Vysvětlení je nasnadě – všichni zemřeli během útoku nebo po něm. Nikoho tu nenajdete. Veškeré napětí je tím pádem pryč, protože všechny „úkoly“ jsou jen o poslouchání holopásek a pochodování z jednoho místa na další, nalezení další pásky a další cesty někam jinam.

Pomalu se zdráhám tomu říkat příběh, protože něco tak plochého a nezáživného se často nevidí. Navíc díky absenci dialogů musíte poslouchat hodiny namluveného textu, pokud se chcete něco dozvědět. 

Jeden z plánů, jak se s absencí nehratelných postav vyrovnat, měla být invence hráčů samotných. Není v pustině žádný obchodník? Nevadí, můžete jí prohledat, sesbírat, co se dá, a věnovat se prodeji sám. Bohužel si vás pravděpodobně ani nikdo nebude všímat, natož aby obchodoval. To vás spíš začne někdo pro srandu ostřelovat.

Hra prostě nenabízí žádnou motivaci, aby hráči roli nehratelných postav plnili. Bethesdě se povedl malý paradox, jelikož hra na jednu stranu působí bohatě, všude něco najdete, pořád je co objevovat, kam šplhat a co prozkoumat. Ale velice brzo zjistíte, že pod tím pozlátkem není nic. A tím pozlátkem myslím jen množství městeček, budov a zajímavých oblastí, rozhodně ne grafiku jako takovou. Ale dobrá, příběh není uplně zajímavý, jsou tu i další věci, které se dají dělat. 

Tábory, jídlo, pití a lokální události

Tak předně můžete stavět své vlastní obydlí. Je k tomu potřeba spousta harampádí, dřeva a oceli, které najdete různě po mapě. Bohužel máte značně omezenou nosnost, takže musíte dobře rozmýšlet, jaké harampádí vlastně chcete. A ty zbraně radši taky zahoďte, nechte si jen to důležité. Nebo si vemte, co chcete, ale zapomeňte na rychlý přesun skrze minimapu. A chodit jen s pravidelným odpočinkem.

Když už by se vám povedlo něco slušného postavit, připravte se psychicky na jednu z následujících variant. Až se příště přihlásíte, vaše obydlí zmizí. Chyba serveru, sorry jako. Nebo vám někdo ubytování rozmlátí ve chvíli, kdy si ho nehlídáte. Nebo zjistíte, že vám do plánované střechy zasahuje malá větývka, a to pak máte smůlu. Ale nebojte, většinu času vám prostě budou jen chybět suroviny nebo plánky. Hurá pro ně!

Ale co to je? Nad ukazatelem akčních bodů mi červeně svítí ukazatel jídla a pití. Jelikož je nový Fallout survival, je potřeba si tyto ukazatele hlídat. Jakmile začnete hladovět nebo žíznit, výrazně se vám omezí akční body. A to se bude dít často. Vaše postava má žízeň větší než misionář ztracený na poušti a v břiše mu kručí více než Otesánkovi. Nezbývá než opět prohledávat pustinu a sbírat konzervy, maso ze zabitých zvířat a stáčet vodu, kde to jde. Chcete si udělat kafe nebo odskočit na záchod? Buď se musíte uplně odhlásit, nebo se připravte, že přijdete zpět k vyhladovělé postavě.

Hned jak však ukojíte žízeň a hlad, dočkáte se nemoci z ozáření, která vám omezí body zdraví. Takže musíte hledat léky na odstranění radiace. Ono to možná všechno zní logicky, ale je to neskutečná NUDA. Tyto aspekty hry nepřináší nic než frustraci a umělé brzdění vašeho herního progresu. Tato herní mechanika jako taková by sice v survival akci smysl dávala, ale musela by přinášet výzvu a uspokojení z jejího překonání.

Tady žádná výzva není, zmutovaná zvěř se respawnuje pořád dokola na stejném místě, stejně jako zdroje vody, takže to je jen o tom chodit dokola pro maso a vodu a opakovat to do té doby, než si postavíte vlastní studnu a zdroje jídla. Při troše štěstí je pak najdete i po dalším přihlášení. A bohužel to ovlivňuje i další prvky hry.

Jakmile se totiž dostanete na další úroveň, kde si budete moci vybrat nějakou ze zvláštních schopností, nebudete ani tak řešit, jak svou postavu vylepšit, ale hlavně jak se zbavit alespoň jedné otravné herní mechaniky. Vylepšíte trochu svou omezenou nosnost? Nebo omezíte hladovění? Místo abych se těšil, jakým směrem se moje postava vyvíjí, doufám, že bude méně frustrující. Takhle to být nemá. 

Jednou ze snah o oživení jsou dočasné události neboli lokace, ve kterých se můžete spojit s ostatními hráči za účelem plnění společných úkolů. Opět, nápad dobrý, provedení mizerné. Jednak se události opakují a jednak jen výjimečně přinášejí něco víc než klasické úkoly.

A pak tu je nekonečný příběh o chybách ve hře. Možná existovala malinká naděje, že budou chyby alespoň částečně vyladěny během beta verze. Ta vzala za své ihned po spuštění. Odpojování od serveru, grafické glitche, částečné zráty inventářů, zaseknutí nepřátelé, je toho nepočítaně. Některé chyby jsou jen otravné, jiné vám znemožní dodělat úkol a máte prostě smůlu.

Navíc jedou živé události pořád dokola, což opět snižuje ponoření do příběhu. Opravdu nepotřebuji, abyste mě volali na pomoc proti robotům ze zemědělského ústavu, kteří se zkratovali a začali útočit na všechny kolem. Já už ty roboty vykostil alespoň pětkrát. Je uplně jedno, jestli se toho zúčastním nebo ne. Moje volby mají v této hře minimální dopad. A já tím pádem nemám motivaci se o něco snažit. Byl jsem vyslán do Západní Virginie, abych postavil na nohy lidskou cvilizaci, ale ve skutečnosti vůbec nezáleží na tom, co dělám. Všechno je to jen bezcílný grind.

Již v prvních dojmech jsem se zmínil o systému boje a VATS, proto jen ve zkratce. Pryč je tahový způsob boje z předchozích dílů Falloutu. Vše jede v reálném čase, a proto zapomeňte i na systém VATS, který vám umožnil hru pozastavit a za jednotlivé akční body střílet, přebíjet atd. Nyní sice pořád můžete zapnout VATS, ale hra nadále jede v reálném čase, takže jediné, co VATS dělá, je automatické zaměřování, jehož úspěšnost se mění dle úrovně vaší postavy.

Celé to pak vede ke komickým situacím, kdy míříte kamkoliv před sebe a reálně trefujete protivníky, dokud vám nedojdou akční body. Pak taky můžete VATS vypnout a střílet tak jako v každé jiné střílečce. To však nikdy nebyla silná devíza posledních dílů série a to samé platí i o F76. Celé to působí trhaně a nepřesně. K čemu je však VATS dobrý, jsou situace, kdy potkáte nepřítele a ten začně zmateně pobíhat sem a tam. Díky VATS ho alespoň můžete držet v dohledu, to je ale asi vše. 

Poslední věcí, ve kterou jsem vkládal naděje, byla spolupráce s přáteli. A tady, když si odmyslíme všudypřítomné chyby, by se dalo hovořit o zábavě. Možná to je pořád nuda, ale nejste na ni sami. Zapomeňte však na hlasový chat, automaticky se vám do něj totiž připojí všichni okolní hráči a neexistuje zde možnost „push to talk“, neboli pokud kecáte s partou kamarádů, budete tím otravovat všechny okolo a oni zase vás.

Řešení je snad průběžné vypínání mikrofonu, nebo používání alternativních programů jako Skype nebo Discord. Spojit se do jednoho týmu a plnit společné úkoly může být taky oříšek. Jednou nevidíte nepřátele vy, podruhé vaši spoluhráči. Pak vás to zase vykopne. Když se ale pro jednou nic z toho nestane, je to docela fajn. Je to ale strašně málo. 

Smutným závěrem

Fallout 76 je bohužel repetitivní nuda, ve které sbíráte odpadky, jídlo a vodu a prostě tak nějak prodlužujete to své utrpení. Celé to působí nedodělaně, odfláknutě a maximálně jako mód pro Fallout 4.

Celý koncept jako takový by teoreticky fungovat mohl. Bethesda mu však hodila klacky pod nohy v podobě hrozného množství chyb, příběhových nesmyslů, hloupých úkolů, grafických chyb a prázdného světa. Doplnila to navíc rozporuplným herním designem, který nemotivuje ke spolupráci, nepřináší zajímavou možnost soubojů mezi hráči a eliminuje možnost vyprávět silný příběh.

Bohužel trpělivost dochází po dvou týdnech především hráčům. Hra v některých obchodech zlevnila již na 50 % původní ceny, což vyvolalo znechucení u fanoušků, kteří zaplatili v předobjednávkách plnou cenu. Jelikož už nyní jsou ve hře mikrotransakce, není možné se divit spekulacím, že hra brzo přejde do módu free to play a živit se bude právě z mikrotransakcí.

Otázkou je, jestli za půl roku ještě budou hráči, kteří by se chtěli pustinou prohánět alespoň zdarma. Tohle byla prostě trefa mimo a nám nezbývá než doufat v plnohodnotný nový díl. 

Fallout 76

Vývojáři: Bethesda

Platformy: PS4, PC, Xbox

Cena: od 899,-


Reklama

Pražský kavárenský geek. Milovník knih, psů, mma, tetování a hraní čehokoliv na čemkoliv. Ukecaný introvert a nově taky blogger. Snažím se dělat včechno a nestíhám nic. Nejradši mám klasické fantasy hnihy a strategické či RPG hry. Až vyrostu, tak budu Batman (sorry rodičové!)